Předchozí (961)  Strana:962  Další (963) |
|
|||
962
|
|||
|
|||
vyžuti, vyníti. Mor. Sd. Vykasali rukávy,
podkasali kolena a prichytili sa do roboty. Dbš. Pov. VII. 29. Nebojme sa, chlapci, nebojme sa psoty, vykašme rukávy, hajde do roboty. Sl. spv. III. 107. (Šd. ). — se = vyhrnouti se. Us. — se odkud. Nemilí hosté sa z izby v-li (= odešli). Na Zlínsku. Brt. — si co: šat. Us. Ktk., Tč. — co si jak: rukávy až po loktě. Mor. Tč, kalhoty až po kolena. Us. — si co kde. Sukni si po boku v. Er. Sl. čít. 30. Vykasirovati co (zkasirovati, zrušiti,
kassiren; 2. promrhati, vergeuden). Ros. — Vykasovati = promrhati. Ros. Vykasovati = vykati, ihrzen. Na Slov.
Bern. Vykášeti, vz Vykositi.
Vykašlání, n., das Aushusten.
Vykašlaný; -án, a, o, ausgehustet. Vykašlati, kašlána a kašli; vykašlávati,
vykašlovati, aus-, heraushusten; se, auf- hören zu husten. — co: krev. Us. — co odkud. Vykašli z hrdla, co tam máš. Us. Tč. — se z čeho (durch Husten los wer- den): z nemoci. Mus. Ze všeho se vykašle (vylže). Ros. Ne Hned se z toho vykašle (z té nemoci, z té škody, příhody). Vz Nesnáze. Č., Mus. Vecpe se vám ten tak sukovatý klam do hrdla, že se z něho, do- kad živi budete, nevykašlete. 1615. Mus. 1880. 475. Lid z pohaniny (= z pohanství), kteréž v Babyloně nabyl, ne ihned se vy- kašlal. 1617. — jak. Po drobno vykašlo- vati, hüsteln. Na Ostrav. Tč. 1. Vykati, vykávati, od vy (vy říkati),
ihrzen. — komu. Us. Oni si vykají. Us. Tč., Šd. 2. Vykati, jenom ve složeninách: odvy-
kati, ob-, při-, na-, zvykati. Jg. Vykatovati = vymučiti, erfoltern, er-
martern. Jg. Výkaz, u, m., v obec. mluvě: vejkaz =
vykázání, der Ausweis, die Konsignation, Anweisung, die Tabelle. J. tr., Nz. Výkaz úřední. Kř. Stat. 2. V. hlavní, zevrubný (die Specifikation). J. tr. Výkaz o výsevu, o sklizni a mlatu; Nemá žádného výkazu. Us. Dch. V. (seznam) přítomných, die Prä- senzliste; v. večerů, v. nocí měsíčných, das Mondscheintableau. Šp. V. cesty, die Instra- dirung. J. tr. V. stravovní, Speisetabelle, prodeje kolku, Stempelverschleiss-Ausweis, dlužného kontribučenského obilí, Steuer- getreideschuldenausweis; v. dluhů, Passiv- torderungsausweis, Passivausweis, týdenní, Wochenausweis, výsledku hospodářského, Wirthschaftserfojgs-, změn stavu, Standes- veränderungs-. Šp. Výkaz souhrnný, Total-, k pochodu, Marschroute, potřebných natura- lií, Naturalienerforderniss-, mužstva, Standes- ausweis. Čsk. V. přeplatků, Uiberzahlungs-, v. hodin jízdy, Stundenpass, sirotčí, Pupillar- tabelle, v. nedoplatků, Restenausweis, v. způ- sobilosti, Qualifikationstabelle, v. konečný, Final-, v. výtěžku mléčného, plaveb. Šp. Dle výkazu. Zlob., Šp. V. uchazečů či ža- datelů, die Kompetententabelle, v. stavu pokladničného, der Kassastandausweis, v. náležitostí, der Gebührenausweis, v. čtvrt- letní, půlletní, celoroční, v. změn v poplat- |
cích, der Gebührenveränderungsausweis, v.
o nakládání s hmotami, der Materialgebah- rungsausweis, v. předchozí, der Präventiv- ausweis, v. omezovací, der Einschränkungs- ausweis, Šp.; v. ubytovací, der Belegsaus- weis. Čsk. Na tvůj výkaz nic mi nedají. Bern. V. hospodaření, účetních výsledkův, přijmův a vydání; v. změn v poplatcích, nálezu, Šp., v. zadržalostí (neodbytých, ne- vyřízených věcí). J. tr. V. z něčeho, lépe: něčeho. Jv. — V. v lesnictví = vykázání i. e. ustanovení trávy n. dříví za plat, der Gras-, Holzausweis. Jíti na v. Us. Dch. V. vyplatiti. D. Koupil v lese výkaz. Jd. Vykázání, n., der Ausweis. V. cesty, vz
Výkaz. Vedlé v. smlúvy (smluvního listu). Arch. II. 272. Vykázanosť, i, f., die Passirung. Šm.
Vykázaný; -án, a, o, aus-, angewiesen.
Pohyb na v-né dráze. ZČ. 1. 126. Vykázaná mzda; vykázanou práci udělati; vykázané místo (Kom. ). Us. — komu. Povinen jest vytrvati na místě sobě v-ném. Ddk. II. 45. Dříví správci v-né. Vykazatel, vykazovatel, e, m., der
Anweisser. D. Vykázati, vykáži, vykaž, že (íc), zal,
án, ání; vykazovati, vykazovávati = ustano- viti, anweisen, bestimmen, ausmessen, zu- theilen; dokázati, er-, ausweisen; vyhnati, fortjagen, aus dem Hause weisen; kázání dokončiti, zu Ende predigen; se = ukázati se, sich zeigen, sich sehen lassen; prokázati se, sich ausweisen, sich legitimiren. — abs. Však ste vy vykázali (= dokázali)! Lipa I. 120. — co: peníze (vypověděti); Vykázal všecko (zodpovídal se ze všeho). Na Zlínsku. Brt. Potřebné k něčemu peníze v. (anwei- sen). Ddk. III. 28. Nepravdivosť věci v., etwas Lügen strafen. Dch. V. cestu, instra- diren. J. tr. V. byt (= vypověděti, kündigen). Mor. Tč. — co komu (kde): dříví v lese, Us. V. někomu místo, cíl, D., pole, Bern., dceři výbavu. Sych. V. cestu listům, osobám (= poslati je vykázanou cestou), instradiren Briefe, Personen. J. tr. No, ale počkaj si ho, veď ti já ukážem; Doma si bol sveril ženu na jednu starú babu. A počujte len, čo vám tá stariga teraz vykázala (= doká- zala, vyvedla)! Dbš. Pov. V. 19., 35. V. někomu roční služné. Posp. Vykázal jsem si 15 zl., které u nás pro postního kazatele jsou založeny, als Prediger erwerben. Šd. Tento desátek hodlal Vratislav v. novému biskupství co první nadání jeho; Příručímu biskupu mohl arcibiskup mohučský vždy Moravu v.; Na něm záleželo, aby všeobec- nému proudění určitý směr vykázal; Taky jim na místě služného byly statky na Mo- ravě vykázány. Ddk. II. 209., 309., III. 146., IV. 208. (Tč. ). Ve třídě páté jenom dvě hodiny do téhodne češtině vykázány jsou. KB. V. — co komu k čemu. Ondřej upo- kojil Belu vykázav mu veliký kraj k vý- živě; Vedlé kterých (usnesení) náleží bisku- pům suspendovaným v. čásť důchodů jich dioecesí k výživě. Ddk. II. 197., 251. (Tč. ). Přistěhovalcům území k výživě a k obývání v. Šb. — kdy. Za půl druhé hodiny už se mohl vykázať, die Predigt beendigen. Us. |
||
|
|||
Předchozí (961)  Strana:962  Další (963) |