Předchozí (968)  Strana:969  Další (970) |
|
|||
969
|
|||
|
|||
Vyklučený; -en, a, o, ausgerodet. V. los.
Vyklučiti, na Slov. vyklčiti, vyklučovati
= vykopati, ausgraben, ausroden, ausstok- ken, ausrotten. Jakož od starodávna vy- mezen jest ten lán a vyklučován (ausge- steckt). 1435. Gl. 372. — co: les (planiti). Šf., Zlob. V hory. Sl. let. II. 142. V. klu- čovaniny. 1546. Tč. A již větší díl téhož lesu vyklučíc na roli k užitku svému obrá- tili. List z v. 1592. — co odkud: z rolí. Kom. — co komu. Dává tři lány z lesa, aby sobě to vy planil a vyklučil. Arch. II. 446. — co kde. Kusy, které sobě v našich lesích vyrúbati a vyklučovati mají. List z r. 1495. Tč. Vyklučkovati = vykličkovati. — se od-
kud: z něčí společnosti, z nesnáze, sich herauswinden. Na Ostrav. Tč. Vykluditi = vykliditi, ausräumen. Na Mor.
a ve Slez. KIš. a Tč. Vyklukovati si co nač: kyj na záda,
durch Büberei, Herumlaufen und Treiben sich zuziehen, gewinnen. Us. — se = vy- běhati se, genug herumlaufen, Büberei trei- ben. Ros. Vyklupati, vyklupovati = vyklepati, aus-
klopfen. — co z čeho: knihy z prachu. Na Mor. a ve Slez. Tč., Klš. Vyklusati, sám a ši; vyklusávati, vy-
klusovati. Vyklusal odtud — klusem odjel, heraustraben, hervortraben. — koho: koně (klusem projeti, ein Pferd tüchtig austraben). L. Vykluznati = koni uzdu z huby vzíti,
aby mohl zráti. To nestojí za vykluznání (= za to, aby se člověk do toho dal). U Vys. mýta. Hrp. Vyklý =zvyklý, gewohnt. Krok. I. d. 4.
Vyklzati, vyklznouti= vyklouzati, vy-
klouznouti Na Mor. a Slov. Tč., Šd. Vykmásati, vykmásiti, vykmásnouti = vy-
trhnouti, herausreissen. Ma Mor. a Slov — co: vlas, řípu. Vck. Vykmásl mi z odolka (z límce) kus sukně. Mor. Šd. Vykmeniti, il, ěn, ění, vykmenovati=
vyklučiti. Na Slov. Výkmih, u, m,. V. skrčmo za rukama,
die Hockwende. Čsk. Vykmíniti co = vyciganiti, šidbou si
získati, erlisten. —si co na kom. Na Mor. Šd., Tč. Vykmítati, vykmitnouti, herausschim-
mern. — odkud. Plaménky vykmítaly ze země. Us. Tč. Vykmotřiti, il, en, ení, durch Pathschaf-
ten erlangen. — si co. Us. — V. = přestati býti kmotrem, aufhören Pathe zu sein. Born. Vyknězovati = přestati knězem býti,
aufhören Priester zu sein. Plk. Vykněžiti = z kněžství vyzouti, entprie-
stern. D. Vyknihařiti, il, en, ení, durch Buchbin-
derei o. Buchhandel erwerben. — si co. Us. — Vyknihařil = přestal knihařiti, aufhören Buchbinder o. Buchhändler zu sein. Bern. Vyknísati, vyknisovati, na Slov. = vy-
kývati, vyklátiti, vyvaliti, ausschütteln, aus- wackeln; se. Bern. — se kdy odkud. Po psote, po biede vyknísali sa z mesta von. Dbš. Pov. VI. 33. Kottfův Česko-něm. slovník. IV.
|
Vyknošiti, hervorstrecken. Na Slov. Ssk.
Vykňoukati, sich durchs Winseln zu-
ziehen. — si co. — se = vykňučeti se. Mor. Tč. Vykňourati si co na kom, erwinsein:
na matce. Vyknouti, knul a kl, ut, utí, zastr. m.
yknouti od uk v učiti. Ht., Bž. 48. V. = přivyknouti (čemu), etwas gewöhnen. Vykňučeti se, el, en, ení, sich auswin-
seln. Us. Tč. Vykobercovati = vybiti, abprügeln. —
koho. Však já ty fagan y zas jednou vy- kobercuji. V Kunvald. Msk. Vykocený; -en, a, o, beim Umwerfen
aus dem Wagen usw. hinausgeworfen. Vz Vykotiti. Vykodkodáčiti = vykodkodákati. Bern.
Vykodkodákati, ausgackern. — co =
vytlachati, ausgackern, ausplaudern; na Slov. = vyžebrati, erbetteln. Bern. — si co. Vykodlučený; -en, a, o = oddelený. —
od čeho. V-ný od hřiešnikóv (segregatus). ZN. Vykodlučiti, il, en, ení = odděliti, vy-
mísiti (zastr. ), absondern. Cf. Rozkodlučiti. — koho. Kteříž rukú a jazykem vzchlemcí vody, jako sú obykli psi chlemtati, v-číš je různo (separabis). BO. — odkud. V-čil jsem vy z jiných ludí; V-li sú všelikého cizo- krajnieho z Izrahele. BO. — kde. Vyko- dlučte u vás prvnie úrody (oddělte prvo- tiny). BO. Vykodrcati = kodrcáním vytřásti, aus-
schütteln. Jg. Vykohátiti, il, cen, ení = vyliti ze skle-
nice, aus dem Glas hinausgiessen. — co. Na mor. Valaš. Vck. — V. se == zdlouha se vypraviti, langsam sich bereit machen. To je doba, nežli se vykohátíš. Us. u Kr. Hrad. Kšť. Vykohrtiti, il, cen, ení = vykohátiti (vy-
liti). Na mor. Val. Vck. Vykojiti, il, en, ení; vykájeti, el, en,
ení; vykojovati, aufsäugen, gross säugen. — co: dítě. Jg. Vykokrhati, vykokrhávati, er-, auskrä-
hen. Ten kohout si vykokrhává. Ros. — V. = vykvákati, vybleptati, ausplaudern. — co komu. Us. Kšť. — co. On již vyko- krhal (i. e. poslední); Kohout už druhou hodinu vykokrhal. Us. Tč. Vykoktati, vykoktávati = koktavě vy-
mluviti, aus-, herausstottern. — co. To trvá, než on něco vykoktá! Us., Ros. Než slovo vykoktá, potřebuje půl hodiny. Us. Tč. — jak. Nekolko slov po maďarsky vykoktal. Lipa 18tí. Vykoktali odvěť (odpověď) ze své tísně. Čch. Mch. 18. Vykolácati = kolácaje vytáhnouti. Já
ten kůl v-cám. Na Mor. a Slov. Šd. Vykolářiti, il, en, ení = kolářstvím zí-
skati, als Wagner erwerben. — si co. Us. Vykolati = vykláti. Na Slov. Ssk.
Vykolčiti, vykolčovati = vyklučiti. —
co. Teraz choď na dúbravinu a vykolčuj tam tú chrastinu. Lipa II. 308. (Šd. ). Skal- natý a trním zarastený briežok, vemi si za dvermi motyku a vykolčuj mi ho a vysaď viným kmenom. Dbš. Pov. I. 40. (Šd. ). 272
|
||
|
|||
Předchozí (968)  Strana:969  Další (970) |