sb157-05 0..8296

989

Raději bych dal sobě mozk z hlavy vyliti.
Arch. II. 234. Jed učení zlého z sebe vy-
lévali. BR. II. 13. a. — co v čem. Hořkosť
duše vylévati v pláči. Vrch. — co čím, se
komu čím. Don přilbicemi vyléti. Krok.
Vylij si svoje hoře. Sš. Cementovou maltou
něco v. Zpr. arch. IX. 39. A ten starý hejt-
man na druhé straně stál a zlatým pohárem
voděnku vyléval. Sš. P. 146. Když dlouho
neprší, chodí děvy k studénkám a vylévají
vodu rukama z nich. Sš. P. 760. Vylévata
slova marná bezpečnou svobodou. Troj. Při-
rození stědřeji se dary svými ženám než
mužům vylévá. Kom. — co proč: svou
krev pro Ježíše, Háj., pro vlasť. — co kdy
(kam odkud v co). A sice na služebnice
své a na služebníky své ve dnech oněch
vyleji z ducha svého; Tu se vylévá v roz-
jařenosti mysli své ve strohou domluvu;
Srdce Janovo při vypravování odporu ta-
kového v žalosť a nářek se vylévalo. Sš.
Sk. 22., II. 31., J. 64. (Hý. ). Víno na ho-
dech vylévati. L. — co kde. Modlitby před
Bohem vylévati. Jg. Svou zlosť, svůj hněv
na někom, D., na psu si vyliti. Ml., Šd.,
Stnk. Až keď Růžena hodne vyrástla, před-
savzal si pomstu svoju na nich vyliať. Mt.
S. I. 56. — co, se kam. V. na někoho
svůj hněv, V., zlořečenství, pomstu, Br.,
svou vzteklosť, zlosť. D., své požehnání,
Ps. br.; vodu na stůl. Us. Vylite sedm bání
hněvu božieho na zemi. ZN. Vylila se voda
na louky. Us. Vylil si vodu za košili, za
rukáv. Us. Pil by víno kolébač, kúpil si ho
za babku, vylel si ho za lavku. Sš. P. 510.
Z hrota pomyj nabrala, na hlavu jí vylela.
Sš. P. 778. Služkám prikázala, aby pomyje
naň vylievaly. Dbš. Pov. I. 161. Vylial do
sebe i tretiu pintu. Ib. I. 544. Lež v lid
vyliti. Chč. 376. Ak pri stole prevrhne a
vyleje sa pohár s nápojom alebo polievka
na mladoženichov, čakaj do roka proroka
(dítě). Dbš. Obyč. 28. Jako druhdy rosu
vylil na mládence v peci ohnivé; Veškery
potoky lásky na něho (Boha) vylejme; Vy-
leji ducha svého na velikou pleť; Nad to
také bezpřemná mnohosť milosti boží se na
člověčenstvo Kristovo z nova vylila; Festus
vylévá nevoli svou na Pavla. Sš. II. 240.,
J. 55., Sk. 22., 51., 280. (Hý. ). Na práci
jich požehnání své vyléval. BR. II. 82. a.,
294. Vylém na vás vodu čistú a budete
očištěni ode všech poškvrn; Masť vylila na
hlavu syna božieho. Hus II. 234., III. 183.
(Tč. ) — se. Řeka se vylila. D. Co se vypilo,
to se vylilo, vše zmařeno. Us. Tč. D. — se
več, po čem = dáti se v co, vydati se nač.
V. se v rozkoše, V., v hříchy. Br. Aby tr-
pělivosť mieti uměli ne v lání, ne v hrózy,
v pomstu se vylévajíce. Vš. 445. Po pýše,
po úřadech, Mus., po lakomství se v. Ros.
Apoštolé vylili se ve velebeni Boha; Josef
Flavijský nemírně se v jeho chválu vylévá;
Pán ne v prosbu, nébrž v díku činění se
vylévá; Slepí zajisté byli pohané v prosto-
pášnosti se vylévajíce; Za tou příčinou vdě-
kem unešen a jako uchvácen vylévá se ve
slavosloví. Sš. Sk. 19., 141., J. 192., L. 179.,
II. 8. (Hý. ). V píseň vylila city své. Němc.
Tudy se vylévá v ta bolná slova. Sš. L.

138. — co jak (komu kam kde). V slad-
kých rečách lež vylívá, v skutkoch pod-
vodnosti. Na Slov. Tč. Dolinám jen plodná
voda vylévá se potokem; Zem naň bláhu
proudem vylívá; Ješto ale přece duch sv.
se nad nimi takovou vylil hojností; Poně-
vadž hříchem také na ostatní přírodu kletba
se vylila; Ano se (. srdce Pavlovo) takovými
slovy pěstěnými opětně vylévalo; (Kristus)
všemi dary se jim vylévá, jichžto jim k do-
sažení spásy potřeba. Sš. Bs. 15., 166., 1.
162., II. 41., 182., J. 23. (Hý. ). Byť moře
všecko na zem s ječením se vylévalo. Kom.
A tak právě svou zlosť nad míru vylévá.
BR. II. 70. b. — co zač. Jež (slzy) Pavel
vyléval za hříchy svého mládí. Sš. Sk. 236.
Kto vylé krev lidskú, vylita bude krev jeho
za ni. Hus III. 9. Kristus vylel svou krev
za celý svět, Us. Tč. Kristus krev vylil za
lidi. Chč. 444. On vyleje krev svou za ro-
dinu svoji. Us. Tč. Kto krev svoju vyleje
za slobodu? Slov. Tč. — co, se kudy.
Voda přes břehy se vylila. Štelc. Voda
strouhou, pípou se vylila. V. něco po trávě.
Er. P. 422. — si co s kým jak: na dobro
(pokaziti, rozhněvati si ho). Us. Dch.

Vylití, n., das Ver-, Ausgiessen, der Aus-
guss. V. vody. Us. Nekdy bolesť bez v.
slzí nemóže sa znésť. Na Slov. Tč. V. ducha
svatého, effusio spiritus sancti, die Ausgies-
sung des hl. Geistes. Šd.

Vylitý; -it, a, o, ausgegossen. — čím.
Díry cementem vylité. Zpr. arch. IX. 39. —
kde. Krev pomsty toho násilníka na jezera
březích vylitou (vergossen) posud vidí oko
pocestníka. Koll. I. 113.

Výliv, vz Výlev.

Vylivák, u, m. = lopata k vylévání vody,
die Wasserschaufel. Us. Vz Výlivka.

Vylívání, n. = vylévání.

Vylívati, vz Vyliti.

Výlivek, vku, m. = vyliv. Že na každého
částečný v. připadne. Sš. Sk. 23.

Výlivka, y, f., der Ausguss. Us. Šd. —

V. = vylivák.

Vylízaná, é, f. = škodlivý následek. Má
z toho v-nou (= polízanou). U Police. Kšá.

Vylízání, n., das Auslecken.

Vylízaný; -án, a, o, ausgeleckt. V. talíř.
—V. = vylisaný. — V. skála, něm. Wili-
zana Skala, myslivna u Zdounek na Mor.

Vylízati, lízám a líži, vylízej a vyliž,
zal, án, ání; vylíznouti, znul a zl, ut, utí;
vylizovati. — co. Pes talíř vylízal. V. hrnky,
misky. Us. Šd. Ta tam ani bečku soli ne-
vylíže (dlouho tam nebude). Us. Dq. — co
odkud čím: povidla, hrnce jazykem. Reval
drak ešte horšie a vyplazenými jazykmi
vylizoval si rozďavené pysky. Dbš. Pov.

VI. 40. — se. Kočka se vylízala (lízáním
se vyčistila). Us. Dobrý pes sa vylíže. Po-
řek. Lipa I. 25. — se z čeho = lízáním
se zhojiti. On se ze všeho vylíže jako pes
(pozdraví se). Mus., Č. Už se z toho zase
vylízal (z bídy, z nemoci atd. ). Kšá., Brt.
Pantáta z nemoci ani za týden se nevylíže.
Us. Němc. Víc z převzdívky se nevylízal
(nezbavil se jí). Ehr. — (co) komu. Kuku!
Odpověď: Vyliž mně ďupu! Mor. Šd. Vyliž
mi — zadní líca (nebo: kde se mi bachoro