sb157-05 0..8296

984

Mistr mi vylál. Us. Němc. Ta jí chleba ne-
dala a ešče jí vylála; Vylála ti máti nebo
tě pobila. Sš. P. 91., 315. — koho. Ros.
Lebo sa na toho najmladšieho hnevali, že
ho matka najradšiej videla a jich neraz vy-
lála. Dbš. Pov. I. 264. Či ťa mamka vylála
pre toho šuhaja? Sl. ps. 121. — co na kom
= láním obdržeti, erzanken. Us. Nelze na
něm vyláti ani vyhněvati. Jir. Ves. Čt. 6.
— koho odkud = láním vypuditi, heraus-
zanken, z domu. Ros.

Vylaziti = vylézti. Slov.

Vyblebeniti, il, ěn, ění= po lbu vybiti,
vypohlavkovati, abohrfeigen. — komu. Mor.
Šd.

Vyléčení, n., die Heilung. V. ran. Dch.

Vyléčený; -en, a, o, geheilt. V-né rány.
Us.

Vylečitel, e, m., der Heiler. Us.

Vyléčiti, leč, il, en, ení, vylečovati = vy-
hojiti, heilen. — co, koho: ránu, nemoc-
ného. Us. Snáze nemoc předejíti než ji v.
Us. Dch. Pouta, hlad a trýzně dovedou i staré
hlavy vyléčiti. Msn. Or. 66. — koho z če-
ho: z nemoci. Z té chyby se vyléčil. Us.
Jejich rány z choroby sa vyléčily. Na Slov.
Té. Někoho z omylu v. Dch. Z pýchy v.
Vrch. Blaho duši z bolů vylečuje. Vlč.

Výleh, u, m. = vylehnutí, porod, die
Niederkunft. Koll. — V. = plod, die Brut.
L.

Vylehanec, nce, m., der Bastard. L.

Vylehčelý, zastr. vylehčalý = kyprý,
leicht, locker. V. země, prsť. Ms. o štěp.

Vylehčeti, čej, el, ení = lehkým se státi,
leicht o. locker werden. — čím z čeho.
Co z čerstvého dřeva časem a suchem vy-
lehčí. Jg. — kdy. Za ten čas řepa vylehčí.
U Rychn.

Vylehčiti, lehči, il, en, ení; vylehčovati =
lehkým učiniti, erleichtern, leichter machen.
Jg. — co: ječmen, Šm., koráb. L. — komu.
Rk., Tč. — se čím. Řepa vypařováním se
vylehčí. U Rychn.

Vylehlý = který vylehl, hinausgelegt. —
V. = vydaný, strmící, hervorragend, erha-
ben. — V. = narozený z vajec, ausgebrütet.
V. kuřata. Jg. — z čeho. Scip.

Vylehnouti, hl, utí; vyléhati, vylíhati,
vylíhnouti, vyléhovati = ven lehnouti, sich
hinauslegen; stačiti, dostati se, hin-, aus-
langen, genug sein; vyseděti (mladé z vajec),
ausbrüten, aushecken. — odkud: z okna.
Vylehni ven z okenečka, ochladí se tvá
hlavička. Sš. P. 151. Vylehni z lůžka a
lehni si na zem. Brt., Rk. — si kam: na
pavlač. Ros. — komu = stačiti. To plátno
mi nevylehne (nevystačí). Us. — proč. Obilí
vyléhá od bujnosti (klade se). L. — koho.
Stala se v světě novina, vylíhla šveca ko-
byla. Slez. ps. Šd. Slepice vylehla (vylíhla)
10 kuřat Us., Kom. Sedla kvočna do ko-
šíka, vylíhla tam pumprlíka, pumprlík jí
utek, kvočna měla smutek (počítadlo při
hře). U N. Bydž. Kšť. Holubi vylíhli (vy-
seděli) mladé. Ros. — se kdy. Vylíhla se
kuřata; Jedním dnem se všechny nevy-
líhnou. Kuře sotva že se vylehne a oschne,
již běhá. Us. Ht. Ve třech nedělích kuřata
se vylíhají. Ros. — se kde To se v jejich

mozku vylehlo. Kom., BR, II. 328. a. — se
komu. Zapaří se ti hlava a potom vši se
ti vylínou; Vylíhla se nám housata, kuřata
atd. Us. Šd. — se odkud: z vajec. — Vz
Prodělati (ku konci).

Vylechtati, vylektati, vylechtávati, vy-
lektávati, aus-, heraus-, wegkitzeln. — koho.
Ros. — odkud: z postele (aby vstal). —
kde: pod paží. Us. Tč.

Vylejví, n., Willejvi, domky u Mladé
Vožice.

Výlek, u, m., heftiges Erschrecken.

Vylékařiti, il, en, ení, als Arzt erwer-
ben. Us.

Vyleknouti, knul a kl, utí; vylekati, er-
schrecken. L. — koho: děti. Na Mor. a Slov.
Šd. — koho čím z čeho: ze spaní, auf-
schrecken. Mor. Tč. — se. Jak byl ten
oheň, celá jsem se vyjekala a od toho času
jsem nemocna. Us. Šd.

Vylelkovati si co, er-, ausgaffen. Málo
sobě co kdo vylelkuje. Ros.

Vylém = vyleji, zastr.

Vylemovati, einsäumen. Ros. — co čím.
Slovačky vylemují si kraje košulek žlutým
neb červeným hedbávem. Na vých. Mor.
Tč.

Vyleniti se = vylínati. D. — se komu.
Choť budzě měť sivu bradu, to mu zvařim
vodu na ňu, tak se mi chlopek vyleni, brada
se mu začerveni. Sš. P. 799.

Výlenky, pl., f., druh jablek. Vz Vé-
lenka. Mor. Bkř.

Vylenochovati; vylenošiti, il, en, ení,
durchs Faulenzen sich zuziehen. — si co:
nemoc. Jg. — se kde: na peci, za pecí atd.

Vylenošený; -en, a, o = vyzahálený. Vz
Vylenochovati.

Vylepancovati někomu = vypohlavko-
vati, abohrfeigen. Na Mor. Sd., Šd.

Vylépati někomu =vylepancovati. Na
Mor. Brt., Mtl., Vck., Sd., Šd.

Vylepený; -en, a, o, vz Vylepiti. —
čím. Škatula papírem v-ná. Us.

Vylepiti, il, en, ení; vylípati, vylepovati,
ver-, auskleiben — co čím: krabici malo-
vaným papírem. Us. — co nač. Všecek
klih na ty obrazy vylepil. Na Mor. Tč. —
co komu: poliček (dáti). Ros. Vylepil mu
jednu (i. e facku). Dch. — co komu kam.
Vylepím ti jednu za ucho. Mt. S. I. 117.

Vylepšiti, il, en, ení, vylepšovati, aus-
bessern. —- co kde čím: chyby v úloze
červeným inkoustem; V. boty látami. Us.
Tč. — si kde. Když se tu máš zle, jdi a
vylepš si kde jinde. Na Ostrav. Tč.

Vyleptání, n, die Ausbeizung. Šp.

Vyleptaný; -án, a, o, ausgebeizt.

Vyleptati, leptám a lepci; vyleptávati =
leptáním vyžrati, ausschlappern, heraus-
schlappern. Vz Leptati. — co. Aby mýdlo
špínu vyleptalo. Št. — V., ausplauschen. —
co komu. Kde co ví, svojí sousedě vy-
lepce. Na Ostrav. Tč. — V. = vychleptati,
ausschleppern. — co odkud. Kočka mléko
z misky vylepce. Na Ostrav. Tč.

Vylermovati, z něm., herauslärmen =
vyburcovati. = koho. Ros.

Vylesknouti, knul a kl, utí, vyleskovati,
hervorblitzen, hervorschimmern. Mor. Tč.