sb157-05 0..8296

952

Vyjednač, vyjednávač, vyjednavač, e,
m., der Unterhändler, Agent.

Vyjednačiti, il, en, ení, vyjednačovati =
všecko jednakým učiniti, Alles aut einen
Leisten machen. — se. Klínky du hrabí se
musjo v., aby byly rovny. Na Ostrav. Tč.

Vyjednalosť, i, f. V. pozůstalosti, lépe:
dědičná pořádnosť. Kmp.

Vyjednání, n., die Verhandlung. S v-ní
sešlo, hat sich zerschlagen. Dch.

Vyjednaný; -án, a, o, ausgemacht. To
je už v-ná věc. Us. Juž je košulenka vykú-
laná, juž je děvečka vyjednaná. Sš. P. 268.

Vyjednatel, vyjednávatel, vyjednavatel,
vyjednávač, e, m., der Unterhändler, Agent.

Jg.

Vyjednati, vyjednávati = vymoci, vypro-
siti, obdržeti, abhandeln, ausbedingen, aus-,
bewirken, verschaffen, ausmachen, ausbitten;
vysvoboditi, befreien, loskaufen. Jg. — abs.
Dříve vyjednávej, pak jednej. Us. Dch. —
co, koho: právo, službu, úřad (komu), D.,
pokoj. Us.; koho (jednáním odbyti). Teď
třeba vyjednati jinou věc. Ddk. II. 230. Dal
sem sobě psaní psat, abych mohl svó Na-
nynku vyjednat. Už je ona vyjednána od
samého milostpána. Sš. P. 122. Kdo by ho
vyjednal (= vysvobodil), že by mu dceru
dal. Sš. P. 145. Prochar byl do vězení dán
a pan Petr ho vyjednal. 1594. Ktož nejprve
přijde, toho mají najprve odbyti a v. Ms. pr.

— co kde, kdy: při papeži. V. Spornou
věc při stání v. J. tr. Prostředníkem jest,
kdo mezi dvěma stranama vyjednává. Sš.
II. 39. Mělť u něho v. pomoc pro nejbližší
výpravu císařovu do Italie. Ddk. III. 217.
V. spornou věc při stání. J. tr. Slíbil mě
v. z světských i duchovních póhonóv ve
čtyřech nedělích. Půh. I. 227. — co komu
(nač). Vyjednal jsem mu (sobě, si) 100 zl. na
šaty. Ros., Bern. By nějaké listy na to sobě
vyjednal. Er. — co na kom pro koho:
pro sebe. Zlob. — co na kom proti komu.
Mandát na králi proti národu lstivě v. Br.

— koho, se odkud. NB. Tč. 243. V. ně-
koho z poddanosti, Ros.; se z vojny, od
vojny (vymoci, vysvoboditi). Us. V. někoho
z vězení. Sš. P. 144., 145. Vz V. co kde. — jak.
Takový statek skrze spaní se nevyjedná.
Bern. V. něco sborem (sborně, ve sboru). J.
tr. Důtklivě v. Us. — co s kým oč, o čem
(jak). S panem Petrem Vokem o věci té
důtklivě vyjednával. Mus. 1880. 237. V-ti
s někým o něco, unterhandeln. J. tr. Pročež
jali se císařovi přátelé v-ti s Ladislavem
uherským; Poslali Ekberta do Italie, aby
s Římany a se vzdoropapežem vyjednávat;
Také s knížetem bylo o té výpravě vyjed-
náváno; Vladislav dal skrze biskupa Da-
niela v-ti o korunu královskou; On v-vá
o mír; Aniž by byl dříve vyjednával s cí-
sařem; Počal ihned v. o mír ovšem ne úplně
Ve smyslu Otakara. Ddk. II. 349., III. 37.,
206., 208., 215., 290., V. 299. (Tč. ). — co,
koho kam, anwerben. NB. Tč. 125. A také
ubrmana svého nesnadně v této mieře do
Prahy v-ti mohu a zjednaje neviem, co by
to platno bylo. Arch. II. 13. Když bylo
v neděli po jarmarku, vyjednal mne s sebú
do Vzdunek Šimek Sokolík. NB. Tč. 125. —

co na koho. Opět po smrti kněze Zbyn-
kově z nástroje mých nepřátel nepřátelé
druzí vyjednali sú na mé kletbu od kardi-
nála Petra. Hus III. 252.

Vyjednávací, Abhandlungs-. V. řízení.
J. tr.

Vyjednávač, vyjednavač, e, m., der Ver-
mittler, Unterhändler, Agent. Us. Tč.

Vyjednávačka, vyjednavačka, y, f., die
Vermittlerin, Unterhändlerin. — V. = vy-
jednávka, vyjednávání, die Unterhandlung.
Hneď sa pustil s ňou do v-ky. Dbš. Pov.
I. 409.

Vyjednávání, n., die Unterhandlung, Ver-
handlung. V. se zmařilo, brach zusammen;
Sešlo z dalšího v., es zerschlug sich; Dáti
se znova do v., wieder aufnehmen; v. jest
v plném proudu. Us. Dch. V. se rozbilo. Us.
Dáti se s někým do v. Us. Mus. 1880. 453.
V-ní o mír, die Friedensverhandlung. Us.
čeho nedocíleno zbraněmi, to bylo aspoň
s čásť přivedeno k místu skrze v. Ddk. II.
429. Do v. s někým se pustiti. Us. Tč. Mezi
tím dali se Vratislavští do v. s nimi o vězně
své a jiní páni slezští o příměří; Bylo i vě-
řícím volno vstupovati s Čechy ve v. mírná.
Pal. Děj. III. 3. 51., 53.

Vyjednavatel, vyjednavatel, e, m., der
Vermittler, Unterhändler, Parlamentär. J. tr.,
Šp., Mus. 1880. 80. Splnomocnění v-lé ode-
brali se k české hranici. Ddk. III. 203.

Vyjednávka, y, f., die Unterhandlung.
Cf. Vyjednávačka. Měli spolu v-ku o tu věc;
V. padla na kameň, do vody, utopila se,
rozbila se. Na Ostrav. Tč.

Výjedník, a, m., der Ausesser. Na Ostrav.
Tč. Čím víc veselníků, tím více v-kův. Ib.
Tč.

Vyjechati = vyjeti, vyjíti, aus-, hinaus-
fahren, aufbrechen, abfahren, wegreiten, weg-
segeln, abstossen vom Ufer. Jg. — kam.
Dnes časně v-me až do města. Na Ostrav.
Jak v-me s takým vozem do toho kopce ?
Ib. Tč. — kdy. Po otci v-li synové.

Výjem, jmu, m. = výjimka, die Aus-
nahme. D. Havrani dva bez výjemu přilétali
denně k němu. Sš. Bs. 71.

Výjemný = mohoucí vyňat býti, ausnehm-
bar, herausnehmbar, exceptiv Nz. V. pro-
pověď. Mark. Log. 71.

Vyjésti, vz Vyjísti.

Vyjestřábený; -en, a, o, zerzaust. V-ný
vlasy. Na Ostrav. Tč.

Vyjestřábiti, il, en, ení, zersausen. Větr
vlasy mu v-bil. Na Ostrav. Tč.

Vyješitněti, ěl, ení = přestati býti je-
šitným, aufhören eitel o. leer zu werden. Jg.

Vyješitniti, il, ěn, ění = ješitným uči-
niti, vyprázdniti, zastr., ausleeren, eitel o.
leer machen. Žalt. wit. 136. 7.

Vyjeti, jedu, jeď, jeda (ouc), jel, jev, jetí;
vyjížděti, -ějí, ěl, ění; vyjíždívati, ausreiten,
aus-, heraus-, wegfahren zu Wagen o. Schiffe.
V. — abs. Zajíc vyjel (rychle vyběhl). Us.
Ten vyjel! Us. Ty by byly tam co platny,
vyjel Matýsek. Sá. Uvázl v kaluži a nemohl v.
Us. Dříve přijel nežli vyjel (nerozvážně mlu-
vil). Prov. Sd. — co: cestu (jízdou upraviti,
srovnati; 2) jezděním zkaziti). Us. — odkud
komu: z domu, z vrat, z města, Us., z ko-