sb157-05 0..8296

966

Vyklasiti, il, en, ení = klasu zbaviti,
der Aehren berauben. — se, in Aehren
aufschiessen. Us. Tč.

Vyklasnovaný = oklasnovaný. V. snop.
Vz Vyklasnovati. Mor. Šd.

Vyklasnovati = oklasnovati, die Aehren,
in der Grbe ausklopfen. — co: snop. Mor.
Šd.

Vyklásti, vz Vyložiti. Na Slov.

Vykláti, vyklati, vykoli, vykůleš, 3. pl.
-lí vykol, klal, án, ání; vykálati = vyhod-
notiti, ausstechen. — co komu: oči. Brikc.
Koll. Dej mi pravého přítele a při něm mi
třeba oči vykol. Č. M. 231. Nechoď, šohaji,
v noci, vykoleš si oči. Sš. P. 291. Nikda
vľk vl'kovi oko nevyklal; Chcel sa pre-
žehnať, a vyklal si oko. Mt. S. I. 93., 125.
Cisár mu dal oči vyklať. Mt. S. I. 27. Vy-
kolem si oči. Sl. ps. 183. A ti by radšej
dali si oko vyklať ako o koňa príst (při-
jíti); Dáme sa ti najest a napiť, ak si dáš
jedno oko vyklať. Dbš. Pov. IV. 84., I.
264. (Šd. ). — se = vyklíčiti se, hervorkei-
men. Na Slov. Plk.

Vyklátiti, il, cen, ení (na Slov. těn, ění),
vyklacovati, vyklacovávati, durchs Schütteln,
Rütteln herausbringen. — co: kůl. Ros. —
co jak odkud. Vítr vyklátil strom s ko-
řeny ze země. Us. Tč. — se = váhavě,
zdlouha vyjíti, wankend hervorkommen, her-
auswanken. Ros. To trvá dlouho, než se on
vyklátí, schleppend herauskommen. Us. Šd.

Vyklaznovati (v horn. ), auskleisen. Šp.

Vyklčiti, vz Vyklučiti.

Vyklčování, n. Založena osada k v. hory.
Vz Vyklučiti. Sl. let. I. 203. (Ssk. ).

Vyklebetati, v z Vyklevetati.

Vykléceti a vyklíceti, el, ení a vykléceti
se = kulhavě vyjiti, ujíti, hinkend heraus-,
entkommen, heraushinken. — čemu. Sotva
psom vyklécel (vlk). Aesop. — se odkud:
z nebezpečenství. Aesop.

Vyklečeti, el, en, ení; vyklekati, vy-
kleknouti, knul a kl, ut, utí = kleče udělati,
durchs Knieen machen, ausknieen; kleče vy-
trvati, bestimmte Zeit knieen, ausknieen. —
co. V. svůj trest, ausknieen. — co kde:
v kamenu díru. Ros. — co komu: oko =
kleknutím vyraziti. Ros. — si co (jak),
erknieen. V-la si kůži až do živa masa. Na
Ostrav. Tč. Vyklečel si uložený trest. Us.
Šd. Vz Vyklaněti (Hus). — kam: na stu-
peň vykleknouti. Us. — jak dlouho. V-čel
půl dne, hielt es aus zu knieen, brachte zu
auf Knieen. Brt.

Vyklejiti, il, en, ení, vyklejovati = vy-
klejstrovati = klím vymazati, auskleistern,
ausleimen. — co. Us. Ros. — co nač.
Všecek klej na boty v. Us. Tč. — co čím:
truhličku klejem. Us. Tč.

Vyklejstrovati, vz Vyklejiti. Us. Tč.

Vykleknouti, vz Vyklečeti.

Vyklekotati = klekotáním vyhnati, klap-
pernd verscheuchen. — koho odkud: vrabce
z obilí. Na Ostrav. Tč. — se kdy jak.
Chlapci se na veliký pátek dosť vyklekotali
na klekotkách, ausratschen. Na Ostrav. Tč.

Vykleky, dle Dolany, Wiklek, ves u Olo-
mouce. V. malé, Klein-Wiklek; V. velké,
Gross-Wiklek, vsi u Chlumce n. (Mdl. —

Vz Blk. Kfsk. 597. — V. = zaniklá ves
v Bolesl. Ib. 1163., S. N. Cf. Arch. II. 458.,
III. 190.

Vyklemžiti, vz Klemžiti.

Výklen, u, m. = výklenek. Zpr. arch. XI.
2. seš. str. 13.

Výklenek, nku, m. = klenutí, die Wöl-
bung. D. — V. = klenutí ve zdi n. kaplička,
die Nische. Do v. něco klásti. Us. V. okna,
die Fensternische; pásmo v-ků, das Fliess;
Hrobka s výklenky (na popelnice mrtvol
spálených), das Kolumbarium. Dch.

Vyklenotiti, il, ěn, ění, vykleniti, aus-
wölben. — co: sklep, jizbu. Vz Vyklenouti.
Us. Tč.

Vyklenouti, nul, ut, utí, vyklenovati,
auswölben. — co: sklep, tunel. — čím:
cihlami, kamenem. Us. — V., auswälzen. —
co: zuby. Šp.

Vyklenutý; -ut, a, o, ausgewölbt, ge-
wölbt. V. prsa. Opak: má prsa jako hou-
sličky (slabá). Us. Dch.

Výklep, u, m., das Ausgeklopfte. Výklep
z hoblíku. Na Ostrav. Tč.

Vyklepání, n., das Ausklopfen, die Aus-
klopfung. Us. Šp. V. (vyklepávání) plache-
tek, das Tücherausklopfen. Us. Šp. Vz Vy-
klepati.

Vyklepaný; -án, a, o, ausgeklopft. Vz
Vyklepati.

Vyklepárna, y, f. = místnosť v cukro-
varu, kde se vylisovaný zbytek kaše řepové
z plachetek vytřásá. KP. V. 44.

Vyklepati, vyklepávati, vyklepnouti =
klepáním vybiti, vytlouci, aus-, Herausklop-
fen, herausklappern; klepáním naostřiti,
schärfen, ausdengeln; klepáním učiniti, vy-
kouti, klopfend bewirken, bilden, verfertigen,
schmieden. Jg. — co: obilí, V.; kabát, šat,
kosu, srp; faleš, jazyk. Bern. — co odkud:
mák z makovic, prach ze šatu. — čím:
obilí cepem, prach rákoskou, srp klepáčem,
podšev kladivem. — komu = vybiti, ab-,
durchprügeln, durchklopfen. Křičí, že jak
na ně ven vyběhne, že jim hned vyklepá.
Us. Šd. — co komu kde: kosu na hlavě.
Us. Tč. V. kosu na dvoře, na mezi atd.
Us. — co jak: na hladko, glatt klopfen,
na měkko, weich hämmern. Us. Šp.

Vyklepávák, u, m. V. na koberce, der
Teppichklopfer. Us. Dch.

Výklepek, pku, m. = něco vyklepaného,
das Ausgeklopfte. Obyč. v pluralu výklepky.
V. z dýmky; v-ky z mlýna = mouka píseč-
natá. Na Ostrav. Tč.

Vykleslosť, i, f., herausstehende Bau-
chigkeit. L.

Vykleslý, herausstehend, bauchig. L.

Vyklesnění, n., die Aus-, Beschneidung
eines Baumes.

Vyklesněný; -ěn, a, o, ausgeschnitten,
beschnitten (von Bäumen). Mor. a Slov.

Vyklesniti, il, ěn, ění, vyklesňovati =
vyklestiti. — co: vrby. U Opavy. Klš. Na
Slov.

Vyklesnouti = ven klesnouti, heraus-
fallen; bauchig werden. L.

Výklestek, stku, m. = vykleštěné tele,
ein geschnittenes Kalb. Aqu., V.