sb157-05 0..8296

978

Vykrojený; -en, a, o, ausgeschnitten, aus-
gerandet. V. listy mochny jarní. Rst. 518. —
V., ausgeschnitten. V. šaty. Us. V. vzorek, die
Schablone. — jak. Lenoch (židle) v srdce
v-ný (mající otvor podobný srdci). Čch. L.
k. 18.

Vykrojiti, il, en, ení; vykrájeti, ejí, jej,
el, en, ení; vykrojovati, vykrajovati, mit
dem Messer aus-, herausschneiden. — co
odkud: plesnivinu z pecna. Sych. Poščaj,
milý, nožička, vykrojíme červíčka (z červi-
vého jablíčka). Brt. P. 95., Sš. P. 435. V.
ohryzek, das Kernhaus. Šp. — co čím (jak).
Oráč brázdy radlicí vykrojuje (rozkrojuje).
Kom. Mýdlo podlé pravídka se vykrajuje
drátem na tabule. Techn. V. hostie okrouh-
lým náčiním ostrým (krojidlem), mit dem
Stecher ausschneiden. Us. Dch. V. maso
nožem až do kosti. Us. Tč.

Výkrojka, y, f., asteriscium, rostl. V.
ostrolistá, a. chilense. Vz Rstp. 706.

Výkrojník, u, m., der Würstelschneider
(u ševců).

Vykrojuška, y, f., trichius, hmyz. Rostl.
III. b. 371.

Výkrok, u, m. = vykročení, der Aus-
schritt, Vorschritt. Div. z ochot. Volný, plný
v. koně. Čsk.

Výkrop, u, m. = vykropení, die Bespren-
gung. Byl jen v. hrobu (byl jen z ticha po-
chován). Vs. V. očistný.

Vykropení, n., die tropfenweise Begies-
sung. V. mrtvoly, die Einsegnung der Leiche.

Vykropený; -en, a, o, besprengt.

Vykropiti, il, en, ení; vykrápěti, ejí, ej,
ěj, ěn, ění; vykropívati, vykropovati = kropě
zpotřebovati, aus-, versprengen; kropě vypu-
diti, heraussprengen; kropě vyčistiti, durchs
Besprengen reinigen; pokropiti, besprengen.

— co (kdy). Všecku vodu vykropil (kro-
pením vypotřeboval). D. V. mrtvolu. V-ti
dům na tři krále. Us. — koho, co z čeho:
někoho z hříchu (kropením vyčistiti). Us.

— kde. Tou vodou ve chlévě a celé sta-
vení v-la. Us. Šd. — co odkud: všecku
vodu ze žehnáka v. Na Ostrav. Tč. — co
čim: hrob svěcenou vodou. — co jak.
Prádlo dobře v. Us. Tč. — se proti čemu
kdy. Proti kterému (pokrovu) na den smíru
sedmkráte a opět sedmkráte krev obětí toho
dne zabitých od velekněze se vykropovala.
Sš. I. 47. (Hý. ). — komu. Verweis geben.
Ten mu v-pil! Tomu tam v-li (dali)! Slez.
Šd. Na Slov. Phld. 11. 2. 52.

Vykrošiti = vybiti. Na Slov. Ssk.

Vykrouhliti, il, en, ení, rund heraus-,
schneiden. — co. Rk. V. trámy. Tč.

Vykrouchati, vz Vykrušiti.

Vykroutiti, vykruť, kroutě (íc), il, cen,
ení; vykrouceti, el, en, ení; vykrucovati =
vytočiti, heraus-, ausdrehen, heraus-, aus-
winden, ausringen; vyždímati, (die Wäsche)
auswinden; kroucením udělati, ver-, aus-
drehen. Jg. — abs. Kdo nemá chuti, lahko
vykrúti. Prov. na Slov. Plk., Mt. S. I. 106.,
127. Nevykrúcaj, prekrútíš. Mt. S. 108. —
co: šaty (vyždímati), D., provaz, vlasy, Us.;
slovo, řeč (jiný význam dáti). L. Otec často
zahladil mi vlasy, vykrútil píšťal. Phld. III.
1. 50. V. prádlo, hadry, mokrou sukni, aus-

ringen. Mor. Šd. V. paži, armausdrehen.
Vz Výkrut. Čsk. V-til pět litrů (= s chutí
vypil). Mor. Vck. — co komu. Upadl a
v-til si nohu, ausrenken. Us. Šd. Grgy ti
vykrútim. Dbš. Pov. I. 353. Ráno som jej
dva prsty vykrútila. Sl. let. I. 93. Otec se
pytal syna, ale černokňažník mu vykrúcal
(se vymlouval), že ho nemôže teraz dať. Dbš.
Pov. I. 176. Jej, tobolí! vykroutíš mi ruku!
Us. Šd. — koho jak kde. Chytne do tance
gazdu, který ji na oba boky v kole vy-
krútí. Němc. — co o čem. Nedobře slovo
TÓnoi; (místo) někteří o domě, o poli, o spo-
lečnosti a jinak vykrucovali. Sš. Sk. 16. (Hý ).

— co se (komu) odkud: z ruky. Ros.
Z toho se může jiný smysl v. Kom. V. se
z nemilé věci. Dch. Vykrucoval se ze svě-
dectví. Us. Pěkně se z toho vykroutil. Šd. A
veď to aj dlho bolo, čim sa z tich jam zrazou
vykrútili. Na Slov. Šd. Rád by se včil z toho
nějak vykroutil. Us. Šd. Raz sa ho ona spy-
tuvala, ale sa on len vykrútol, ale vedel,
z pod tej otázky. Dbš. Pov. I. 476. Od ra-
dosti vybozkávala hneď tam toho šuhaja,
ale on vykrútil sa jej z rúk. Dbš. Pov. III.
56. V. se z povinnosti. Mus. 1880. 30. —
kde. Začali pred kráľom vykrúcať, z akej
oni kniezacej rodiny pochádzajú. Dbš. Pov.
I. 30. — co čím: zámek holi, tyčí, socho-
rem. — se komu. Us. — komu = tanco-
vati s kým. V-il mi. V. Krkonš. — se. Pes
šel v. se (= vyprázdnit se). Mor. Šd. Pojme
z kola dievčinu, vykrúti sa s ňou. Dbš.
Obyč. 137. Poď sem, vykruťme sa spolu, a
vyplňme si obapolnú vôlu. Sl. ps. 237.

Vykroužení, n., die Schweifung, Aus-
zirkelung, Ausdrechslung. Šp.

Vykroužený; -en, a, o, ausgerandet, Slb.,
ausgekehlt, Ba, ausgeschweift. V. klobouk
houby. Šp.

Vykroužiti, kruž, krouže (íc), il, en, ení;
vykružovati = v kruh vyměřiti, učiniti, her-
auszirkeln, zirkeiförmig herausschneiden; na
soustruhu vytočiti, ab-, ausdrechseln. V. —
co: kolo, V.; kuličky, Sych., korbel, číši
(na soustruhu), Ros., Plk.; kámen mlýnský
(běhoun, spodek = na čisto otesati a při-
rovnati); čtvrť, ličnici, příramek, Vys., hří-
del (do kulata vytesati). — si co k čemu.
Kámen mlýnský si ku potřebě své v. Žer.

— co z čeho: kolo z prkna, Us., brejle ze
skla. Kom. L. IV. 5. — co čím. Us. —
kam. V. do výše (krouživým letem vyletěti).
Ves. IV. 86.

Vykroužliti = vykroužiti. Kom. — co
kde. Sklep ve hlíně v. Us. na Hané. Bkř.

Výkrovka, y, f. = díra v houslích, das
F-loch. Hud.

Vykrpačiti, il, en, ení = někomu všecko
vydati. — co komu. Já bych mu to musil
všecko v. Na mor. Valaš. Vck.

Vykrsati se = pomoci si z okrsku, vy-
niknouti, herauskommen, sich herausarbeiten.
Přece se trochu vykrsal (drobet vyrostl).
Ros. — z čeho: z nouze. Ros.

Vykršliti, il, en, ení = vyklučiti (Stöc-
ke) aushauen. D. exc.

Vykrtiti, il, cen, ení = vyvrátiti, vybliti,
ausspeien. — co. Pes vrátil se k tomu, coj
byl v-til. O 7. vstup.