sb157-05 0..8296

988

vým jménem) mohlby pomoc vzieti na svých
lidech. Výb. I. 724. 33., Št. — Cf. Vylicho-
vati.

Vylichotiti, il, cen, ení, erschmeicheln,
abschmeicheln. — co na kom. Rk. — koho
odkud kam. Jest třeba z úkrytu jej v pole
v. Kká. Td. 270.

Vylichovati = lích nadělati, vz Líha,
Lícha. — co: pole, zahradu. Us. Šd.

Vylichvařiti, il, en, ení = vylichviti.
Us. Nrd. — co na kom. Us., Tč., Šb.

Vylichvený; -en, a, o, durch den Wu-
cher erworben. Vydělaný peníz stálosť mívá
a v-ný jako oheň tráví. Č. M. 61.

Vylichviti, il, en, ení = lichvou získati,
er-, ab-, auswuchern; lichvou zhubiti, durch
Wucher zu Grunde richten. Jg., Št. — co:
něčí statek. V. — koho = lichvou zhubiti.
V. — co na kom. Výb.

Vyliji, vz Vyliti.

Výlimek, mku, m., pl. výlimky = druh
jablek, eine Apfelart. Us. Vck., Jg.

Vylínalý = který vylínal, vevlrärt, aus-
gehaart. Vz Vylínati.

Vylínaný; -án, a, o = vylínalý. V. ko-
žuch, had, kráva, hlava, kůň, pes atd. Mor.
Tč., Šd.

Vylínati = vlasy, chlupy, peří, kůži ztra-
titi, die Haare, Federn, die Haut verlieren,
haaren, aus-, verhaaren, sich aushäuten. —
abs. Již vylínali. Ros. Však to tele vylíná.
Us. v Táborsku. — se = vylínati. Až se
kráva vylíná, lépe na sebe bráti bude. Sych.
Kůň se už vylínal. Us. Šd. — (komu)
kdy. Po nemoci vylínala mu hlava. Us.
Zvířata se na podzim v-la. Us. Tč. — (se)
z čeho. Ze starého peří v. Rad. zv. A ty,
ktož prodav trhem na ten fortel kladeš zá-
pisem, aby se ze správy sám vylínal a na
jiného ji (se samého přeskoče) převedl,
kázně panské neujdeš. Vš. Jir. 323.

Vylinděnej = vyfintěný, aufgeputzt. Kb.

Výlinek, nku, m. = svlečená kůže hadí,
abgelegte Schlangenhaut.

Vylinovati = linami vyznamenati, Linien
ziehen, entwerfen. V.

Vylípati, vz Vylípnouti.

Vylípnouti, pnul a pl, ut, utí, vylípati =
lípaje obdržeti, erlicitiren. — co čím. Krej-
carem tu louku vylípl. Us. — Vylípati se
kam = vylézti, hinaufklettern. Keď chcel
človek spať, vyliepal sa na strom a tam
medzi konármi odpočinul si. Sl. baj. Paul.
Totha. I. 63.

Vylísalý = vylísaný. Znali se jako v-lé
kočky. U Rychn.

Vylísaný; -án, a, o, geschmiegelt, ge-
bügelt. V neděli v. a v robotný dín roz-
čurchaný a roztrhaný jak žebrák. Na Ostrav.

Tč.

Vylísati = lísáním obdržeti, erschmei-
cheln. — co na kom. — co kam: vlasy
na stranu, za uši (jakoby ho kráva lísala).
Us. Tč.

Vyliskati; vylištiti, il, ěn, ění; vytisk-
nouti, knul a kl, ut, utí; vyliskávati, vy-
liskovati = liskaje vymrštiti, schlagend hin-
auswerfen, hinaufwerfen. Ros. — co čím:
míč palaestrou. Us. — komu = vypohlav-
kovati, abohrfeigen. Mor. Mtl., Sd., Šd. —

komu jak: po hřbetě = lískovkou vybiti,
durchprügeln. Mor. Tč.

Vylisování, n., das Auspressen, Keltem.
V. vína, hroznů. Vz KP. V. 157., 159.

Vylisovaný; -án, a, o = vytlačený, aus-
gepresst. V. šťáva, der Pressaft (výtlačky),
víno. Šp.

Vylisovati, auspressen, keltern. — co:
víno. Šp. Mnoho věder vína vylisoval. Bdl.

Vylistění, n. = navrstvení listu, der Aus-
bruch des Laubes.

Výlistný, extrafoliaceus, když úd na
větvích bezlistných lonských sedí ku př.
květy, plody u bémerky květnovětvé, boeh-
maria ramiflora. Rostl. I. 85. a.

Vylišiti, il, en, ení = co lichého pryč
vyvrci, (als ungleichzählig) ausscheiden. —
koho. Třináctého v-li. Ros.

Vyliškovati = vylouditi, erlisten. Ros.

Vylištovati = zlištovati, austafeln, mit
Leisten versehen. — co: světnici (lištou,
mazaninou vymazati, ausschmieren). Us.

Vylítalec, vz Vylítanec.

Vylítanec, nce, lépe: vylítalec, lce, m. =
mladý pták, který z hnízda vyletěl, ein jun-
ger Vogel, der eben das Nest verlassen hat,
Us.

Vylítaný, ausgeflogen. V. pták. Us. —
V. = prohnaný, durchtrieben, pfiffig. U Pří-
brami. Šml.

Vylítati, vz Vyletěti.

Vyliti (zastr. vyléti; u Opavy vyleť, Klš. ),
vyliji, lépe než vyleji (zastr. vylém, vylím),
vylij (v obec. mluvě: vylí, vylej), il (zastr.
el), it (zastr. en), ití (zastr. ení); vylévati,
vylívati = ven liti, lije vypustiti, aus-, weg-
giessen, ausschütten, ausstürzen; hojně, cele
rozliti, reichlich ausgiessen, ganz vergiessen,
ausschütten, ergiessen; litím vypuditi, gies-
send heraustreiben; se = vytéci, přetéci,
ausströmen, austreten, sich ergiessen; dáti
se v co, vydati se nač, sich ergeben, sich
ganz hingeben, zerfliessen. Jg. — abs.
Kolo vylévá (jsou-li lopatky mnoho roze-
vřeny). Vys. Bystra voda vyliva, všecky
lučky přikryva. Sš. P. 439. — co. Kolik's
vylil (vz Výlev)? Us. Tč. V. pivo, víno,
Us., krev svou (= proliti), slzy, prosby, V.,
sysla (litím vypuditi), své srdce (otevříti).
Us. V. olej, Hus III. 10., vodu, hněv. BO.
Vylém ducha mého. ZN. Dvě vědra piva
sem dnes vylil (= vytočil, ausschenken).
U Uh. Hrad. Tč. Plačte oči, plačte slzy vy-
lívajce. Sl. ps. 97. Což bych já ju (vodu)
vylíval, dy sem ji tam něnalal (nenalil). Sš.
P. 211. Žaloby, což najkratšie móžeš, užívej;
viece-li slov vylieš, viece od pohnaného
honěn budeš. Vš. Jir. 55. V. požehnání. BR.
II. 91. b. Mnohú's krev vylil a moho bojóv
bojoval si. Hus I. 174. — co, koho, se
odkud: vodu z hrnce, z lodí; sysla z díry.
Us. Oblakové z sebe přívaly vylévali. Troj.
Reka vylévá se z břehu, Jel., z řečiště. V.
Někoho z hospody vyliti (vyhoditi). Rk.
Vylila se mu krev z nosu, z úst; V. vodu
ze slévače. Us. Dch. Tolik z očí vylila sl-
ziček. Er. P. 161. Vylej ze své tísně Pánu
vroucné písně. Sš. Bs. 1. Z ústrojí církve
se vylívá obživný vzduch a životná krev
do každého úda jejího. Sš. I. 124. (Hý. ).