sb157-05 0..8296

993

Mus. 1880. 393. Košík mechem v-ný, aus-
gelegt. Us. Žena vyložená = vyňatá, nad
jiné předací. Výb. I. 376., 262. Cf. Vylo-
žiti. — V. = zvláštní, vzácný. Kat. 488.
Dóm na ulici v-ný. Hr. rk. 217. — čemu:
věci v boji nebezpečenstvím a meči vylo-
žené. Jel. — Jsem dobře vyložený šp. m.:
jsem vesel, dobré mysli, v dobré míře n.
vůli. Cf. Rozmar. — Ostatně vz Vyložiti.

Vyložitel, e, m., der Ausleger.

Vyložitelka, y, vyložitelkyně, ě, f., die
Auslegerin.

Vyložitelný, auslegbar, erklärbar. Šm.
Vz Vyložiti.

Vyložiti, il, en, ení; vykládati, vyklásti
(vyklasti) kladu, kladl, den, ení; vykládá-
vati, vyložovati = ven klásti, aus-, heraus-
legen, aufstellen; na jevo dáti, aufs Tapet
bringen; vyjmouti, ausnehmen; vystaviti,
aus-, blosstellen; v něco klásti, aus-, einle-
gen, furniren; rozložiti, vysvětliti, auslegen,
erklären, aufklären, erläutern, deutlich ma-
chen; smysl něčeho ustanoviti, rozuměti,
rozum vkládati, auslegen, deuten, nehmen,
verstehen, interpretiren; překládati, tlumo-
čiti, übersetzen, dolmetschen, verdolmet-
schen. Jg. Neser mi na krám, až vyložím
(= neskákej mi do řeči). Prov. Ten umí
vykládati (= ten má rozumu)! Us. Dch.
Abych snad od někoho vykládán nebyl, že
sobě úřadu lehce vážím. Žer. Kramáři už
vyložili. Tč. 38. To slovo nemá tak vylo-
ženo býti; Tak vykládá Sv. Augustin. Hus
II. 43., 224. — co: zboží, Us., práva vyklá-
dati, V., text, Kom., sny, tajné písmo, D.,
dar, cenu (ustanoviti), Bern., karty, pohádku,
rebus. Us. V-žil ruku svú. Ž. wit. 54. 21.
V. dítě, šp. m.: pohoditi. Km., Pk. Svou
moudrosť vykládati. Dch. Vyložiti volební
listiny. J. tr. Vykládati erb, blasonniren.
Nz. Článek o světském panování kněžstva.
Pal. Děj. III. 3. 79. Kde bychom mohli svój
krám vyklásti; Že takú masť za dvě hřivny
zlata vykládáš (= prodáváš). Mast. v. 19.,
163. Než vyložím modlitbu Kristovu, prvé
vyložím, co jest modlitba; Ale zle Kristovy
skutky vykládali. Hus I. 291., II. 102. V.
zvěř zastřelenou = do řad položiti. Us. Škd.
— co nač: peníze na něco = 1. rozložiti,
vysázeti, 2. jimi platiti. Bern. V. něco na
prodej, na zlé, na zlou n. na dobrou stranu,
V.; vinu na jiného v. (strkati), Bern., Šm.;
německé slovo na česko, D., spis nějaký na
jiný jazyk v. J. tr. To nemůže nikterak na
smělosť nebo pošetilosť vykládáno býti. Ddk.
II. 66. Žádný aby v trhový den sukna mo-
ravského na trh vykládati nesměl. Sl. let.
V. 57. — co kam: na povětří, D., peníze
na stůl, Us., něco na mísu. Us. — co kdy.
Po honbě zastřelenou zvěř v. Šp. — co, se
(odkud). Všecko z truhly vyložil. Ros. V.
se z okna. Jg. Z těchto jaz je vykládaji
(vyjímám). Hr. rk. 289. Co sobě vykládáme
z tehdejšího stavu věci politických. Ddk.
II. 395. Že sem ji z Polsky v-il. Dh. 108.
A dá-li komu Bóh které slovo z latinské
řeči v., to móž dobře učiniti. Hus III. 260.
Vyložiti z desk = vymazati. Tov. To zbožie
ven z desk vyložiti a vypsati naším ná-
kladem a prací. List z r. 1482. Slibuji, bu-

de-li toho jemu potřebie, z desk v Praze
v. i ve dsky vložiti. Arch. II. 325. Aby mi
z desk v-li věno mé, kdyžbych od nich po-
třebovala; Jemu slíbil ve dsky vložiti ves
Kobeřice k dědictví a sobě z desk v.; Slíbil
mi ten spolek zase z desk vyložiti a toho
učiniti nechce. Půh. I. 165., II. 6. 539. (Tč. ).
Z jednoho jazyka do druhého něco v. V.
Některá místa z té knihy v-il. Ml. — co
k čemu: ku prodeji. V., Kom. Volební li-
stiny k nahlédnutí v. J. tr. Má mamičko,
otvírajte, šaty k svadbe vykládajte. Sš. P.
792. Mohl bych ukázati, že vám to může
vyloženo býti k lakomství. Žer. 321. Také
že kosti svatých na vnadu vystavují, die sv.
Bernart: — kostí svatých vykládají k zisku;
I mámť úmysl, abych, což mohu, najlehčejie
v-il k rozumu čtenie. Hus I. 79., II. 2. —
co kde. časopisy v čítárně v. Us. Jichž
obsah vykládá se ve vzpomenutém listu asi
takto; Na všechen způsob neopomenul císař
v plné radě v. podnět tohoto povýšení. Ddk.

II. 298., 306. (Tč. ). Len sa tu raz stalo, že
ten otec umrel. Matka, neborka, vykládala
na jeho hrobe horkými slzami svoju biedu
celý boží den. Dbš. Sl. pov. V. 83. Hrnú
sa do domu mrtvého pohľadeť a viedieť
i počúvať, ako budú nad ním vykládať (bě-
dovati); Povolajíc si ženičku, ktorá by uměla
pekne vykládať nad mrtvým. Na Slov. Dbš.
Obyč. 108. Balšám, pryskyřici vykládali sú
na tvých trziech. BO. V. zboží v krámě. D.
V prosebním listu něco v. Bern. Nevyklá-
dach před očima mýma věci nepravé. Ž.
wit. 100. 3. Něco na počátku v. Ib. 136. 6.

— co čím: zlatem, pokoj prkny, V., něco
někomu jiným jazykem v. V. Kazatel text
biblický kázáním vykládá. Kom. Šperk če-
skými granaty v., pokoj deskami. Us. Dch.
V. chodby kamenem. Km. Obraz, maje pět
loket zvýší a deset pídí zšíří, vykládán byl
drahými kameny a křišťály. Ddk. II. 126.

— co jak. Něco četnými důvody v.; Zprávu
v ten smysl v. sluší, že... Us. Dch. V-il
mu to do široka (důkladně). Šml. Neoby-
čejné datování Kozmovo v-il Dobner zcela
správně na neděli dne 15. června; Strana
Jindřichova vykládala sobě po své vůli
ustanovení papežská ve prospěch císařův;
Jinak bude se věc míti, vyložili se ono
místo v onen smysl; Jal se bouřlivou řečí
vykládati jim vinu nenávidění čeledi Vr-
šovců; Metropolita vykládal vormský kon-
kordat ve smyslu císařově; Což mu císař ve
zlé vykládal. Ddk. II. 225., 303., 309., 402.,

III. 220., IV. 10. Prokop v-il mu dle pravdy
nejen celý stav svého jmění, ale také ve-
škeré moci táborské; Vratislavským to vůbec
velmi ve zlé vykládáno; Poutníkům do Říma
jdoucím vykládal po uhersku, kterak...
Pal. Děj. III. 3. 74., V. 1. 66., V. 2. 504.
(Šd. ). Slova ta vůbec na příchod Eliáše před
Kristem vykládána byla; I při tom významu
na dvojí smysl se slova Páně v-ti mohou;
S tím jsme celou tu událosť ve hlavních
částkách vyložili; Přece sami řečtí otcové
v prvnějším v tom smyslu je vykládají;
Jiní slova ta vykládají o rozhojnění se zev-
nějším; Že by Pavel a Barnabáš snad nález
sněmu podlé svého smyslu vykládali; Slova