sb157-05 0..8296

959

zděděném vycházeti (vystačí-li). Sá. I na
Moravě vyšlo jest hnutí z Olomúce. Ddk. II.
395. Dal tisknouti znamenitou knihu, jíž jest
v Čechách nikdy ještě v jazyku českém
rovna nevyšla. Šd. exc. Nad hostýnskú horú
vychází slunečko, nastokrát buď pozdravena,
má milá matičko. Sš. P. 63. Na nebesích
hvězdička vychází, že se nám narodil syn
boží. Sš. P. 737. Na pokoji oheň vyšel. Arch.
III. 370. Sítí v bahnitých místech vychází
hojně. Kom. —- v čem (nad koho). Vyšel
v špatném kabátě. Us. Ve všem vyšel jest
stvořitel nad stvoření (předčil je). Exc. I ne-
vyndeš, Bože, v silách našich? Ž. wit. 59.
12. — se kde Měkká strana dříví by se
hned na palcích vychodila. Vys. — (komu)
k čemu. Vycházelo mu ku potravě na každý
den 30 měr běli (spotřeboval). Br. Vyjde to
k dobru mému věčnému. Sš. II. 159. Vyjde
město ku zkažení, z kořena vyvrácení. Sš.
P. 787. V. k ohlednutí. Bart. II 24. Pota-
jemné zlosti vyjdou ku známosti. Na Mor.
Tč. — při čem. Nemůže při tom v. (vysta-
čiti). D. Vyšel dobře při zkoušce (prošel).
Us. Brt. — se. Hezky jsme se vychodili. Us.,
Ros. Vychodil se zámek u dveří (vyběhal
se, pokazil se). Us. — aby. Vycházejí, aby
vodu vážili. Br. — sup. Vyšel mordovat
(zabíjet, Ben. ) mudrců babylonských. V. —
inft. Když vycházejí ženy vážiti vodu. Br.
— adv. násilně (mocí) z domu v., Šm., v.
šťasťně, V., zhola (ničeho nedostati). D. Vy-
šel již vysoko lidský vtip. Kom. Dobře n.
nedobře v. (dobrý n. zlý konec vzíti). V.
Dobře n. zle s ním vychází z něm., správně:
shoduje se, snáší se, srovnává se. Brs. 2. vyd.
260. Opatrně a ne kvapky Noë vyšel. Št.
Věc zle n. dobře vyjde (nyní říkají: vypadne).
Št.

Vyjití, n., der Ausgang. Viděl jsem to v.
a skonánie. Ep. Pog. 32. Po v. (nach Ab-
lauf) dotčených 25 let zase polovice desátku
zúplna navrácena byla. Nar. o h. a k. Po v.
dvou nedělí po výpovědi. Kol. 35. A to do
v. těch desíti let; Abyste ho do v. svrchu
psaných 10 let zachovali. Zř. F. I. A. II. Že
úřad ten po v. toho polouletí vzdáti chce.
Ib. B. XXXI. Dycky mně bývalo veselé v.
a včil mně zarostla cesta modrým kvítím.
Sš. P. 576. Opat a konvent to staré město
po v. těch desíti let vyplatili. 1533. Do vy-
jitie roku pořád zběhlého; Do v. tří let;
Po v. času vypovědělého, nach Kündigungs-
frist. Arch. II. 252., III., 321., IV. 206. (Šd).
Cf. Hus II. 64. — V., das Auskommen. Mám
své v., šp. m.: mám od čeho živ býti. Brt.
S. 170.

Vyjitřiti, il, en, ení = jitřením vyčistiti,
auseitern, ausschwären. Jg.

Výjizd, u, m. =výjezd. U Opav. Klš

Vyjízda, vz Výnizda.

Vyjíždění, n., das Ausfahren, Ausreiten,
der Auszug zu Pferd o. Wagen. — V. na
se otázkami, das gegenseitige Zusetzen, Ver-
folgen mit Fragen. Kom.

Vyjížděti, vz Vyjeti.

Vyjíždka, y, f. = výjezd na koni, die
Ausfahrt. Šp. Zde se nejednalo o říšskou
válku, nýbrž spíše o dobrovolnou, příteli
prokázanou v-ku vojenskou. Ddk. III. 106.

1. Vyjma, y, f. = vyjma, der Abbruch.
Tkadl. — V. = výjimka, die Ausnahme.
Mor. Šd.

2. Vyjma, -ouc, přechod., pojí se sakkus.
Dal mi všecko v. tři stromy (ne: tří stromů).
Vz Vyjmouti.

Vyjmati = vyjmouti. Na Slov. Bern.

Vyjmenovati, namhaft machen, nach ein-
ander nennen. — co odkud. Mnoho kapitol
vyjmenuje ze zákona. Chč. 375. — čeho
I jiných sousedů bych mohl v., šp. m.: jiné
sousedy (akkus. ). Km. — co. Br. Tak ještě
několik způsobů smrti v-jí, jen aby berunku
k odletení přijměli. Čes. mor. ps. 26.

Vyjmenovník, u, m. = jmenovatel. Na
Slov. Bern.

Vyjmouti, vyňmouti, vyjmu (zastr. výmu),
vyjmi n. vyňmi, vyjma (vyňma, ouc), vy-
jmul, ut (na Slov. vyjmán), utí; vyjíti, vy-
níti, vyjati, vyňati (Bž. 50. ), jal a ňal, jat
a ňat, jatí (na Slov. ), ňatí, nětí; vyjímati,
vynímati, vyjímávati = vyndati, vybrati,
heraus-, ausnehmen; vytáhnouti, vypsati, aus-
ziehen, aus den Büchern nehmen; vysvobo-
diti, ausnehmen, wovon befreien; výmínku
učiniti, vyloučiti, ausnehmen, bedingen. Jg.
— co, koho: meč. Troj., žíly, rybí kosti.
D. Viňme jeho. Ž. wit. 90. 15. Aby vyňal
mě. Ib. 30. 3. Meč vyňali hříšníci. Ib. 36. 4.
Sv. Martin vyjma meč velikú částku svého
rúcha ukrojil. Pass. 983. Žádného nevyjímaje.
Us. Dva případy vyjímajíc, mit Ausnahme von
zwei Fällen. J. tr. Větu vyníti. Dch. Vyjma
tu maličkosť. Us. Tč. Vyňal Barbarossa dra-
hocenný diadem a odevzdal jej králi Vladi-
slavovi. Ddk. III. 237. Přichází-li neznámá
kterás v několika algebraických veličinách
jako společný činitel, jest dobře ji v. Šim.
98. Pak rejistr jest vyněl (= vyňal), aby
mně vypsal... NB. Tč. 52. Kdyby lze bylo
srdce vyníti a Vaší milosti ukázati. Žer. 15.
Tu rač své drahé masti vyníti. Mast. v. 24.
Vyňmúc zástavu věnnú; A ta paní Marga-
reta stojiec vyněmši list a řkúc. Arch. II.
501., IV. 346. Vyněm střiebrné klenoty a
zlaté. BO. A druhý den vyněm dva penieze,
to věz oznámiv starý i nový zákon, na němž
jest obraz věčného krále. Hus. 11. 338. —
co, koho odkud: jádro ze škořípky, keř
z vody, někoho z pokuty, z trestání, V.,
dítě z plen, z police koflíky, Kom., někoho
z kázně, Br., něco z kapsy, Ros., něco z kněh
(vypsati); Vyjals mi to z huby n. úst (právě
jsem to chtěl říci); Jest mu podoben, jakoby
mu ho z oka vyjal. Us. Z té žaloby i pří-
sahy na kříži jsou vyňati všichni konšelé
zemští.... O. z. D. Vyjmu jej z rova. Hr.
rk. 129. Vyňali mu z hrachu slaniny a maso
z polívky. Prov. Ze živých vyňatu býti
(umříti). V. V. se z povinnosti. Šp. Makov-
níčky z pece v. (= vysazovati). Mor. Šd.
Ach, můj Bože, s vysosći, cos to na mne
dopuścil? Vyjal si mi z růže květ, byl mi
milší než ten svět. Sš. P. 85. Z berní je a
město jich vynímáme. Dač. I. 127. Klíče mi
vyňali z podhlaví, zámky mi zotvírali na
truhlách i pobrali. NB. Tč. 118. Jakož jeho
z práva chce vynímati, toho jemu pan Jan
dopustiti nechce. NB. Tč. 172. Zmíněnou
zde nedatovanou listinu vyňal Boček z ji-