sb157-05 0..8296

986

Blutaustritt; v. krve z vlásečnic, vlásečni-
cový, apoplexia capillaris; v. krve těžký,
a. gravis; v. krve do omozečnice, a. inter-
meningea; sídlo výlevu krevního, apoplek-
tischer Herd; v. krve do dělohy, haemato-
metra; v. krve při větrnatosti hrudníku,
haemopneumathorax; v. krve (krvácení),
haemorrhagia; v. krve od roztržení cev,
extravasatum haemorrhagicum; v-vy krevné
(peteče), peteohiae. Nz. lk. V. krve pod
spojivkou, haemorrhagia subconjunctivalis;
v. krve do přední komory, hypohaema; v.
krve do víček, h. palpebrarum; v. krve do
očnice, h. orbitalis; výlev krve do sítnice,
apoplexia retinae. Schb. — V. = konečné
lití svíček voskových, aby svíčky byly stejně
voskem polity. Ktk. — V. = výčep, der
Ausschank. Kolik's utržil dnes z výlevu?
Výlevu mnoho, výdělku málo. Cf. Kolik's
vylil? U Uher. Hrad. Tč. — V., přenes., der
Erguss. V. citu. Čch. Petrkl. 27. Duševní
v., seelischer Erguss. Dch. Zcela souhlasně
s tímto básnickým výlevem vyslovuje se
připomenutý letopis o králi; Jen pořídku
a v případech jednotlivých zaplašen byl na
chvíli prudkým výlevem citů z hloubi duše
vycházejících. Ddk. VI. 208., V. 48. (Tč. ).
Hojný výliv ducha sv.; Ten blažený výliv
spustil se na syny a dcery; Je list náš
bezprostředním výlivem srdce apoštolova;
Veškeren proud a v. milostí ode Krista se
počínal. Sš. Sk. 7., 23., II. 150., J. 37. (Hý. ).

Vylévací, Ausguss-. V. roura = výlevka.
Šp. V. kámen, der Ausgusstein. Dch.

Vylévač, vylévač, e, m., der Ausgiesser.

Vylévačka, vylevačka, y, f., die Aus-
giesserin. — V. = vylévací miska, die Aus-
gusschüssel.

Vylévadlo, vylevadlo, a, n., der Aus-
guss. Vz Výlev. Šp. V. na splachky. Zpr.
arch. IX. 79.

Vylevák, u, m. = lopatka k vyhazování
vody, die Wasserschuufel, der Wassersack.

Vylévání, vylívání, n., das Aus-, Ver-,
Ergiessen, der Ausguss. V. moře, V., slzí,
D., slov. Solf. Nepotřebné v. řeči. Ur.

Vylévaný, vylívaný, aus-, ver-, ergossen.

Vylévatel, vylevatel, e, m. = vylévač.

Vylévatelka, vylevatelka, y, f. = vyle-
vačka.

Vylévati, vz Vyliti.

Výlevka, y, f., das Ausgussrohr. Nz. V.
železná, kamenná. Dch. Vz Trouba, Výlé-
vačka.

Výlevna, y, f., der Ausguss, latrina. V.
římská. Vz Vlšk. 90.

Výlevní, Ausguss-. V. kbelík. Šp. — V.,
ausgiessbar. Jg.

Vylézání, n., das Himmskriechen. V.
z dolu. Vz KP. III. 83.

Vylézati, vz Vylézti.

Vylezení, n., das Aus-, Herauskriechen.
V. z díry. Us. — V. = lezení nahoru, die
Ersteigung. D.

Vylezlý, herausgekrochen, heraufgekro-
chen. V. zuby (laskomina), stumpfe Zähne.

Výlezný. V. šachta. Vz Vyroubený. V.
jáma (lezná). Hř.

Vylézti, zl, ení; vylézati = leza vyjíti,
aus-, herauskriechen, aussteigen, ausschlüp-
fen; na horu vylézti, auf-, Hinaufsteigen,
hinauf klettern. — abs. Když dělať, tak se
schovať; když jíst, tak vylízt. U Solnice.
Vylezají-li dešťovky, očekává se déšť. Tč.

— odkud. Vylezl z pod stola. Brt. S. 87.
Když jsem šel k mé milé v poledne, právě
vylezala z postele. Sl. ps. Šd. Bez pochyby
vám rozum z pod čiapky vyliezol. Phld.
III. 1. 3. On už z té nemoci nevyleze. Us.
Šd. Na to děva z podstolí vylízá a zasedne
s jinými; Dám já tobě, blázne, té zpovědi
dosti, až tobě vylezou z tvé hlavěnky kosti.
Sš. P. 764., 136. Každý rád, když z bláta
vyleze. Prov. Tč. V. z díry, z vozu, Ros.,
z lodí. Us. Nastane-li jih, vyleze jezvec ze
svého brlohu. Sych. — komu. Vylezly mu
vlasy. — kam: na strom, na vůz, na koně,
Us., z dolu na den. Vys. Daj jiesť a píť,
bo nám už žalúdky na chrbát vyliezly. Mt.
S. I. 74. A jak vylezal k Batovu do ko-

pečka, volalo za ním. Us. Šd. Nevěsta hned
ven vylezla, dva zlaté nože nalezla; I vy-
leze s ní na stolici a zpívá; Vylez, dě-
vucho, na vysoký práh; Vylezla na pec,
nadula hubu, pane polesný, já tu nebudu;
O vylez že sv. Petře na horu a poslouchaj
tych panenek koledu. Sš. P. 83., 434., 597.,
682., 748. (Tč. ). Vylez na pec zahřát sa. Mor.
Šd. Vylez' mezi děti. Sš. P. 11. Brucho
mu na chrbát vylezlo (jest hladový). Mt.
S. — kudy. Aby ti vylezly týlem plíce,
bokem srdce. Er. P. 198. V. děrou. Vrat.
133. — jak kam: po provaze do lodí.
Har.

Vyleželosť, i, f., das Ausgelegensein.
V. piva. Zlob.

Vyleželý (zastr. vyležalý), vyležatý, vy-
ležený, ausgelegen. Vyleželé pivo, ovoce,
Us., zboží. L. Vyležaté víno. D. Vyležené
(lépe: vyleželé) ovoce, Us., pivo. Č. Zelŕ
dobře v-lé. Dch. V. víno. Vz KP. V. 186.

— V., durchs Liegen eingedrückt, ausge-
legen. V. brloh, slamník. Us.

Vyleženec, nce, m., der Ruhefreund,
Bequemling. U Olom. Sd.

Vyležený, vz Vyleželý. — V. obilí, aus-
gewintert. U Opav. Klš.

Vyležeti, lež, leže (íc), el, ení = ležením
vyčkati, ausliegen; slehnouti, niederkommen;
ležením dostati, vyhloubiti, dobyti, ausliegen.
Jg. — abs. Když vyleží (žena), půjde k od-
vodu. Ros. Byvši u p. otce v Rakousích
tam vyležela. Břez. 2. Šla do Prahy v. Us.

— co, koho: podlahu, slamník (ležením
vyhloubiti). Us. Vrchnosť zastává dobré a
pokojné lidi a ne takové, kteří chtějí kaž-
dou krčmu vyležeti. Dvorský. Pam. o škol.
čes. Kurfiřšti (vojáci) rozuměli, že nelze jim
(Glacka) vyležeti. Skl. V. 210. Když na
Gabriela prší a leží 48 hodin, to (= tož)
vyleží všechnu réž. Slez. Šd. V. město, ne-
přítele, zemi (ležením dobyti, aushungern).
Br. — si co. Ten ležák žebráckou hůl si
vyleží. Sych. V. si záda (proležeti). Us. —
(co, koho) čím. Koho uděláte kmotrem,
až žena dítětem vyleží? Sych. Vyležel jej
hladem. Br. Město hladem v. Dal. 39., 52.
Umínili posádku v. hladem. Pal. Děj. III.