sb157-05 0..8296

980

Kuckkuck zu rufen. — si co (kukáním do-
stati, durch Kuckkuckrufen erhalten, sich
zuziehen). Kukačka broky do těla si vyku-
kala. Jg. — komu. Spodnička jí vykukuje
(je delší než svrchní sukně, schaut hervor).
Šp. Kukačka už vykukuje, jak dlúho máš
žiť, dyby mi též vykukala, kdy tě budu míť.
Na Ostrav. Tč. — odkud: z vozu vyku-
kovati. Us. Z lesa v-je zřícenina. Hrts. Za-
kukej, zezulko, zakukej mně z rána, enom
mně vykukej přes pole galána. Sš. P. 549.

— jak. Hviezdička za hviezdičkou potutelně
vykukávajúc usmievala sě. Lipa 338. —
odkud. Vykukala z okenečka jako z růže
květ. Čes. mor. ps. 72. Lístočky zpopod
stromovej kôry už vykukávaly. Lipa 305.

Vykúkati = vykoukati.

Vykuklený; -en, a, o. V. klobouk = do
výšky zakulacený, ne plochý, nach oben ab-
gerundeter Hut. Us. Dch.

Vykukliti se, il, en, ení, sich entpuppen.

— odkud. Dch.

Vykukovati, vz Vykoukati, Vykukati.

Vykulčiti, il, en, ení = vyklestiti, ka-
striren. Us. Mtl.

Vykulenec, nce, m., převzdívka, ein
Spottname. Us.

Vykulhati, v. se, hinkend herauskommen.

— odkud: z domu. Ros. — se z čeho
(zdlouha něčeho pozbyti). — kam. Přece
na horu se vykulhal. Ros.

Vykuličkovati koho = kuličkami vy-
voliti, ausballotiren. Us. Tč.

Vykulichati, wie ein Kauz herausschrei-
en. — koho odkud. Koho zase letos ku-
líšek z našeho domu vykulichá? Us. Tč.

Vykuliti, il, en, ení; vykouleti, el, en,
ení, vykulovati, auswälzen, ausrollen. — co.
Kulal kostkami, vykulal výhru. Na Ostrav.
Tč. — co, se odkud: vejce z klína. Aesop.
V-ti se z nemoci (pozdraviti se). U Žamb.
Dbv. Bečku piva ze sudu. Us. Tč. — se
komu kdy. Přes noc se nám všecka hou-
sata vykoulila (se vylíhla). Us. — co kam:
sudy k vytahovadlu. Zpr. arch. IX. 111. —
kudy. Chlapci se po trávě už dosť vyku-
lili. Tč.

Vykulování, n., das Hinausrollen. V-ní
sudův. Zpr. arch. IX. 313

Vykuň, ě, m., jm. psí. Škd. exc.

Vykundati sa = vypraviti se, vybaviti
sc, sich herausarbeiten, mit Mühe aufbre-
chen. Co si tam bantoval tak dlúho, nemuh'
si se špěš v. ? Slez. Šd.

Vykuniti, il, ěn, ění = vydrdati, vyhle-
dati. Na Mor.

Výkup, u, m. = vykoupení, der Loskauf,
die Ablösung, der Aus-, Wiederkauf. Právo
v-pu. D. Vz Právo. Peníze na v. zajatých
nevolníkův. Us. V. nějakého plnění (práce,
dávky); jednání o v. J. tr. Způsob v-pu,
die Modalität der Ablösung. J. tr. V. roboty,
die Robotablösung. Šp. V. pozemků. Zpr.
arch. XI. seš. 2. str. 5. Dle vlastní vůle ná-
vrat do otčiny směli sobě výkupem způso-
biti. Ddk. I. 255. Zajatce bez výkupu na
svobodu propustiti. Šb. Dj. II. 241. Ten byl
stav lidstva dříve jeho Kristem výkupu; V.
a výplata byla smrť Páně; V čem podstata
onoho výkupu záleží; Hlavitá čásť v-pu

lidstva. Sš. I. 76., II. 45., 82., 198. (Hý. ). —
V. = čím se vykupuje, das Löse-, Aufkaufs-

geld.

Výkupa, y, f. = výkup. Ze mu to vrátí
bez výkupy. Mt. S. IX. 2. 10.

Vykupčení, n., die Erhandlung, Erkau-
fung.

Vykupčený; -en, a, o, ausgehandelt, er-
handelt. Bern.

Vykupčiti, il, en, ení; vykupčovati =
kupčením získati, als Kaufmann gewinnen.
— si co čím. Tu drahou perlu dobré mysli
těla svého vynaložením vykupčil. Ryt. kř.

Vykupitel, e, m. = vysvoboditel, der Be-
freier, Erlöser, Auskaufer. Kom. J. 997. Jak
mu říkat budeme? Ježíš, náš vykupitel. Sš.
P. 29. Protož znali sú v duchu, že jich v.
má býti obřezán v osmý deň; Nechodím pěš
kázat, jakoj' mój v. chodie. Hus I. 137., II.
340. (Tč. ).

Vykupitelka, y, vykupitelkyně, ě, f.,
die Auskauferin, Befreierin.

Vykupitelnosť, i, f., die Erlösbarkeit,

Vykupitelný, erlösbar. Šm.

Vykupiti se, il, en, ení = vybrati se,
povstati, sich aufmachen, aufstehen. — abs.
Vykupily se hřbety hor. Jg. — se odkud.
Když se z moře ti (větrové) vykupie. St.
skl. Z hory slunce sě vykupí. Čas. duch.
VIII. 669. — kde. Ktož sě kde na zdi vy-
kupi. Alx. V. v. 471. (HP. 12. ). — k čemu.
K tomu pravda sě vykupi, třetie dci před
boha vstúpi. St. skl. I. 185.

Vykúpiti, vz Vykoupiti.

Výkupné, ého, n. = peníze výkupné, das
Lösegeld, die Ablösungssumme, die Ablö-
sungstaxe, das Kaufgeld. Jg., Šd. Výkupné
jest krev jeho (Kristova). Sš. II. 82. V-né
za někoho dáti, zaplatiti. Us. Smlouváno se
s Jindřichem o v-né; Zajati byli propuštěni
bez výkupného. Ddk. II. 394., III. 10. Zaň
v. si určil. Kká. Td. 173.

Výkupný, výkupový = od výkupu, Ab-
lösungs-, Abolitions-, Aufkaufs-, Loskaufs-,
Auslöse-, auslösbar. V. peníze, Us., povin-
nosť, cena, summa, kapitál, důchod, jednání.
Šp. V. smlouva, der Abolitionsvertrag. J.
tr. Ana cena a hodnota a tudy síla a moc
v-ná tkví hlavitě v poslušenství. Sš. II. 82.
V. dílo, opus redemtorium. Proch. Děj. bibl.
II. 62

Vykupovač, e, m. = odkupovač, der Ab-
käuter. Šp.

Vykupování, n., die wiederholte Los-
lösung, Erlösung. Vz Vykoupení. V. zajatců.
Us. Nedivíme se, vyznačují-li kronikáři v.
takových nešťastníků z rukou židovských
za skutek přede vším chvalitebný. Ddk. IV.
155.

Vykupovati, vz Vykoupiti.

Vykúřati = vykuřovati, ausräuchern. Na
Ostrav. Tč.

Vykúrený; -en, a, o = vytopený, aus-
geheitzt. Pozri, či je už pec vykúrená. Dbš.
Pov. I. 425.

Vykúřiti = vytopiti, ausheitzen. Dbš. Pov.
I. 425. — V. = kouřem vypuditi, mit Rauch
austreiben. — koho odkud: z domu. Us.
Mt. S. I. 112. Vz Vykouřiti.