Předchozí (974)  Strana:975  Další (976) |
|
|||
975
|
|||
|
|||
Vykrabatiti, il, cen, ení = hrabatě vy-
řezati, hohlrund ausschneiden. — co čím: pořezem. Bech. Vykráčeti, vz Vykročiti.
Vykráčlivě, schrittweise, ausschreitend.
V. vystupovati. Bart. Vykračování, n., das Heraustreten, das
Schreiten, der Gang. V. V. sobě. D. Vykračovati, vz Vykročiti.
Vykradač, e, m. = zloděj, der Ausstehler,
Dieb. Vykrádati, vz Vykrásti.
Vykřádati = vyhřáti, z nemoci ne pozdra-
viti, genesen. Na mor. Valaš. Vck. Vykradení, n., die Ausraubung.
Vykradený; -en, a, o, ausgeraubt.
Vykrahnúť = umříti. Na Slov. Ssk.
Vykrájeti, vz Vykrojiti.
Vykrajkovati, auszacken.
Vykrajnovati, ausschalen. Ssk.
Výkrajný, extrem. V. požadavky, ex-
treme Postulate. Dch. Vykrajovací, Ausschnitt-. V. nůž, vz
Vykrajovák. Šp. V. stroj (na mince). NA. IV. 55. Vykrajovač, e, m., der Ausschneider. V.
usní, der Lederausschnitthändler. Šp. Vykrajovadlo, a, n., der Ausstechet-. V.
na jablka, der Aepfelstecher. Šp. Vykrajovák, u, m. = vykrajovací nůž,
das Ausschnittmesser. V. anglický, fran- couzský, malý, veliký. Us. Šp. Vykrajovaný; -án, o, o, ausgeschnitten,
ausgeschweift. V. list = po kraji velmi ne- patrně, mělce a tupě vystřihovaný. Čl. Kv. XXIX., Slb., Rst. 518., Nz. Vykrajovati, vz Vykrojiti.
Vykrajovátko, a, n., der Ausstecher. V.
na jablka, na ohryzky z jablek, der Aepfel- ausstecher. Šp., Dch. Vykrákati = vytahati za vlasy, zausen,
beim Schopf nehmen. — komu zač: za pačesy. Us. — V., erkrächzen; se, aus- krächzen. Vykrákorati, vykrákořiti, auskrähen. —
V., auszanken. — koho. Us. Šd. Vykralovati, ausherrschen, authören ein
König zu sein. Us. Tč. Vykramařiti, il, en, ení, erkrämern, durch
Krämerei erwerben. — si co jak. — V., aufhören ein Krämer zu sein, Konkurs ma- chen. Us. Tč. Vykramovati, auskramen. — co odkud
kam, se s čím kam. Mor. Tč. Vykramplovati, auskrämpeln. — co kde:
vlnu na kramplech či štětkách. Us. na Ostrav. Tč. Vykřandati něco = vyžvaniti. Us. Kšť.
Vykrápati, vykrápnouti, vykrapovati,
auströpfeln. — odkud kam. Z lampy vy- kráplo na stůl; Vodu z kropáče na lid v.; Vodu na zem. Us. Tč. Vykřápati, ausplauschen. — co komu.
Us. — V., durchprügeln. — komu. Mor. Šd. Vykrápkati = vykapkati.
Vykrásiti, il, en, ení, vykrasovati, ver-
schönern, ausschmücken. — co: básnictvo. Mt. S. I. 84. |
Vykrásniti, il, ěn, ění = vykrásiti. —
se, schön werden, sich aufheitern. A čoby sa vaľal svet, nič sa neľakej, len trochu čekaj, rozjasní sa, vykrásni sa. Dbš. Pov. II. 35. Keď ale z toho lesa vyšli, rázom vy- krásnilo sa vsetko. Ib. II. 35. — kdy. Po dešti zase se v-sní. Us. Tč. Vykřástati se = uzdraviti se. Mor. Knrz.
Vykrásti, kradu, dl, en, ení; vykradnouti,
ul, ut, utí; vykrádati, vykrádávati, aus-, herausstehlen. — co (komu): domy cizích kupců v. Kram. Všecko mu v-dli. Us. — co odkud kdy. V noci šaty z domu v-dla. NB. Tč. 148. Šenkéřka vykradla šaty z ho- spody v noci. Ib. 148. Us. — se = tajně odejíti, sich wegstehlen, wegschleichen. Ne- vidomky se v-dl. Sych. Mně nebylo potřebí vykrádati se. NB. Tč. 243. — se odkud: z domu. Ros., Dch., Šd. Keď nastala noc, vykradli sa z hradu. Sl. let. II. 113. Biskup v-dl se od Hory. Dač. I. 57. Z Krakova se v-dla. NB. Tč. 283. Vykradl se mu vzdech z prsou. Sá. — se kdy (kam). Včil se pěkně vykraďme ven. Us. Šd. Všaks sě odtud v-dl v ten čas, ještě pána doma ne- bylo. NB. Tč. 243. V-dl se v noci k nepřá- telům. Us. Vykrášliti, il, en, ení; vykrašlovati; za-
str. vykrásiti. — co čím: dům chvojím. Vykráti, vykroť, vykrávati = vykrájeti,
ausschneiden. — co odkud: střídku z chle- ba, podešev z kůže. Na Ostrav. Tč. Vz Vy- krojiti. — co nač. Koželuh vykrává skůru (kůži vydělanou) na podešvy. Ib. Tč. Vykřáti, křeji, ál, ání; vykřívati = okřáti,
sich erhohlen, erfrischen. Ros. Vykratockvíliti, il, en, ení, durch die
Kurzweile erwerben. Ros. Vykrbačiti se, durch Sparsamkeit aus-
kommen. — jak dlouho. Co bychom se jen do jara nějak v-li! U Olom. Šd. Vykrcati = vybliti, ausspeien. Na Slov.
— co. Hop! cup! na uhlisku: ver' ho pra-
sknem tak po pysku, že vykrcia krvi misku. Sl. spv. I. 34. Vykrčmařiti, il, en, ení = krčmařením
něco získati, als Schänker verdienen. — co na čem: na kořalce. Us. Tč. Vykrčiti, il, en, ení, vykrčovati, die
Achseln zucken. — čím nad čím: rame- noma. Us. Tč. Vykřehlosť, i, f., die Erkältung. — V.,
das Nachlassen, die Erschlaffung. Tu se již ukázaly první stopy v-sti v odporu. Mus. 1880. 254. Vykřehlý, kalt geworden, erstarrt. —
čím. Je zimou všecek v. Us. Vykřehnouti, hnul a hl, utí; vykřehati =
vychladnouti, ausfrieren. — abs. Vykřehl jsem. Byli do dusíku na radnici vrženi, aby vykřehli. Mus. 1880. 251. — komu. To nám vykřehlo. Us. Vykřehne vám, vydáte-li se v té zimě na cestu. Sych. — čím: zimou, vězením. Mus. 1880. 28. — kde: v studené vodě. Us. Vykřehnutí, n., das Ausfrieren.
Vykřehnutý; -ut, a, o, ausgefroren, von
der Kälte erstarrt. Bern. Vykrechtovati = vykopati, ausgraben.
— co čím: strouhu lopatou. Byl.
|
||
|
|||
Předchozí (974)  Strana:975  Další (976) |