sb157-05 0..8296

973

Vykosati = vykasati; vlasy na čelo dáti.
Ve Slez. Tč. — si co čím odkud. Hýbá-
ním hlavy jsi si vlasy zpod šatky vykosala.
Na Ostrav. Tč.

Vykosení, n., die Ausmähung.

Vykosený; -en, a, o, ausgemäht. Bern.

Vykositi, il, en, ení; vykášeti, el, en,
ení; vykosovati, aus-, herausmähen. — co:
pšenici. Bern. Vezmu kosu, vořeši vykosím,
a tebe si, má milá, vyprosím. Sš. P. 346.
Bojovné národy keď išli podmaňovat si
zeme, vykosili tamějšie obyvateľstvo. Sl.
let. V. 185. — co kde čím kdy: trávu na
louce jednou kosou za rána, fertig schnei-
den, mähen. Us. Tč.

Vykoslati galaty koslavým chodem, ab-
reiten. Na Ostrav. Tč.

Vykosmati, aus-, hinaufkämmen. — co
kam: vlasy na vrch v. Na Ostrav. Tč.

Výkosť, i, vykostina, y, f. = nadutí kosti,
exosttfsis, die Knochenbeule. Ja., Čs. lk. II.
131. — V. = jízdná kosť, der Reitknochen.
Nz. lk

Vykostění, n. = zbavení kostí, vyndání
kostí, das Ausbeinen. Šp.

Vykostiti, il, ěn, ění,: aus-, entbeinen,
kostí zbaviti, kosti vyndati. Us., Dch., Šp.

— co: maso.

Vykostlina, y, f. = výkosť. Šm.

Vykoštovati = koštovati, zkoušeti, aus-
kosten, ausprüfen. — co čím.

Výkot, u, m. = vykocení, to, co se vy-
kotilo, der Auswurf; plod, die Brut. L., Jg.

Vykotaliti, vykutaliti, vykotouliti, vy-
kutouliti, il, en, ení; vykotáleti, vykotouleti,
vykutáleti, vykutouleti, el, en, ení; vykota-
lívati atd., herauswälzen, herausrollen, trol-
len. — co: kouli. — se. Muzika zavznela,
sudy sa vykotýlaly a každý mal, čo mu len
duša zažiadala. Phld. III. 1. 13. V-lil sa
zelenorudý kúr. Sldk. 232. A tu se v-la
jedna guľka zlatá. Dbš. Pov. I. 363. — co
odkud: sud ze sklepa. Us. — co odkud
kam: kouli z ruky do kuželek. Us. Tč.

Vykotění, n., das Gebären, die Aus-
heckung; Schwächung durch das viele Ge-
bähren. Vz Vykotiti. — V. = vyklopení. Bern.

Vykotěný; -ěn, a, o, geboren, ausge-
heckt; durchs viele Gebären geschwächt.

— V. = vykocený.

Vykotiti, il, cen, ení (na Slov. těn, ění);
vykáceti, el, cen, ení; vykocovati = vyklo-
piti, převrhnouti, aus-, herauswerfen, her-
ausspritzen; poroditi jako ovce, kočka, wer-
fen, lämmern, zickeln. — co, koho odkud
kam: z vozu do příkopu. — co: vodu
(vystříkati). Ros. Pýcha a lenosť vše zlé
na svět vykotila. MM. V. vůz (vyvrátiti,
umwerfen). Us. Vck. — se. Vykotilo se
5 psů. Us. Slunce se vykocuje (vychází).
Qd. Všecko se v-lo (vykocením se vysy-
palo). Us Šd. — kudy. V-li ožralce z ho-
spody přes schody. Us. Tč. — co kdy.
Když ovca plod v zimě vykotí, plod bývá
silnější. Na Slov. Tč.

Vykotlati = vyhloubiti, vydlabati, aus-
höhlen, ausgraben. — si co. Mus.

Vykotliti, il, en, ení = vyhloubiti, kessei-
förmig machen. — co. Rk. Povodeň celou
roli v-la. Us. Tč.

Vykotúlati = vykotaliti. Na Slov.

Vykotuliti = vykotaliti.

Vykoudeliti, il, en, ení, auszausen, aus-
fransen. — co: kraje šátku. Na Mor. Tč.

Vykoukal, a, m., osob. jm. Šd.

Vykoukaný = vychytralý, prohnaný. Us.
ve vých. Čech. Kd. To je v. hoch (šelma).
U Rychn. Hsp.

Vykoukati, vykouknouti, knul a kl, utí;
vykukovati = vyhlížeti, vyhlídnouti, heraus-
schauen, -gucken, ausschauen; ukazovati se,
Vorscheinen, vorstossen, hervorragen. —abs.
Zištnosť vykukuje. D. Zakopal ju tamto
pod zeleným lohem, ale vykoukalo kousek
fěrtušku ven. Sš. P. 136. — koho. Zemře-li
člověk, musí se mu oči dobře zatlačiti, jinak
někoho vykouká. Mus. 1853. 481. — od-
kud (komu). Dítě z okna, pták z klece
vykukuje. Us. Vykukuje mu košile z ka-
bátu. Us. Vše nám vykoukají (= vyslídí).
Us. Když mloci z vody vykukují a ještěrky
do děr zalézají, čeká se déšť. Na Mor. Tč.
Vykukala z okenčka jako z růže květ.
Čes. mor. ps. 72. Vím já jeden hájíček,
v tom hájíčku domeček, v tom domečku
děvečka, vykóká z okénečka. Sš. P. 430. —
odkud jak. Trámy vykukovaly z omítky
křížem i délkou. Němc. — co na kom,
Jemand etwas abgucken. Us. Dch. — od-
kud kam: z okna na mimo jdoucí. Us.

Vykouleti, vz Vykuliti.

Vykoupati koho: dítě, ausbaden. Us. —
koho, se kde: v řece, ve vaně. V-pal sa
pekne v čistej vode pod mostem. Mt. S.

I. 55. — se kdy kde. Takto přistrojený
mužík lebo žienka musí sa v každý piatok
večer ve víne vykúpať. Phld. III. 3. 187.

Vykoupenec, nce, m. = vykoupený, der
Losgekaufte, Erlöste. D., Sš. I. 59., 134.,

II. 45. V-ci mohou vypadnouti z té lásky
ku Kristu. Sš. J. 174.

Vykoupení, n., der Loskauf, die Erlö-
sung, redemptio, aitolíx^Minq. Sš. II. 124.
V. = vybavení od hříchův a vyproštění
z moci a vlády ďábla. Sš. L. 27. Je zajisté
v. 1. jedno začátečné, jímžto zbaveni bý-
váme od otroctví hřícha a uvedeni ve svo-
bodu synů božích a 2. dokonalé a svrcho-
vané, jímž osvobozeni budeme ode vší po-
choti, pokuty a svízelů a přiúčastněni bu-
deme k slávě nebeské. Sš. II. 86. (Hý. ). Aj
div se, že jede k tobě v. Hus II. 125. V.
roboty (výkup roboty), die Robotablösung.
Šp.

Vykoupený; -en, a, o, losgekauft, er-
löst. — odkud čím: penězi z otroctví. Vz
Vykoupiti.

Vykoupiti, il, en, ení; vykupovati = vy-
platiti, er-, auskaufen; vyprostiti od věčné
smrti, erlösen; rozkoupiti, aufkaufen. —
co: svú svobodu. Jel. Již tam všechno vy-
koupili (roz-, pokoupili). Ros. A paklibi
nekteri z handleru anebožto židů chtěli ta-
kové kože vykupovat, aby jim bili zebrane
(= skupovati). Sl. let. IV. 137. Všechen
svět mám vykoupiti a smrti věčné zbaviti.
Sš. P. 75. Král Matiáš taková zbožie vy-
kúpi a k rukám svým královským přivede.
Arch. IV. 490. Choďme opatrně vykupujíce
čas, tak že, což sme prve zameškali, to již



	973

	Vykosati = vykasati; vlasy na čelo dáti. Ve Slez. Tč. — si co čím odkud. Hýbá- ním hlavy jsi si vlasy zpod šatky vykosala. Na Ostrav. Tč. Vykosení, n., die Ausmähung. Vykosený; -en, a, o, ausgemäht. Bern. Vykositi, il, en, ení; vykášeti, el, en, ení; vykosovati, aus-, herausmähen. — co: pšenici. Bern. Vezmu kosu, vořeši vykosím, a tebe si, má milá, vyprosím. Sš. P. 346. Bojovné národy keď išli podmaňovat si zeme, vykosili tamějšie obyvateľstvo. Sl. let. V. 185. — co kde čím kdy: trávu na louce jednou kosou za rána, fertig schnei- den, mähen. Us. Tč. Vykoslati galaty koslavým chodem, ab- reiten. Na Ostrav. Tč. Vykosmati, aus-, hinaufkämmen. — co kam: vlasy na vrch v. Na Ostrav. Tč. Výkosť, i, vykostina, y, f. = nadutí kosti, exosttfsis, die Knochenbeule. Ja., Čs. lk. II. 131. — V. = jízdná kosť, der Reitknochen. Nz. lk Vykostění, n. = zbavení kostí, vyndání kostí, das Ausbeinen. Šp. Vykostiti, il, ěn, ění,: aus-, entbeinen, kostí zbaviti, kosti vyndati. Us., Dch., Šp. — co: maso. Vykostlina, y, f. = výkosť. Šm. Vykoštovati = koštovati, zkoušeti, aus- kosten, ausprüfen. — co čím. Výkot, u, m. = vykocení, to, co se vy- kotilo, der Auswurf; plod, die Brut. L., Jg. Vykotaliti, vykutaliti, vykotouliti, vy- kutouliti, il, en, ení; vykotáleti, vykotouleti, vykutáleti, vykutouleti, el, en, ení; vykota- lívati atd., herauswälzen, herausrollen, trol- len. — co: kouli. — se. Muzika zavznela, sudy sa vykotýlaly a každý mal, čo mu len duša zažiadala. Phld. III. 1. 13. V-lil sa zelenorudý kúr. Sldk. 232. A tu se v-la jedna guľka zlatá. Dbš. Pov. I. 363. — co odkud: sud ze sklepa. Us. — co odkud kam: kouli z ruky do kuželek. Us. Tč. Vykotění, n., das Gebären, die Aus- heckung; Schwächung durch das viele Ge- bähren. Vz Vykotiti. — V. = vyklopení. Bern. Vykotěný; -ěn, a, o, geboren, ausge- heckt; durchs viele Gebären geschwächt. — V. = vykocený. Vykotiti, il, cen, ení (na Slov. těn, ění); vykáceti, el, cen, ení; vykocovati = vyklo- piti, převrhnouti, aus-, herauswerfen, her- ausspritzen; poroditi jako ovce, kočka, wer- fen, lämmern, zickeln. — co, koho odkud kam: z vozu do příkopu. — co: vodu (vystříkati). Ros. Pýcha a lenosť vše zlé na svět vykotila. MM. V. vůz (vyvrátiti, umwerfen). Us. Vck. — se. Vykotilo se 5 psů. Us. Slunce se vykocuje (vychází). Qd. Všecko se v-lo (vykocením se vysy- palo). Us Šd. — kudy. V-li ožralce z ho- spody přes schody. Us. Tč. — co kdy. Když ovca plod v zimě vykotí, plod bývá silnější. Na Slov. Tč. Vykotlati = vyhloubiti, vydlabati, aus- höhlen, ausgraben. — si co. Mus. Vykotliti, il, en, ení = vyhloubiti, kessei- förmig machen. — co. Rk. Povodeň celou roli v-la. Us. Tč.	Vykotúlati = vykotaliti. Na Slov. Vykotuliti = vykotaliti. Vykoudeliti, il, en, ení, auszausen, aus- fransen. — co: kraje šátku. Na Mor. Tč. Vykoukal, a, m., osob. jm. Šd. Vykoukaný = vychytralý, prohnaný. Us. ve vých. Čech. Kd. To je v. hoch (šelma). U Rychn. Hsp. Vykoukati, vykouknouti, knul a kl, utí; vykukovati = vyhlížeti, vyhlídnouti, heraus- schauen, -gucken, ausschauen; ukazovati se, Vorscheinen, vorstossen, hervorragen. —abs. Zištnosť vykukuje. D. Zakopal ju tamto pod zeleným lohem, ale vykoukalo kousek fěrtušku ven. Sš. P. 136. — koho. Zemře-li člověk, musí se mu oči dobře zatlačiti, jinak někoho vykouká. Mus. 1853. 481. — od- kud (komu). Dítě z okna, pták z klece vykukuje. Us. Vykukuje mu košile z ka- bátu. Us. Vše nám vykoukají (= vyslídí). Us. Když mloci z vody vykukují a ještěrky do děr zalézají, čeká se déšť. Na Mor. Tč. Vykukala z okenčka jako z růže květ. Čes. mor. ps. 72. Vím já jeden hájíček, v tom hájíčku domeček, v tom domečku děvečka, vykóká z okénečka. Sš. P. 430. — odkud jak. Trámy vykukovaly z omítky křížem i délkou. Němc. — co na kom, Jemand etwas abgucken. Us. Dch. — od- kud kam: z okna na mimo jdoucí. Us. Vykouleti, vz Vykuliti. Vykoupati koho: dítě, ausbaden. Us. — koho, se kde: v řece, ve vaně. V-pal sa pekne v čistej vode pod mostem. Mt. S. I. 55. — se kdy kde. Takto přistrojený mužík lebo žienka musí sa v každý piatok večer ve víne vykúpať. Phld. III. 3. 187. Vykoupenec, nce, m. = vykoupený, der Losgekaufte, Erlöste. D., Sš. I. 59., 134., II. 45. V-ci mohou vypadnouti z té lásky ku Kristu. Sš. J. 174. Vykoupení, n., der Loskauf, die Erlö- sung, redemptio, aitolíx^Minq. Sš. II. 124. V. = vybavení od hříchův a vyproštění z moci a vlády ďábla. Sš. L. 27. Je zajisté v. 1. jedno začátečné, jímžto zbaveni bý- váme od otroctví hřícha a uvedeni ve svo- bodu synů božích a 2. dokonalé a svrcho- vané, jímž osvobozeni budeme ode vší po- choti, pokuty a svízelů a přiúčastněni bu- deme k slávě nebeské. Sš. II. 86. (Hý. ). Aj div se, že jede k tobě v. Hus II. 125. V. roboty (výkup roboty), die Robotablösung. Šp. Vykoupený; -en, a, o, losgekauft, er- löst. — odkud čím: penězi z otroctví. Vz Vykoupiti. Vykoupiti, il, en, ení; vykupovati = vy- platiti, er-, auskaufen; vyprostiti od věčné smrti, erlösen; rozkoupiti, aufkaufen. — co: svú svobodu. Jel. Již tam všechno vy- koupili (roz-, pokoupili). Ros. A paklibi nekteri z handleru anebožto židů chtěli ta- kové kože vykupovat, aby jim bili zebrane (= skupovati). Sl. let. IV. 137. Všechen svět mám vykoupiti a smrti věčné zbaviti. Sš. P. 75. Král Matiáš taková zbožie vy- kúpi a k rukám svým královským přivede. Arch. IV. 490. Choďme opatrně vykupujíce čas, tak že, což sme prve zameškali, to již