sb157-05 0..8296

953

lejí, Res., z bláta. Nechtěl jsem to říci, ale
v-lo mi to z huby. Us. Šd. Když ze dvorka
vyjíždžali, ze sta ručnic vystřílali. Sš. P. 83.
Mathiáš z království vyjel. Dač. I. 221. Ne-
máme z toho leženie nikam vyjiežděti ani
vychoditi ňižádným obyčejem. List z r. 1482.
Bylo jim oznámeno, že císař turecký vyjel
jim ze země a že již nemají nepřátel. Pal.
Děj. V. 2. 392. Kdyžby kteří zločinci z země
vyjeli neb vyšli, aby zase přijímáni nebyli.
Arch. IV. 498. A já v to úfaje vyjel jsem
ze země; Když jsem z ležení vyjel, tu jsem
hynst z hospody vyved. Půh. I. 254., 376.
(Tč. ). — na čem: na koni, na voze, na
lodí. Vsaďme se a uvidíme, kerej na kerom
vyjedem (který vyhraje). U Chocerad. Vk. —
kam (odkud s kým, s čím atd. ): z pří-
stavu na moře. Har. S někým na procházku,
D., na honbu, s něčím na plac v. V. Ne-
mohl na kopec v. Rudolf vyjel z království
čes. do Rakous. Dač. I. 156. A když v-li
z města za bránu. Er. P. 472. Já sem na to
vyjela, abych to nějak spravila. Vk. Ona
hned do každého vyjede (= se dá, se pustí).
Us. Vk. Sotva sme za bránu vyjeli, má milá
mi psaní psala. Čes. mor. ps. 259. Vyjeď,
sedláčku, na rolu! vyjeď! vyjeď! (Zpívá
skřivánek). Ve Slez. Šd. Jak za humny vy-
jeli, vytočil se na koni. Sš. P. 85. Vyjev
mezi ně, chtěl jim toho zbrániti. Dač. I.
160. Když vyjela za vrata, zavolala na bratra.
Ib. 451. Vyjel s barvou ven. Us. Pokud on
se na té cestě bavil, mnou tam ku Raxe
jest vyjeto. Koll. I. 91. A když sem sám na
cestu vyjeti měl, přijel ke mně pan Jan
z Rabí; Kteřížto na ty silnice vyjevše pilně
ohlédali i také paměť lidskú o tom slyšeli.
Arch. IV. 24., V. 540. (Šd. ). Vyjel v cestu
otci svému na to jisté miesto. BO. — komu
vstříc. V. Stavové umluvili se, že vyjedou
jemu valně vstříc a dají mu čestný průvod.
Pal. Děj. III. 3. 196. — komu kam. Ně-
komu v cestu v. Flav. — na koho čím:
otázkami (týrati). Kom. — si na koho (pro-
následovati, spustiti naň, osopiti se, dáti se do
něho), anfahren. Us. Nic mu nedá a ještě si
naň vyjede. Us. Dch. Pořád si na mě vyjíždí.
Us. Šd. Ne ten jest člověk a učitel dobrý,
kterýž umí na jiné vyjížděti. BR. II. 223. b.
-—jak (na koho, proti komu, s kým).
Vyjížděti na koho se svinskými vidlami
(surově, Ausfälle machen). Na Ostrav. Tč.
Sám pak vyjel dne 22. prosince i s průvo-
dem z Prahy. Ddk. II. 415. Šak já vyjedu
s pomocí boží. Brt. P. 85. Někteří nevěrcové
novějšího věku proti authentii spisu našeho
beze všeho prospěchu si vyjížděli. Sš. Sk.
1., 2. Tak se někdy dálo v Čechách, že na
sebe v kuklách vyjížděli. Dač. I. 173. Král
uherský vyjel s svými lidmi dobře ve třech
stech koních. Let. 243. Proti králům Pra-
žané vyjeli na stu koních. Let. 298. Vyjeti
koňmo, ausreiten. Čsk. Vyjel teletem (= jako
tele), volem se vrátil. Č. M. 209., Pk., Šd.
— kdy (pro koho). Léta téhož vyjeli jsú
páni po ( = pro) ciesaře. Let. 92. V-li o de-
sáté hodině. Us. Ráno vyjel zdravý, šoha-
jíček švárný, na poledne jede celý polá-
maný. Sš. P. 98. Odsavad zajtra ráno vy-
jedu. Arch. II. 21. — kudy. V-ti branou.

Troj. 238. V. zadními vraty. Let. 154. —
kam oč jak. Vyjel -osobně ku králi o ve-
liké potřeby. Let. 133.

1. Vyjetí, n., (od vyjeti), das Ausfahren,
Ausreiten, Ausreisen. V. V. na voze. D. —
V. do kopce, z bláta atd., die Auf-, Aus-
fahrt. Us.

2. Vyjetí, n. (od vyjmouti), die Ausnah-
me, das Herausnehmen.

Vyjetý; vyjet, a, o, ausgefahren. Vyjeto
dnes na pole, man fuhr. Us. — V. cesta.
Vz Vyjeti. V. koleje, ausgefahren. Us.

Výjev, u, m. = vyjevení, die Erscheinung,
Offenbarung, Kundmachung, Aeusserung. V.
živobytí. Ssav. V. akustický, Nz., sopečný.
Vz Bř. N. 252., Stč. Zmp. 783. V. přírodní
(v přírodě). Nz. V. fysický, podružný; v-vy
molekularné, v. molekularných sil soudrž-
ných, tepla, rovnováhy, pohybu, pružnosti,
pevnosti, přilnavosti či adhaese a krystalli-
sace. ZČ. I. 4., 17., 203. V. lásky. Nutný
výjev bytnosti a podstaty její. Sš. J. 212.,
II. 134. (Hý. ). — V. = výstup, die Scene,
der Auftritt. Hd. Za to připisuje prostý,
vznešený, něžný a pohnutlivý výjev o ode-
vzdání mateře Páně Janovi. Sš. J. 289. Roz-
pomeňme se jen na výjev, jak císař Fridrich
zastrašil českou opposici ukázáním několika
sekyr katovských; To by však bylo vedlo
k podobným výjevům při Vltavě i Moravě.
Ddk. IV. 72., II. 184. (Tč. ). Něco na výjev
dáti, uvésti, in Scene setzen, insceniren; na
v. vystoupiti, in Scene treten; zkouška vý-
jevů, die Scenenprobe; vedení výjevů, die
Sceneuführung; náladný v., die Stimmungs-
scene; proměna v-vu, der Scenenwechsel;
bouřlivé v-vy způsobiti, stürmische Scenen
hervorrufen. Us. Dch. — V. = pohled, di-
vadlo, die Ansicht die Scene, das Schau-
spiel. V. válečný. Č.

Vyjeveně = vytrženě, verwundert, starr.
V. na někoho hleděti. Nrd. Bld. 10.

Vyjevení, n., die Offenbarung, Bekannt-
machung, Erklärung, Erfüllung. V-ní lásky.
D. To přijde k v. Kom. V. zločinu, die An-
gabe. J. tr. V. ze sna, ze spaní = vytržení,
das Auffahren. Stál jako u v. Us. Šd.

Vyjevený; -en, a, o, kundgemacht, ent-
deckt, offenbart, ent-, aufgedeckt, verrathen.
V. zločin. — V. sen, zur Wahrheit geworden.
Us. — V. = zblázněný, vernarrt, zděšený,
wild, schiech, verstört. Stál tu všecek v.;
přiběhl jako v., všecek v-ný. D. Kouká jako
v. Us. Jg., Msk. Lidé naň hleděli jako v-ní.
Ty kluku vyjevený. Us. Ndk.

Vyjevitel, e, m., der Entdecker, Offen-
barer, Verräther. Bern.

Vyjeviti, il, en, ení; vyjevovati = jevným
učiniti, rozhlásiti, pověděti, offenbaren, an-
zeigen, kund machen, ent-, aufdecken, aus-
tragen, ans Licht bringen; se = v známosť
přijíti, offenbar o. bekannt werden, heraus
kommen; jevným se učiniti, sich offenbaren,
sich sehen lassen, sich zeigen, sich erklären;
pravdou býti, eintreffen, wahr werden; zbláz-
niti se, vernarren, wild o. schiech werden.
Jg. — co: tajemství, své srdce, D., radosť,
Sych., neznámou krajinu (nalézti), Bern.,
hory (zjeviti). V. Svou majetnosť, seinen
Vermögenstand. J. tr. Ale Zlatovláska ml.