Předchozí (977)  Strana:978  Další (979) |
|
|||
978
|
|||
|
|||
Vykrojený; -en, a, o, ausgeschnitten, aus-
gerandet. V. listy mochny jarní. Rst. 518. — V., ausgeschnitten. V. šaty. Us. V. vzorek, die Schablone. — jak. Lenoch (židle) v srdce v-ný (mající otvor podobný srdci). Čch. L. k. 18. Vykrojiti, il, en, ení; vykrájeti, ejí, jej,
el, en, ení; vykrojovati, vykrajovati, mit dem Messer aus-, herausschneiden. — co odkud: plesnivinu z pecna. Sych. Poščaj, milý, nožička, vykrojíme červíčka (z červi- vého jablíčka). Brt. P. 95., Sš. P. 435. V. ohryzek, das Kernhaus. Šp. — co čím (jak). Oráč brázdy radlicí vykrojuje (rozkrojuje). Kom. Mýdlo podlé pravídka se vykrajuje drátem na tabule. Techn. V. hostie okrouh- lým náčiním ostrým (krojidlem), mit dem Stecher ausschneiden. Us. Dch. V. maso nožem až do kosti. Us. Tč. Výkrojka, y, f., asteriscium, rostl. V.
ostrolistá, a. chilense. Vz Rstp. 706. Výkrojník, u, m., der Würstelschneider
(u ševců). Vykrojuška, y, f., trichius, hmyz. Rostl.
III. b. 371. Výkrok, u, m. = vykročení, der Aus-
schritt, Vorschritt. Div. z ochot. Volný, plný v. koně. Čsk. Výkrop, u, m. = vykropení, die Bespren-
gung. Byl jen v. hrobu (byl jen z ticha po- chován). Vs. V. očistný. Vykropení, n., die tropfenweise Begies-
sung. V. mrtvoly, die Einsegnung der Leiche. Vykropený; -en, a, o, besprengt.
Vykropiti, il, en, ení; vykrápěti, ejí, ej,
ěj, ěn, ění; vykropívati, vykropovati = kropě zpotřebovati, aus-, versprengen; kropě vypu- diti, heraussprengen; kropě vyčistiti, durchs Besprengen reinigen; pokropiti, besprengen. — co (kdy). Všecku vodu vykropil (kro-
pením vypotřeboval). D. V. mrtvolu. V-ti dům na tři krále. Us. — koho, co z čeho: někoho z hříchu (kropením vyčistiti). Us. — kde. Tou vodou ve chlévě a celé sta-
vení v-la. Us. Šd. — co odkud: všecku vodu ze žehnáka v. Na Ostrav. Tč. — co čim: hrob svěcenou vodou. — co jak. Prádlo dobře v. Us. Tč. — se proti čemu kdy. Proti kterému (pokrovu) na den smíru sedmkráte a opět sedmkráte krev obětí toho dne zabitých od velekněze se vykropovala. Sš. I. 47. (Hý. ). — komu. Verweis geben. Ten mu v-pil! Tomu tam v-li (dali)! Slez. Šd. Na Slov. Phld. 11. 2. 52. Vykrošiti = vybiti. Na Slov. Ssk.
Vykrouhliti, il, en, ení, rund heraus-,
schneiden. — co. Rk. V. trámy. Tč. Vykrouchati, vz Vykrušiti.
Vykroutiti, vykruť, kroutě (íc), il, cen,
ení; vykrouceti, el, en, ení; vykrucovati = vytočiti, heraus-, ausdrehen, heraus-, aus- winden, ausringen; vyždímati, (die Wäsche) auswinden; kroucením udělati, ver-, aus- drehen. Jg. — abs. Kdo nemá chuti, lahko vykrúti. Prov. na Slov. Plk., Mt. S. I. 106., 127. Nevykrúcaj, prekrútíš. Mt. S. 108. — co: šaty (vyždímati), D., provaz, vlasy, Us.; slovo, řeč (jiný význam dáti). L. Otec často zahladil mi vlasy, vykrútil píšťal. Phld. III. 1. 50. V. prádlo, hadry, mokrou sukni, aus- |
ringen. Mor. Šd. V. paži, armausdrehen.
Vz Výkrut. Čsk. V-til pět litrů (= s chutí vypil). Mor. Vck. — co komu. Upadl a v-til si nohu, ausrenken. Us. Šd. Grgy ti vykrútim. Dbš. Pov. I. 353. Ráno som jej dva prsty vykrútila. Sl. let. I. 93. Otec se pytal syna, ale černokňažník mu vykrúcal (se vymlouval), že ho nemôže teraz dať. Dbš. Pov. I. 176. Jej, tobolí! vykroutíš mi ruku! Us. Šd. — koho jak kde. Chytne do tance gazdu, který ji na oba boky v kole vy- krútí. Němc. — co o čem. Nedobře slovo TÓnoi; (místo) někteří o domě, o poli, o spo- lečnosti a jinak vykrucovali. Sš. Sk. 16. (Hý ). — co se (komu) odkud: z ruky. Ros.
Z toho se může jiný smysl v. Kom. V. se z nemilé věci. Dch. Vykrucoval se ze svě- dectví. Us. Pěkně se z toho vykroutil. Šd. A veď to aj dlho bolo, čim sa z tich jam zrazou vykrútili. Na Slov. Šd. Rád by se včil z toho nějak vykroutil. Us. Šd. Raz sa ho ona spy- tuvala, ale sa on len vykrútol, ale vedel, z pod tej otázky. Dbš. Pov. I. 476. Od ra- dosti vybozkávala hneď tam toho šuhaja, ale on vykrútil sa jej z rúk. Dbš. Pov. III. 56. V. se z povinnosti. Mus. 1880. 30. — kde. Začali pred kráľom vykrúcať, z akej oni kniezacej rodiny pochádzajú. Dbš. Pov. I. 30. — co čím: zámek holi, tyčí, socho- rem. — se komu. Us. — komu = tanco- vati s kým. V-il mi. V. Krkonš. — se. Pes šel v. se (= vyprázdnit se). Mor. Šd. Pojme z kola dievčinu, vykrúti sa s ňou. Dbš. Obyč. 137. Poď sem, vykruťme sa spolu, a vyplňme si obapolnú vôlu. Sl. ps. 237. Vykroužení, n., die Schweifung, Aus-
zirkelung, Ausdrechslung. Šp. Vykroužený; -en, a, o, ausgerandet, Slb.,
ausgekehlt, Ba, ausgeschweift. V. klobouk houby. Šp. Vykroužiti, kruž, krouže (íc), il, en, ení;
vykružovati = v kruh vyměřiti, učiniti, her- auszirkeln, zirkeiförmig herausschneiden; na soustruhu vytočiti, ab-, ausdrechseln. V. — co: kolo, V.; kuličky, Sych., korbel, číši (na soustruhu), Ros., Plk.; kámen mlýnský (běhoun, spodek = na čisto otesati a při- rovnati); čtvrť, ličnici, příramek, Vys., hří- del (do kulata vytesati). — si co k čemu. Kámen mlýnský si ku potřebě své v. Žer. — co z čeho: kolo z prkna, Us., brejle ze
skla. Kom. L. IV. 5. — co čím. Us. — kam. V. do výše (krouživým letem vyletěti). Ves. IV. 86. Vykroužliti = vykroužiti. Kom. — co
kde. Sklep ve hlíně v. Us. na Hané. Bkř. Výkrovka, y, f. = díra v houslích, das
F-loch. Hud. Vykrpačiti, il, en, ení = někomu všecko
vydati. — co komu. Já bych mu to musil všecko v. Na mor. Valaš. Vck. Vykrsati se = pomoci si z okrsku, vy-
niknouti, herauskommen, sich herausarbeiten. Přece se trochu vykrsal (drobet vyrostl). Ros. — z čeho: z nouze. Ros. Vykršliti, il, en, ení = vyklučiti (Stöc-
ke) aushauen. D. exc. Vykrtiti, il, cen, ení = vyvrátiti, vybliti,
ausspeien. — co. Pes vrátil se k tomu, coj byl v-til. O 7. vstup. |
||
|
|||
Předchozí (977)  Strana:978  Další (979) |