sb157-05 0..8296

990

končí). Na Ostrav. Tč. Nevím, co si spolem
vylízali (říkají, když se neví, proč se dva
hněvají). Us. Šd.

Výlizek, zku, m., das Ausgeleckte. Šp. —
V. = facka, pohlavek, die Ohrfeige, das
Kopfstück. Taký ti dám v. ! Us. na Mor.
Škd. — V., zka, m. = mladík (s příhanou),
ein Junge. Bude-li se takovým mladým vej-
lizkům trpěti, že to více činiti budou. Vrat.

Vylizovati, vz Vylízati. — V. = lizy
učiniti, abplatzen, anlaschen. — co: les.
Sych.

Vylk, a, m. = vlk. Daj pozor na vylka,
ať co neukrade. U Rožnova. Koled. ván. 92.

Vylkati, vylkávati, vylknouti, ul, ut, utí =
lkáním dostati, erschluchzen. — co. Ros. —
si (v čem). Ve zpívání si v. (oddechnouti,
den Athem schöpfen). Jel. To jsem se na-
dřel, musím si vylknouti. Us. Mý.

Vylknutí, n., das Aufathmen. (V právích
učení) šest set práv bez v. (oedem spiritu)
k jedné věci přivozují. Jel. Enc. m. 57.

Vylnatý = vlnatý. V. baran. U Rožn.
Kol. ván. 93.

Vyločkati = lokaje vypiti, ausschlürfen.
Us. — Na Slov. = vyliti, ausgiessen. — co
kde: vodu na cestě. Bern.

Vyloděnec, nce, m., der Schiffbrüchige,
lépe: pobitek. Č.

Vylodění, n., die Ausschiffung, Löschung,
Auslandung. V. vojska. Dch.

Vyloděný; -ěn, a, o, ausgeschifft, ausge-
landet. V. zboží.

Vyloditi, il, ěn, ění, vyloďovati, aus-
schiffen, löschen. — co: vojsko, lépe: vy-
saditi, vyložiti z lodi. Vz Brs. 261.

Výlodní, schiffbrüchig. Posp.

Vylogať = vylokati. — co komu. Ty
kujon, ty lotor, čo's Kristu pánu ocet vy-
logal. Lipa I. 85.

Výloh, u, m., výloha, y, f. = co se vy-
loží, die Auslage. V. sýra = bochník sýra,
Käseleib. Na Mor. Už je čas, abych zavřel
výlohy (= věci na krámě vyložené, sklad
vyložených věcí). Us. Vk. — V. = vydání,
náklad, útraty, dle něm. die Ausgabe. V.
na stravu či stravné; v. obchodní, Handlungs-
spesen; na provozování něčeho (Betriebs),
na vozbu, na těžení; v. okresní, zemské.
Šp. V-hy na úpravu lesní, Waldkultur-, na
odvod lidu, Rekrutirungs-. Šp. V-hy zdra-
votní, na drahotu, na palivo. Šp. Všecky
ty výlohy byly marny. Us. V-hy provodu,
Betriebs-; v. budoucího roku, nächstjährige
Auslagen; v. stavby, Anlagekosten; výlohou
vydaný, verauslagt; na v-hy se zmoci, die
Kosten aufbringen; v-hy, které tím vzešly;
dělati si n. někomu v-hy; budu míti veliké
v-hy; v-hy se mění dle toho, jak.... Us.
Dch. V-by dosáhly výše veliké. Ddk. IV.
99. Výlohy na zjednání si něčeho, die An-
schaffungskosten. Us. Kdo želí malé výlohy,
pozděj se učí ze škody. Prov. Tč., Pk. —
V. = výložky, die Aufschläge. Na čižmách
majú všetci ostrohy, na dolomáňoch rovné
výlohy. Sldk. 14. Červené výlohy. Koll.
Zpěv. 252.

Vylohnouť = vylehnouti. — se komu.
Vylohlo se nám 10 kuřat. Na Ostrav. Tč.

Výlohový, Kosten-. V. křivka, die Kosten-
kurve. Zpr. arch. XI. seš. 3. str. 6.

Vylochati = vylokati. — co. Mám tu
všechen smrad v., hinunterschlucken, ver-
schlingen? Mor. Šd.

Vylojiti, il, en, ení, vylojovati = lojem
namazati, mit Talg schmieren. — co kde:
osnovu pod bidlem, aby se niti netrhaly. —
co komu. Bolavé prsty si v. Na Ostrav.
Tč.

Vylokati, vylokávati = lokáním vypiti,
ausschlucken, aussaufen. — co komu: pivo.
Ros., Bern. Chlap vše víno vyloká. Hr. rk.
271.

Výlom, u, m. = vylomení, průlom, der
Durchbruch, Ausbruch, die Bresche. Jg.,
Šp., Čsk.

Výloma, y, f. = co se z otcovského dě-
dictví synovi nebo dceři vylomí t. j. oddělí
a jemu připíše, der Erbantheil. Slez. Šd.
Vz Vylomený.

Výlomek, mku, m. = výlom, vylomený
kus i místo, odkudž co vylomeno, der Bruch,
Ausbruch. St. skl. IV. 70. — V. = výminka,
die Bedingung. Zrobil se (= si) v., že...
hat sich ausbedungen. U Opav. Klš.

Vylomení, n., das Ausbrechen.

Vylomenina, y, f. = něco vylomeného,
výlom, výlomek, der Durch-, Ausbruch. Ulo-
meny ratolesti štěpové, aby napřed planá
oliva zešlechtěla, napotom i ty v-ny opět
ve svou olivu vštípeny byly. Sš. Mc. 20.

Vylomený; -en, a, o, ausgebrochen. V.
zub. Šp. Má z toho gruntu 600 vylomených,
als Erbtheil zugeschrieben. Slez. Šd. Vz
Výloma.

Vylomhlavy, pl., f. Dali se na útěk na
v., über Hals und Kopf. Němc. VII. 336. Cf.
Vylomkrky.

Vylomitel, e, m, der Ausbrecher.

Vylomitelka, y, vylomitelkyně, ě, f.,
die Ausbrecherin. Jg.

Vylomiti, lom, il, en, ení; vylámati (na
Ostrav. vylumať, Tč. ), lámám a lámi; vyla-
movati, vylomovati = lámaje vyníti, durch-,
ausbrechen, aussprengen; vybiti, abprügeln;
vysvoboditi, mit Gewalt befreien; vyletěti,
auffliegen (in der Jägersprache). Jg. — abs.
Když veliký pták (tetřev) vylomí (ze stromu
vylítne, aufstehen), dělá veliký šustot. Us. —
co (se) odkud: cihlu ze zdi. Us. V. dvéře
od stěžejí. Jel. Co dostaneš (co ti dají), dej
sobě z gruntu vylomiti, den Erbtheil vom
Stamm vermögen separiren. Vz Výloma, Vy-
lomený. Slez. Šd. V-mil se ven ze žaláře.
Us. Šd. Jiřík Dobeš vylámal se ze šatlavy.
Dač. I. 123. Z vězení se v. Žer. L. I. 53.,
Háj., J. tr. Z pravého kmene ratolesti v.
BR. II. 55. b. — co čím: pakou. Us. Ne-
chodievaj do nás, neradi to máme, lebo ťa
moja mať palicou vyláme. Sl. ps. 271. —
co kde: díru ve zdi. Ros. Len na lámačce
n. trdlici vylámati. Us. Ta kůrka je tvrdá,
až by si na ní zuby vylámal. Us. Šd. Sulek
mi vylámal komoru na Špilmberce. Půh. I.
227. V-mal kostel ve vsi. Dač. I. 111. —
co: zeď, kus zdi, větve, dvéře, dům (vlo-
miti se), palec, Us., zámek, D. Vylom grgy
(krk). Dbš. Obyč. 44., Mt. S. I. 115. Voničku
mu dala, vršky vylámala. Sl. ps. Šf. II. 52.