sb157-05 0..8296

950

Vychýrnosť, i, f. = vyhlášenosť, die Be-
rühmtheit.

Vychýrný = vyhlášený, berühmt. Na
Mor. a Slov. Kch., Bern. Najvychýrnější
v celej Europě krapavého kameňa jeskyňa.
Lipa 262. Jaký je asi ten v-ný Great-Eastern
anglický, ktorý vraj 10000 osob umiestiť
može. Lipa 266.

Výchyst, u, m. = výchysta. U Jeníkova.
Krjk.

Výchysta, y, f. = výbava, die Ausstat-
tung. Berg.

Vychystati, vychystávati = vystrojiti,
vypraviti, ausrüsten, bereiten, ausstatten. —
co. St. skl. II. 79. — se odkud. Kdybych
se odtud nevychystal dnes, půjdu až ráno.
Us. — se kam. Veligian ihned sriadil svo-
jich k bitke, ale k nej v-li se i naši. Sl.
let. II. 60. V-li sme se do cesty, machten
uns reisefertig. Na Ostrav. Tč. — se kdy.
Poselstvo toto až kedysi čosi v septembri
v-lo sa. Mt. S. IX. 1. 14.

Vychystiti = vy-, proliti, vystříkati, aus-,
vergessen, aus-, verspritzen. — kam. Krev
tam pod oltář vychystěna. Sš. Mt. 343.

Vychytač, e, m., der Ausfänger.

Vychytačka, y, f., die Ausfängerin.

Vychytání, n., die Wegfangung. Us.

Vychytaný; -án, a, o, weg-, abgefangen.
V-ní ptaci. Us.

Vychytati; vychytiti, il, cen, ení; vychy-
távati, vychycovati = všech pochytati, vy-
loviti, aus-, wegfangen; vychvátiti, vytrh-
nouti, entreissen. Jg. — koho: ptáky. D.
Bodaj ťa v-li (na Slov. kletba)! Keď da-
koho zlá nemoc vychytila. Dbš. Obyč. 44.,
112. A já chovám doma takovú kočičku,
co ona vychytá kde jakú myšičku. Sš. P.
692. — koho kde: ryby, raky v potoce
v. Us. U nás sa najdú takú rybári, co vy-
chytajú ve vode ryby (vychytají divé ho-
luby). Sl. ps. 60. — koho, co komu od-
kud. Vychytil mu z ruky nůž. Bern., Vck.
Ze vsie núzie vychytils mie. Ps. Proč jsi
mu to dal? A když mně to vychytil z ruky,
er entwand mir's. Us. Šd. Vychytal ptáky
ze zahrady, raky z potoka. Tč. Skoro vy-
chytil nôž zpoza pása, vyrezal si kus masa.
Dbš. Pov. 1. 108. — jak. Vychytal ryby
na udicu, do ruky (rukou). Na Ostrav. Tč.
Rozišli sa a veštec vychytil sa (pustil se)
nazpak za malým čarodejníkom. Dbš. Pov.
V. 49. Vychytila ho zlá nemoc, v-la ho
do konca. Dbš. Obyč. 153. V. stonožky
na hnijící ovoce. Dlj. 77. Vychytati myši
do hrnců. V. ryby keserem. Us. — kdy.
Od strachu! už keď ma tedy zradca nevy-
chytala, už nikdy za života. Na Slov. Šd. —
s inft. = pustiti se, vypraviti se. Vychy-
til sa s celým svojim vojskom slncovjeho
koňa hladať. Er. Sl. čít. 58. — co, se komu,
čemu. Vychytil jednomu bič a počal s ním
plieskať. Na Slov. Dbš. Pov. I. 78. Kdo až
ku mne na koni vyskočí a to jabľko mi
vychytí, za toho vám vďačne pôjdem. Dbš.
Pov. I. 313. Světu, starostem se v. Bern.
Ruka se mu vychytala (bolí ho od práce).
Puch. — si co: ruku = zmoci si ji žetím
(sekáním) obilí (trávy). Us. na Plzeňsku a
Plašte. Prk. — se = pustiti se do běhu, do

letu, fortlaufen. Kůň se vychytil (splašil).
Sokol se vychytil. Na Slov. Hneď zbadal,
čo je vo veci, vychytil sa a poď za nimi.
Dbš. Pov. I. 242.

Výchytka, y, f. = co se komu z ruky
vychytí, vymkne, das Ausgerissene, Entwun-
dene. Na Ostrav. Tč.

Vychytrale, pfiffig. V. si počínati, vésti,
Dch.

Vychytralec, lce, m., der Pfiffikus. Dch

Vychytralosť, i, f. = zchytralosť, chy-
trosť, die Durchtriebenheit. Ros. Tím stane
se (žid) jednak vtělenou židovi spořivostí,
ještě více však svou vybroušeností prak-
tického rozumu a zvláštní v-stí u vyřizo-
vání obchodu všeho druhu. Ddk. IV. 159.

Vychytralý = zchytralý, chytrý, durch-
trieben, pfiffig. V. liška. Zlob. V. = ferina,
lišák. Vz Štverák, Matěra, Šelma vybíjená,
Kostka, Kostelník, Mastikulka. Us. Brt. Ty
český sedláčku, v-lý ptáčku. Na Ostrav.
Tč. V. a obratný muž. Ddk. V. 276. V.
odpor, Matěj. Kká. Šd. 41., 255. — v čem.
Us.

Vychytrati, vychytrávati; vychytřiti, il,
en, ení, erlisten, ablisten, pfiffiger Weise
erhalten. — na koho. Us. — se kde
(u koho). Berg. — V., ausklügeln. — co
proti komu. Chlapci dycky co šelmov-
ského proti děvčatům vychytrajú. Na Ostrav.
Tč.

Vychytřeti, el, ení = chytrým se státi,
klug werden. — jak. Sám od sebe vychy-
třel, nouze ho k tomu vedla. Na Ostrav.
Tč.

Vychytřiti, vz Vychytrati.

Vyjábrati se = po dlouhém otálení se
vybrati, nach langem Zögern sich aufma-
chen. Že jste se přece vyjábrali. Us. u Po-
čátek. Zlný.

Vyjačiti, il, en, ení, vyjačovati, vyjako-
vati, ausschreien, ausposaunen. — co. Na
Ostrav. Tč. Prst do úst vloží a hvizd vy-
jačí, jako konduktor, keď odchod značí di-
vou parou železnice. Sldk. 11. — na koho
= pokřikovati, nachrufen (beschimpfende
Worte). Na Ostrav. Tč.

Vyjádřeně = světle, klar. V.

Vyjádření, n., die Aus-, Entkernung;
der Ausdruck, die Erklärung, Emanation,
Enuntiation, Auslassung, Eröffnung. Nz. Dal
od sebe v.; V. o něčem dáti. Dch., Mus.
1880. 251. Vyjádření slov. D. Zvolené v.
Puch. Jalové, ploché v. D. Písemné v. po-
dati. Us.

Vyjádřený; -en, a, o, entkernt; ausge-
drückt, erklärt. — jak. Zeměpisná délka
časem v-ná. Stč. Zmp. 66.

Vyjadřitel, e, m. = vykladač, der Er-
klärer, Ausleger. Koll.

1. Vyjádřiti, il, en, ení, vyjadřovati,
vyjadrovati, vyjádrovati, na Slov. vyjedro-
vati = jádro ze skořípky vyníti, aus-, ent-
kernen, den Kern herausnehmen; vysvětliti,
vysloviti, ausdrücken, erklären, erörtern,
ausdeuten. — co. V. Slova tato vyjadřují
celkem totéž, co papež ve své bulle praví.
Ddk. III. 155. — co čím komu. Myšlénky
své posuňky jiným v. Troj. Čo týmto svo-
jím pohnutím vyjádrit chcel, neznám. Lipa