Předchozí (991)  Strana:992  Další (993) |
|
|||
992
|
|||
|
|||
stahl. V. hrobu, J. tr., včel. Ddk. IV. 240. —
V. očí, das Herausreissen der Augen. Po- tom spáchať na mně kázal horší nad smrť očí vyloupení. Koll. I. 123. Vyloupený; -en, a, o, vz Vyloupiti.
Vyloupežiti, il, en, ení, ausrauben. —
koho. Us. Tč. Vyloupiti (zastr. vylúpiti), vylup, vy-
loupě (íc), il, en, ení; vyloupnouti, pnul a pl, ut, utí; vyloupati, vylupovati = z lupin vybírati, vylouštěti, hülsen, aushülsen, aus- klauben, ausschälen, kernen; vybodnouti, vykláti, ausstechen; stáhnouti kůži, abdek- ken, abhäuten; vykrásti, ausrauben, aus- plündern, berauben, bestehlen; vylámati, ausspalten, ausbrechen; se, sich hülsen, sich ausschälen. Jg. — co: jádro. Ros. V. dům, Us., kostel (vykrásti), Kom., oči (vy- kláti, 2. vyvaliti). V., Bj., BO., ZN., Šd. Na- vrať mně, milá, co sem ti zavdal. Nezavdal si mně jenom prstýnek, ještě si vyloupl jeden kamýnek. Sš P. 597. Však jste mi slíbili hrdlí a bezživotí nečiniti, jedno oči v. Arch. II. 23. Několik úlů včel v. 1594. Vylup smysl své řeči. Ryt. kr. — co komu: oči, V., Jel., D., včely. Nohy, ruce jí povázal, černé očka ji vylúpal. Sš. P. 780. Takové nalezáme, kteřížby hotovi byli oči sobě vy- loupíce nám je dáti. BR. II. 603. a. — co odkud: jádro ze šupiny. Us. Krásná jak by ji vyloupl z vosku. Us. Pozrel von oblokom: tu vidí krásný zámok, akoby ho z vajca vylúpil. Dbš. Pov. I. 268., Mt. S. I. 90. V. z prstenu kamének. Er. P. 227. V. něco ze slupky. Us. Knoflík z povláčky se vyloupl. Dch. Já tě z kůže vyloupím. Aesop. — čím: jádro nožem. Us. — Aesop. — co kam: dvéře do kostela (vylomiti). Ros. Lev hrozný zrak očí svých naň vyloupil (vy- valil). Rad. zv. — co kde: v městě doby- tém. Ml. — kdy. V-li mu do rána troje včely. Us. Šd. Aby jich (včel) zloděj ne- vylúpal ani ve dne ani v noci. Brt. P. 165. — jak. Mezka mírem (= pod záminkou míru) vylúpi knězi oči. Dal. 33. = co za co. Oko za oko v. dali. BR. II. 24. a. — se. Ořechy se vyloupaly. Jg. Má úročky, ale brzo se vyloupá. Us. Vyloupnouti, vz Vyloupiti, Vyloupati.
Vyloupnutí, n., die Aushülsung, Losschä-
lung, das Ausschneiden. V. oka. Vyloupnutý, losgeschält, ausgeschnitten.
Vylouskati, vylousknouti, knul a kl, ut,
utí; vylúskati, vylúsknouti (na Mor. Tč. ), vy- louštiti, vyluštiti, il, ěn, ění; vylouskávati, vyluskovati = vyloupati, aushülsen, aus- schälen; vyobcovati, ausschliessen, exkom- municiren; vysvětliti, erklären. Jg. — co (vysvětliti), Scip. (vyloupati). Us. — co od- kud: jádro z ořechu. Ros. Někoho z církve. Apol. V. hrách z lusek. Us. Tu holúbok vylúskne z neho (z ořieška) srieborné šaty. Na Slov. Dbš. Pov. I. 442. — co komu kde: ořechy na hlavě. Us. Tč. — komu = vybiti. Na Slov. Phld. II. 2. 51. — se. Vy- louští se hrách. Jg. Vylouštěný, vyluštěný, ausgehülst, los-
geschält. Vyloušťka, y, f., die Erklärung, Erläu-
terung, pol. L. Cf. Vylouskati. |
Vylouzení, n., die Aus-, Ablockung, Er-
schleichung. Us. Vylouzený, vz Vylouditi.
Vyloužení, n., die Ablaugung. Šp.
Vyloužený; -en, a, o, ausgelaugt. V. řízky
(diffusní odpadky), die Diffusionsrückstände. Šp. Vyloužiti, vylušiti. luž, il, en, ení; vy-
luhovati = louhem z něčeho jisté částky vy- táhnouti, ab-, auslaugen, durchbeizen; vodou vymyti, ab-, auswaschen. — co: popel, měď; nové sudy v. (louhem natáhnouti dáti). Jg. — co odkud: sůl z popela. Us. — co, se čím. ladem a vodou něco v. Rostl., Pr. Chym. Mokrem se pole vyluží (vymočí). Us. — co kde: v kašnách luhovacích. Krok. Výlov, u, m., das Auf-, Ausjagen, Auf-,
Ausfischen. Šm. Výlovati, vz Vejlovati.
Vylovení, n., die Auffischung, Ausfischung.
V. ryb. Vylovený; -en, a, o, aufgefischt. V. mr-
tvola. Dch. Vyloviti, il, en, ení: vylovovati, aufjagen,
auffischen, ausfangen, ausfischen. — co, koho: ryby, Jel., raky, D., zajíce, koroptve. Jg. V. rybník. Půh. 1. 148., List z r. 1514. (Tč. ). Rybník mají rok držeti a v. Arch. I. 541. — co komu. V-vil mi rybník, řeku. Půh. II. 421., 399. (Tč. ). Skopal mi rybník mój a vylovil. Arch. IV. 28. (II. 105. ). — co odkud čím. Bočan žábě něpoví, že ju z bahna vyloví (tajný nepřítel nepoví, že chce někomu škoditi). Prov. Slez. Šd. Ryby z rybníka v. Arch. II. 177. Ryby z vody sítí v. Us. Vz Loviti. Výlovné, ého, n. = co se za lovení dává,
das Fischergeld. Us. Vz Výlovní. Výlovní, -vný, Fischer-, Jagd-. V. kapr.
D. Výložek, žku, m. = vyložený kraj na
šatu, der Aufschlug, die Epaulette. V-ky červené, D., ze sobolových kůžiček. Sych. V. jinobarvý. Dch. Je od zelených v-ků = myslivec. Světz. 1874. 583. Vojáci mají červené, zelené, modré atd. výložky. Us. Šd. Šaty máme pěkný, bílý, výložky čer- vené. Čes. mor. ps. 257. Že mám dost ka- bátek s modrýma výložkami. Sš. P. 575. V. náprsní. — V. = ona karta, jež sejmutím jest odkryta, der Umschlag im Kartenspiel. Us. Dch. Vyložená, é, f, Na v-nou býti, ausliegen.
Šm. Vyloženec, nce, m. = vyložené dítě, das
Findelkind. Bern. Vyložení, n. = vykládání zboží, die Aus-
lage. — V. = výložek, der Aufschlag. V. na kabátě; jupka s červeným v-ním. Us. Dch. — V. = vysvětlení, objasnění, die Ver- deutlichung, Erklärung, Demonstration. J. tr. V. zatemnělých slov. V. Otevru v žaltáři v. mé. Ž. wit. 48. 5. V. důvodů, die Darlegung der Gründe. Us. Dch. Nyní chceme po po- řádku zabývati se s v-ním této jeho vnější politiky. Ddk. II. 347. V., der einleitende Theil des Drama. Nz. Vyložený; -en, a, o, vz Vyložiti. Vyklá-
dané dno. Us. — čím. Čepel stříbrem v. |
||
|
|||
Předchozí (991)  Strana:992  Další (993) |