sb157-05 0..8296

979

Vykrúcame, n., das Ausdrehen. — V.
= výmluva, die Ausrede. Nepočúvala na jich
v. Dbš. Pov. I. 32. (Šd. ).

Vykrúcaný; -án, a, o, ausgedreht. V.
prádlo, ausgerungen. Na Mor. Šd. — V.,
ausgerengt. V. ruka. Ib. Šd.

Vykrucovati, vz Vykroutiti.

Výkruh, u, m., die Ausschweifung. Rk.
V., výhružek, karnis, der Karniss (am Ge-
schütze). Čsk.

Vykrušiti, kruš, il, en, ení; vykrouchati

= krušením dostati, vyvinouti, vytříti, aus-
bröckeln, auskernen, ausreiben. — co: zrna,
skvrnu, šat. Bern. — z koho co: spěvca
(zpěvce). Holý. — co kde. Vražedná poli-
tika v-la medzi nima propasť. Na Slov. Mt.
S. VIII. 2. 34. — co kam (komu, pro
koho). Všecek chléb v. do polévky; chléb
na zem kurám, pro kury v. Na Ostrav. Tč.

Výkrut, u, m., vykroucení, das Ausdre-
hen, die Dreherei, Ausflucht. Vz KP. I. 496.

— V., das Armausdrehen, v tělocv. Čsk. —
V. = úskok, die Verschmitztheit, Verschla-
genheit, der Kniff. — V. = místo k vykrou-
cení, die Umkrümmung. — V. = náčiní
k vykroucení kulek z flinty. Vz Párátko. —

V. = místo, kde cesta se vykrucuje, zákrut,
der Ausbug, die Serpentine. Mor. Šd. Na
Slov. Sl. let. VI. 78. — V., a, m. = člověk
úskočný, der Schwindler. L.

Výkruta, y, f. = výmluva, die Ausrede,
Ausflucht, der Vorwand. Na Mor. a ve Slez.
Tč., Pk. Dobrá v. nevede do kouta. Na
Ostrav. Tč. — V. = výkrut, der Ausbug
(na cestě). Z nižnej strany pri jednej vý-
krute kopec zo zeme jest udělaný. Sl. let.

VI. 78. — V., y, m. = člověk, který se umí
ze všeho dobře vykroutiti. Na Ostrav. Tč. —
V., y, m., osob. jm. Šd.

Výkrutek, tku, m., die Locke. Slov.

Vykrútilek, lka, m., osob jm. Mor. Šd.

Výkrutnosť, i, f., die Verschmitztheit,
Verschlagenheit. L.

Výkrutný = úskočný, verschmitzt. L.

Výkruž, e, f. = výkružka. Bc.

Vykružati, vollends schneiden. — co
kde: zelí na kružacích nožách. Na Ostrav.
Tč.

Výkružek, žku, m. = co vykrouženo, die
Schweifung. D. Vz Výkruh. V. ve stavit.,
der Ablauf. Nz.

Vykružiti = vykroužiti.

Výkružka, y, f., Auskehlung, die Aus-
scharrung, der Kehl-, Scharschitt. Hř.

Výkružník, u, m., das Staberrad. Sedl.
F.

Výkružný, Schweif-. V-ný pilník, die
Schweiffeile, Ausschweiffeile. Šp.

Vykružovací, Schweif-. Vz Vykružovač.

Vykružovač, e, m. = vykružovací hla-
dítko, der Schweifhammer. Šp.
Vykružovačka, y, f., die Schweifsäge.
Šp.

Vykružovati, vz Vykroužiti.
Vykrvácení, n., die Aus-, Verblutung.
Čs. lk. VII. 227.

Vykrvácený; -en, a, o, verblutet.

Vykrváceti, cej, el, ení, aus-, verbluten.

— pro koho: pro svůj lid. Us. Tč. — se
čím: boji. Pcht.

Vykrvavěti, ěl, ění, ausbluten. Až ta
rána vykrvaví, musíš ju zavázati. Na Mor.
Tč.

Vykrystalování, n., das Heraus-, Aus-
krystallisiren. Šp.

Vykrystalovaný; -án, a, o, auskrystal-
lisirt. V. cukr. KP. V. 118.

Vykrystalovati, auskrystallisiren. — co
čim odkud. Z roztoku vypařováním něco
v. SP. II. 105.

Vykryti, aufdecken, offenbaren. Vz Krý-
ti. — co čím. Spolu se tím vykrývá úcta
k muži onomu proslulému. Sš. Sk. 252.

Vykrývání, n. (probělování) = čištění
cukru v mlýnku k dosažení více n. méně
bílého zboží. V. homolí = smývání zeleného
syrobu, jenž zahaluje povrch krystalů slabou
pokožkou. KP. V. 126, 132.

Vyksiknouti, vykšiknouti, vyksíkati, vy-
kšíkati, auszischen. — koho. Knob.

Vykublati se = vypárati se, z domu se
vybrati, langsam herauskommen. Kdo ví,
kdy on se vykublá. Ros. — se z čeho:
z nemoci (vyjíti). Koll.

Vykucati se = vykublati se. Pán Bůh ví,
kdy se vykucá. V Kunv. Msk.

Vykuckati, vykuckávati. — co: krev
(vychrkati). Sych. — co odkud: chrchel
z plic, ze sebe. Us. Klš. — se = vykašlati
se, sich aushusten. Šd., Tč.

Vykučený, vykučovaný, ausgerodet, aus-
gereutet, ausgehackt. Vz Vykučiti. V. les,
stráň, vinohrad. Mor. Šd.

Vykučiti, il, en, ení, vykučovati = vy-
klučiti, vysekati, vyrubati, ausroden, aus-
hacken, ausreuten. Mor. — co: les. Šd., Tč.,
Vck.

Vykudlati = za vlasy vytáhati, vykrá-
kati, durchzausen. — komu. Sych. — komu
zač: za vlasy. U Chocně. Ktk.

Vykudličkovati = zprostředkovati, ver-
mitteln. — co. Už jen to nějak vykudličkuj.
U Žirovn. Vlk.

Vykudliti, il, en, ení, vykudlovati =vy-
kudlati. Na Mor. Hrb., Šd., Tč. — komu
zač: za vlasy. Hrb., Šd., Vck.

Vykudrlinkovati, durch Possen erhal-
ten. — si co. Ros.

Vykuchání, n.. das Ausweiden.

Vykuchaný; -án, a, o, ausgeweidet. V.
střeva. Aqu. V. zvěř, husa atd. Jsem dnes
už celý jako v-ný (= prázdný). Mor. Šd.

Vykuchařiti, il, en, ení = kuchařením
vydělati, durcha Kochen, als Koch erwerben.

— si co: jmění. Us. Tč.

Vykuchati, vykuchávati = drob vybrati,
ausnehmen, ausweiden, ausbrechen, abflei-
schen. — co: zvěř, zajíce, D., raka moř-
ského, Šp., ryby. Har. Seděli tam, jakoby
je v-chal (= na mysli sklesli). Na Zbir. Jg.
Jsem, jakoby mě v-chal (= prázdný). Šd.

— čím: kuchyňským nožem.
Vykuchtiti, il, ěn, ění, auskochen, zu

Stande bringen. — co. Jsem dychtiv, co
ten tam vykuchtí. Us. Šd. — co proti
komu, anzetteln, zosnovati. Na Ostrav. Tč.

Vykuji, vz Vykouti, Vykovati.

Vykuka, samota u Krumlova.

Vykukati, vykukovati. — abs. Již vy-
kukala žežulka (přestala kukati), aufhören