sb157-05 0..8296

975

Vykrabatiti, il, cen, ení = hrabatě vy-
řezati, hohlrund ausschneiden. — co čím:
pořezem. Bech.

Vykráčeti, vz Vykročiti.

Vykráčlivě, schrittweise, ausschreitend.
V. vystupovati. Bart.

Vykračování, n., das Heraustreten, das
Schreiten, der Gang. V. V. sobě. D.

Vykračovati, vz Vykročiti.

Vykradač, e, m. = zloděj, der Ausstehler,
Dieb.

Vykrádati, vz Vykrásti.

Vykřádati = vyhřáti, z nemoci ne pozdra-
viti, genesen. Na mor. Valaš. Vck.

Vykradení, n., die Ausraubung.

Vykradený; -en, a, o, ausgeraubt.

Vykrahnúť = umříti. Na Slov. Ssk.

Vykrájeti, vz Vykrojiti.

Vykrajkovati, auszacken.

Vykrajnovati, ausschalen. Ssk.

Výkrajný, extrem. V. požadavky, ex-
treme Postulate. Dch.

Vykrajovací, Ausschnitt-. V. nůž, vz
Vykrajovák. Šp. V. stroj (na mince). NA.
IV. 55.

Vykrajovač, e, m., der Ausschneider. V.
usní, der Lederausschnitthändler. Šp.

Vykrajovadlo, a, n., der Ausstechet-. V.
na jablka, der Aepfelstecher. Šp.

Vykrajovák, u, m. = vykrajovací nůž,
das Ausschnittmesser. V. anglický, fran-
couzský, malý, veliký. Us. Šp.

Vykrajovaný; -án, o, o, ausgeschnitten,
ausgeschweift. V. list = po kraji velmi ne-
patrně, mělce a tupě vystřihovaný. Čl. Kv.
XXIX., Slb., Rst. 518., Nz.

Vykrajovati, vz Vykrojiti.

Vykrajovátko, a, n., der Ausstecher. V.
na jablka, na ohryzky z jablek, der Aepfel-
ausstecher. Šp., Dch.

Vykrákati = vytahati za vlasy, zausen,
beim Schopf nehmen. — komu zač: za
pačesy. Us. — V., erkrächzen; se, aus-
krächzen.

Vykrákorati, vykrákořiti, auskrähen. —
V., auszanken. — koho. Us. Šd.

Vykralovati, ausherrschen, authören ein
König zu sein. Us. Tč.

Vykramařiti, il, en, ení, erkrämern, durch
Krämerei erwerben. — si co jak. — V.,
aufhören ein Krämer zu sein, Konkurs ma-
chen. Us. Tč.

Vykramovati, auskramen. — co odkud
kam, se s čím kam. Mor. Tč.

Vykramplovati, auskrämpeln. — co kde:
vlnu na kramplech či štětkách. Us. na Ostrav.
Tč.

Vykřandati něco = vyžvaniti. Us. Kšť.

Vykrápati, vykrápnouti, vykrapovati,
auströpfeln. — odkud kam. Z lampy vy-
kráplo na stůl; Vodu z kropáče na lid v.;
Vodu na zem. Us. Tč.

Vykřápati, ausplauschen. — co komu.
Us. — V., durchprügeln. — komu. Mor.
Šd.

Vykrápkati = vykapkati.

Vykrásiti, il, en, ení, vykrasovati, ver-
schönern, ausschmücken. — co: básnictvo.
Mt. S. I. 84.

Vykrásniti, il, ěn, ění = vykrásiti. —
se, schön werden, sich aufheitern. A čoby
sa vaľal svet, nič sa neľakej, len trochu
čekaj, rozjasní sa, vykrásni sa. Dbš. Pov.
II. 35. Keď ale z toho lesa vyšli, rázom vy-
krásnilo sa vsetko. Ib. II. 35. — kdy. Po
dešti zase se v-sní. Us. Tč.

Vykřástati se = uzdraviti se. Mor. Knrz.

Vykrásti, kradu, dl, en, ení; vykradnouti,
ul, ut, utí; vykrádati, vykrádávati, aus-,
herausstehlen. — co (komu): domy cizích
kupců v. Kram. Všecko mu v-dli. Us. —
co odkud kdy. V noci šaty z domu v-dla.
NB. Tč. 148. Šenkéřka vykradla šaty z ho-
spody v noci. Ib. 148. Us. — se = tajně
odejíti, sich wegstehlen, wegschleichen. Ne-
vidomky se v-dl. Sych. Mně nebylo potřebí
vykrádati se. NB. Tč. 243. — se odkud:
z domu. Ros., Dch., Šd. Keď nastala noc,
vykradli sa z hradu. Sl. let. II. 113. Biskup
v-dl se od Hory. Dač. I. 57. Z Krakova se
v-dla. NB. Tč. 283. Vykradl se mu vzdech
z prsou. Sá. — se kdy (kam). Včil se
pěkně vykraďme ven. Us. Šd. Všaks sě
odtud v-dl v ten čas, ještě pána doma ne-
bylo. NB. Tč. 243. V-dl se v noci k nepřá-
telům. Us.

Vykrášliti, il, en, ení; vykrašlovati; za-
str. vykrásiti. — co čím: dům chvojím.

Vykráti, vykroť, vykrávati = vykrájeti,
ausschneiden. — co odkud: střídku z chle-
ba, podešev z kůže. Na Ostrav. Tč. Vz Vy-
krojiti. — co nač. Koželuh vykrává skůru
(kůži vydělanou) na podešvy. Ib. Tč.

Vykřáti, křeji, ál, ání; vykřívati = okřáti,
sich erhohlen, erfrischen. Ros.

Vykratockvíliti, il, en, ení, durch die
Kurzweile erwerben. Ros.

Vykrbačiti se, durch Sparsamkeit aus-
kommen. — jak dlouho. Co bychom se
jen do jara nějak v-li! U Olom. Šd.

Vykrcati = vybliti, ausspeien. Na Slov.

— co. Hop! cup! na uhlisku: ver' ho pra-
sknem tak po pysku, že vykrcia krvi misku.
Sl. spv. I. 34.

Vykrčmařiti, il, en, ení = krčmařením
něco získati, als Schänker verdienen. — co
na čem: na kořalce. Us. Tč.

Vykrčiti, il, en, ení, vykrčovati, die
Achseln zucken. — čím nad čím: rame-
noma. Us. Tč.

Vykřehlosť, i, f., die Erkältung. — V.,
das Nachlassen, die Erschlaffung. Tu se již
ukázaly první stopy v-sti v odporu. Mus.
1880. 254.

Vykřehlý, kalt geworden, erstarrt. —
čím. Je zimou všecek v. Us.

Vykřehnouti, hnul a hl, utí; vykřehati =
vychladnouti, ausfrieren. — abs. Vykřehl
jsem. Byli do dusíku na radnici vrženi, aby
vykřehli. Mus. 1880. 251. — komu. To nám
vykřehlo. Us. Vykřehne vám, vydáte-li se
v té zimě na cestu. Sych. — čím: zimou,
vězením. Mus. 1880. 28. — kde: v studené
vodě. Us.

Vykřehnutí, n., das Ausfrieren.

Vykřehnutý; -ut, a, o, ausgefroren, von
der Kälte erstarrt. Bern.

Vykrechtovati = vykopati, ausgraben.

— co čím: strouhu lopatou. Byl.