sb157-05 0..8296

951

187. — Jak: obšírně; city prostě v. Us. —
se = vysvětliti, vysloviti, pověděti, co chce
říci, pravých slov ušiti, sich erklären, sich
ausdrücken. Nemůže se v. Us. — Někdy
můžeme říci: pronésti se, prohlásiti se o čem.
Jv. — se o kom, o čem, proti komu.
Dch., Vlč. Chtěl zřetelněji o tom se v. Pal.
Děj. III. 3. 219. Vz násl. — co, se kde.
Ještě pak ve třetí větě sv. evangelista se
vyjadřuje o bytosti Slova či Loga. Sš. Polo-
vici dědiny Mařatic, kteráž v též smlouvě
obšírněji vyjádřena jest, z robot městských
propustili. List z r. 1626. — jak. Nepříz-
nivě o něčem se v., sich absprechend äus-
sern. Dch. Abych to gruntovně vyjádřil,
přivedu tuto text. V. Zřetelně se v. Us.
Tč. Každý sbližný zlomek hodnotu původ-
ního úplněji vyjadřuje, než kterýkoli jiný
zlomek mající menšího jmenovatele. Šim. 120.
Chceme-li určitěji se v. Ddk. IV. 2. Hmotné
a duševní poměry státu čísly v. Kř. stat. 1.
Něco mathematickým vzorcem v. Stč. Zmp.
542. Apoštol věty po řecku v příčestích
vyjadřuje; Prvnějším slovem spolu idea se
vajadřuje, že...; Sv. Jan by se byl svět-
leji vyjádřil. Sš. I. 125., II. 35., J. 287.
(Hý. ). Určitě se v. Šf. Rozpr. 1865. 389.

2. Vyjádřiti, il, en, ení, vyjadřovati. —
co: síť = síť potud z vody vysoukati, vy-
táhnouti, až ryby v ní jsoucí nad vodou
se objeví, das Netz soweit herausziehen,
dass man die darin befindlichen Fische sieht.
Us. Da.

Vyjadrniti, il, ěn, ění, erklären, aus-
legen. — co čím: neznámou řeč jinou zná-
mou řečí = vyjádřiti. Aqu.

Vyjadřovací věta, der Aussagesatz. Ndr.
Vz Slov. IV. 653. b. a násl., Brt. S. 3. vyd.
129.

Vyjadřování, n., das Ausdrücken. V.
myšlének. KB. 1.

Vyjachtaný; -án, a, o = všecek bez dechu,
athemlos. Němc. VII. 107.

Vyjajkati, wehklagen, klagen. — komu.
Škrabal sa po chrbáte a ledva vyjajkal pá-
novi, čo to stalo sa s ním. Dbš. Pov. I. 28.

Vyjamovati, vyjamkovati, Grübchen ma-
chen, aushöhlen. — co čím: zem kopáním.
Us. Tč. — se. Jak se směje, to se líca jeho
vyjamkujú. Na Ostrav. Tč.

Vyjařiti se, il, ení, Frühling werden. —
kdy. V březnu se vyjaří. Us. u Uh. Hrad.
Tč.

Vyjařmiti = z jařma vysvoboditi, ent-
jochen. — koho. L.

Vyjasnění, n., die Aufhellung, Aushei-
terung, Aufklärung. V. V. povětrnosti, die
Ausheiterung des Wetters. Dch. V. usně,
die Aufhellung des Leders; Vyjasnění ba-
revné břečky. Šp. — V., die Verdeutlichung,
Klarlegung. V. výkladu, obsahu knihy. Us.
Dch.

Vyjasněný; -en, a, o, aufgehellt, klar
gelegt, aufgeklärt. V. nebe, spis. Us. V.
duha. Hdk.

Vyjasněti, -ejí, ěl, ění, hell, klar, licht
werden. Nebe, čelo, slovo vyjasnělo. Jg.

Vyjasnilý, heiter. V. tvář (veselá). Ros.

Vyjasnitel, e, m., der Aufheller, Erklärer.
Jg.

Vyjasniti, il, ěn, ění; vyjasňovati = jas-
ným učiniti, osvítiti, aufhellen, aufheitern,
beleuchten, aufklären, ausklären. — abs.
V jakém příbuzenství byli Damaslav a Vni-
slav, sotva bude lze vyjasniti. Ddk. II. 403.

— co: smysl slova nějakého, slovo, V.,
mysl. Us. V. věci, klar stellen, usně, auf-
hellen, Šp., čelo. Koll. I. 127. — co komu.
Chtějíce v. si mocnou změnu. Ddk. II. 444.

— co čím: hlavu učením v. Hlas. Tímto
vymezením ponětí státu národního vyjasňují
se dostatečně původové i příčiny tehdejší
politiky. Ddk. III. 186. — jak. Alespoň
tak se nejlépe vyjasňuje ta událosť. Sš. I. 1.
Prostředkem úmluvy v-ly obě strany po-
stavení své k Jindřichu. Ddk. II. 302. —
se. Pěkně se vyjasnilo. Us. Nebe se vy-
jasnilo. Jeho čelo se v-lo. Us. Tč. Tvář
jeho se zase v-la. Vlč. Obloha se vyjasňuje.
Us. Šd. Vyjasní se to. Us. Mysl, rozum se
vyjasnily. Us. — se kdy. Po mračně se
vyjasnilo. Pešín. — se komu. Vyjasnilo
se jí čelo, mysl. Us. Už se mu vyjasňuje,
es geht ihm das Licht auf. Us. Dch. — se
kde. Když se nad ním (nad háječkem) vy-
jasňuje měsíček. Er. P. 399.

Vyjastřiti = opatřiti, proskoumati, be-
sehen, untersuchen. — co jak. To teda po-
zorlive v. treba. Na Slov. Phld. II. 2. 96.

Vyjatek, tku, m. = něco vyjatéha (no-
véjší), der Auszug. Jg.

Vyjati, vz Vyjmouti.

Vyjatí, n., die Ausnahme. Bern.

Vyjatý; -at, a, o, aus-, herausgenommen.
Us.

Výjav, u, m. = výjev, die Erscheinung.
Na Slov. Šd. Zmoknutí (= zmoklí) a zabla-
tění (= zablácení) po kolena pri kormičných
výjavoch sme se konečně prebrodili. Lipa
272.

Vyjaviti = vyjeviti. Na Ostrav. a Slov.
Tč. V. svú vóľu. Hol. 68.

Výjavý, sich windend. Fúzatka v., bar-
bnla tortuosa (druh mechu). Mt. S. VIII. 1.
13.

Výjazd = výjezd. Na Slov. Ssk.

Vyjazyčiti = vybleptnouti, ausplauschen.
Na Slov. Bern.

Vyjdu, vz Vyjíti.

Vyje, e, vyjce, vyjice, e, f. = šíje, krk,
týl, der Hals, Nacken. Vyjce chřbeta jeho.
Ž. wit. 67. 14. (č. ). Vz Vicě.

Vyjebati komu = vytlouci. Us.

Vyječeti, vyjekati, vyjeknouti = jek vy-
dati, herausseufzen, hervorseufzen. — co,
erstöhnen. Jg.

Vyjedač, e, m., der Aufesser, Verzehrer.
Us.

Vyjédati, vz Vyjísti.

Výjedek, dku, m., výjedky, pl. = zbytky
píce, Uiberbleibsel von ausgefressenem Fut-
ter. Bern.

Vyjedení, n., das Aus-, Herausessen.

Vyjedený, ausgegessen, vz Vyjísti.

Výjedky, pl., m., vz Výjedek.

Vyjedlosť, i, f., die Feistheit, Dicke vom
Essen. Jg.

Vyjedlý = vykrmený, dick vom Essen.
Jg. — V. = vyíraný, ausgefressen. V. zub.