Předchozí (987)  Strana:988  Další (989) |
|
|||
988
|
|||
|
|||
vým jménem) mohlby pomoc vzieti na svých
lidech. Výb. I. 724. 33., Št. — Cf. Vylicho- vati. Vylichotiti, il, cen, ení, erschmeicheln,
abschmeicheln. — co na kom. Rk. — koho odkud kam. Jest třeba z úkrytu jej v pole v. Kká. Td. 270. Vylichovati = lích nadělati, vz Líha,
Lícha. — co: pole, zahradu. Us. Šd. Vylichvařiti, il, en, ení = vylichviti.
Us. Nrd. — co na kom. Us., Tč., Šb. Vylichvený; -en, a, o, durch den Wu-
cher erworben. Vydělaný peníz stálosť mívá a v-ný jako oheň tráví. Č. M. 61. Vylichviti, il, en, ení = lichvou získati,
er-, ab-, auswuchern; lichvou zhubiti, durch Wucher zu Grunde richten. Jg., Št. — co: něčí statek. V. — koho = lichvou zhubiti. V. — co na kom. Výb. Vyliji, vz Vyliti.
Výlimek, mku, m., pl. výlimky = druh
jablek, eine Apfelart. Us. Vck., Jg. Vylínalý = který vylínal, vevlrärt, aus-
gehaart. Vz Vylínati. Vylínaný; -án, a, o = vylínalý. V. ko-
žuch, had, kráva, hlava, kůň, pes atd. Mor. Tč., Šd. Vylínati = vlasy, chlupy, peří, kůži ztra-
titi, die Haare, Federn, die Haut verlieren, haaren, aus-, verhaaren, sich aushäuten. — abs. Již vylínali. Ros. Však to tele vylíná. Us. v Táborsku. — se = vylínati. Až se kráva vylíná, lépe na sebe bráti bude. Sych. Kůň se už vylínal. Us. Šd. — (komu) kdy. Po nemoci vylínala mu hlava. Us. Zvířata se na podzim v-la. Us. Tč. — (se) z čeho. Ze starého peří v. Rad. zv. A ty, ktož prodav trhem na ten fortel kladeš zá- pisem, aby se ze správy sám vylínal a na jiného ji (se samého přeskoče) převedl, kázně panské neujdeš. Vš. Jir. 323. Vylinděnej = vyfintěný, aufgeputzt. Kb.
Výlinek, nku, m. = svlečená kůže hadí,
abgelegte Schlangenhaut. Vylinovati = linami vyznamenati, Linien
ziehen, entwerfen. V. Vylípati, vz Vylípnouti.
Vylípnouti, pnul a pl, ut, utí, vylípati =
lípaje obdržeti, erlicitiren. — co čím. Krej- carem tu louku vylípl. Us. — Vylípati se kam = vylézti, hinaufklettern. Keď chcel človek spať, vyliepal sa na strom a tam medzi konármi odpočinul si. Sl. baj. Paul. Totha. I. 63. Vylísalý = vylísaný. Znali se jako v-lé
kočky. U Rychn. Vylísaný; -án, a, o, geschmiegelt, ge-
bügelt. V neděli v. a v robotný dín roz- čurchaný a roztrhaný jak žebrák. Na Ostrav. Tč.
Vylísati = lísáním obdržeti, erschmei-
cheln. — co na kom. — co kam: vlasy na stranu, za uši (jakoby ho kráva lísala). Us. Tč. Vyliskati; vylištiti, il, ěn, ění; vytisk-
nouti, knul a kl, ut, utí; vyliskávati, vy- liskovati = liskaje vymrštiti, schlagend hin- auswerfen, hinaufwerfen. Ros. — co čím: míč palaestrou. Us. — komu = vypohlav- kovati, abohrfeigen. Mor. Mtl., Sd., Šd. — |
komu jak: po hřbetě = lískovkou vybiti,
durchprügeln. Mor. Tč. Vylisování, n., das Auspressen, Keltem.
V. vína, hroznů. Vz KP. V. 157., 159. Vylisovaný; -án, a, o = vytlačený, aus-
gepresst. V. šťáva, der Pressaft (výtlačky), víno. Šp. Vylisovati, auspressen, keltern. — co:
víno. Šp. Mnoho věder vína vylisoval. Bdl. Vylistění, n. = navrstvení listu, der Aus-
bruch des Laubes. Výlistný, extrafoliaceus, když úd na
větvích bezlistných lonských sedí ku př. květy, plody u bémerky květnovětvé, boeh- maria ramiflora. Rostl. I. 85. a. Vylišiti, il, en, ení = co lichého pryč
vyvrci, (als ungleichzählig) ausscheiden. — koho. Třináctého v-li. Ros. Vyliškovati = vylouditi, erlisten. Ros.
Vylištovati = zlištovati, austafeln, mit
Leisten versehen. — co: světnici (lištou, mazaninou vymazati, ausschmieren). Us. Vylítalec, vz Vylítanec.
Vylítanec, nce, lépe: vylítalec, lce, m. =
mladý pták, který z hnízda vyletěl, ein jun- ger Vogel, der eben das Nest verlassen hat, Us. Vylítaný, ausgeflogen. V. pták. Us. —
V. = prohnaný, durchtrieben, pfiffig. U Pří- brami. Šml. Vylítati, vz Vyletěti.
Vyliti (zastr. vyléti; u Opavy vyleť, Klš. ),
vyliji, lépe než vyleji (zastr. vylém, vylím), vylij (v obec. mluvě: vylí, vylej), il (zastr. el), it (zastr. en), ití (zastr. ení); vylévati, vylívati = ven liti, lije vypustiti, aus-, weg- giessen, ausschütten, ausstürzen; hojně, cele rozliti, reichlich ausgiessen, ganz vergiessen, ausschütten, ergiessen; litím vypuditi, gies- send heraustreiben; se = vytéci, přetéci, ausströmen, austreten, sich ergiessen; dáti se v co, vydati se nač, sich ergeben, sich ganz hingeben, zerfliessen. Jg. — abs. Kolo vylévá (jsou-li lopatky mnoho roze- vřeny). Vys. Bystra voda vyliva, všecky lučky přikryva. Sš. P. 439. — co. Kolik's vylil (vz Výlev)? Us. Tč. V. pivo, víno, Us., krev svou (= proliti), slzy, prosby, V., sysla (litím vypuditi), své srdce (otevříti). Us. V. olej, Hus III. 10., vodu, hněv. BO. Vylém ducha mého. ZN. Dvě vědra piva sem dnes vylil (= vytočil, ausschenken). U Uh. Hrad. Tč. Plačte oči, plačte slzy vy- lívajce. Sl. ps. 97. Což bych já ju (vodu) vylíval, dy sem ji tam něnalal (nenalil). Sš. P. 211. Žaloby, což najkratšie móžeš, užívej; viece-li slov vylieš, viece od pohnaného honěn budeš. Vš. Jir. 55. V. požehnání. BR. II. 91. b. Mnohú's krev vylil a moho bojóv bojoval si. Hus I. 174. — co, koho, se odkud: vodu z hrnce, z lodí; sysla z díry. Us. Oblakové z sebe přívaly vylévali. Troj. Reka vylévá se z břehu, Jel., z řečiště. V. Někoho z hospody vyliti (vyhoditi). Rk. Vylila se mu krev z nosu, z úst; V. vodu ze slévače. Us. Dch. Tolik z očí vylila sl- ziček. Er. P. 161. Vylej ze své tísně Pánu vroucné písně. Sš. Bs. 1. Z ústrojí církve se vylívá obživný vzduch a životná krev do každého úda jejího. Sš. I. 124. (Hý. ). |
||
|
|||
Předchozí (987)  Strana:988  Další (989) |