sb157-05 0..8296

967

Vyklestiti (na Slov. vyklesniti), il, stěn
a stěn, ění; vyklešťovati = vysekati strom,
aby koruna nebyla příliš plná, ausschnei-
den, ausschneiteln; vyřezati, nároků zba-
viti, verschneiden, geilen, Wallachen, aus-
werfen. V. — co, koho: stromy, lesy, V.,
pařezy (vykopati), Us. Kfk. Štěpíř vlky
škodlivé vyklešťuje (na stromích). Kom.
V. zvíře, koně, člověka. V., D. Staršího
bratra Jaromíra dal v. Ddk. II. 59. — koho
čím: koně rušidlem, žehadlem, ukroucením,
podvázáním, klepáním. Ja. — co odkud:
Ty z svých krajin kažte v. Hus I. 467.

Vykleštěnec, nce, m. = půlmuž, der
Kastrat, Eunuch. Slovo to ve formě střední
o v-cích se užívá. Sš. II. 59.

Vykleštění, n. = kastrace.

Vykleštěný; -en, a, o = vyřezaný, vy-
miškovaný, kastrirt. V. tyčinky (nemající
prášníků). Rst. 518. V. zpěvák. Us.

1. Vykleti, vyklíti, kliji, el, et, etí a en,
ení; vyklnouti, ul, ut, utí; vyklínati = kleti,
proklínati, fluchen, verwünschen. L. — V. =
kletím vyloučiti, durch den Bannfluch aus
der Gesellschaft ausschliessen. — koho od-
kud. Aby ze školy nebyli vykleti. BR. II.
351. b. — se = přestati klíti, sich ausflu-
chen. Jg.

2. Vykleti se, vykleji, el, et, etí, vyklí-
vati se = vypučiti, hervorkeimen, hervor-
sprossen. Šd., Jg. Semeno, aby se vyklí-
valo, když je do vláhy dáš. Kom., D.

Vykleti, n., die Aus-, Verfluchung, die
Verbannung durch den Fluch. — V. = vy-
pučení, die Hervorsprossung, das Hervor-
keimen.

Vykletice, dle Budějovice, ves v Žatecku.
Vz Blk. Kfsk. 1254.

Vykletý; -et, a, o, verflucht, exkommu-
nicirt. Vz Vykleti, 1.

Vyklevetati, vyklevetiti, il, ěn, ění, vy-
klevetovati, ausschwätzen, ausplaudern, aus-
klatschen, ausplappern. — abs. Kde skryta
vláda jeho, sám on v-tí. Sldk. 559. — co
komu. Ros. Nemci i najtajnejšie myšlienky
srdca svojho neopatrne vyklevetali. Mt. S.
X. I. 39. — co kde na koho, verleumdend
ausklatschen. — co komu. K odrodilej
zrade choďte a tá v-tí vám z konopí käde.
Sldk. 554. — se, sich ausplauschen von den
Fehlern Anderer. Us. Tč.

Vykliať, ausmachen. Na Slov. Ssk.

Vyklibati, vz Vyklouti.

Vyklíceti, vz Vykléceti.

Vyklický, ého, m., osob. jm. Šd.

Vyklicounovati, ausprügeln. Ros.

1. Vyklíčiti se, il, ení; vykličovati se =
vyrůsti, empor-, auf-, auskeimen. — abs.
Pšenice se vyklíčila. Troj. — se odkud:
ze semene. Měst. bož. — kde. V mladém
mnichu vyklíčily se zárodky onoho učení,
které... Mus. 1880. 63.

2. Vyklíčiti, il, en, ení; vykličovati =
vymknouti, vymísiti, ausschliessen. — co.
Krok. II. 555.

Vykličkovati = vyvinouti, herauswik-
keln, auseinander wickeln, Plk.; einer Sache
pfiffig auspariren, etwas pfiffig ausbandeln.
Us. Dch. — se odkud = se vyvinouti, se
vymluviti, sich herausreden. Us.

Výklid, u, m. = vyklízení, die Räumung.
Obr. čas. duch. V. před čelím, das Front-
räumen. Čsk.

Vyklida, y, m. = člověk n. zvíře, jež
slídí a vyklízí. U Vys. mýta. Hrp.

Vykliditi (na Slov. vykluditi), il, zen,
zení; vyklízeti, el, en, ení; vyklizovati =
vynésti, ausräumen, wegschaffen, heraus-
nehmen; vyobcovati, odstraniti, abschaffen,
wegräumen; vyprázdniti, ausleeren, leer ma-
chen, ausräumen; vyčistiti, säubern, aus-
fegen, reinigen, ausräumen. — co: hnůj,
pokoj. D., Ros. V. řepu, Ktz., místo, město
(räumen), někoho, fortschaffen. Dch. — co
odkud: z truhly, z komory, Ros., rudy
z jámy. Us. V. někoho ze (se) světa (od-
straniti). Jan Augusta. V. kacíře z církve.
Apol. Někoho z domu v., Jemanden aufs
Pflaster setzen. Us. Dch. Kníže Fridrich
nechtěl se dobrovolně ze země vykliditi.
Dch. V. 240. V. někoho z obydlí, delogiren.
J. tr. Části umrtvené z těla v. Kos. Ol. I.
30. Aby se co nejrychleji z osad vyklidili.
Mus. 1880. 473. Nečistoty z ulice v. Jir.
Ves. čt. 376. — co čím: lopatou, D., chvo-
štištěm, V., štolu, náhon, strouhu, stoku
lopatou. Vys. — koho kam. Sto tisíc lidí
sobú na vojnu vyklidí ( = odstraní). Alx.
V. v. 2282. (HP. 55. ). — po kom: po hrn-
číři v., aufräumen. Us. Dch. — se = vy-
prázdniti se. V.

Výklidný, Bagger-. V. loď, stroj. Dch.
Vz Bagger.

Výklika, y, f. = vytáčka. Rbš.

Vyklikovati se = vykličkovati. Plk.

Vyklíměti, ěl, ěn, ění = klíměním do-
byti, získati, ernicken. — si co. Ros. —
se, genug nicken, ausnicken. Ros.

Výklin, u, m. = výklenek, die Nische. Us.

Vyklínati, vz Vykleti.

Výklinek, nku, m. = výklenek. Rk.

Vyklínění, n., die Auskeilung. V. žíly,
sloje v horn. Hř.

Vyklíniti, vz Klíniti, auskeilen.

Vyklinkati = vyzvoniti, ausklingeln. —
komu. Ros. — co (vypiti, austrinken). Ros.
— komu kde: na umíráčku. Na Ostrav.
Tč.

Vyklinouti, vz Vyklouti.

Vyklinovati = klínem vyraziti, auskei-
len. — co. Ros., Dch.

Vyklípati = klípaje vyjíti, langsam fort-
gehen; se = těžce vyváznouti, schwer da-
vonkommen. — se odkud (z čeho). Již
ven vyklípal. Ros.

Vyklíti, vz Vykleti.

Vyklivati, vz Vyklouti.

Vyklízeč, vyklizeč, e, m. = cídič, der
Räumer, Aufräumer. V. stok. — V. = ná-
stroj hospodářský ku dělání rýh. NA. IV. 68

Vyklizení (od vykliditi), vyklízení (od
vyklízeti), n., die Räumung, Ausräumung,
Säuberung. Jg., Dch. V. řeky = výklad,
Baggerung; v. lopatou, die Ausschaufelung;
V. sklepních místností. Dch. V. nečistot,
V., hnoje, D., nešvar, Kom., pokoje, armary
atd. Us.

Vyklizený; -en, a, o, geräumt, ausge-
räumt, ausgesäubert. V. byt. Us. Vz Vy-
kliditi.