sb157-05 0..8296

997

Vymasilý = masem prorostlý, masitý,
fleischig. V. dobytek. U Vys. mýta. Hrt.
U Ronova. Rgl.

Vymasiti, il, en, ení; vymasovati = maso
z kůže zdělati, abhäuten. Jg., Šp.

Výmar, Vímar, a, m., Weimar v Ně-
mecku. Vz S. N. Z V-ra Bernard. Vz Blk.
Kfsk 1456.

Vymaškati, vymazkati = vymazati, ein-
fetten, mit Fett einschmieren. — co kam:
máslo na chléb. — co čím: lojem. Us. na
Ostrav. Tč. — se, sich herausschniegeln. Ib.
Tč.

Výmastek, stku, m., das Fett. Šd.

Vymásti, matu, mátl, maten, ení = co
zmateno jest, vypraviti, aus-, entwickeln, ent-
wirren. V. — co odkud: ptáka ze sítí. V.
se ze svazků. Br. Oko moje záměr mělo
z bludiště se toho v. Koll. I. 359. Ďábel la-
komce do divných labyrintů zaplétá, že se
jim z nich v. nedá. BR. II. 719. b.

Vymastiti, il, štěn, ění, vymašťovati (na
Mor. vymaščovati, Šd. ) = maštěním vypotře-
bovati, beim Schmalzen verbrauchen; mast-
notou pomazati, einfetten, mit Fett ein-, aus-
schmieren. — co (čím). Už sem všecko
máslo v-la. Us. Šd., Tč. Pekáč k buchtám
v.: pekáč sádlem, máslem v. Us. Šd. — V.
= vyvésti, ausführen, ausrichten. — co. Inu,
tys to vymastil! U Olom. Šd. — V. = vy-
biti, durchprügeln, durchbläuen. Mor. Vck.
— co komu čím. V. někomu kosti biči-
skem. Mor. Tč.

Vymaškařený; -en, a, o. V. mumraj.
Mus. 1880. 474. (Z r. 1615. ).

Vymaškrtiti, il, cen, ení, naschend ver-
zehren. Na Slov. Bern.

Vymaštěný; -ěn, a, o (na Mor. vymaš-
čený, Šd. ), beim Schmalzen verbraucht. Už
je všecko máslo v-no. Us. -- V., mit Fett
eingeschmiert. V. pekáč, bábovka, zámek.
Us. Šd.

Vymatati = vyhmatati. Na Slov. Bern.

Výmaz, u, m. = vymazání, die Löschung.
V. = opatření soudní, jímž se z knih ve-
řejných vymazuje nějaké právo na věci ne-
movité zapsané. S. N. Vz tam více. V. z po-
zemkové knihy. Dch. Od výpisu z desk
platí se výpisného tolik jako od výmazu.
Ms.

Vymazal, a, m., osob. jm. V. Frant., čes. spisov., nar. 1841. Vz Tf. H. l. 144., 175.,
Šb. H. l. 307.

Vymazání, n., das Aus-, Einschmieren.
V. kamen hlinou, pekáče sádlem. Us. -- V.
= výmaz. Úředníci přivolili k tomu v. Půh.
II. 522. Od registr ohledánie neb v. nemá
nic dáno býti. Arch. II. 485.

Vymazaný; -án, a, o, beim Schmalzen
verbraucht. V. sádlo, máslo. — V., mit Fett
eingeschmiert. V. pekáč. — čím: máslem,
sádlem. Us. — V. Ten kůň jest už v. (již
shodil zuby). V Kunv. Msk. Vz Vymazati.

Vymazatel, e, m., der Auslöscher.

Vymazatelnosť, i, f., die Auslöschlich-
keit, Auslöschbarkeit.

Vymazatelný, auslöschlich, auslöschbar.
D.

Vymazati, mazám a maži, maž, zal, án,
ání; vymazovati, vymáznouti = zamazati,

ausschmieren, auskleistern; mazáním zpotře-
bovati, ver-, ausschmieren; vypráskati, ab-
prügeln; smasati, auslöschen, wegwischen.
Jg. — abs. Kůň vymazal (jádro i. e. čer-
ného důlku s nažlutlým kroužkem na zubech
pozbyl). Us. Letos máme stodolu, jako by
vymazal (= úplně plnou). U Solnice. Frch. —
co: kamna, Us,, škorně lovecké. V-ti hlínu
(zpotřebovati), D. slovo (smazati), Us., chyby.
V. -- co komu: boty. Us. Vymázl mu ně-
kolik dobře mířených ran. Kos. — komu
= vybiti. Us. — co odkud (kde): z desk.
Dipl. 1409., O. z D. Někoho z kněh živých,
D., skvrnu z papíru, Us., jméno z knihy. D.
Všecku kolomaz z kolomaznice v-zal. Us.
Šd. Něco z knihy dějin v.; Nevidíme pod-
statné příčiny, proč bychom jméno jeho
z historie v-li. Ddk. II. 315., 360. (Tč. ). Aby
se raději takový opis jich z desk v-zal. Pal.
Děj. V. 1. 412. A kdyby nám kde dskami
zavázané bylo, z desk vymazati... List
z r. 1528. Měla mu to věno z desk v. Půh.
II. 5. Když se spolek z desk vymaže v tom
miestě, kdež jest napsán byl, tím vymazá-
niem a propuštěniem všichni zmatkové, ne-
snáze, súdové i pochybnosti zdviženy budú.
Vš. Jir. 273. — co čím: kamna hlinou, Us.,
písmo svými slzami. Bern. V. něco vápnem.
Zpěv. I. 172. Skuliny hlinou v. (= zama-
zati). Us. — co kde: léta na zubech n.
jádra (vz nahoře: kůň vymazal). Us. — co
(komu čím) kam. Vymázl mu jednu přes
hubu rukou. Všecku mastnotu na buchty,
na pekáč v-zal. Us. Tč. — co kdy kde.
Hned té noci dal na obrazu v. podobu krá-
lovu. Pal. Děj. V. 1. 66. — se. Po vyplnění
6. roku jádro se (u koně) vytírá n. vyma-
zuje. Ja.

Vymazgati =vymazati, ausschmieren. —

co čím: mastný talíř chlebem. Na Ostrav.
Tč.

Výmazné, ého, n. = plat za vymazání
z knih, die Löschungsgebühr. D. Daj v-zné.
Tov. 62. Cf. Zámazné, Gl. 372.

Výmazný, ausschmierbar. — V., löschungs-
fähig. V-ná (propustná) kvitance. J. tr.

Vymazovati, vz Vymazati.

Vymdleti, el, ení, schwach, kraftlos
werden.

Vymdliti, il, en, ení = mdlým učiniti,
entkräften. — co: něčí hněv. Jg.

Výmě (dříve vémě, jako sémě, témě, Jir.:
veymě, vaymě), gt. vymene n. vemene, n., vz
Rámě; nyní obyč. vemeno, a, n.. na Mor.
vymeno; veménko, vemýnko, a, n. Das Eiter,
das Gesäuge. Výmě místo výdmě. Bž. 232.
Výmě = cecky hovadské. V. Z jejího vemene
mléko teklo. Háj. Prasátka vemeno opras-
nice ssají, tele a neodstavené jehně z ve-
mena mlezivo ssají, děvka pak mléko dojí.
Kom. Odpadlo mu v. od huby (ztratil úřad,
dobrodějce. Vz Úřad, Dobrodějce). Č. — V.
= prsy ženské. Volk. Ot vymen mateře mé.
Ž. wit. 21. 10.

Vymečovati = vyčistiti (vlastně o meči),
ausglätten, peliren. Meč naostřen a vyme-
čován. V. železo. Reš.

Vymědliti, il, en, ení = mědlicí vytříti,
ausriffeln, ausräufeln. — co: len, konopí.