sb157-05 0..8296

983

Vykysal, a, m., os. jm.

Vykysalý, ausgegohren, vergohren. V.
pivo, víno. Ros., Kom. Nevykysalá krev
nezahálí (mladá krev bujná). — V. = vycvi-
čený, vzdělaný, gebildet. Reš.

Vykysaný = vykysalý, vykyslý. Us. Tč.

Vykysati, kysám a kyši; vykysnouti,
snul a sl, utí; vykysovati, über-, herausgäh-
ren. — abs. Pivo vykysalo. Us. Vokurky
už v-ly. Us. Tč. Těsto jak vykyše, z díže
překypuje; Pryskýř muší sám v., aufgehen,
auseitern. Us. na Ostrav. Tč. Lepšie, keď
víno za mládi vykysne, jak na starosť. Lipa
I. 26. — kde: v sudě, v pivnici. Bern. —
odkud. Vykysá z něho kacířství. Syr.

Výkysek, sku, m., das Ausgegohrene.
Aesop. 168.

Vykyslý = vykysalý.

Vykysnutý; -ut, a, o = vykyslý. V.
cesto (těsto). Na Slov. Dbš. Pov. I. 279.

Vykystkovaný. V. čižmy. Lipa I. 6.

Vykyšný, ausgährbar. Že je pivo nevy-
kyšný, že jsou z něho chlapci pyšní. Sš. P.
554.

Výkyv, u, m., der Pendelschlag. Úhel
v-u. ZČ. I. 174.

Vykývati, vykyvnouti, vnul a vl, ut, utí;
vykyvovati, erwinken, herauswinken; vyklá-
titi, herauswackeln, auswackeln. — co: kůl
(kýváním vyndal, vyklátil). — se. Co sa
mnoho kývá, len se vykývá. Mt. S. I. 126.

Vykýžený, lépe: žádaný, žádoucí, oče-
kávaný (syn). Us.

Vylabati = vypiti, vylokati, austrinken.

— co: všecku vodu. Us.

Vylačněti, ěl, ění, billiger werden. —
kdy. Čekejme, až po žních v-cní. Na Ostrav.
Tč.

Vyláčiti, il, en, ení, sich nach rückwärts
beugen. — se na čem. Vyláčil se na zadních
nohou malého fotelu. Nitra VI. 340. (Šd. ).

Vylačnati = vylačněti. Na Ostrav. Tč.

Vylačnělosť, i, f., die Nüchternheit. Kos.
Ol. I. 162.

Vylačnělý, ausgehungert. Kom. II. 329.

Vylačněti, čněj, ěl, ění = zlačněti, vy-
hladověti, aushungern, hungrig o. nüchtern
werden. — abs. Jak člověk daleko cestuje,
potom vylační. Us. Tč. Celý den sem nejid
(= nejedl), už sem celý vylačnol. Na Ostrav.
Tč. Nedávej mu jísti, dokud nevylační. Ros.

— kdy. Hned po nasycení vylačněl. Krab.

— čím: dlouhým postem. — se. I uložil
sa tam na jednej širočiznej lúke a veru sa
bol už aj vylačnel. Na Slov. Dbš. Pov. VII.
86.

Vylačnetý = vylačnělý. Na Slov. Dbš.
Pov. I. 274.

Vyladovati, z něm. ausladen = náklad
složiti. D. — co: zboží. Us. V. zemi = vy-
klučiti. Země od pralesů ještě na mnoze ne-
vyladovaná. Šf. II. 61.

Vylahnouti = vylehnouti. Slov.

Vylahoditi, il, zen, ení; vylahozovati, vy-
lahodívati, erschmeicheln. Načež vzniklé
mezi oběma národy nevole naposledy oba-
polně vylahozeny a uloženy byly. Sf. II.
189. — se. Čelo jeho, nebe se vylahodilo.
Us. Tč. — co na kom.

Vylajdákovati komu = lajdáků vyna-
dati. Na Ostrav. Tč.

Vylajdati, ausplauschen. — co. Co slyší,
vše vylajdá. — co kde na koho. Na

Ostrav. Tč.

Vylákati = vylouditi, vyvábiti, heraus-
locken. — co komu čím odkud: někomu
slzu z očí, sliby z úkrytu. Us.

Vylákavý dráždil, agent provocateur.
Dch.

Vylakovati, auslackiren. — co kam.
Všecek lak na podlahu v. Us. Tč.

Vylakviti = vylichviti. Č.

Výlam, u, m. = výlom.

Vylámač, vylamač, e, m., der Heraus-,
Aus-, Weg-, Einbrecher. Aqu.

Vylámatel, vylamatel, vylamovatel, e, m.
= vylámač. Us.

Vylámati, vz Vylomiti.

Vylanta. Na v-tech (jednotlivé domky
u Fryštáta na Mor. ). Tč.

Vylapati, vylapiti, il, en, ení, vylapovati,
vylapnouti, pnul a pl, ut, utí; vylapávati =
vychytati, ausfangen, vytrhnouti, vychvátiti,
vysvoboditi, herausreissen, befreien. — koho:
zajíce, ryby (vyloviti). D. Já dám myši vy-
lapati, možeš ty k nám chodívati. Sš. P.
700. — čím: ptáky lepem. — koho odkud:
z rukou silnějších. Ž. wit. 34. 10. Uslyšal
mě a ze vsiech nuzí mých vylapil. Ib. 33.
5. — co kde. Majú rybári také nástroje, čo
vylapajú rybky vo vode. Sl. ps. 377. —
koho kam. Bolo nás jedenácť chlapcov ne-
borákov, už nás v-li medzi katonákov. Sl.
spv. III. 100.

Vylaptati = vyblebtati, ausplauschen. —
co komu. Na Ostrav. Tč.

Vylapotati se, sich ausreden, ausplau-
schen. Ta lapuša ještě se nevylapotala. Mor.
Šd. Ta vylapoce (prozradí) všecko. Mor.
Vck. Taký je v-ný, hneďby svetom uletel.
Pořek. Mt. S. I. 102. (Šd. ).

Vylaškovati co na kom, abgaukeln,
ablocken. — se s kým, scherzen, kosen.
Us. Tč. — co kde, herausschnüffeln, her-
auskrabbeln. Na Ostrav. Tč.

Vylašovati = vypátrati, erforschen, Acht
geben, lauschen. — co. Lašuje po zahradách,
kde by něco vylašoval. Mor. Šd. — kdy.
Dievčence a jich příbuzní vyľašujú v noci,
ktorý šuhaj ktorej postavil máje. Mt. S. I.
197. — kde. Len lašovali za ním a vyľa-
šovali na kľučovú dierku, ako on iba k tej
ľaliji privoniaval. Dbš. Pov. VI. 92.

Vylatač, e, m., der Ausrflicker.

Vylátati, vylátávati = spraviti, ausflik-
ken. — co čím kde: záplatou. V. kalhoty
na kolenách bílou latou. Mor. Tč. — V.
koho, komu = vybiti, vytlouci, ab-, durch-
prügeln. Na Mor. a Slov. Brt., Mtl., Šd.
A keď Petor zase nehýbal sa, chytil milý
gazda lopatu a vylátal ho; Pochytil styk
i vylátal ho dobre. Na Slov. Dbš. Pov. IV.
57., VII. 10. — komu čím jak: prutem po
řiti. Tč.

Vyláteřiti, il, en, ení. — komu. Vz Lá-
teřiti. Us. Šd.

Vyláti, vylaji, ál, án, ání, vylávati, aus-
zanken, ausschelten. — abs. Nevyprosíš-li,
nevylaješ. Prov. Bž. — komu. D., Mtl., Tč,



	983

	Vykysal, a, m., os. jm. Vykysalý, ausgegohren, vergohren. V. pivo, víno. Ros., Kom. Nevykysalá krev nezahálí (mladá krev bujná). — V. = vycvi- čený, vzdělaný, gebildet. Reš. Vykysaný = vykysalý, vykyslý. Us. Tč. Vykysati, kysám a kyši; vykysnouti, snul a sl, utí; vykysovati, über-, herausgäh- ren. — abs. Pivo vykysalo. Us. Vokurky už v-ly. Us. Tč. Těsto jak vykyše, z díže překypuje; Pryskýř muší sám v., aufgehen, auseitern. Us. na Ostrav. Tč. Lepšie, keď víno za mládi vykysne, jak na starosť. Lipa I. 26. — kde: v sudě, v pivnici. Bern. — odkud. Vykysá z něho kacířství. Syr. Výkysek, sku, m., das Ausgegohrene. Aesop. 168. Vykyslý = vykysalý. Vykysnutý; -ut, a, o = vykyslý. V. cesto (těsto). Na Slov. Dbš. Pov. I. 279. Vykystkovaný. V. čižmy. Lipa I. 6. Vykyšný, ausgährbar. Že je pivo nevy- kyšný, že jsou z něho chlapci pyšní. Sš. P. 554. Výkyv, u, m., der Pendelschlag. Úhel v-u. ZČ. I. 174. Vykývati, vykyvnouti, vnul a vl, ut, utí; vykyvovati, erwinken, herauswinken; vyklá- titi, herauswackeln, auswackeln. — co: kůl (kýváním vyndal, vyklátil). — se. Co sa mnoho kývá, len se vykývá. Mt. S. I. 126. Vykýžený, lépe: žádaný, žádoucí, oče- kávaný (syn). Us. Vylabati = vypiti, vylokati, austrinken. — co: všecku vodu. Us. Vylačněti, ěl, ění, billiger werden. — kdy. Čekejme, až po žních v-cní. Na Ostrav. Tč. Vyláčiti, il, en, ení, sich nach rückwärts beugen. — se na čem. Vyláčil se na zadních nohou malého fotelu. Nitra VI. 340. (Šd. ). Vylačnati = vylačněti. Na Ostrav. Tč. Vylačnělosť, i, f., die Nüchternheit. Kos. Ol. I. 162. Vylačnělý, ausgehungert. Kom. II. 329. Vylačněti, čněj, ěl, ění = zlačněti, vy- hladověti, aushungern, hungrig o. nüchtern werden. — abs. Jak člověk daleko cestuje, potom vylační. Us. Tč. Celý den sem nejid (= nejedl), už sem celý vylačnol. Na Ostrav. Tč. Nedávej mu jísti, dokud nevylační. Ros. — kdy. Hned po nasycení vylačněl. Krab. — čím: dlouhým postem. — se. I uložil sa tam na jednej širočiznej lúke a veru sa bol už aj vylačnel. Na Slov. Dbš. Pov. VII. 86. Vylačnetý = vylačnělý. Na Slov. Dbš. Pov. I. 274. Vyladovati, z něm. ausladen = náklad složiti. D. — co: zboží. Us. V. zemi = vy- klučiti. Země od pralesů ještě na mnoze ne- vyladovaná. Šf. II. 61. Vylahnouti = vylehnouti. Slov. Vylahoditi, il, zen, ení; vylahozovati, vy- lahodívati, erschmeicheln. Načež vzniklé mezi oběma národy nevole naposledy oba- polně vylahozeny a uloženy byly. Sf. II. 189. — se. Čelo jeho, nebe se vylahodilo. Us. Tč. — co na kom.	Vylajdákovati komu = lajdáků vyna- dati. Na Ostrav. Tč. Vylajdati, ausplauschen. — co. Co slyší, vše vylajdá. — co kde na koho. Na Ostrav. Tč. Vylákati = vylouditi, vyvábiti, heraus- locken. — co komu čím odkud: někomu slzu z očí, sliby z úkrytu. Us. Vylákavý dráždil, agent provocateur. Dch. Vylakovati, auslackiren. — co kam. Všecek lak na podlahu v. Us. Tč. Vylakviti = vylichviti. Č. Výlam, u, m. = výlom. Vylámač, vylamač, e, m., der Heraus-, Aus-, Weg-, Einbrecher. Aqu. Vylámatel, vylamatel, vylamovatel, e, m. = vylámač. Us. Vylámati, vz Vylomiti. Vylanta. Na v-tech (jednotlivé domky u Fryštáta na Mor. ). Tč. Vylapati, vylapiti, il, en, ení, vylapovati, vylapnouti, pnul a pl, ut, utí; vylapávati = vychytati, ausfangen, vytrhnouti, vychvátiti, vysvoboditi, herausreissen, befreien. — koho: zajíce, ryby (vyloviti). D. Já dám myši vy- lapati, možeš ty k nám chodívati. Sš. P. 700. — čím: ptáky lepem. — koho odkud: z rukou silnějších. Ž. wit. 34. 10. Uslyšal mě a ze vsiech nuzí mých vylapil. Ib. 33. 5. — co kde. Majú rybári také nástroje, čo vylapajú rybky vo vode. Sl. ps. 377. — koho kam. Bolo nás jedenácť chlapcov ne- borákov, už nás v-li medzi katonákov. Sl. spv. III. 100. Vylaptati = vyblebtati, ausplauschen. — co komu. Na Ostrav. Tč. Vylapotati se, sich ausreden, ausplau- schen. Ta lapuša ještě se nevylapotala. Mor. Šd. Ta vylapoce (prozradí) všecko. Mor. Vck. Taký je v-ný, hneďby svetom uletel. Pořek. Mt. S. I. 102. (Šd. ). Vylaškovati co na kom, abgaukeln, ablocken. — se s kým, scherzen, kosen. Us. Tč. — co kde, herausschnüffeln, her- auskrabbeln. Na Ostrav. Tč. Vylašovati = vypátrati, erforschen, Acht geben, lauschen. — co. Lašuje po zahradách, kde by něco vylašoval. Mor. Šd. — kdy. Dievčence a jich příbuzní vyľašujú v noci, ktorý šuhaj ktorej postavil máje. Mt. S. I. 197. — kde. Len lašovali za ním a vyľa- šovali na kľučovú dierku, ako on iba k tej ľaliji privoniaval. Dbš. Pov. VI. 92. Vylatač, e, m., der Ausrflicker. Vylátati, vylátávati = spraviti, ausflik- ken. — co čím kde: záplatou. V. kalhoty na kolenách bílou latou. Mor. Tč. — V. koho, komu = vybiti, vytlouci, ab-, durch- prügeln. Na Mor. a Slov. Brt., Mtl., Šd. A keď Petor zase nehýbal sa, chytil milý gazda lopatu a vylátal ho; Pochytil styk i vylátal ho dobre. Na Slov. Dbš. Pov. IV. 57., VII. 10. — komu čím jak: prutem po řiti. Tč. Vyláteřiti, il, en, ení. — komu. Vz Lá- teřiti. Us. Šd. Vyláti, vylaji, ál, án, ání, vylávati, aus- zanken, ausschelten. — abs. Nevyprosíš-li, nevylaješ. Prov. Bž. — komu. D., Mtl., Tč,