sb157-05 0..8296

965

Vykládactví, vykladactví, n. = vykla-
datelství, exegetika, die Exegetik, Hermeneu-
tik, Auslegekunst, Interpretationskunst. Nz.

Vykládač, vykladač, vykladatel, e, pl.
-lé, na. = kdo vykládá, der Auslader, Aus-
leger. V. zboží. Us. — V. = vysvětlovatel,
interpres, der Interpret, Erklärer, Ausleger,
Deuter, Exeget, Schriftausleger. BO., BR. II.
7. a., Nz. V. slov. Hus III. 260. V. písma.
Ler., D., Hus III. 235. V. snů, cizí řeči
(tlumočník). V. — V. = překladatel, der
Uibersetzer. Br. — V. v mathem., der Ex-
ponent. Vz Výklad.

Vykládačka, vykladačka, y, f., die Aus-
laderin, Auslegerin. — V. na Mor. a Slov.
die Erzählerin. Šd. Má každá dědina svojich
vykladáčov mužských i vykladáčky ženské.
Mt. S. I. 206. Tajemství všech teď mi v.
kazatel můj, chrám i svatyně. Koll. I. 64.
V. karet, die Kartenschlägerin. Dch. Cf.
Vykládač. — V., vykládalka = pokoruvačka,
ein Klageweib. Vz Vyložiti, Vykládání.
Na Slov. Šd.

Vykládačný, vykladačný = výkladný,
vykládající, erklärend. V. knížka, Bern.,
sloh. Jg.

Vykládačství, vykladačství, n. = vyklá-
dactví. Nz.

Vykládalka, y, f., vz Vykládačka.

Vykládání, n, die Auslegung. V. zboží.
Us. — V. mramorem atd., die Bekleidung,
Auslegung. Vz Vlšk. 97., 100. Papír k vy-
kládání sudů, das Fasspapier. Šp. — V. =
vysvětlování, die Erklärung, Auslegung, Deu-
tung. Vykládání práv, Kom., snů, D., řeči.
Bern. Aby k vaší královské obmyslnosti
všeho práva vydání, v. a vylíčení od ny-
nějšího času potom vždy příslušelo. CJB.
283. V. karet. Us. Zítra bude v. (neopakuji
svých slov. Vz Nepozorlivý). Č. O v. práv,
kšaftu, smluv, vz Rb. 274. V. písma. —
V. = překlad, die Uibersetzung. V českém
latiny v. obratnějším byl Štítný. Mus. 1880.
468. — V. = nariekání, nářek nad zemře-
lým při pohřbe, das Wehklagen beim Be-
gräbnisse. Na Slov. Němc.

Vykládaný; -án, a, o, ausgekleidet, aus-
gelegt. V. dílo, D., stůl (květovaný). V.,
strop. Kom. V. stěna, stolek, podlaha, ge-
täfelt. Dch. — čím. Podlaha mramorem
vykládaná. Har. Tabule ze stříbra a zlata
slité, mnohými drahými kameny a perlami
v-né. Brt. S. 154. Ta cestečka ušlapaná,
rozmarjanem vykládaná. Ss. Slez. Šd. Hole,
hole můj kůň vrany, kostečkami v-ny. Sš.
P. 271. Víko kadidelnice jest kameny bo-
hatě vykládáno. Mus. 1880. 393. Dřívím vy-
kládaný, getäfelt. Dch. Iasonův povoz září
zlatých skvostů v-ný. Dch. Stěny drahým
kamením v-né. Us. — jak. Podlaha pestře
vykládaná. Čch. Bs. 69. — V. = vysvětlo-
vaný, aufgeklärt. Us.

Vykládatel, vykladatel, e, m. = vyklá-
dač.

Vykládatelka, vykladatelka, y, f., die
Auslegerin; die Erklärerin.

Vykládatelský, vykladatelský, Interpre-
tations-. V. umění. Nz.

Vykládatelství, vykladatelství, n., die
Hermeneutik, Exegetik. Rk.

Vykládati, vz Vyložiti.

Výkladce, e, m. = vykládač, tlumočník,
der Ausleger, Erklärer, Hermeneut. Sš. J. 12.

Výkladčí = exegetický, exegetisch. V.
částice. Sš. J. 269.

Výkladec, dce, m., die Auslage, der
Auslagekasten, výkladek, výkladní skříň. Šp.

Výkladek, dku, m. = vyčnívající ozdoba
na zdech a římsách, der Uiberschlag (in der
Baukunst). Us. — V. = výkladec.
Výkladiště, ě, n., der Ausladungsplatz.
Šm.

Výkladka, y, f., der Auslageschrank.
Šm.

Výkladna, y, f., die Auslagshalle. Rk.

Výkladně = výkladným způsobem, aus-
legungsweise. V. to takto zní. Zlob. Tabita
v. slove dorkas. ZN. — V., na Slov. =
jasně, zřejmě, deutlich. Bern.

Výkladní, -dný = k výkladu patřící,
Auslegungs-. V. trh. Zlob. Ráno je trh na
dobytek, odpoledňa výkladní (na zboží ku-
pecké). Na Zlínsku. Brt. V. okno na zboží,
das Schaufenster, skříně, der Auslagekasten.
Dch. Nebudeme čekat výkladního (i. e. trhu
= až do dvou hodin, poněvadž v tu dobu
kramáři své zboží vykládají). Mor. Kch.
Odtud: Ten má dnes výkladný den (má dnes
mnoho vykládati = povídati). Mor. Džl.
Zdivo z výkladních kvadrů stavěné. Zpr.
arch. VIII. 112. — V. = vysvětlující, er-
klärend, Auslegungs-. V. řeč. Ros., v. způ-
sob čtení, Zlob., umění, Bern., úsudky (ex-
ponentes). Marek. V. důkaz, erörternder
Beweis. Dch. V. částice. Sš. Sk. 186. (Hý. ).
Ducha sv. jest tu genitiv v-ný. Sš. Sk. 30.
(Hý. ). — V. = světlý, hell, klar, deutlich.
Na Slov.

Výkladnice, e, f. = umění, jež učí o zna-
meních sličného významu domakávati se, die
Hermeneutik. Mark. Log. 143. Vz násl. —
V. = výkladna. Rk.

Výkladnictví, n. = výkladnice. V. vy-
šetřením smyslu se zaměstnává. Mark. Log.
193.

Výkladničí, Exponential-,

Výkladník, u, m., der Exponent. L.

Výkladnosť, i, f., die Auslegbarkeit. L.

Výkladověda, y, f., die Exegetik. Ssk.

Vyklamati, klamám a klamu; vyklamá-
vati = vylhati, erlisten, durch Betrug erlan-
gen. Št. — co na kom čím: slib. Troj. —
koho kam. Teraz prešvihnite popred dieru,
abysme draka vyklamali von. Dbš. Pov. I. 4.

Vyklaněti si co, durchs Bücken, Kom-
plimente erlangen. Chtějíc sobě obroky
neb dary biedné vyklekati, vyklaněti, vy-
modliti a vyctiti. Hus I. 75. — Vykláněti
co odkud: hlavu z prostěradel. Chč.

Vykláněti se, ěl, ění = poklony činiti,
tiefe Bücklinge machen. Hluboce se v. Lesl.
leg. 113.

Vyklapati = klapaje vymoci, erklappern.
— si co. Ros.

Vyklápěti, vz Vyklopiti.

Vyklasalý = ochlestalý, viklavý, wacke-
lig. Us. u Petrovic. Dch.

Vyklasený; -en, a, o, in Aehren aufge-
schossen. V. ozimina. Phld. III. 1. 4.



	965

	Vykládactví, vykladactví, n. = vykla- datelství, exegetika, die Exegetik, Hermeneu- tik, Auslegekunst, Interpretationskunst. Nz. Vykládač, vykladač, vykladatel, e, pl. -lé, na. = kdo vykládá, der Auslader, Aus- leger. V. zboží. Us. — V. = vysvětlovatel, interpres, der Interpret, Erklärer, Ausleger, Deuter, Exeget, Schriftausleger. BO., BR. II. 7. a., Nz. V. slov. Hus III. 260. V. písma. Ler., D., Hus III. 235. V. snů, cizí řeči (tlumočník). V. — V. = překladatel, der Uibersetzer. Br. — V. v mathem., der Ex- ponent. Vz Výklad. Vykládačka, vykladačka, y, f., die Aus- laderin, Auslegerin. — V. na Mor. a Slov. die Erzählerin. Šd. Má každá dědina svojich vykladáčov mužských i vykladáčky ženské. Mt. S. I. 206. Tajemství všech teď mi v. kazatel můj, chrám i svatyně. Koll. I. 64. V. karet, die Kartenschlägerin. Dch. Cf. Vykládač. — V., vykládalka = pokoruvačka, ein Klageweib. Vz Vyložiti, Vykládání. Na Slov. Šd. Vykládačný, vykladačný = výkladný, vykládající, erklärend. V. knížka, Bern., sloh. Jg. Vykládačství, vykladačství, n. = vyklá- dactví. Nz. Vykládalka, y, f., vz Vykládačka. Vykládání, n, die Auslegung. V. zboží. Us. — V. mramorem atd., die Bekleidung, Auslegung. Vz Vlšk. 97., 100. Papír k vy- kládání sudů, das Fasspapier. Šp. — V. = vysvětlování, die Erklärung, Auslegung, Deu- tung. Vykládání práv, Kom., snů, D., řeči. Bern. Aby k vaší královské obmyslnosti všeho práva vydání, v. a vylíčení od ny- nějšího času potom vždy příslušelo. CJB. 283. V. karet. Us. Zítra bude v. (neopakuji svých slov. Vz Nepozorlivý). Č. O v. práv, kšaftu, smluv, vz Rb. 274. V. písma. — V. = překlad, die Uibersetzung. V českém latiny v. obratnějším byl Štítný. Mus. 1880. 468. — V. = nariekání, nářek nad zemře- lým při pohřbe, das Wehklagen beim Be- gräbnisse. Na Slov. Němc. Vykládaný; -án, a, o, ausgekleidet, aus- gelegt. V. dílo, D., stůl (květovaný). V., strop. Kom. V. stěna, stolek, podlaha, ge- täfelt. Dch. — čím. Podlaha mramorem vykládaná. Har. Tabule ze stříbra a zlata slité, mnohými drahými kameny a perlami v-né. Brt. S. 154. Ta cestečka ušlapaná, rozmarjanem vykládaná. Ss. Slez. Šd. Hole, hole můj kůň vrany, kostečkami v-ny. Sš. P. 271. Víko kadidelnice jest kameny bo- hatě vykládáno. Mus. 1880. 393. Dřívím vy- kládaný, getäfelt. Dch. Iasonův povoz září zlatých skvostů v-ný. Dch. Stěny drahým kamením v-né. Us. — jak. Podlaha pestře vykládaná. Čch. Bs. 69. — V. = vysvětlo- vaný, aufgeklärt. Us. Vykládatel, vykladatel, e, m. = vyklá- dač. Vykládatelka, vykladatelka, y, f., die Auslegerin; die Erklärerin. Vykládatelský, vykladatelský, Interpre- tations-. V. umění. Nz. Vykládatelství, vykladatelství, n., die Hermeneutik, Exegetik. Rk.	Vykládati, vz Vyložiti. Výkladce, e, m. = vykládač, tlumočník, der Ausleger, Erklärer, Hermeneut. Sš. J. 12. Výkladčí = exegetický, exegetisch. V. částice. Sš. J. 269. Výkladec, dce, m., die Auslage, der Auslagekasten, výkladek, výkladní skříň. Šp. Výkladek, dku, m. = vyčnívající ozdoba na zdech a římsách, der Uiberschlag (in der Baukunst). Us. — V. = výkladec. Výkladiště, ě, n., der Ausladungsplatz. Šm. Výkladka, y, f., der Auslageschrank. Šm. Výkladna, y, f., die Auslagshalle. Rk. Výkladně = výkladným způsobem, aus- legungsweise. V. to takto zní. Zlob. Tabita v. slove dorkas. ZN. — V., na Slov. = jasně, zřejmě, deutlich. Bern. Výkladní, -dný = k výkladu patřící, Auslegungs-. V. trh. Zlob. Ráno je trh na dobytek, odpoledňa výkladní (na zboží ku- pecké). Na Zlínsku. Brt. V. okno na zboží, das Schaufenster, skříně, der Auslagekasten. Dch. Nebudeme čekat výkladního (i. e. trhu = až do dvou hodin, poněvadž v tu dobu kramáři své zboží vykládají). Mor. Kch. Odtud: Ten má dnes výkladný den (má dnes mnoho vykládati = povídati). Mor. Džl. Zdivo z výkladních kvadrů stavěné. Zpr. arch. VIII. 112. — V. = vysvětlující, er- klärend, Auslegungs-. V. řeč. Ros., v. způ- sob čtení, Zlob., umění, Bern., úsudky (ex- ponentes). Marek. V. důkaz, erörternder Beweis. Dch. V. částice. Sš. Sk. 186. (Hý. ). Ducha sv. jest tu genitiv v-ný. Sš. Sk. 30. (Hý. ). — V. = světlý, hell, klar, deutlich. Na Slov. Výkladnice, e, f. = umění, jež učí o zna- meních sličného významu domakávati se, die Hermeneutik. Mark. Log. 143. Vz násl. — V. = výkladna. Rk. Výkladnictví, n. = výkladnice. V. vy- šetřením smyslu se zaměstnává. Mark. Log. 193. Výkladničí, Exponential-, Výkladník, u, m., der Exponent. L. Výkladnosť, i, f., die Auslegbarkeit. L. Výkladověda, y, f., die Exegetik. Ssk. Vyklamati, klamám a klamu; vyklamá- vati = vylhati, erlisten, durch Betrug erlan- gen. Št. — co na kom čím: slib. Troj. — koho kam. Teraz prešvihnite popred dieru, abysme draka vyklamali von. Dbš. Pov. I. 4. Vyklaněti si co, durchs Bücken, Kom- plimente erlangen. Chtějíc sobě obroky neb dary biedné vyklekati, vyklaněti, vy- modliti a vyctiti. Hus I. 75. — Vykláněti co odkud: hlavu z prostěradel. Chč. Vykláněti se, ěl, ění = poklony činiti, tiefe Bücklinge machen. Hluboce se v. Lesl. leg. 113. Vyklapati = klapaje vymoci, erklappern. — si co. Ros. Vyklápěti, vz Vyklopiti. Vyklasalý = ochlestalý, viklavý, wacke- lig. Us. u Petrovic. Dch. Vyklasený; -en, a, o, in Aehren aufge- schossen. V. ozimina. Phld. III. 1. 4.