Předchozí (966)  Strana:967  Další (968) |
|
|||
967
|
|||
|
|||
Vyklestiti (na Slov. vyklesniti), il, stěn
a stěn, ění; vyklešťovati = vysekati strom, aby koruna nebyla příliš plná, ausschnei- den, ausschneiteln; vyřezati, nároků zba- viti, verschneiden, geilen, Wallachen, aus- werfen. V. — co, koho: stromy, lesy, V., pařezy (vykopati), Us. Kfk. Štěpíř vlky škodlivé vyklešťuje (na stromích). Kom. V. zvíře, koně, člověka. V., D. Staršího bratra Jaromíra dal v. Ddk. II. 59. — koho čím: koně rušidlem, žehadlem, ukroucením, podvázáním, klepáním. Ja. — co odkud: Ty z svých krajin kažte v. Hus I. 467. Vykleštěnec, nce, m. = půlmuž, der
Kastrat, Eunuch. Slovo to ve formě střední o v-cích se užívá. Sš. II. 59. Vykleštění, n. = kastrace.
Vykleštěný; -en, a, o = vyřezaný, vy-
miškovaný, kastrirt. V. tyčinky (nemající prášníků). Rst. 518. V. zpěvák. Us. 1. Vykleti, vyklíti, kliji, el, et, etí a en,
ení; vyklnouti, ul, ut, utí; vyklínati = kleti, proklínati, fluchen, verwünschen. L. — V. = kletím vyloučiti, durch den Bannfluch aus der Gesellschaft ausschliessen. — koho od- kud. Aby ze školy nebyli vykleti. BR. II. 351. b. — se = přestati klíti, sich ausflu- chen. Jg. 2. Vykleti se, vykleji, el, et, etí, vyklí-
vati se = vypučiti, hervorkeimen, hervor- sprossen. Šd., Jg. Semeno, aby se vyklí- valo, když je do vláhy dáš. Kom., D. Vykleti, n., die Aus-, Verfluchung, die
Verbannung durch den Fluch. — V. = vy- pučení, die Hervorsprossung, das Hervor- keimen. Vykletice, dle Budějovice, ves v Žatecku.
Vz Blk. Kfsk. 1254. Vykletý; -et, a, o, verflucht, exkommu-
nicirt. Vz Vykleti, 1. Vyklevetati, vyklevetiti, il, ěn, ění, vy-
klevetovati, ausschwätzen, ausplaudern, aus- klatschen, ausplappern. — abs. Kde skryta vláda jeho, sám on v-tí. Sldk. 559. — co komu. Ros. Nemci i najtajnejšie myšlienky srdca svojho neopatrne vyklevetali. Mt. S. X. I. 39. — co kde na koho, verleumdend ausklatschen. — co komu. K odrodilej zrade choďte a tá v-tí vám z konopí käde. Sldk. 554. — se, sich ausplauschen von den Fehlern Anderer. Us. Tč. Vykliať, ausmachen. Na Slov. Ssk.
Vyklibati, vz Vyklouti.
Vyklíceti, vz Vykléceti.
Vyklický, ého, m., osob. jm. Šd.
Vyklicounovati, ausprügeln. Ros.
1. Vyklíčiti se, il, ení; vykličovati se =
vyrůsti, empor-, auf-, auskeimen. — abs. Pšenice se vyklíčila. Troj. — se odkud: ze semene. Měst. bož. — kde. V mladém mnichu vyklíčily se zárodky onoho učení, které... Mus. 1880. 63. 2. Vyklíčiti, il, en, ení; vykličovati =
vymknouti, vymísiti, ausschliessen. — co. Krok. II. 555. Vykličkovati = vyvinouti, herauswik-
keln, auseinander wickeln, Plk.; einer Sache pfiffig auspariren, etwas pfiffig ausbandeln. Us. Dch. — se odkud = se vyvinouti, se vymluviti, sich herausreden. Us. |
Výklid, u, m. = vyklízení, die Räumung.
Obr. čas. duch. V. před čelím, das Front- räumen. Čsk. Vyklida, y, m. = člověk n. zvíře, jež
slídí a vyklízí. U Vys. mýta. Hrp. Vykliditi (na Slov. vykluditi), il, zen,
zení; vyklízeti, el, en, ení; vyklizovati = vynésti, ausräumen, wegschaffen, heraus- nehmen; vyobcovati, odstraniti, abschaffen, wegräumen; vyprázdniti, ausleeren, leer ma- chen, ausräumen; vyčistiti, säubern, aus- fegen, reinigen, ausräumen. — co: hnůj, pokoj. D., Ros. V. řepu, Ktz., místo, město (räumen), někoho, fortschaffen. Dch. — co odkud: z truhly, z komory, Ros., rudy z jámy. Us. V. někoho ze (se) světa (od- straniti). Jan Augusta. V. kacíře z církve. Apol. Někoho z domu v., Jemanden aufs Pflaster setzen. Us. Dch. Kníže Fridrich nechtěl se dobrovolně ze země vykliditi. Dch. V. 240. V. někoho z obydlí, delogiren. J. tr. Části umrtvené z těla v. Kos. Ol. I. 30. Aby se co nejrychleji z osad vyklidili. Mus. 1880. 473. Nečistoty z ulice v. Jir. Ves. čt. 376. — co čím: lopatou, D., chvo- štištěm, V., štolu, náhon, strouhu, stoku lopatou. Vys. — koho kam. Sto tisíc lidí sobú na vojnu vyklidí ( = odstraní). Alx. V. v. 2282. (HP. 55. ). — po kom: po hrn- číři v., aufräumen. Us. Dch. — se = vy- prázdniti se. V. Výklidný, Bagger-. V. loď, stroj. Dch.
Vz Bagger. Výklika, y, f. = vytáčka. Rbš.
Vyklikovati se = vykličkovati. Plk.
Vyklíměti, ěl, ěn, ění = klíměním do-
byti, získati, ernicken. — si co. Ros. — se, genug nicken, ausnicken. Ros. Výklin, u, m. = výklenek, die Nische. Us.
Vyklínati, vz Vykleti.
Výklinek, nku, m. = výklenek. Rk.
Vyklínění, n., die Auskeilung. V. žíly,
sloje v horn. Hř. Vyklíniti, vz Klíniti, auskeilen.
Vyklinkati = vyzvoniti, ausklingeln. —
komu. Ros. — co (vypiti, austrinken). Ros. — komu kde: na umíráčku. Na Ostrav. Tč. Vyklinouti, vz Vyklouti.
Vyklinovati = klínem vyraziti, auskei-
len. — co. Ros., Dch. Vyklípati = klípaje vyjíti, langsam fort-
gehen; se = těžce vyváznouti, schwer da- vonkommen. — se odkud (z čeho). Již ven vyklípal. Ros. Vyklíti, vz Vykleti.
Vyklivati, vz Vyklouti.
Vyklízeč, vyklizeč, e, m. = cídič, der
Räumer, Aufräumer. V. stok. — V. = ná- stroj hospodářský ku dělání rýh. NA. IV. 68 Vyklizení (od vykliditi), vyklízení (od
vyklízeti), n., die Räumung, Ausräumung, Säuberung. Jg., Dch. V. řeky = výklad, Baggerung; v. lopatou, die Ausschaufelung; V. sklepních místností. Dch. V. nečistot, V., hnoje, D., nešvar, Kom., pokoje, armary atd. Us. Vyklizený; -en, a, o, geräumt, ausge-
räumt, ausgesäubert. V. byt. Us. Vz Vy- kliditi. |
||
|
|||
Předchozí (966)  Strana:967  Další (968) |