sb157-05 0..8296

981

Výkuřný, Raucher-. V-ný papír, das
Räucherpapier. Dch.

Vykuřovadlo, a, n., das Räucherungs-
mittel. Sofista nese v. a žíněnku, jakoby šel
do lázní. Cimrhnz. Myth. 59.

Vykuřovati, vz Vykouřiti.

Vykuřovátko, a, n. = vykuřovadlo. Šm.

Vykurviti, il, en, ení, durch Hurerei
erwerben. — si co. — se, aushuren, sich
abhuren. D.

Vykusatiti, il, cen, ení, vykusacovati,
stumpf, schartig machen. — co: nůž. — V.
= zohyzditi, verunstalten. — co: řeč, slova.
Na Ostrav. Tč.

Výkusek, sku, m., der Ausbiss. Dch. Jsem
rád, že mám podlahu spravenou, že ty vý-
kusy nejsou (místa hnilobou jako vykousaná).
V Kunv. Msk.

Vykusiti, il, šen, ení, vykušovati = zku-
siti co, ausforschen. Rostl. Us. u Chrud. Brv.
— co na kom. Vykoušeli to na jeho dětech.
Kld. 169. — co kde. Dávný kráľu, povedz,
čo u zapredaného vykúšáš národa? Hol. 104.

Vykusovatel, e, m., der Nachforscher.
Slov. Bern.

Vykusovatelka, y, f., die Ausforscherin.
Slov. Bern.

Vykusovati, vz Vykousati.

Vykuš, e, m. = přístavek, pavlač n. co
podobného na hlavním stavení, erkéř (odtud:
vikýř), der Erker, Altan, das Vorhäus-
chen, Aqu., Bibl. A na střeše věže sto-
jiece výkušie (super terris tectum stantes
per propugnacula). BO. Jako věže Davidova
šíje tvá, která vzdělána jest s výkuší neb
s arkéři neb střielnicemi; Jest-li sestra naše
zeď, vzdělajme na tu zeď, t. na cierkev
z pohanóv, výkuše neb střielnice střiebrné.
Hus III. 46., 99.

Vykúšati = vyzvídati. — na kom. Vy-
kúšáł na něm, kde peníze má. Na Zlínsku.
Brt.

Výkuška, y, f. = vikýřní světnička, das
Dachzimmer. Rgl.

Vykutálený; -en, a, o. V. ptáček = da-
reba. U Žamb. Dbv.

Vykutáleti, vz Vykotaliti.

Vykutání, n., die Herauswühlung. Bern.

Vykutaný; -án, a, o, herausgewühlt.
Bern.

Vykutati = vyhrabati, herausschürfen, aus-
wühlen. Šp., Mtl. — co čím odkud. Hře-
belcem pečené kobzole z popelu v-ti. Na
Ostrav. Tč. Pes co nesežere, vkuce do sypké
hliny, a jak má hlad, zas to vykuce před-
ními dlapami. Na Ostrav. Tč. Kohútku je-
řabý, nekutaj zahrady, vykučeš tulipán. Brt.
P. 20. Nasela sem si ešče druhý (rozmarýn),
v-ly ho vaše kury. Sš. P. 224. — V. = vy-
šťourati, herausbringen, in Erfahrung brin-
gen. Ale sa ony to skoro dovedely, kde sú,
čo sú? Vykutaly ony, že tam v jednej izbe
jeste pľno pekných dievčenic zatvorených.
Dbš. Pov. I. 338. Vz Vykutiti.

Vykutí, n., das Asschmieden. Bern.

Vykutiti, il, cen, ení; vykucovati = vy-
hrabati, auskutten, auswühlen. — co odkud:
uhlíček z popela. Us. — V. = vypátrati,
vyhledati, ausspüren. Vz Vykutati. — co.
Ale tu veru ani on nič v. nemuohol. Er. Sl.

čít. 70. A my tie (veci) vykutíme, čoby kde
pod nebom boly. Mt. S. I. 55. Tam ťa (v sudě
s peřím) nevykutí. Ib. I. 71.

Vykutý; -ut, a, o, vz Vykouti. Mám já
kosu vykutú, mám já kosu dobrú. Sš. P.
544. — V. = železem pobitý, mit Eisen be-
schlagen. V. fajfka. Na Ostrav. Tč.

Vykůžkovati, ausfeilen.

Vykvákati, vykvakovati, ausgackern. Ku-
ra vykvakuje, když vejce snesla. Us. Tč.
Vrána vykvakuje i vykrakuje. Tč. — co.
Trvá to dlouho, než on něco vykváká (zdlou-
havě poví). Us. Šd. — koho (kvákáním za-
puditi, herausquäken). — koho odkud:
z domu. Ros.

Vykvapiti, il, ení; vykvapovati = na-
kvap vyjíti, Herauseilen. — jak kam. Vy-
kvapil ne jednou jedním dechem bez úsilí
přímo na horu tu. Č.

Vykvářiti = promarniti. Na Slov. Bern.
— co čím. Jak túžne čekajú mnohodlácú
levčata matku, keď hrozný trápí hlad a
vyschlé od smadu hrdlo; než tá pres ďa-
leký les a pusté hušte sa túlá, neb častou
blízké vykvárila háje poľovkou! Hol. 52.
Bezbožní Čudové nemalý vykvárili hrozným
vlasti podíl ohňom. Ib. 262.
Výkvasek, sku, m., das Ausgegohrene.

Šp.

Vykvasitelný, vergährbar. Šp.

Vykvasiti, il, šen, ení, vykvašovati, ver-
gähren, aussäuern. Jg., Šp. — abs. Mla-
dinka vykvasila. Zpr. arch. IX. 43. co:
pivo. Us. — se = vykysati se, ausgähren.
aussäuern. Pivo se vykvasilo. Us. Strup se
vykvasil. — Již se vykvasili = vyhodovali
se. Ros. — se kde. Okurky se v octě a
zelňočce vykvašují. Na Ostrav. Tč. — koho
odkud. V-li (= vypudili) jsme ho z cha-
lupy, chvála Bohu. Na Ostrav. Tč.

Vykvašení, n., die Vergährung. Šp.

Vykvašenina, y, f. = látka vykva¨šená,
das Gährungsprodukt.

Vykvašený; -en, a, o, ausgegohren. V.
pivo, chléb. Us. V. látka, vz Vykvašenina.
Šp. V. nápoj. Suk. Staré víno v-né má chuť
i sílu. Na Mor. Tč.

Vykvésti, vz Vykvetati.

Výkvět, u, m., die Blüthe. Mus. 1880.
152. Mnich sázavský vynáší jej chválami,
podlé nichž byl by musil býti chlouba a v.
knížat; Opat Jarloch vychvaluje jej co zlatý
v. země české. Ddk. III. 217., IV. 104. Praha
po celé naše dějiny nestala se svrchovaným
výkvětem vlastního ducha českého. Vlč.
Řekové byli v. člověčenstva mimo zjevení
boží stojícího; V. moudrosti jejich sice j ž
opadal a utuchl; Vyšší nějaký v. křesťanské
nauky. Sš. I. 25., 167., II. 191. (Hý. ). V.
města, šlechty (elita). Us. Vzdělanosť musí
býti v-tem ducha domácího. Vlč.

Vykvetati, vykvětati, vykvítati, vykvésti,
vykvěsti, vykvísti, kvetl, ění; vykvetnouti,
vykvitnouti, ul, utí; vykvítati, vykvetovati =
květ vypustiti, vydati, aus-, heraus-, empor-,
aufblühen, effloresciren. — abs. To krásně
vykvítá. Br. Keď vykvitne růža moja. Sl.
ps. 229. Vykvitnul jalovec. Sl. ps. 305. Růži
vykvitnúť nik nezabráni. Sldk. 7. No, veď ono
vykvitne, čo je to! Dbš. Pov. I. 86. — od-