sb157-05 0..8296

971

dobrého n. zlého, pokání, D., poselství, Ros.,
pět mil cesty, Har., čarodějnictví, Kram.,
práva, ŘZ. 1850. č. 1. §. 9., Ddk. II. 325.,
navštívení, Vrat., přísahu. Schön. V. zločin,
J. tr., studie. Dch. Preca si vykonám moje
rozhřešení (domohu se ho). Sl. ps. 91. K čomu
čelaď je zjednaná, to nech vykoná. Slov.
Tč. Nečuje sa, že by to mohol vykonať.
Mt. S. I. 107. Jakú práci vykonáváš, taký
plat okusíš. Na Mor. Tč. Mše sloužiti,
processí vykonávati. Ddk. II. 325. Skvělé
skutky vykonal. Ib. III. 288. Císař Fridrich
vykonával na říši českou takový vliv, jaký
žádný německý císař před ním a po něm.
Ddk. IV. 67. Mathiáš svatební veselí vyko-
nal. Dač. II. 232. Co dnes můžeš vykonati,
nechtěj k zejtří odkládati. Kmp. 144. Apo-
štol Timotea napomíná, aby v sobě ducha
božího zbudil a povinnosť evangelickú vy-
konával. Hus III. 310. — co kdy. Život
v mladém věku vykonal (= dokonal). Háj.
Vykonej dílo za dne. Us. Dch. Oné koru-
novace císařské, kteráž o letnicích pod
Římem vykonána jest, nebylo potom jako
věci stydné, ani vice vzpomínáno; Církevní
korunovace vykonána jest r. 1086 v den
památky patrona zemského sv. Víta; Celou
noc jednali o tom, co z rána potom vy-
konali; Značný jest zajisté počet dobrých
skutků, jež král po této válce jest vykonal;
Již dne ²¹/₆. rozsudek den před tím vyne-
sený vykonán jest. Ddk. II. 299., 311., 327.,
331., III. 32. (Tč. ). Za nižto (hodiny třetí)
se veřejně ve chrámě modlitby a oběti vy-
konávaly. Sš. Sk. 23. — co kde. V chrámu
pobožnosť vykonávati. Kram. Iba vtedy
zbadala Ľubka, že sa soud boží nad ňou
vykonáva. Dbš. Pov. II. 36. Nyní se to
v Olomouci lépe vykoná a já dobrou paměť
na to míti budu. Žer. 345. V tom kostelíku
se služba boží vykonávala. List z r. 1581.
Tč. — co pro koho, proč. Práci pro jiné
v. V. Nečistota před jinými zbrodněmi,
v úctu bohův a bohyní vykonávaná. Sš. I.
81. — co komu, čemu. Pohřeb tělu ná-
ležitě vykonali. Dač. I. 300. A keď si tu
prácu vykonám, potom si veselo zazpie-
vam. Sl. ps. 176. Aby právo jich jim vy-
konala, položil dvě libře vosku. Sedl. Rychn.
40. V. někomu slib poddanosti a věrnosti.
Mus. 1880. 224. Abyste mi navrhli, jaká by
se jí vejprava (výbava) vykonati měla. Žer.
349. Jakéžkoli i nejnižší služby jemu v.;
Aby mu nejmenší službu v-nal. BR. II. 14.
a., 209. — co jak dlouho. Svobodu tu
Bůh v starém zákoně po veškeren čas vy-
konával. Sš. I. 17. Soběslav vykonával toto
poručenství až do r. 1124. Ddk. II. 437. —
kudy. Po všechněch krajinách těch vyko-
nával blahověsť o Kristu...; Že Pavel po
zemi cestu asi osmdesátihodinnou vykonal.
Sš. I. 142., Sk. 203. (Hý. ). — čeho šp. m.:
co. Jg. — co čím: dělníci sekerami atd.
práce vykonávají. Kom. — co jak: cestu
na koni. V. V. popravu bez všech různic.
Kram. Něco bez prodlení v. Pr. V. co
skrze koho. Vrat. V. něco na vlas (= jak
náleží). Pov. 330. Na panské robotě ulo-
ženou práci ještě nad úkol vykonal. Kn.
poh. 610. To pilně vykonávaj, k čemu si

spósobný; Vykonávej cudzé veci verne a
na své nezapomínej. Na Slov. Tč. Co komu
slovem připovíš, to skutkem v pravdě v.
hleď. Rb. V. něco spěšně, opatrně, Kom.,
chytře atd. D. Dopustil mu vykonávati in-
vestituru prostředkem prstenu a berly....
Ddk. II. 445. V. něco na kvap. Žer. Záp.
II. 164. Kterou (cestu do Korintha) prý
(Pavel) krátkým časem vykonal. Sš. II. 5.
Vykonal zajisté Kristus skrze Pavla pře-
mnoho; Člověk obrozený veškery ctnosti
své ohledem na Boha vykonávati má; Proto
s bázní a třasotem spásu svou vykonávejte;
Pořádek, v jakém se obřadové církevní za
první doby křesťanství vykonávali; A spolu
div ten veliký ve jménu Páně vykonávají.
Sš. I. 142., II. 121., 167., Sk. 31., 35. (Hý. ).
Což vykonávati náleželo matkám podlé
zákona, vykonala; Věrně a poslušně vyko-
nal vůli otcovu. BR. II. 10. b., 369. — co
odkud kam: cestu z Prahy do Benešova v.

Vykonávací, Vollzugs-, Vollziehungs-.
V. nařízení, předpis, sbor, J. tr., kommisse,
Šp., moc. Mus. 1880. 585.

Vykonávač, vykonavač, e, m. = vykonatel.

Vykonávání, n., vz Vykonání. V. po-
vinností. Mus. 1880. 160.

Vykonávaný; -án, a, o = častěji vyko-
naný, oft o. wiederholt ausgeführt.

Vykonávatel, vykonavatel, e, m., der
Vollstrecker, Vollzieher. J. tr. Soudní v.,
der Gerichtsvollstrecker. Dch. V. knížecího
nadání. Ddk. III. 14. V. poslední vůle.

Vykonávatelnosť, vykonavatelnosť, i, f.,
die Thunlichkeit, Ausführbarkeit.

Vykonávatelný, vykonávatelný, thun-
lich, ausführbar. Jg.

Vykonavstvo, a., n., die vollziehende
Gewalt. L.

Vykonavý, Vollstreckungs-. Šm.

Vykoncovaný; -án, a, o, abgefertigt,
beendigt. Nemci zatým po v-ných na okru-
hline ihrách do hrubého sa vrátili mesta.
Hol. 64.

Vykoncovati, abfertigen. Ssk.

Vykončení, n., die Spitzung. Slov.

Vykončený; -en, a, o, zugespitzt. Bern.

Vykončiti, il, en, ení = zostřiti, vyšpi-
čatiti, zuspitzen. Bern. — V. = ukončiti,
vollenden. — co. Dám ti raději peníze a
co tam máš (k vyřízení), tedy si to vy-
konči. U Rychn. Lebo sa to ani pomyslieť
nedalo, žeby tu robotu dakdo do rána vy-
končil. Dbš. Pov. I. 40. (Šd. ).

Výkonlivosť, i, f., die Leistungsfähig-
keit. V. hudebního nástroje. Dch.

Výkonnosť, i, f., die Leistungsfähigkeit.
Dch. Průměrná v. kotlu. Šp. Ve v-sti, in
praxi. Dch.

Výkonný, exekutiv, praktisch, leistungs-
fähig. V. um, praktische Vernunft, Jg., mu-
drctví. Měst. bož. V. moc. Us. V. ředitel-
stvo, lépe: dopravní. Brs. 86. V. lesnictví,
praktische Forstwirtschaft. Na v-né cestě
či v-nou cestou, auf praktischem Wege; v.
lékař, Dch.; fysika pokusná a výkonná. Us.
Výkonnou moc jejich obmezil. Ddk. II. 260.
V. mechanika. ZČ. 22. V. úředník. Šb. V.
technik. V. vytrvalosť. Mus. 1880. 275. Zná-
mosť a znalosť Jesu Krista v-ná. Sš. II. 176.