Předchozí (965)  Strana:966  Další (967) |
|
|||
966
|
|||
|
|||
Vyklasiti, il, en, ení = klasu zbaviti,
der Aehren berauben. — se, in Aehren aufschiessen. Us. Tč. Vyklasnovaný = oklasnovaný. V. snop.
Vz Vyklasnovati. Mor. Šd. Vyklasnovati = oklasnovati, die Aehren,
in der Grbe ausklopfen. — co: snop. Mor. Šd. Vyklásti, vz Vyložiti. Na Slov.
Vykláti, vyklati, vykoli, vykůleš, 3. pl.
-lí vykol, klal, án, ání; vykálati = vyhod- notiti, ausstechen. — co komu: oči. Brikc. Koll. Dej mi pravého přítele a při něm mi třeba oči vykol. Č. M. 231. Nechoď, šohaji, v noci, vykoleš si oči. Sš. P. 291. Nikda vľk vl'kovi oko nevyklal; Chcel sa pre- žehnať, a vyklal si oko. Mt. S. I. 93., 125. Cisár mu dal oči vyklať. Mt. S. I. 27. Vy- kolem si oči. Sl. ps. 183. A ti by radšej dali si oko vyklať ako o koňa príst (při- jíti); Dáme sa ti najest a napiť, ak si dáš jedno oko vyklať. Dbš. Pov. IV. 84., I. 264. (Šd. ). — se = vyklíčiti se, hervorkei- men. Na Slov. Plk. Vyklátiti, il, cen, ení (na Slov. těn, ění),
vyklacovati, vyklacovávati, durchs Schütteln, Rütteln herausbringen. — co: kůl. Ros. — co jak odkud. Vítr vyklátil strom s ko- řeny ze země. Us. Tč. — se = váhavě, zdlouha vyjíti, wankend hervorkommen, her- auswanken. Ros. To trvá dlouho, než se on vyklátí, schleppend herauskommen. Us. Šd. Vyklaznovati (v horn. ), auskleisen. Šp.
Vyklčiti, vz Vyklučiti.
Vyklčování, n. Založena osada k v. hory.
Vz Vyklučiti. Sl. let. I. 203. (Ssk. ). Vyklebetati, v z Vyklevetati.
Vykléceti a vyklíceti, el, ení a vykléceti
se = kulhavě vyjiti, ujíti, hinkend heraus-, entkommen, heraushinken. — čemu. Sotva psom vyklécel (vlk). Aesop. — se odkud: z nebezpečenství. Aesop. Vyklečeti, el, en, ení; vyklekati, vy-
kleknouti, knul a kl, ut, utí = kleče udělati, durchs Knieen machen, ausknieen; kleče vy- trvati, bestimmte Zeit knieen, ausknieen. — co. V. svůj trest, ausknieen. — co kde: v kamenu díru. Ros. — co komu: oko = kleknutím vyraziti. Ros. — si co (jak), erknieen. V-la si kůži až do živa masa. Na Ostrav. Tč. Vyklečel si uložený trest. Us. Šd. Vz Vyklaněti (Hus). — kam: na stu- peň vykleknouti. Us. — jak dlouho. V-čel půl dne, hielt es aus zu knieen, brachte zu auf Knieen. Brt. Vyklejiti, il, en, ení, vyklejovati = vy-
klejstrovati = klím vymazati, auskleistern, ausleimen. — co. Us. Ros. — co nač. Všecek klej na boty v. Us. Tč. — co čím: truhličku klejem. Us. Tč. Vyklejstrovati, vz Vyklejiti. Us. Tč.
Vykleknouti, vz Vyklečeti.
Vyklekotati = klekotáním vyhnati, klap-
pernd verscheuchen. — koho odkud: vrabce z obilí. Na Ostrav. Tč. — se kdy jak. Chlapci se na veliký pátek dosť vyklekotali na klekotkách, ausratschen. Na Ostrav. Tč. Vykleky, dle Dolany, Wiklek, ves u Olo-
mouce. V. malé, Klein-Wiklek; V. velké, Gross-Wiklek, vsi u Chlumce n. (Mdl. — |
Vz Blk. Kfsk. 597. — V. = zaniklá ves
v Bolesl. Ib. 1163., S. N. Cf. Arch. II. 458., III. 190. Vyklemžiti, vz Klemžiti.
Výklen, u, m. = výklenek. Zpr. arch. XI.
2. seš. str. 13. Výklenek, nku, m. = klenutí, die Wöl-
bung. D. — V. = klenutí ve zdi n. kaplička, die Nische. Do v. něco klásti. Us. V. okna, die Fensternische; pásmo v-ků, das Fliess; Hrobka s výklenky (na popelnice mrtvol spálených), das Kolumbarium. Dch. Vyklenotiti, il, ěn, ění, vykleniti, aus-
wölben. — co: sklep, jizbu. Vz Vyklenouti. Us. Tč. Vyklenouti, nul, ut, utí, vyklenovati,
auswölben. — co: sklep, tunel. — čím: cihlami, kamenem. Us. — V., auswälzen. — co: zuby. Šp. Vyklenutý; -ut, a, o, ausgewölbt, ge-
wölbt. V. prsa. Opak: má prsa jako hou- sličky (slabá). Us. Dch. Výklep, u, m., das Ausgeklopfte. Výklep
z hoblíku. Na Ostrav. Tč. Vyklepání, n., das Ausklopfen, die Aus-
klopfung. Us. Šp. V. (vyklepávání) plache- tek, das Tücherausklopfen. Us. Šp. Vz Vy- klepati. Vyklepaný; -án, a, o, ausgeklopft. Vz
Vyklepati. Vyklepárna, y, f. = místnosť v cukro-
varu, kde se vylisovaný zbytek kaše řepové z plachetek vytřásá. KP. V. 44. Vyklepati, vyklepávati, vyklepnouti =
klepáním vybiti, vytlouci, aus-, Herausklop- fen, herausklappern; klepáním naostřiti, schärfen, ausdengeln; klepáním učiniti, vy- kouti, klopfend bewirken, bilden, verfertigen, schmieden. Jg. — co: obilí, V.; kabát, šat, kosu, srp; faleš, jazyk. Bern. — co odkud: mák z makovic, prach ze šatu. — čím: obilí cepem, prach rákoskou, srp klepáčem, podšev kladivem. — komu = vybiti, ab-, durchprügeln, durchklopfen. Křičí, že jak na ně ven vyběhne, že jim hned vyklepá. Us. Šd. — co komu kde: kosu na hlavě. Us. Tč. V. kosu na dvoře, na mezi atd. Us. — co jak: na hladko, glatt klopfen, na měkko, weich hämmern. Us. Šp. Vyklepávák, u, m. V. na koberce, der
Teppichklopfer. Us. Dch. Výklepek, pku, m. = něco vyklepaného,
das Ausgeklopfte. Obyč. v pluralu výklepky. V. z dýmky; v-ky z mlýna = mouka píseč- natá. Na Ostrav. Tč. Vykleslosť, i, f., herausstehende Bau-
chigkeit. L. Vykleslý, herausstehend, bauchig. L.
Vyklesnění, n., die Aus-, Beschneidung
eines Baumes. Vyklesněný; -ěn, a, o, ausgeschnitten,
beschnitten (von Bäumen). Mor. a Slov. Vyklesniti, il, ěn, ění, vyklesňovati =
vyklestiti. — co: vrby. U Opavy. Klš. Na Slov. Vyklesnouti = ven klesnouti, heraus-
fallen; bauchig werden. L. Výklestek, stku, m. = vykleštěné tele,
ein geschnittenes Kalb. Aqu., V. |
||
|
|||
Předchozí (965)  Strana:966  Další (967) |