sb157-05 0..8296

962

vyžuti, vyníti. Mor. Sd. Vykasali rukávy,
podkasali kolena a prichytili sa do roboty.
Dbš. Pov. VII. 29. Nebojme sa, chlapci,
nebojme sa psoty, vykašme rukávy, hajde
do roboty. Sl. spv. III. 107. (Šd. ). — se =
vyhrnouti se. Us. — se odkud. Nemilí
hosté sa z izby v-li (= odešli). Na Zlínsku.
Brt. — si co: šat. Us. Ktk., Tč. — co si
jak: rukávy až po loktě. Mor. Tč, kalhoty
až po kolena. Us. — si co kde. Sukni si
po boku v. Er. Sl. čít. 30.

Vykasirovati co (zkasirovati, zrušiti,
kassiren; 2. promrhati, vergeuden). Ros. —
Vykasovati = promrhati. Ros.

Vykasovati = vykati, ihrzen. Na Slov.
Bern.

Vykášeti, vz Vykositi.

Vykašlání, n., das Aushusten.
Vykašlaný; -án, a, o, ausgehustet.

Vykašlati, kašlána a kašli; vykašlávati,
vykašlovati, aus-, heraushusten; se, auf-
hören zu husten. — co: krev. Us. — co
odkud. Vykašli z hrdla, co tam máš. Us.
Tč. — se z čeho (durch Husten los wer-
den): z nemoci. Mus. Ze všeho se vykašle
(vylže). Ros. Ne Hned se z toho vykašle
(z té nemoci, z té škody, příhody). Vz
Nesnáze. Č., Mus. Vecpe se vám ten tak
sukovatý klam do hrdla, že se z něho, do-
kad živi budete, nevykašlete. 1615. Mus.
1880. 475. Lid z pohaniny (= z pohanství),
kteréž v Babyloně nabyl, ne ihned se vy-
kašlal. 1617. — jak. Po drobno vykašlo-
vati, hüsteln. Na Ostrav. Tč.

1. Vykati, vykávati, od vy (vy říkati),
ihrzen. — komu. Us. Oni si vykají. Us.
Tč., Šd.

2. Vykati, jenom ve složeninách: odvy-
kati, ob-, při-, na-, zvykati. Jg.

Vykatovati = vymučiti, erfoltern, er-
martern. Jg.

Výkaz, u, m., v obec. mluvě: vejkaz =
vykázání, der Ausweis, die Konsignation,
Anweisung, die Tabelle. J. tr., Nz. Výkaz
úřední. Kř. Stat. 2. V. hlavní, zevrubný
(die Specifikation). J. tr. Výkaz o výsevu,
o sklizni a mlatu; Nemá žádného výkazu.
Us. Dch. V. (seznam) přítomných, die Prä-
senzliste; v. večerů, v. nocí měsíčných, das
Mondscheintableau. Šp. V. cesty, die Instra-
dirung. J. tr. V. stravovní, Speisetabelle,
prodeje kolku, Stempelverschleiss-Ausweis,
dlužného kontribučenského obilí, Steuer-
getreideschuldenausweis; v. dluhů, Passiv-
torderungsausweis, Passivausweis, týdenní,
Wochenausweis, výsledku hospodářského,
Wirthschaftserfojgs-, změn stavu, Standes-
veränderungs-. Šp. Výkaz souhrnný, Total-,
k pochodu, Marschroute, potřebných natura-
lií, Naturalienerforderniss-, mužstva, Standes-
ausweis. Čsk. V. přeplatků, Uiberzahlungs-,
v. hodin jízdy, Stundenpass, sirotčí, Pupillar-
tabelle, v. nedoplatků, Restenausweis, v. způ-
sobilosti, Qualifikationstabelle, v. konečný,
Final-, v. výtěžku mléčného, plaveb. Šp.
Dle výkazu. Zlob., Šp. V. uchazečů či ža-
datelů, die Kompetententabelle, v. stavu
pokladničného, der Kassastandausweis, v.
náležitostí, der Gebührenausweis, v. čtvrt-
letní, půlletní, celoroční, v. změn v poplat-

cích, der Gebührenveränderungsausweis, v.
o nakládání s hmotami, der Materialgebah-
rungsausweis, v. předchozí, der Präventiv-
ausweis, v. omezovací, der Einschränkungs-
ausweis, Šp.; v. ubytovací, der Belegsaus-
weis. Čsk. Na tvůj výkaz nic mi nedají.
Bern. V. hospodaření, účetních výsledkův,
přijmův a vydání; v. změn v poplatcích,
nálezu, Šp., v. zadržalostí (neodbytých, ne-
vyřízených věcí). J. tr. V. z něčeho, lépe:
něčeho. Jv. — V. v lesnictví = vykázání
i. e. ustanovení trávy n. dříví za plat, der
Gras-, Holzausweis. Jíti na v. Us. Dch. V.
vyplatiti. D. Koupil v lese výkaz. Jd.

Vykázání, n., der Ausweis. V. cesty, vz
Výkaz. Vedlé v. smlúvy (smluvního listu).
Arch. II. 272.

Vykázanosť, i, f., die Passirung. Šm.

Vykázaný; -án, a, o, aus-, angewiesen.
Pohyb na v-né dráze. ZČ. 1. 126. Vykázaná
mzda; vykázanou práci udělati; vykázané
místo (Kom. ). Us. — komu. Povinen jest
vytrvati na místě sobě v-ném. Ddk. II. 45.
Dříví správci v-né.

Vykazatel, vykazovatel, e, m., der
Anweisser. D.

Vykázati, vykáži, vykaž, že (íc), zal,
án, ání; vykazovati, vykazovávati = ustano-
viti, anweisen, bestimmen, ausmessen, zu-
theilen; dokázati, er-, ausweisen; vyhnati,
fortjagen, aus dem Hause weisen; kázání
dokončiti, zu Ende predigen; se = ukázati
se, sich zeigen, sich sehen lassen; prokázati
se, sich ausweisen, sich legitimiren. — abs.
Však ste vy vykázali (= dokázali)! Lipa
I. 120. — co: peníze (vypověděti); Vykázal
všecko (zodpovídal se ze všeho). Na Zlínsku.
Brt. Potřebné k něčemu peníze v. (anwei-
sen). Ddk. III. 28. Nepravdivosť věci v.,
etwas Lügen strafen. Dch. V. cestu, instra-
diren. J. tr. V. byt (= vypověděti, kündigen).
Mor. Tč. — co komu (kde): dříví v lese,
Us. V. někomu místo, cíl, D., pole, Bern.,
dceři výbavu. Sych. V. cestu listům, osobám
(= poslati je vykázanou cestou), instradiren
Briefe, Personen. J. tr. No, ale počkaj si
ho, veď ti já ukážem; Doma si bol sveril
ženu na jednu starú babu. A počujte len,
čo vám tá stariga teraz vykázala (= doká-
zala, vyvedla)! Dbš. Pov. V. 19., 35. V.
někomu roční služné. Posp. Vykázal jsem
si 15 zl., které u nás pro postního kazatele
jsou založeny, als Prediger erwerben. Šd.
Tento desátek hodlal Vratislav v. novému
biskupství co první nadání jeho; Příručímu
biskupu mohl arcibiskup mohučský vždy
Moravu v.; Na něm záleželo, aby všeobec-
nému proudění určitý směr vykázal; Taky
jim na místě služného byly statky na Mo-
ravě vykázány. Ddk. II. 209., 309., III. 146.,
IV. 208. (Tč. ). Ve třídě páté jenom dvě
hodiny do téhodne češtině vykázány jsou.
KB. V. — co komu k čemu. Ondřej upo-
kojil Belu vykázav mu veliký kraj k vý-
živě; Vedlé kterých (usnesení) náleží bisku-
pům suspendovaným v. čásť důchodů jich
dioecesí k výživě. Ddk. II. 197., 251. (Tč. ).
Přistěhovalcům území k výživě a k obývání
v. Šb. — kdy. Za půl druhé hodiny už se
mohl vykázať, die Predigt beendigen. Us.