Předchozí (952)  Strana:953  Další (954) |
|
|||
953
|
|||
|
|||
lejí, Res., z bláta. Nechtěl jsem to říci, ale
v-lo mi to z huby. Us. Šd. Když ze dvorka vyjíždžali, ze sta ručnic vystřílali. Sš. P. 83. Mathiáš z království vyjel. Dač. I. 221. Ne- máme z toho leženie nikam vyjiežděti ani vychoditi ňižádným obyčejem. List z r. 1482. Bylo jim oznámeno, že císař turecký vyjel jim ze země a že již nemají nepřátel. Pal. Děj. V. 2. 392. Kdyžby kteří zločinci z země vyjeli neb vyšli, aby zase přijímáni nebyli. Arch. IV. 498. A já v to úfaje vyjel jsem ze země; Když jsem z ležení vyjel, tu jsem hynst z hospody vyved. Půh. I. 254., 376. (Tč. ). — na čem: na koni, na voze, na lodí. Vsaďme se a uvidíme, kerej na kerom vyjedem (který vyhraje). U Chocerad. Vk. — kam (odkud s kým, s čím atd. ): z pří- stavu na moře. Har. S někým na procházku, D., na honbu, s něčím na plac v. V. Ne- mohl na kopec v. Rudolf vyjel z království čes. do Rakous. Dač. I. 156. A když v-li z města za bránu. Er. P. 472. Já sem na to vyjela, abych to nějak spravila. Vk. Ona hned do každého vyjede (= se dá, se pustí). Us. Vk. Sotva sme za bránu vyjeli, má milá mi psaní psala. Čes. mor. ps. 259. Vyjeď, sedláčku, na rolu! vyjeď! vyjeď! (Zpívá skřivánek). Ve Slez. Šd. Jak za humny vy- jeli, vytočil se na koni. Sš. P. 85. Vyjev mezi ně, chtěl jim toho zbrániti. Dač. I. 160. Když vyjela za vrata, zavolala na bratra. Ib. 451. Vyjel s barvou ven. Us. Pokud on se na té cestě bavil, mnou tam ku Raxe jest vyjeto. Koll. I. 91. A když sem sám na cestu vyjeti měl, přijel ke mně pan Jan z Rabí; Kteřížto na ty silnice vyjevše pilně ohlédali i také paměť lidskú o tom slyšeli. Arch. IV. 24., V. 540. (Šd. ). Vyjel v cestu otci svému na to jisté miesto. BO. — komu vstříc. V. Stavové umluvili se, že vyjedou jemu valně vstříc a dají mu čestný průvod. Pal. Děj. III. 3. 196. — komu kam. Ně- komu v cestu v. Flav. — na koho čím: otázkami (týrati). Kom. — si na koho (pro- následovati, spustiti naň, osopiti se, dáti se do něho), anfahren. Us. Nic mu nedá a ještě si naň vyjede. Us. Dch. Pořád si na mě vyjíždí. Us. Šd. Ne ten jest člověk a učitel dobrý, kterýž umí na jiné vyjížděti. BR. II. 223. b. -—jak (na koho, proti komu, s kým). Vyjížděti na koho se svinskými vidlami (surově, Ausfälle machen). Na Ostrav. Tč. Sám pak vyjel dne 22. prosince i s průvo- dem z Prahy. Ddk. II. 415. Šak já vyjedu s pomocí boží. Brt. P. 85. Někteří nevěrcové novějšího věku proti authentii spisu našeho beze všeho prospěchu si vyjížděli. Sš. Sk. 1., 2. Tak se někdy dálo v Čechách, že na sebe v kuklách vyjížděli. Dač. I. 173. Král uherský vyjel s svými lidmi dobře ve třech stech koních. Let. 243. Proti králům Pra- žané vyjeli na stu koních. Let. 298. Vyjeti koňmo, ausreiten. Čsk. Vyjel teletem (= jako tele), volem se vrátil. Č. M. 209., Pk., Šd. — kdy (pro koho). Léta téhož vyjeli jsú páni po ( = pro) ciesaře. Let. 92. V-li o de- sáté hodině. Us. Ráno vyjel zdravý, šoha- jíček švárný, na poledne jede celý polá- maný. Sš. P. 98. Odsavad zajtra ráno vy- jedu. Arch. II. 21. — kudy. V-ti branou. |
Troj. 238. V. zadními vraty. Let. 154. —
kam oč jak. Vyjel -osobně ku králi o ve- liké potřeby. Let. 133. 1. Vyjetí, n., (od vyjeti), das Ausfahren,
Ausreiten, Ausreisen. V. V. na voze. D. — V. do kopce, z bláta atd., die Auf-, Aus- fahrt. Us. 2. Vyjetí, n. (od vyjmouti), die Ausnah-
me, das Herausnehmen. Vyjetý; vyjet, a, o, ausgefahren. Vyjeto
dnes na pole, man fuhr. Us. — V. cesta. Vz Vyjeti. V. koleje, ausgefahren. Us. Výjev, u, m. = vyjevení, die Erscheinung,
Offenbarung, Kundmachung, Aeusserung. V. živobytí. Ssav. V. akustický, Nz., sopečný. Vz Bř. N. 252., Stč. Zmp. 783. V. přírodní (v přírodě). Nz. V. fysický, podružný; v-vy molekularné, v. molekularných sil soudrž- ných, tepla, rovnováhy, pohybu, pružnosti, pevnosti, přilnavosti či adhaese a krystalli- sace. ZČ. I. 4., 17., 203. V. lásky. Nutný výjev bytnosti a podstaty její. Sš. J. 212., II. 134. (Hý. ). — V. = výstup, die Scene, der Auftritt. Hd. Za to připisuje prostý, vznešený, něžný a pohnutlivý výjev o ode- vzdání mateře Páně Janovi. Sš. J. 289. Roz- pomeňme se jen na výjev, jak císař Fridrich zastrašil českou opposici ukázáním několika sekyr katovských; To by však bylo vedlo k podobným výjevům při Vltavě i Moravě. Ddk. IV. 72., II. 184. (Tč. ). Něco na výjev dáti, uvésti, in Scene setzen, insceniren; na v. vystoupiti, in Scene treten; zkouška vý- jevů, die Scenenprobe; vedení výjevů, die Sceneuführung; náladný v., die Stimmungs- scene; proměna v-vu, der Scenenwechsel; bouřlivé v-vy způsobiti, stürmische Scenen hervorrufen. Us. Dch. — V. = pohled, di- vadlo, die Ansicht die Scene, das Schau- spiel. V. válečný. Č. Vyjeveně = vytrženě, verwundert, starr.
V. na někoho hleděti. Nrd. Bld. 10. Vyjevení, n., die Offenbarung, Bekannt-
machung, Erklärung, Erfüllung. V-ní lásky. D. To přijde k v. Kom. V. zločinu, die An- gabe. J. tr. V. ze sna, ze spaní = vytržení, das Auffahren. Stál jako u v. Us. Šd. Vyjevený; -en, a, o, kundgemacht, ent-
deckt, offenbart, ent-, aufgedeckt, verrathen. V. zločin. — V. sen, zur Wahrheit geworden. Us. — V. = zblázněný, vernarrt, zděšený, wild, schiech, verstört. Stál tu všecek v.; přiběhl jako v., všecek v-ný. D. Kouká jako v. Us. Jg., Msk. Lidé naň hleděli jako v-ní. Ty kluku vyjevený. Us. Ndk. Vyjevitel, e, m., der Entdecker, Offen-
barer, Verräther. Bern. Vyjeviti, il, en, ení; vyjevovati = jevným
učiniti, rozhlásiti, pověděti, offenbaren, an- zeigen, kund machen, ent-, aufdecken, aus- tragen, ans Licht bringen; se = v známosť přijíti, offenbar o. bekannt werden, heraus kommen; jevným se učiniti, sich offenbaren, sich sehen lassen, sich zeigen, sich erklären; pravdou býti, eintreffen, wahr werden; zbláz- niti se, vernarren, wild o. schiech werden. Jg. — co: tajemství, své srdce, D., radosť, Sych., neznámou krajinu (nalézti), Bern., hory (zjeviti). V. Svou majetnosť, seinen Vermögenstand. J. tr. Ale Zlatovláska ml. |
||
|
|||
Předchozí (952)  Strana:953  Další (954) |