sb157-05 0..8296

996

Vymacatí, vymacávati = vymakati. Na
Ostrav. Tč.

Vymáčaný = vymáčený. Mor. a Slov.
Šd.

Vymáčecí, Macerations-. V. přístroj. Šp.

Vymáčení, n. = macerace, die Maceration.
V. řízků řepových. S. N. XI. 371., KP. V.
48. Studené, horké, zelené; způsob v., die
Macerationsmethode; přístroj k v. (máčedlo);
voda k v. Šp. Vz Vymočiti.

Vymáčený; -en, a, o, ausgeweicht; aus-
getunken. V. voda. Us.

Vymáčeti, ejí, el, en, ení = máčením vy-
potřebovati, austunken. — co: jíchu, chléb.

— co kde: housku v kávě. Vz Vymočiti.
Vymačkání, n., das Ausdrücken.
Vymačkaný; -án, a, o, ausgedrückt. V.

citron. V. mošt. KP. V. 177.

Vymačkati, vymačkávati, vymáčknouti,
knul a kl, ut, utí, ausdrücken, herausdrük-
ken. — co: houbu. Us. — co odkud čím:
vodu z houby rukou, víno z hroznů lisem.

— se. Nemůže se vymáčknouti (= vyjádřiti,
aussprechen, ausdrücken). Us. Brnt., Kšť.

Vymagnetisovati = magnetismem vylé-
čiti, ausmagnetisiren. Jg.

Vymáhač, vymahač, e, m, der Auswirker.
Bern.

Vymáhání, n. = výmoha, výmožka, die
Requisition. Nz. V. dluhů, die Eintreibung,
der Schulden. V. Vz Vymoci. V. spravedl-
nosti, vz Rb. 274.

Vymáhatel, vymahatel, e, m. = vymáhač.
Bern. V. daní, der Steuerexequent. Šp.

Vymáhati, vz Vymoci.

Vymáchání, n., das Umschwenken, Aus-
schwenken, Ausspülen. V. prádla.

Vymáchaný; -án, a, o, ausgeschwenkt,
ausgespült. — kde. Prádlo v čisté vodě
v-né. — V. Má nevymáchanou (nevypařenou)
hubu, ein loses Maul (o tom, kdo neoma-
leně mluví). Us. Brt., Dch., Šd.

Vymáchati, vymáčknouti, chnul a chl, ut,
utí = máchaje vyhoditi, schwingend auswer-
fen, hinausschleudern; vyprati, ausschwingen,
ausschweifen, ausspülen. — co: vlnu. D. —
co kde jak: prádlo ve vodě na čisto v.
Sych. V. košile z jedné vody v. Us. Jg.. V.
prádlo v řece, Us., kůže v potoce. Us. Šp.

— koho, ordentlich durchwaschen. Us. Šd.
Vymachlovati = vylouditi, herausschwin-
deln. L.

Vymajcnouti, cnul a cl, utí = dáti, vle-
piti, aufhauen. — co komu. Že ti jednu
vymajcnu! Us. u Rychn. Gth.

Vymajdati = vyvésti, ausführen, aus-
richten. — co: U Olom. Šd.

Vymájiti = májem zeleným vystrojiti, aus-,
benmien, belauben. --- co: dům.

Vymajstrovati = vymistrovati. — co,
ausmeistern; nad kým, übertreffen. Na
Ostrav. Tč.

Vymakati, er-, austasten, ausfühlen. —
co čím kdy: rukou po tmě, za tmy.
co komu kde. Vymakal mu v kapse dva
krejcary Na Ostrav. Tč.

Vymákati, vz Vymoknouti.

Vymakávání, n., das Heraustasten, Ent-
decken. V. zvuků. Kos. Ol. I. 167.

Vymakčiti = vyměkčiti. Bern.

Vymalování, n., das Ausmalen. V.

Vymalovaný; -án, a, o, ausgemalt. V.
pokoj. — kde. Ale již jej před sebou vi-
díme a jako před očima v-ho máme. BR.
II. 629. b.

Vymalovati, vymalovávati = malbou vy-
obraziti, auf-, ausmalen, entwerfen; vypsati,
vylíčiti, beschreiben, schildern, vorstellen,
malen. Jg. — co, koho: obraz. V. Ta hra-
dišťská brána, pěkná malovaná; kdo ju vy-
maloval, barvy nešanoval. Brt. P. 15. Ne-
moh on ho v., musel pod ním podřimovať;
Jakoby ju vymaloval. Sš. P. 41., 757. —
co čím (jak): živými barvami, V., křídou.
Us. To (jméno) šuhajkovo vymaluju zlatem.
Sš. P. 270. Kázání Páně pod sedmerým po-
dobenstvím předložené, jímž moc a důstoj-
nosť svého učení v-val BR. II. 57. (Šd. ). —
co komu (kam). Vymaluj mně ten obrá-
zek, co pod srdcem nosím (nebo:, který já
v srdci nosím). Sš. P. 642., 299. Černé oči,
bílé líčka mala (měla), ada (jakoby) si jích
vymaluvať dala. Sl. ps. 29. Nocovali, noco-
vali tři malíři u nás, dala sem si v. frajera
na obraz. Mor. ps., Sl. ps. 291. V. někomu
něco na vrata. Us. — co kde: na papíře.
Us. V-val na ni (na bráně) štvero koní vra-
ných. Sš. P. 599. V-val na ní štyry koně
vrany. Brt. P. 15. Ješto vám před očima
Kristus v-ván byl. Sš. II. 31.

Vymamitel, e, m., der Schwindler. L.

Vymámiti, il, en, ení, vymavovati, er-
listen, erschwindeln, durch Betrug erreichen.
— co na kom. Us. Jg., Dch., Tč., Šd. Ten
by na jalové krávě tele vymámil (= mluvka).
Bda. — co odkud. Žebrá, že by z kamene
peněz vymámil. Us. Vk.

Vymandlovati, ausmangeln, ausrollen. —
co kde: prádlo na cizím mandlu, u hoky-
náře a p. Us.

Vymanění, n., die Emancipirung. Us.
Dch. Obmýšlel při tom celkovité v. -se z pod
moci velikých kňazov. Lipa 6. V. -se z jař-
ma nadvlády, v. nevolníků. Mus. 1880. 365.,
507.

Vymaniti, il, ěn, ění, vymaňovati, los-
lösen, loskaufen, emancipiren. — co, se
odkud. V. se z poručnictví, ze závislosti,
z poplatnosti. Šb. Národ z barbarství v-ti,
z politických zařízení; Konečně podařilo se
jim v. své poddané od soudů župních; Hlu-
boce zakořeněna byla v rodu Přemyslovců
politika zcela se v. od říše. Ddk. II. 135.,
IV. 313., V. 135. (Tč. ).

Vymaňovací, Emancipations-. V. zákony.
Mus. 1880. 504.

Vymarastiti, il, štěn, ění, ganz und gar
abmachen. U Olom. Šd. — co s kým.

Vymarkotněti, ěl, ění = z markoty či
z markotnosti (Trübsinn) se probrati, aus
dem Trübsinn kommen. Markotni po své
ženě, ale snad brzy vymarkotní. Na Ostrav.
Tč.

Vymárniti, il, ěn, ění, vergeuden. Na
Slov. Bern.

Vymasařiti, il, en, ení = masařstvím si
dobyti, als Fleischer erwerben. — si co. Na
Mor. Tč.



	996

	Vymacatí, vymacávati = vymakati. Na Ostrav. Tč. Vymáčaný = vymáčený. Mor. a Slov. Šd. Vymáčecí, Macerations-. V. přístroj. Šp. Vymáčení, n. = macerace, die Maceration. V. řízků řepových. S. N. XI. 371., KP. V. 48. Studené, horké, zelené; způsob v., die Macerationsmethode; přístroj k v. (máčedlo); voda k v. Šp. Vz Vymočiti. Vymáčený; -en, a, o, ausgeweicht; aus- getunken. V. voda. Us. Vymáčeti, ejí, el, en, ení = máčením vy- potřebovati, austunken. — co: jíchu, chléb. — co kde: housku v kávě. Vz Vymočiti. Vymačkání, n., das Ausdrücken. Vymačkaný; -án, a, o, ausgedrückt. V. citron. V. mošt. KP. V. 177. Vymačkati, vymačkávati, vymáčknouti, knul a kl, ut, utí, ausdrücken, herausdrük- ken. — co: houbu. Us. — co odkud čím: vodu z houby rukou, víno z hroznů lisem. — se. Nemůže se vymáčknouti (= vyjádřiti, aussprechen, ausdrücken). Us. Brnt., Kšť. Vymagnetisovati = magnetismem vylé- čiti, ausmagnetisiren. Jg. Vymáhač, vymahač, e, m, der Auswirker. Bern. Vymáhání, n. = výmoha, výmožka, die Requisition. Nz. V. dluhů, die Eintreibung, der Schulden. V. Vz Vymoci. V. spravedl- nosti, vz Rb. 274. Vymáhatel, vymahatel, e, m. = vymáhač. Bern. V. daní, der Steuerexequent. Šp. Vymáhati, vz Vymoci. Vymáchání, n., das Umschwenken, Aus- schwenken, Ausspülen. V. prádla. Vymáchaný; -án, a, o, ausgeschwenkt, ausgespült. — kde. Prádlo v čisté vodě v-né. — V. Má nevymáchanou (nevypařenou) hubu, ein loses Maul (o tom, kdo neoma- leně mluví). Us. Brt., Dch., Šd. Vymáchati, vymáčknouti, chnul a chl, ut, utí = máchaje vyhoditi, schwingend auswer- fen, hinausschleudern; vyprati, ausschwingen, ausschweifen, ausspülen. — co: vlnu. D. — co kde jak: prádlo ve vodě na čisto v. Sych. V. košile z jedné vody v. Us. Jg.. V. prádlo v řece, Us., kůže v potoce. Us. Šp. — koho, ordentlich durchwaschen. Us. Šd. Vymachlovati = vylouditi, herausschwin- deln. L. Vymajcnouti, cnul a cl, utí = dáti, vle- piti, aufhauen. — co komu. Že ti jednu vymajcnu! Us. u Rychn. Gth. Vymajdati = vyvésti, ausführen, aus- richten. — co: U Olom. Šd. Vymájiti = májem zeleným vystrojiti, aus-, benmien, belauben. --- co: dům. Vymajstrovati = vymistrovati. — co, ausmeistern; nad kým, übertreffen. Na Ostrav. Tč. Vymakati, er-, austasten, ausfühlen. — co čím kdy: rukou po tmě, za tmy. co komu kde. Vymakal mu v kapse dva krejcary Na Ostrav. Tč. Vymákati, vz Vymoknouti. Vymakávání, n., das Heraustasten, Ent- decken. V. zvuků. Kos. Ol. I. 167.	Vymakčiti = vyměkčiti. Bern. Vymalování, n., das Ausmalen. V. Vymalovaný; -án, a, o, ausgemalt. V. pokoj. — kde. Ale již jej před sebou vi- díme a jako před očima v-ho máme. BR. II. 629. b. Vymalovati, vymalovávati = malbou vy- obraziti, auf-, ausmalen, entwerfen; vypsati, vylíčiti, beschreiben, schildern, vorstellen, malen. Jg. — co, koho: obraz. V. Ta hra- dišťská brána, pěkná malovaná; kdo ju vy- maloval, barvy nešanoval. Brt. P. 15. Ne- moh on ho v., musel pod ním podřimovať; Jakoby ju vymaloval. Sš. P. 41., 757. — co čím (jak): živými barvami, V., křídou. Us. To (jméno) šuhajkovo vymaluju zlatem. Sš. P. 270. Kázání Páně pod sedmerým po- dobenstvím předložené, jímž moc a důstoj- nosť svého učení v-val BR. II. 57. (Šd. ). — co komu (kam). Vymaluj mně ten obrá- zek, co pod srdcem nosím (nebo:, který já v srdci nosím). Sš. P. 642., 299. Černé oči, bílé líčka mala (měla), ada (jakoby) si jích vymaluvať dala. Sl. ps. 29. Nocovali, noco- vali tři malíři u nás, dala sem si v. frajera na obraz. Mor. ps., Sl. ps. 291. V. někomu něco na vrata. Us. — co kde: na papíře. Us. V-val na ni (na bráně) štvero koní vra- ných. Sš. P. 599. V-val na ní štyry koně vrany. Brt. P. 15. Ješto vám před očima Kristus v-ván byl. Sš. II. 31. Vymamitel, e, m., der Schwindler. L. Vymámiti, il, en, ení, vymavovati, er- listen, erschwindeln, durch Betrug erreichen. — co na kom. Us. Jg., Dch., Tč., Šd. Ten by na jalové krávě tele vymámil (= mluvka). Bda. — co odkud. Žebrá, že by z kamene peněz vymámil. Us. Vk. Vymandlovati, ausmangeln, ausrollen. — co kde: prádlo na cizím mandlu, u hoky- náře a p. Us. Vymanění, n., die Emancipirung. Us. Dch. Obmýšlel při tom celkovité v. -se z pod moci velikých kňazov. Lipa 6. V. -se z jař- ma nadvlády, v. nevolníků. Mus. 1880. 365., 507. Vymaniti, il, ěn, ění, vymaňovati, los- lösen, loskaufen, emancipiren. — co, se odkud. V. se z poručnictví, ze závislosti, z poplatnosti. Šb. Národ z barbarství v-ti, z politických zařízení; Konečně podařilo se jim v. své poddané od soudů župních; Hlu- boce zakořeněna byla v rodu Přemyslovců politika zcela se v. od říše. Ddk. II. 135., IV. 313., V. 135. (Tč. ). Vymaňovací, Emancipations-. V. zákony. Mus. 1880. 504. Vymarastiti, il, štěn, ění, ganz und gar abmachen. U Olom. Šd. — co s kým. Vymarkotněti, ěl, ění = z markoty či z markotnosti (Trübsinn) se probrati, aus dem Trübsinn kommen. Markotni po své ženě, ale snad brzy vymarkotní. Na Ostrav. Tč. Vymárniti, il, ěn, ění, vergeuden. Na Slov. Bern. Vymasařiti, il, en, ení = masařstvím si dobyti, als Fleischer erwerben. — si co. Na Mor. Tč.