sb157-05 0..8296

992

stahl. V. hrobu, J. tr., včel. Ddk. IV. 240. —
V. očí, das Herausreissen der Augen. Po-
tom spáchať na mně kázal horší nad smrť
očí vyloupení. Koll. I. 123.

Vyloupený; -en, a, o, vz Vyloupiti.

Vyloupežiti, il, en, ení, ausrauben. —
koho. Us. Tč.

Vyloupiti (zastr. vylúpiti), vylup, vy-
loupě (íc), il, en, ení; vyloupnouti, pnul a
pl, ut, utí; vyloupati, vylupovati = z lupin
vybírati, vylouštěti, hülsen, aushülsen, aus-
klauben, ausschälen, kernen; vybodnouti,
vykláti, ausstechen; stáhnouti kůži, abdek-
ken, abhäuten; vykrásti, ausrauben, aus-
plündern, berauben, bestehlen; vylámati,
ausspalten, ausbrechen; se, sich hülsen,
sich ausschälen. Jg. — co: jádro. Ros. V.
dům, Us., kostel (vykrásti), Kom., oči (vy-
kláti, 2. vyvaliti). V., Bj., BO., ZN., Šd. Na-
vrať mně, milá, co sem ti zavdal. Nezavdal
si mně jenom prstýnek, ještě si vyloupl
jeden kamýnek. Sš P. 597. Však jste mi
slíbili hrdlí a bezživotí nečiniti, jedno oči
v. Arch. II. 23. Několik úlů včel v. 1594.
Vylup smysl své řeči. Ryt. kr. — co komu:
oči, V., Jel., D., včely. Nohy, ruce jí povázal,
černé očka ji vylúpal. Sš. P. 780. Takové
nalezáme, kteřížby hotovi byli oči sobě vy-
loupíce nám je dáti. BR. II. 603. a. — co
odkud: jádro ze šupiny. Us. Krásná jak by
ji vyloupl z vosku. Us. Pozrel von oblokom:
tu vidí krásný zámok, akoby ho z vajca
vylúpil. Dbš. Pov. I. 268., Mt. S. I. 90. V.
z prstenu kamének. Er. P. 227. V. něco ze
slupky. Us. Knoflík z povláčky se vyloupl.
Dch. Já tě z kůže vyloupím. Aesop. — čím:
jádro nožem. Us. — Aesop. — co kam:
dvéře do kostela (vylomiti). Ros. Lev
hrozný zrak očí svých naň vyloupil (vy-
valil). Rad. zv. — co kde: v městě doby-
tém. Ml. — kdy. V-li mu do rána troje
včely. Us. Šd. Aby jich (včel) zloděj ne-
vylúpal ani ve dne ani v noci. Brt. P. 165.
— jak. Mezka mírem (= pod záminkou
míru) vylúpi knězi oči. Dal. 33. = co za
co. Oko za oko v. dali. BR. II. 24. a. —
se. Ořechy se vyloupaly. Jg. Má úročky,
ale brzo se vyloupá. Us.

Vyloupnouti, vz Vyloupiti, Vyloupati.

Vyloupnutí, n., die Aushülsung, Losschä-
lung, das Ausschneiden. V. oka.

Vyloupnutý, losgeschält, ausgeschnitten.

Vylouskati, vylousknouti, knul a kl, ut,
utí; vylúskati, vylúsknouti (na Mor. Tč. ), vy-
louštiti, vyluštiti, il, ěn, ění; vylouskávati,
vyluskovati = vyloupati, aushülsen, aus-
schälen; vyobcovati, ausschliessen, exkom-
municiren; vysvětliti, erklären. Jg. — co
(vysvětliti), Scip. (vyloupati). Us. — co od-
kud: jádro z ořechu. Ros. Někoho z církve.
Apol. V. hrách z lusek. Us. Tu holúbok
vylúskne z neho (z ořieška) srieborné šaty.
Na Slov. Dbš. Pov. I. 442. — co komu
kde: ořechy na hlavě. Us. Tč. — komu =
vybiti. Na Slov. Phld. II. 2. 51. — se. Vy-
louští se hrách. Jg.

Vylouštěný, vyluštěný, ausgehülst, los-
geschält.

Vyloušťka, y, f., die Erklärung, Erläu-
terung, pol. L. Cf. Vylouskati.

Vylouzení, n., die Aus-, Ablockung, Er-
schleichung. Us.

Vylouzený, vz Vylouditi.

Vyloužení, n., die Ablaugung. Šp.

Vyloužený; -en, a, o, ausgelaugt. V. řízky
(diffusní odpadky), die Diffusionsrückstände.
Šp.

Vyloužiti, vylušiti. luž, il, en, ení; vy-
luhovati = louhem z něčeho jisté částky vy-
táhnouti, ab-, auslaugen, durchbeizen; vodou
vymyti, ab-, auswaschen. — co: popel, měď;
nové sudy v. (louhem natáhnouti dáti). Jg.
— co odkud: sůl z popela. Us. — co, se
čím. ladem a vodou něco v. Rostl., Pr.
Chym. Mokrem se pole vyluží (vymočí).
Us. — co kde: v kašnách luhovacích.
Krok.

Výlov, u, m., das Auf-, Ausjagen, Auf-,
Ausfischen. Šm.

Výlovati, vz Vejlovati.

Vylovení, n., die Auffischung, Ausfischung.
V. ryb.

Vylovený; -en, a, o, aufgefischt. V. mr-
tvola. Dch.

Vyloviti, il, en, ení: vylovovati, aufjagen,
auffischen, ausfangen, ausfischen. — co,
koho: ryby, Jel., raky, D., zajíce, koroptve.
Jg. V. rybník. Půh. 1. 148., List z r. 1514.
(Tč. ). Rybník mají rok držeti a v. Arch.
I. 541. — co komu. V-vil mi rybník, řeku.
Půh. II. 421., 399. (Tč. ). Skopal mi rybník
mój a vylovil. Arch. IV. 28. (II. 105. ). —
co odkud čím. Bočan žábě něpoví, že ju
z bahna vyloví (tajný nepřítel nepoví, že
chce někomu škoditi). Prov. Slez. Šd. Ryby
z rybníka v. Arch. II. 177. Ryby z vody
sítí v. Us. Vz Loviti.

Výlovné, ého, n. = co se za lovení dává,
das Fischergeld. Us. Vz Výlovní.

Výlovní, -vný, Fischer-, Jagd-. V. kapr.
D.

Výložek, žku, m. = vyložený kraj na
šatu, der Aufschlug, die Epaulette. V-ky
červené, D., ze sobolových kůžiček. Sych.
V. jinobarvý. Dch. Je od zelených v-ků =
myslivec. Světz. 1874. 583. Vojáci mají
červené, zelené, modré atd. výložky. Us.
Šd. Šaty máme pěkný, bílý, výložky čer-
vené. Čes. mor. ps. 257. Že mám dost ka-
bátek s modrýma výložkami. Sš. P. 575.
V. náprsní. — V. = ona karta, jež sejmutím
jest odkryta, der Umschlag im Kartenspiel.
Us. Dch.

Vyložená, é, f, Na v-nou býti, ausliegen.
Šm.

Vyloženec, nce, m. = vyložené dítě, das
Findelkind. Bern.

Vyložení, n. = vykládání zboží, die Aus-
lage. — V. = výložek, der Aufschlag. V.
na kabátě; jupka s červeným v-ním. Us.
Dch. — V. = vysvětlení, objasnění, die Ver-
deutlichung, Erklärung, Demonstration. J. tr.
V. zatemnělých slov. V. Otevru v žaltáři v.
mé. Ž. wit. 48. 5. V. důvodů, die Darlegung
der Gründe. Us. Dch. Nyní chceme po po-
řádku zabývati se s v-ním této jeho vnější
politiky. Ddk. II. 347. V., der einleitende
Theil des Drama. Nz.

Vyložený; -en, a, o, vz Vyložiti. Vyklá-
dané dno. Us. — čím. Čepel stříbrem v.