Předchozí (951)  Strana:952  Další (953) |
|
|||
952
|
|||
|
|||
Vyjednač, vyjednávač, vyjednavač, e,
m., der Unterhändler, Agent. Vyjednačiti, il, en, ení, vyjednačovati =
všecko jednakým učiniti, Alles aut einen Leisten machen. — se. Klínky du hrabí se musjo v., aby byly rovny. Na Ostrav. Tč. Vyjednalosť, i, f. V. pozůstalosti, lépe:
dědičná pořádnosť. Kmp. Vyjednání, n., die Verhandlung. S v-ní
sešlo, hat sich zerschlagen. Dch. Vyjednaný; -án, a, o, ausgemacht. To
je už v-ná věc. Us. Juž je košulenka vykú- laná, juž je děvečka vyjednaná. Sš. P. 268. Vyjednatel, vyjednávatel, vyjednavatel,
vyjednávač, e, m., der Unterhändler, Agent. Jg.
Vyjednati, vyjednávati = vymoci, vypro-
siti, obdržeti, abhandeln, ausbedingen, aus-, bewirken, verschaffen, ausmachen, ausbitten; vysvoboditi, befreien, loskaufen. Jg. — abs. Dříve vyjednávej, pak jednej. Us. Dch. — co, koho: právo, službu, úřad (komu), D., pokoj. Us.; koho (jednáním odbyti). Teď třeba vyjednati jinou věc. Ddk. II. 230. Dal sem sobě psaní psat, abych mohl svó Na- nynku vyjednat. Už je ona vyjednána od samého milostpána. Sš. P. 122. Kdo by ho vyjednal (= vysvobodil), že by mu dceru dal. Sš. P. 145. Prochar byl do vězení dán a pan Petr ho vyjednal. 1594. Ktož nejprve přijde, toho mají najprve odbyti a v. Ms. pr. — co kde, kdy: při papeži. V. Spornou
věc při stání v. J. tr. Prostředníkem jest, kdo mezi dvěma stranama vyjednává. Sš. II. 39. Mělť u něho v. pomoc pro nejbližší výpravu císařovu do Italie. Ddk. III. 217. V. spornou věc při stání. J. tr. Slíbil mě v. z světských i duchovních póhonóv ve čtyřech nedělích. Půh. I. 227. — co komu (nač). Vyjednal jsem mu (sobě, si) 100 zl. na šaty. Ros., Bern. By nějaké listy na to sobě vyjednal. Er. — co na kom pro koho: pro sebe. Zlob. — co na kom proti komu. Mandát na králi proti národu lstivě v. Br. — koho, se odkud. NB. Tč. 243. V. ně-
koho z poddanosti, Ros.; se z vojny, od vojny (vymoci, vysvoboditi). Us. V. někoho z vězení. Sš. P. 144., 145. Vz V. co kde. — jak. Takový statek skrze spaní se nevyjedná. Bern. V. něco sborem (sborně, ve sboru). J. tr. Důtklivě v. Us. — co s kým oč, o čem (jak). S panem Petrem Vokem o věci té důtklivě vyjednával. Mus. 1880. 237. V-ti s někým o něco, unterhandeln. J. tr. Pročež jali se císařovi přátelé v-ti s Ladislavem uherským; Poslali Ekberta do Italie, aby s Římany a se vzdoropapežem vyjednávat; Také s knížetem bylo o té výpravě vyjed- náváno; Vladislav dal skrze biskupa Da- niela v-ti o korunu královskou; On v-vá o mír; Aniž by byl dříve vyjednával s cí- sařem; Počal ihned v. o mír ovšem ne úplně Ve smyslu Otakara. Ddk. II. 349., III. 37., 206., 208., 215., 290., V. 299. (Tč. ). — co, koho kam, anwerben. NB. Tč. 125. A také ubrmana svého nesnadně v této mieře do Prahy v-ti mohu a zjednaje neviem, co by to platno bylo. Arch. II. 13. Když bylo v neděli po jarmarku, vyjednal mne s sebú do Vzdunek Šimek Sokolík. NB. Tč. 125. — |
co na koho. Opět po smrti kněze Zbyn-
kově z nástroje mých nepřátel nepřátelé druzí vyjednali sú na mé kletbu od kardi- nála Petra. Hus III. 252. Vyjednávací, Abhandlungs-. V. řízení.
J. tr. Vyjednávač, vyjednavač, e, m., der Ver-
mittler, Unterhändler, Agent. Us. Tč. Vyjednávačka, vyjednavačka, y, f., die
Vermittlerin, Unterhändlerin. — V. = vy- jednávka, vyjednávání, die Unterhandlung. Hneď sa pustil s ňou do v-ky. Dbš. Pov. I. 409. Vyjednávání, n., die Unterhandlung, Ver-
handlung. V. se zmařilo, brach zusammen; Sešlo z dalšího v., es zerschlug sich; Dáti se znova do v., wieder aufnehmen; v. jest v plném proudu. Us. Dch. V. se rozbilo. Us. Dáti se s někým do v. Us. Mus. 1880. 453. V-ní o mír, die Friedensverhandlung. Us. čeho nedocíleno zbraněmi, to bylo aspoň s čásť přivedeno k místu skrze v. Ddk. II. 429. Do v. s někým se pustiti. Us. Tč. Mezi tím dali se Vratislavští do v. s nimi o vězně své a jiní páni slezští o příměří; Bylo i vě- řícím volno vstupovati s Čechy ve v. mírná. Pal. Děj. III. 3. 51., 53. Vyjednavatel, vyjednavatel, e, m., der
Vermittler, Unterhändler, Parlamentär. J. tr., Šp., Mus. 1880. 80. Splnomocnění v-lé ode- brali se k české hranici. Ddk. III. 203. Vyjednávka, y, f., die Unterhandlung.
Cf. Vyjednávačka. Měli spolu v-ku o tu věc; V. padla na kameň, do vody, utopila se, rozbila se. Na Ostrav. Tč. Výjedník, a, m., der Ausesser. Na Ostrav.
Tč. Čím víc veselníků, tím více v-kův. Ib. Tč. Vyjechati = vyjeti, vyjíti, aus-, hinaus-
fahren, aufbrechen, abfahren, wegreiten, weg- segeln, abstossen vom Ufer. Jg. — kam. Dnes časně v-me až do města. Na Ostrav. Jak v-me s takým vozem do toho kopce ? Ib. Tč. — kdy. Po otci v-li synové. Výjem, jmu, m. = výjimka, die Aus-
nahme. D. Havrani dva bez výjemu přilétali denně k němu. Sš. Bs. 71. Výjemný = mohoucí vyňat býti, ausnehm-
bar, herausnehmbar, exceptiv Nz. V. pro- pověď. Mark. Log. 71. Vyjésti, vz Vyjísti.
Vyjestřábený; -en, a, o, zerzaust. V-ný
vlasy. Na Ostrav. Tč. Vyjestřábiti, il, en, ení, zersausen. Větr
vlasy mu v-bil. Na Ostrav. Tč. Vyješitněti, ěl, ení = přestati býti je-
šitným, aufhören eitel o. leer zu werden. Jg. Vyješitniti, il, ěn, ění = ješitným uči-
niti, vyprázdniti, zastr., ausleeren, eitel o. leer machen. Žalt. wit. 136. 7. Vyjeti, jedu, jeď, jeda (ouc), jel, jev, jetí;
vyjížděti, -ějí, ěl, ění; vyjíždívati, ausreiten, aus-, heraus-, wegfahren zu Wagen o. Schiffe. V. — abs. Zajíc vyjel (rychle vyběhl). Us. Ten vyjel! Us. Ty by byly tam co platny, vyjel Matýsek. Sá. Uvázl v kaluži a nemohl v. Us. Dříve přijel nežli vyjel (nerozvážně mlu- vil). Prov. Sd. — co: cestu (jízdou upraviti, srovnati; 2) jezděním zkaziti). Us. — odkud komu: z domu, z vrat, z města, Us., z ko- |
||
|
|||
Předchozí (951)  Strana:952  Další (953) |