Předchozí (967)  Strana:968  Další (969) |
|
|||
968
|
|||
|
|||
Vyklízený, od vyklízeti, vz Vyklizený.
Vyklízeti, vz Vykliditi. Vyklížiti (vz Kližiti), ausleimen.
Vykljati = vykleti, vyklíčiti. — odkud. Puk vykljati z jádra slovenskjeho. Phld. I. 2. 12.
Vykljesniti = ljeskovicou, najmě na cestě
uprať něpatrnjeho človeka. Na Slov. Phld. II. 2. 52.
Vyklnouti, nul, ut, utí, vyklínati, durchs
Fluchen erlangen; fluchen. — komu. Vy- klnu mu, až ho strela vezme. Mor. a Slov. Šd. Nic si nevyklnu. Us. Chč. 445. On mu vyklne co chvíla; On mu vyklol (vyklel) dost. Na Ostrav. Tě. — na koho jak. Strašně na něho vyklínal. Ib. Tč. Vyklobati, vz Vyklouti.
Vyklockati komu = klockem (Holz-
klotz) komu vybiti. Na Ostrav. Tč. Vyklofati, vz Vyklouti.
Vyklofcovati = vypohlavkovati, abohr-
feigen. — koho. Ros. Vyklochtati, vylokati, ausschlürfen. —
co: krev. — odkud: z hrnce. Vyklokotati, -kotám a koci = klokotem
vyjíti, vyvříti, aussprudeln. Bhm. Vykloktaný, -án, a, o, ausgegurgelt. V.
voda. Us. — V. = vyžraný, ausgefressen. V. zuby. U Kostelce n. O. Ktk. Vykloktati, kloktám a klokci = klok-
taje vyčistiti, ausgurgeln. — co: láhvici (vypláknouti), ausspülen. Us. Ústa bláznová vyklokce bláznovstvie. BO. — co odkud. Vyklokci žáby z vody. BO. Výklon, u, vn. = vyklonění. Šd.
Výklonek, nku, m. = výklenek ve zdi.
Vz Výklenek. Vykloniti, il, ěn, ění, vykláněti, vyklo-
ňovati, hinausneigen, vor-, hervorneigen, überhängen. Us. Dch. — co, se odkud. V. se z okna, sich aus dem Fenster lehnen. Dch., Dvrs. — se kam. Stromy do druhé zahrady se vykloňují. Us. Tč. Výklop, u, m. = vyklopení, der Umsturz.
Přišlo to na v. ( = k řeči, es kam anfs Ta- pet). Dch. — V. = výhřez, der Vorfall, prolapsus, ectopia. Nz. lk. V. pošvy, ma- terníku. Ja., Nz. lk. — V., v horn, die Aussturzvorrichtung, der Whipper. Hř. Vyklopati, na Slov. =vyklepati. — co
z čeho: prach. Vyklopení, n., die Ausstürzung.
Vyklopený; -en, a, o, ausgestürzt. V.
buchty. Výklopiště, ě, n., v horn., der Absturz-
platz. Šm. Vyklopiti, il, en, ení; vyklápeti, ěl, ěn,
ění; vyklopovati = něco přiklopeného vyn- dati, vyhoditi, vyložiti, stürzen, ausstürzen, ausstülpen, aufs Tapet bringen. — co: věc, Dch., desátek, den Zehend stürzen (v horn. ). J. tr. V-pím to, co mám na mysli. Kos. Ol. I. 184. — co odkud: buchtu z pekáče. V. se z vozu. Us. Ještěr z jezera se v-pil. Leg. V-li mě z dostavníku. Kos. Ol. I. 183. — co komu kam. V-pil mu to na talíř, na mísu = vyčetl mu to. Us. Kšá. — co kdy. Co chvíle v-je žbánek plzeňského (pořád pije). |
Vyklopkati, ausklopfen. Bern.
Vyklopotiti, il, cen, ení = klopotně do-
byti, mühselig erwerben, erringen. — co. Us. Vyklopýtnouti, tnul a tl, utí, stolpern,
straucheln. — kde: na cestě. Us. Tč. Vyklositi = vyklasiti. Na Ostrav. Tč.
Vykloť = vykleti, vyklnouti, ausfluchen.
— komu. Na Ostrav. Tč. Vykloubení, n., exarticulatio, enucleatio,
die Verrenkung. V. ramenné, Čs. lk. IV. 355., 367., prstu, IX. 43., palce u nohy, IX. 41., z kyčle, X. 85., paže z plece, VIII, z nártu, IX. 121., 137., 161., zaprstních kostí. X. 177. Vykloubiti, il, en, ení, ausrenken. — si
co: ruku, nohu (z kloubu vymknouti). Us. Tč. Vyklouti, vykluji, ul, ut, utí; vyklíti, vy-
klinouti, vykluvati, vyklovati etc., vz Klouti, mit dem Schnabel auspicken, aushacken. — co: hrušku, jablko atd. (klofáním jamku učiniti). Ros. — co komu (odkud). Čáp pacholku oči vyklubal. V. Vrána vráně (čert čertu, Hus II. 173., I. 246. ) oko nevykline. Koll. 1. 108., Solf. Oči z hlavy v. Lom. Takým synům oči vyklujú havrani, co česť svojich rodiči nechrání. Na Ostrav. Tč. On mi to vyklobá z dubu. Er. P. 52. Co se z toho vyklube (co z toho bude). Kšá. Ledva se vyklul ze školy a už chce jiné učiti. Hkš., Šml. Kuřata se ze skořápek už vy- klula. Kld. — co kde, kam. Pták vyklolal díru ve stromě, do stromu, v kamenu dolík. Us. Jg. Vyklouz, a, m. Pater V. (= bývalý theo-
log, der Extheolog). Us. Ntk. Dyby sme tě měli viděť v-zem. V Kunv. Msk. — V., os. jm. Vyklouzlý, entschlüpft. Us. Dch.
Vyklouznouti, vykluznouti, vyklznouti,
zl, utí; vyklouzati, vyklouzávati, vykluzovati = klouznutím vyniknouti, vymknouti se, utéci, entschlüpfen, entwischen, entweichen, aus- schlüpfen, durchwischen, durschleifen; prch- nouti, entfliehen, davonlaufen. — abs. Ujmi ho kde ujmi, všudy vyklouzne, jako úhoř. Prov. — co: klzačku (klouzačku), led (klou- zajíce se vyhladiti). Na Ostrav. Tč. — se, co komu. Kámen se mu vyklouzl. Kom. Slovo, čo nám vyklzne, je pánom nad námi. Lipa 376. A v tom sa mu nohy vyklznú, padne. Dbš. Pov. I. 345. — odkud. Ryba, úhoř z ruky snadno vyklouzne. Us. Vy- klouzlo mu to slovo z úst. Us. Dch. Vy- klouzlo mu z péra vyznání. Pal. Děj. III. 2. 532. Někomu z ruky v. Kram. V. z klá- štera (uprchnouti, vystoupiti, austreten). D. — komu = utéci. Ros. — kdy odkud. Všichni musejí přisahati, že v-zla jsem před dvacíti jen měsíci ze školy. Shakesp. Tč. — kde. Vyklznul na ledě a zlámal si nohu. Na Ostrav. Tč. Vyklzati se na ledě. Ib. Tč. — kudy kam. Za šťastna se pokládal, že se mu podařilo v. horními Uhrami ku knížeti Fridrichovi. Ddk. V. 225. Vyklouznutí, n., das Ausrutschen, Ent-
schlüpfen. Vyklubati, vy Vyklouti.
Vyklučení, n., die Ausrodung. V. a vzdě-
lání lesa. Ddk. IV. 323. |
||
|
|||
Předchozí (967)  Strana:968  Další (969) |