sb157-05 0..8296

961

Vykáleti, el, ení, vz Vykaliti.

Vykaliti, il, en, ení; vykáleti, el, en, ení;
vykalovati = z kalu vypraviti, vymáchati,
des Schmutzes entledigen, ausspülen. D. —
co: prádlo (vymáchati). D. — se = vy-
prázdniti se, sich ausleeren, hofiren. Us.
Kůže se vykalí, die Haut wird abgespült.
Šp. Čekej, až se voda vykalí (kalnosť ztratí,
bis es rein wird). Us. Tč.

Výkalní vůz, der Fäkalwagen. Dch.

Výkalný = od výkalu, Samen-, V. tok.
Bern.

Výkalotok, u, m. = tok výkalu n. chamo-
tok, pollutio, der Samenfluss. Rostl. III. a.
4., 13.

Vykalování, n., die Pollution, der Samen-
fluss. Rk. Vz Výkal, Výkalotok.

Vykalužiti se = vylužiti se. Šd.

Vykameniti, il, en, ení, vykamenovati,
mit Steinen auslegen. — co čím. Chodník
až k cestě tvrdým kamenem v. Na Ostrav.
Tč.

Vykamenovati, vz Vykameniti. — V.,
hinaussteinigen. — koho odkud: z města.

Vykáň, ě, f., ves. Arch. II. 452.

Vykanalisovati, kanalisiren. — co: mě-
sto. Us. Tč.

Vykančúchovati = kančúchem vyprá-
skati. — někoho, někomu. Mor. Šd.

Vykaňdati, ausplauschen. — komu co,
se kde. Na Ostrav. Tč.

Vykaňhati, ausschmieren. — co: mnoho
inkoustu v. D.

Vykání, n., das Ihrzen. Ml.

Vykanouti, ul, utí; vy-, zamazati, ver-
schmieren. — V. = kanutím vytéci, aus-
tröpfeln. — komu odkud: z očí mu potok
slzí vykanul. L.

Vykantořiti, il, en, ení, aufhören ein
Kantor zu sein. — V. si co, als Kantor
sich erwerben. Na Ostrav. Tč.

Vykántriť = zahnati, vypuditi, verjagen,
vertilgen. — co, koho: ploštice. Mt. S. X.
1. 50. Moravania konočne vydobyli město,
vykántrili Pankrácov ľud a položili do Ska-
lice svoju posádku. Mt. S. IV. 2. G. Ubie-
deni ľudia prosili, aby jich (zbojníkov) po-
chytat a v. dal. Dbš. Pov. I. 293.

Vykapalý = který vykapal, ausgetropft,
ausgeträufelt. — odkud: voda z jahodek
vykapalá. Jád. — V. = vyschlý, vyzáblý,
churavý, mager, dürr. V. — V. = vyhynulý,
zcepenělý, krepirt. Us. Vz Kapati.

Vykapání, n., die Austropfung. Šp.

Vykapaný; -án, a, o, ausgetropft. Us.

Vykapati, kapám a kapu; vykapávati,
vykapovati; vykapnouti, pl, utí = po kap-
kách vypadati, austräufeln, austropten, aus-
sickern; vyhynouti, ausfallen, eingehen, ab-
fallen, umkommen, krepiren. — abs. Již
všecko vykapalo (po kapkách vyteklo).
Ros. Všecky ovce vykapalý (pošly, padly).
Mouchy už všecky v-ly (pošly). Us. Šd. Vy-
kapete všeci jako mouchy (hanlivě řečeno).
Mor. Šd. Zlá zelina nevykape (nezahyne).
Mt. S. I 121. — co = kapáním vyliti, aus-
tropfen lassen, udělati, durch Tröpfeln ge-
stalten, formen, auströpfeln. — odkud.
Vykapali a shnili jim z úst jazykové (vy-
hynuli). Plk. — co kam. Vodu na stůl

vykapnouti. Us. — kde. V kuchyni nám
vykapaly už všecky mouchy; Ve dvoře pan-
ském vykapal všecek dobytek. Us. Šd. —
komu (proč). Bál som se, že mi rod vy-
kape. Teraz i ty to istô (= oženiť sa) urobit
musíš, aby mi rod nevykapal. Dbš. Pov. I.
187. Že skrze tejto ženy čarodejstvie mne
moja krava vykapala. Ssk. Let. sl. I. 94. —
kdy. Keď tohoto ostatnieho princa neože-
níme, tak s jeho smrťou celý královský rod
vykape. Dbš. Pov. I. 188. — co kam. Vy-
kapej to máslo na kašu; Vykapal olej na
stůl. Us. Tč.

Výkapek, pku, m., výkapky, pl. = pivo
do škopíčku vykapané, der Hansel, das Trauf-
bier. Mor. Tč.

Vykápěný; -ěn, a, o, vz Vykápěti.

Vykápěti, ěl, ěn, ění = z kápě svléci,
die Kappe abnehmen, auskutten. Vykápěný
mnich, který kápi (sukni mnišskou) shodil
aneb z ní pro nehodnosť vystrčen byl. Ros.

Vykapkati = vykapati. Bern. Také na
Mor. Tč.

Výkapky, úkapky, ův, m., pl. = pod-
čepky, das Traufbier, der Traufwein. Jg.,
Suk. Vz Výkapek.

Vykaplaniti, il, ění. — si co, als Kaplan
erwerben. — V. = vykapouniti kohouta,
kappen. Na Ostrav. Tč.

Vykapounovati, il, ěn, ění, vykapouniti,
vyřezati, vyklestiti, kapaunen, auskapaunen,
kappen. — koho: kohouta.

Vykapsiti, il, en, ení, vykapsovati =
kapsy vyprázdniti, obrati, aussäckeln. D. —
koho (čím): karbanem. Sych. Jarmark
člověka dycky vykapsí. Na Ostrav. Tč.

Vykarabáčovati = vymrskati karabá-
čem, aus-, abpeitschen, wegpeitschen. —
koho odkud. Ros.

Vykarabatiti = kostrbatým učiniti. Ros.

Vykárati, durch gute Zucht ausbilden,
bessern. — koho (káráním vycvičiti). Ros.

Vykarbaniti, il, ěn, ění. — co na kom,
durch Kartenspiel gewinnen. Jg.

Vykarbovati = karbováním vyhoblovati,
aushöhlen, aushobeln. — co čím: uběrákem.
Jg.

Vykarhati = vyhřešiti, ausschelten. Ros.

Vykartáčovati, ausbürsten. — co čím:
klobouk jemným kartáčem. — co komu:
kabát, Us., Šd., trubici. Hrm. 120.

Vykartiti, il, ěn, ění = vytínati, vyse-
kati, vymýtiti (o stromoví). Us. u Rožnova.
Kd. — V. = zahubiti, zničiti, vypleniti, aus-
rotten, zu Grunde richten. Na mor. Valaš.
Vck. — se = ztratiti se, zmizeti (sich ver-
lieren, schwinden; o plevelu, o hmyzu a ží-
žalách). Na mor. Valaš. Vck.

Vykarvačovati, hinauspeitschen. — koho
odkud: ze světnice. Na Ostrav. Tč. —
komu kdy jak: po nohou na šmigrust.
Na Ostrav. Tč.

Vykasaný; -án, a, o, aufgeschürzt. Lehce
v-ný, leichtgeschürzt. Dch. V. šat, Vrch.,
sukně. Šd. V. vnitřnosti (vyňaté). Na Mor.
Šd. V. rukáv košile.

Vykasati, kasám a kaši; vykasovati =
vyhrnouti (nad pasem vytáhnouti. Ros. ), auf-
schürzen, aufstreifen. — co: šaty, Bern., ru-
kávy od košile. Zlob. V. střeva (ze sebe) =



	961

	Vykáleti, el, ení, vz Vykaliti. Vykaliti, il, en, ení; vykáleti, el, en, ení; vykalovati = z kalu vypraviti, vymáchati, des Schmutzes entledigen, ausspülen. D. — co: prádlo (vymáchati). D. — se = vy- prázdniti se, sich ausleeren, hofiren. Us. Kůže se vykalí, die Haut wird abgespült. Šp. Čekej, až se voda vykalí (kalnosť ztratí, bis es rein wird). Us. Tč. Výkalní vůz, der Fäkalwagen. Dch. Výkalný = od výkalu, Samen-, V. tok. Bern. Výkalotok, u, m. = tok výkalu n. chamo- tok, pollutio, der Samenfluss. Rostl. III. a. 4., 13. Vykalování, n., die Pollution, der Samen- fluss. Rk. Vz Výkal, Výkalotok. Vykalužiti se = vylužiti se. Šd. Vykameniti, il, en, ení, vykamenovati, mit Steinen auslegen. — co čím. Chodník až k cestě tvrdým kamenem v. Na Ostrav. Tč. Vykamenovati, vz Vykameniti. — V., hinaussteinigen. — koho odkud: z města. Vykáň, ě, f., ves. Arch. II. 452. Vykanalisovati, kanalisiren. — co: mě- sto. Us. Tč. Vykančúchovati = kančúchem vyprá- skati. — někoho, někomu. Mor. Šd. Vykaňdati, ausplauschen. — komu co, se kde. Na Ostrav. Tč. Vykaňhati, ausschmieren. — co: mnoho inkoustu v. D. Vykání, n., das Ihrzen. Ml. Vykanouti, ul, utí; vy-, zamazati, ver- schmieren. — V. = kanutím vytéci, aus- tröpfeln. — komu odkud: z očí mu potok slzí vykanul. L. Vykantořiti, il, en, ení, aufhören ein Kantor zu sein. — V. si co, als Kantor sich erwerben. Na Ostrav. Tč. Vykántriť = zahnati, vypuditi, verjagen, vertilgen. — co, koho: ploštice. Mt. S. X. 1. 50. Moravania konočne vydobyli město, vykántrili Pankrácov ľud a položili do Ska- lice svoju posádku. Mt. S. IV. 2. G. Ubie- deni ľudia prosili, aby jich (zbojníkov) po- chytat a v. dal. Dbš. Pov. I. 293. Vykapalý = který vykapal, ausgetropft, ausgeträufelt. — odkud: voda z jahodek vykapalá. Jád. — V. = vyschlý, vyzáblý, churavý, mager, dürr. V. — V. = vyhynulý, zcepenělý, krepirt. Us. Vz Kapati. Vykapání, n., die Austropfung. Šp. Vykapaný; -án, a, o, ausgetropft. Us. Vykapati, kapám a kapu; vykapávati, vykapovati; vykapnouti, pl, utí = po kap- kách vypadati, austräufeln, austropten, aus- sickern; vyhynouti, ausfallen, eingehen, ab- fallen, umkommen, krepiren. — abs. Již všecko vykapalo (po kapkách vyteklo). Ros. Všecky ovce vykapalý (pošly, padly). Mouchy už všecky v-ly (pošly). Us. Šd. Vy- kapete všeci jako mouchy (hanlivě řečeno). Mor. Šd. Zlá zelina nevykape (nezahyne). Mt. S. I 121. — co = kapáním vyliti, aus- tropfen lassen, udělati, durch Tröpfeln ge- stalten, formen, auströpfeln. — odkud. Vykapali a shnili jim z úst jazykové (vy- hynuli). Plk. — co kam. Vodu na stůl	vykapnouti. Us. — kde. V kuchyni nám vykapaly už všecky mouchy; Ve dvoře pan- ském vykapal všecek dobytek. Us. Šd. — komu (proč). Bál som se, že mi rod vy- kape. Teraz i ty to istô (= oženiť sa) urobit musíš, aby mi rod nevykapal. Dbš. Pov. I. 187. Že skrze tejto ženy čarodejstvie mne moja krava vykapala. Ssk. Let. sl. I. 94. — kdy. Keď tohoto ostatnieho princa neože- níme, tak s jeho smrťou celý královský rod vykape. Dbš. Pov. I. 188. — co kam. Vy- kapej to máslo na kašu; Vykapal olej na stůl. Us. Tč. Výkapek, pku, m., výkapky, pl. = pivo do škopíčku vykapané, der Hansel, das Trauf- bier. Mor. Tč. Vykápěný; -ěn, a, o, vz Vykápěti. Vykápěti, ěl, ěn, ění = z kápě svléci, die Kappe abnehmen, auskutten. Vykápěný mnich, který kápi (sukni mnišskou) shodil aneb z ní pro nehodnosť vystrčen byl. Ros. Vykapkati = vykapati. Bern. Také na Mor. Tč. Výkapky, úkapky, ův, m., pl. = pod- čepky, das Traufbier, der Traufwein. Jg., Suk. Vz Výkapek. Vykaplaniti, il, ění. — si co, als Kaplan erwerben. — V. = vykapouniti kohouta, kappen. Na Ostrav. Tč. Vykapounovati, il, ěn, ění, vykapouniti, vyřezati, vyklestiti, kapaunen, auskapaunen, kappen. — koho: kohouta. Vykapsiti, il, en, ení, vykapsovati = kapsy vyprázdniti, obrati, aussäckeln. D. — koho (čím): karbanem. Sych. Jarmark člověka dycky vykapsí. Na Ostrav. Tč. Vykarabáčovati = vymrskati karabá- čem, aus-, abpeitschen, wegpeitschen. — koho odkud. Ros. Vykarabatiti = kostrbatým učiniti. Ros. Vykárati, durch gute Zucht ausbilden, bessern. — koho (káráním vycvičiti). Ros. Vykarbaniti, il, ěn, ění. — co na kom, durch Kartenspiel gewinnen. Jg. Vykarbovati = karbováním vyhoblovati, aushöhlen, aushobeln. — co čím: uběrákem. Jg. Vykarhati = vyhřešiti, ausschelten. Ros. Vykartáčovati, ausbürsten. — co čím: klobouk jemným kartáčem. — co komu: kabát, Us., Šd., trubici. Hrm. 120. Vykartiti, il, ěn, ění = vytínati, vyse- kati, vymýtiti (o stromoví). Us. u Rožnova. Kd. — V. = zahubiti, zničiti, vypleniti, aus- rotten, zu Grunde richten. Na mor. Valaš. Vck. — se = ztratiti se, zmizeti (sich ver- lieren, schwinden; o plevelu, o hmyzu a ží- žalách). Na mor. Valaš. Vck. Vykarvačovati, hinauspeitschen. — koho odkud: ze světnice. Na Ostrav. Tč. — komu kdy jak: po nohou na šmigrust. Na Ostrav. Tč. Vykasaný; -án, a, o, aufgeschürzt. Lehce v-ný, leichtgeschürzt. Dch. V. šat, Vrch., sukně. Šd. V. vnitřnosti (vyňaté). Na Mor. Šd. V. rukáv košile. Vykasati, kasám a kaši; vykasovati = vyhrnouti (nad pasem vytáhnouti. Ros. ), auf- schürzen, aufstreifen. — co: šaty, Bern., ru- kávy od košile. Zlob. V. střeva (ze sebe) =