Předchozí (950)  Strana:951  Další (952) |
|
|||
951
|
|||
|
|||
187. — Jak: obšírně; city prostě v. Us. —
se = vysvětliti, vysloviti, pověděti, co chce říci, pravých slov ušiti, sich erklären, sich ausdrücken. Nemůže se v. Us. — Někdy můžeme říci: pronésti se, prohlásiti se o čem. Jv. — se o kom, o čem, proti komu. Dch., Vlč. Chtěl zřetelněji o tom se v. Pal. Děj. III. 3. 219. Vz násl. — co, se kde. Ještě pak ve třetí větě sv. evangelista se vyjadřuje o bytosti Slova či Loga. Sš. Polo- vici dědiny Mařatic, kteráž v též smlouvě obšírněji vyjádřena jest, z robot městských propustili. List z r. 1626. — jak. Nepříz- nivě o něčem se v., sich absprechend äus- sern. Dch. Abych to gruntovně vyjádřil, přivedu tuto text. V. Zřetelně se v. Us. Tč. Každý sbližný zlomek hodnotu původ- ního úplněji vyjadřuje, než kterýkoli jiný zlomek mající menšího jmenovatele. Šim. 120. Chceme-li určitěji se v. Ddk. IV. 2. Hmotné a duševní poměry státu čísly v. Kř. stat. 1. Něco mathematickým vzorcem v. Stč. Zmp. 542. Apoštol věty po řecku v příčestích vyjadřuje; Prvnějším slovem spolu idea se vajadřuje, že...; Sv. Jan by se byl svět- leji vyjádřil. Sš. I. 125., II. 35., J. 287. (Hý. ). Určitě se v. Šf. Rozpr. 1865. 389. 2. Vyjádřiti, il, en, ení, vyjadřovati. —
co: síť = síť potud z vody vysoukati, vy- táhnouti, až ryby v ní jsoucí nad vodou se objeví, das Netz soweit herausziehen, dass man die darin befindlichen Fische sieht. Us. Da. Vyjadrniti, il, ěn, ění, erklären, aus-
legen. — co čím: neznámou řeč jinou zná- mou řečí = vyjádřiti. Aqu. Vyjadřovací věta, der Aussagesatz. Ndr.
Vz Slov. IV. 653. b. a násl., Brt. S. 3. vyd. 129. Vyjadřování, n., das Ausdrücken. V.
myšlének. KB. 1. Vyjachtaný; -án, a, o = všecek bez dechu,
athemlos. Němc. VII. 107. Vyjajkati, wehklagen, klagen. — komu.
Škrabal sa po chrbáte a ledva vyjajkal pá- novi, čo to stalo sa s ním. Dbš. Pov. I. 28. Vyjamovati, vyjamkovati, Grübchen ma-
chen, aushöhlen. — co čím: zem kopáním. Us. Tč. — se. Jak se směje, to se líca jeho vyjamkujú. Na Ostrav. Tč. Vyjařiti se, il, ení, Frühling werden. —
kdy. V březnu se vyjaří. Us. u Uh. Hrad. Tč. Vyjařmiti = z jařma vysvoboditi, ent-
jochen. — koho. L. Vyjasnění, n., die Aufhellung, Aushei-
terung, Aufklärung. V. V. povětrnosti, die Ausheiterung des Wetters. Dch. V. usně, die Aufhellung des Leders; Vyjasnění ba- revné břečky. Šp. — V., die Verdeutlichung, Klarlegung. V. výkladu, obsahu knihy. Us. Dch. Vyjasněný; -en, a, o, aufgehellt, klar
gelegt, aufgeklärt. V. nebe, spis. Us. V. duha. Hdk. Vyjasněti, -ejí, ěl, ění, hell, klar, licht
werden. Nebe, čelo, slovo vyjasnělo. Jg. Vyjasnilý, heiter. V. tvář (veselá). Ros.
Vyjasnitel, e, m., der Aufheller, Erklärer.
Jg. |
Vyjasniti, il, ěn, ění; vyjasňovati = jas-
ným učiniti, osvítiti, aufhellen, aufheitern, beleuchten, aufklären, ausklären. — abs. V jakém příbuzenství byli Damaslav a Vni- slav, sotva bude lze vyjasniti. Ddk. II. 403. — co: smysl slova nějakého, slovo, V.,
mysl. Us. V. věci, klar stellen, usně, auf- hellen, Šp., čelo. Koll. I. 127. — co komu. Chtějíce v. si mocnou změnu. Ddk. II. 444. — co čím: hlavu učením v. Hlas. Tímto
vymezením ponětí státu národního vyjasňují se dostatečně původové i příčiny tehdejší politiky. Ddk. III. 186. — jak. Alespoň tak se nejlépe vyjasňuje ta událosť. Sš. I. 1. Prostředkem úmluvy v-ly obě strany po- stavení své k Jindřichu. Ddk. II. 302. — se. Pěkně se vyjasnilo. Us. Nebe se vy- jasnilo. Jeho čelo se v-lo. Us. Tč. Tvář jeho se zase v-la. Vlč. Obloha se vyjasňuje. Us. Šd. Vyjasní se to. Us. Mysl, rozum se vyjasnily. Us. — se kdy. Po mračně se vyjasnilo. Pešín. — se komu. Vyjasnilo se jí čelo, mysl. Us. Už se mu vyjasňuje, es geht ihm das Licht auf. Us. Dch. — se kde. Když se nad ním (nad háječkem) vy- jasňuje měsíček. Er. P. 399. Vyjastřiti = opatřiti, proskoumati, be-
sehen, untersuchen. — co jak. To teda po- zorlive v. treba. Na Slov. Phld. II. 2. 96. Vyjatek, tku, m. = něco vyjatéha (no-
véjší), der Auszug. Jg. Vyjati, vz Vyjmouti.
Vyjatí, n., die Ausnahme. Bern.
Vyjatý; -at, a, o, aus-, herausgenommen.
Us. Výjav, u, m. = výjev, die Erscheinung.
Na Slov. Šd. Zmoknutí (= zmoklí) a zabla- tění (= zablácení) po kolena pri kormičných výjavoch sme se konečně prebrodili. Lipa 272. Vyjaviti = vyjeviti. Na Ostrav. a Slov.
Tč. V. svú vóľu. Hol. 68. Výjavý, sich windend. Fúzatka v., bar-
bnla tortuosa (druh mechu). Mt. S. VIII. 1. 13. Výjazd = výjezd. Na Slov. Ssk.
Vyjazyčiti = vybleptnouti, ausplauschen.
Na Slov. Bern. Vyjdu, vz Vyjíti.
Vyje, e, vyjce, vyjice, e, f. = šíje, krk,
týl, der Hals, Nacken. Vyjce chřbeta jeho. Ž. wit. 67. 14. (č. ). Vz Vicě. Vyjebati komu = vytlouci. Us.
Vyječeti, vyjekati, vyjeknouti = jek vy-
dati, herausseufzen, hervorseufzen. — co, erstöhnen. Jg. Vyjedač, e, m., der Aufesser, Verzehrer.
Us. Vyjédati, vz Vyjísti.
Výjedek, dku, m., výjedky, pl. = zbytky
píce, Uiberbleibsel von ausgefressenem Fut- ter. Bern. Vyjedení, n., das Aus-, Herausessen.
Vyjedený, ausgegessen, vz Vyjísti.
Výjedky, pl., m., vz Výjedek.
Vyjedlosť, i, f., die Feistheit, Dicke vom
Essen. Jg. Vyjedlý = vykrmený, dick vom Essen.
Jg. — V. = vyíraný, ausgefressen. V. zub. |
||
|
|||
Předchozí (950)  Strana:951  Další (952) |