sb157-05 0..8296

955

Vyjirchovati = jirchou podšiti, mit se-
mischem Leder ausfüttern. — co: nohavice.
Bern.

Vyjískati, vyjískávati= vyhledati, aus-
suchen. Na Slov. — co odkud: kamení
z louky. Jg. Vši z hlavy. Us. Tč. — co:
hlavu. Us. Tč. — V. = obrati, berauben. —
V. (vyiskati) komu = nabiti, natlouci, na-
klepati. Ve Slez. Šd.

Vyjiskřiti, il, en, ení, vyjiskřovati, her-
vorsprühen. — co čím na koho: očima
hněv. Us. Tč. — se odkud. Vyjiskřilo se
z ohně, jak do něho hodil. Us. Tč. — se
komu. V-ly se mu oči. Us. Tč.

Vyjísti, vyjésti, vyjím, vyjez, jeda (ouc),
jedl, jed, jeden, dení: vyjídati (na Slov. vyjé-
dati), vyjídávati. Vz Jísti. V. = jeda vyhrýzti,
vyhlodati, vykousati, heraus-, aus-, abessen,
ausbeissen, ausnagen, ausfressen; vše snísti,
auf-, wegessen, aufspeisen, bis zum Ausrot-
ten verzehren; jedením o statek připraviti,
auffressen, durch Essen um Hab und Gut
bringen. — se = potravu ztráviti, die Vor-
räthe aufzehren. Jg. — co. Vředy tělo vy-
jídají. Us. Nepřátelé je vyjedli. Us. Cos
nadrobil, vyjez. Měkký chléb kapsu vyjídá.
Prov. Pk. Chodí nás leda vyjídať. Us. Šd.
Jako kobylky je vyjídali. BR. II. 616. Ten
člověk nás vyjí. Us. Tč. Ale toľké deti
koho žeby nevyjedly! Dbš. Sl. pov. V. 66.
V. plné komory chleba, koláčov a pečien.
Dbš. Pov. I. 552. — co, koho odkud. Červi
vyjídají jádra z jablek. Ms. Kaši z hrnce v.
Us. Vyjídá mléko z mísy; Vyjez to z toho
talíře. Šd., Tč. Maje mnoho statku, zdaliž
nemusí míti mnoho čeládky, kteráž jej z toho
statku vyjídati bude? BR. II. 497. a. Někoho
ze statku v. (jedením o statek připraviti). Br.
— jak. Kdo dlouho vyjídá, dlouho u mísy
sedí a ji vylizuje, tomu svědčí šaty nebo
bude dlouho živ. Na Mor. Vck. — se. Háj.
Jak se služebník vyjí, ide pryč. Na Ostrav.
Tč.

Vyjistiti, il, štěn, ění; vyjišťovati = zji-
stiti, versichern, bekräftigen. Na Slov. Bern.

Vyjistotiti, il, ěn, ění = zjistotiti, ver-
gewissern. Na Slov. Bern.

Vyjíšiti, il, en, ení = jíchu vypustiti,
ausjauchen. Ja.

1. Vyjíti, vz Vyjmouti.

2. Vyjíti (zastr. vyníti; u Opavy vyjsť,
Klš. ), vyjdu (zastr. vyndu, vynidu, vyndeš,
vynde, vyndeme, vyndete, vyndou, posud
na Mor. Hý.; vz Bž. 210. ), vyjdi (zastr.
vyndi), vyjda (jdouc), šel, šed (ši), jití (zastr.
vyští), vychoditi, il, zení; vycházeti, ejí, ej,
el, ení; vycházívati = ven jíti, heraus-, hin-
aus-, ausgehen, auskommen; vydobyti se, opu-
stiti, rozloučiti se s čím, herausgehen, her-
auskommen, verlassen o. frei o. los werden;
vyrůsti z čeho, entwachsen; vybaviti se, vy-
břednouti, davon-, los-, aufkommen; vynik-
nouti, utéci, fliehen; umříti, sterben, schei-
den, von dannen gehen; pustiti, aus-, weg-
gehen (von Flecken); postaviti se, vystou-
piti, herauskommen, hervorgehen, heraus-
gehen, hervortreten, sich stellen; v známosť
v lid přijíti, bekannt werden, an den Tag
kommen, kund werden, ans Licht kommen;
oznámiti, říci, ausdrücken, herausrücken,

aufs Tapet bringen; ukazovati se, hervor-
kommen, hervorscheinen, hervorragen; růsti,
wachsen, aufgehen, ausschlagen, hervorkei-
men, hervorkommen; vystoupiti, vzhůru jíti,
aufgehen, emporsteigen; přejíti, überschrei-
ten, übertreten, austreten, herausgehen, her-
auskommen; vystoupiti, empor-, hervorkom-
men, heraufkommen, emporsteigen; proti
někomu jíti, entgegen gehen, in den Weg
kommen, über ihn gehen; počíti, woher ent-
springen, entstehen, herkommen; přicházeti
odkud, herfliessen; obrátiti se nač, následovati
z čeho, worauf hinauslaufen, hinauskommen,
gut o. schlecht ausfallen, Folgen haben, daraus
folgen, ablaufen, gerathen, enden; pominouti,
vyplynouti, míti se ku konci, verfliessen, zu
Ende gehen, auslaufen, verlaufen; shodnouti
se, mit Jem. auskommen, bestehen, sich ver-
tragen; spotřebovánu, vydánu býti, ver-
braucht o. verzehrt werden; vystačiti, aus-
kommen; chozením vydržeti, dostati, pozbyti,
rozšířiti, durch vieles Gehen erlangen, er-
gehen; se = projíti se, sich ergehen, genug
herumgehen; chozením se sprostiti, durchs
Geben los werden. Jg. — abs. Vyjíti maje,
světla bez lucerny nenos. Kom. Není ho
doma, vyšel. Us. Konec vyšel. Krok. Vyšlo
(pustilo) to. Us. Písmo vyšlo. D. Vyšla kniha
(vydána jest). Mé číslo vyšlo (jest taženo).
Us. Obilí vychází (počíná růsti). Us. Slunce
vychází. V. Těsto vychází. Bern. Měsíc právě
vycházel; Nemocný již zase vychází. Us.
Dch. Lůžko, kámen vyšel. Nz. lk. Vzdůrku
provésti chtěl, vyjdiž co vyjdiž (= děj se co
děj). Ehr. IV. 15. Roj vyšel. Us. Šd. Už slunie-
čko vychodí. Sl. ps. Šf. I. 50. Aby některé
osoby, poněvadž to zmocnění již vyšlo,
znovu zmocniti mohla. Žer. A kdožby správ-
cům svým nedal úmluvy... časně, nežli by
druhé hojemství vyšlo. Zř. F. I. C. XVII.
Aby vyšel potupen. Ž. wit. 108. 7. Druhá
rána hned zas vyšla, milovníku srdce prošla.
Pís. Šd. Nemůže vyjíti, šp. a germ. m.: ne-
stačí mu služné, příjem, mzda a p. Brt. Cf.
V. s čím. Dost inakších tam už probovalo
vynsť (vyjíti) a nemohli. Sl. ps. Šf. I. 145.
Vyndite vy, má maměnko, vyndite ven, za-
bavte ho na slovečko, až zametu zem; Otevř
se, nový hrobe, vyndi vyndi malžene, nesu
nové košule; Když bude, můj synu, vy-
cházet hvězdička, ty budeš mysleti, že ide
mamička; Dy bys byl k nám přišel, když
měsíček vyšel, byla bych ti dala do klo-
bóčka višeň; do klobóčka višeň, do kapse
kadlátek, do pravé ručenky vyšívaný šátek;
Dyž půjdeš mimo nás, mimo našich oken,
jenom ty zavolaj: Má milá, výndi ven; Slu-
nečko už vycházá, oj! ale mně už zašlo;
moje děvče povídá, že si druhého našlo;
Sš. P. 3., 110., 140., 257., 281., 330. (Tč. ).
Stálého platu ročního vycházelo odtud 32
kop gr. Mus. 1880. 465. Kometa vycházela.
Dač. I. 152. A v tom řekna to i vyšel ven.
NB. Tč. 235. Až snad i příměřie vyjde.
Arch. II. 40. Když bychom za těch 200
hřiven grošuov kde dědictví, aby plat neb
činž dvaceti hřiven vycházelo, kúpili; Když
16 let vyšlo a těch peněz potřebovali; A
když těch pět let vynide, tehdy nám činžo-
vati mají. Listy z r. 1461., 1467, 1495. Vy-

271*