sb157-05 0..8296

998

Vymedziti = vymeziti. Na Slov. Bern.

Vymeji, vz Vymyti.

Výmek, mku, m. = vymknutí i kudy se
vynikne, die Entschlüpfung, der Schlupfort.
Mark. Omyl. 49.

Vyměkčiti, il, en, ení, vyměkčovati, weich
machen, durchweichen. — čím Deštěm země
se vyměkčí. Na Ostrav. Tč.

Vyměknati = vyměknouti. Na Ostrav.
Tč.

Vyměknouti, knul a kl, utí, weich weiden.
— čím, kdy. Deštěm země vyměkla; Země
po dešti vyměkne, vyměkná; Sníh teplým
větrem vyměkl. Us. Tč.

Vymektati = s namáháním a nesrozumi-
telně vyříditi, ausstottern. — co. Sotva to
vymektal. Us. Kšť.

Výměl, výmel, u, m. = co voda vymlela,
výmol, zmol, die Bachfahrt. Us. Jg.

Vymělčiti, il, en, ení; vymělčovati, seicht
machen. — co: mlýn (učiniti, aby palce
čelníku do ceví kladnice méně zabíraly), aus
dem Zeug treiben. Vys., Šp. — se, seicht
weiden. Jak mlynář vodu srazí, příkop se
vymělčí. Us. Tč.

Výmělek, výmelek, lku, m.. = plat n.
jistý díl obilí mlynáři za mletí (výmělné,
plat výmělný), die Mahlinetze, der Mahllohn,
das Metzkorn. Vys. — V. = užitek, der
Vortheil, Nutzen. Hern. — Výmelek = výmol.
Vz Výměl. Zlob.

Výmelné, ého, n., das Mahlgeld.

Vymělní. Z v-ho obilí ze tří mlejnů obec-
ních každého roku mnoho měřic sobě do
domuov svých brali. List z r. 1581. Tč.

Vymelnisko, a, n. výměl. Na Slov.
Bern.

Vymělniti, il, ěn, ění změlniti, aus-
reiben. — co: zrna, prsť. Bern.

Výmělný, -ní = od vymlení, Mahl-. Vz

Výmělek. V. V-ného platiti. Zlob. V. obilí,
chléb (z obilní směsice), Us., truhla. D. —
V. = drobivý. V. země. Koubl. Hosp. 33.

Výměna, y, f. = vyměnění, der Aus-
tausch, Tausch, Wechsel, die Aus-, Um-
wechslung, Einlösung, Reluition. D. V. látek.
Vz Schd. II. 351. V. dřevení, v horn., die
Gezimmerauswechselung. Bc. V. poledníku.
Stč. Zmp. 287. V. myšlének, der Ideenaus-
tausch, peněz, die Geldumwechslung, zboží;
výměnu s někým učiniti. Dch. V. vzduchu,
der Luftwechsel, plynoměru, die Gasmesser-
wechslung. Šp. Noviny v-nou dostávati. Us.
V. na železnicích, der Eisenbahnwechsel.
Zpr. arch. VII. 1. Byl v Němcích na v-ně
(jeho otec A. poslal ho do Němec k panu
B., aby se u něho naučil německy mluviti
a za to měl u sebe synka občana B., který
sě u něho učil česky mluviti). Obě města
postoupena jim za jistou summu a na v-nu
za kněze Bedřicha. Pal. Děj. III. 3. 171.
Smluvili se v ten rozum, že výměnou zao-
krouhlí své statky; Předsevzal v-nu statků
s klášterem v Plasích; Svoluje ku vzájemné
v-ně zajatých. Ddk. IV. 143., V. 42., 312.
(Tč. ). — V. = výplata, die Auszahlung, Aus-
lösung. —V. = výminka, die Ausnahme.
Troj. — V. = výměnek, das Ausgedinge.
Mor. Šd. A ten můj slavný syn nechce mi

dáť výměny. Kom. To bude (cesta) na tu
věčnou výměnu k pánu Bohu. Sá. Šd.

Vymeňač, e, m. = vyměnitel. Na Slov.
Bern.

Výměnčí, Ausgedinger-. V-čí chalupa.
Puch.

Vyměněč, e, m. = vyměnitel. Bern.

Výměnek, výmínek, nku, m. = co si
kdo vymínil, das Alisbedungene; zvl. doživotí
n. obydlí sedlákům statek odstoupivším, das
Ausgedinge, Geding, die Stube. Sedí na vý-
mínku. Us. Byli na čertově v-nku = dařilo
se jim špatně. U N. Bydž. Kšť. — V. =
domek výměnkářský různo při usedlosti pro
výměnkáře vystavěný, das Ausgedingerhäus-
chen. Slez. Šd.

Vyměnění, n., die Aus-, Einwechselung.
V. zajatých, D., peněz. V. — V. = vypla-
cení, die Auslösung, Befreiung durch Geld
Bern.

Výměnice, e, výměnkářka, výmín-
kářka, die Ausgedingerin. Us.

Výměnický, Ausgedinger-. V. chalupa.
Us.

Výměničník, a, m., der Ausgedinger.

Výměničný, Ausgeding-. V-ná chalupa.
Zlob.

Výměník, a, výměnkář, výminkář,
e, m., der Ausgedinger, Stübler.

Vyměnitel, e, m., der Austauscher, Aus-
löser; Ausbedinger. Jg.

Vyměnitelný, austauschbar, einlösbar. Us.

Vyměniti, il, ěn, ění; vyměňovati = vy-
míniti, ausbedingen, vorbehalten; vyjímati,
ausnehmen; jedno za druhé dáti, austauschen,
wechseln, aus-, einwechseln. — co, koho:
stavení (vymíniti). Ms. pr. pr. V. zajaté, za-
jatce. J. tr., Šb. Už sem veřejně záloh svůj
v-nil a slubu danému dosti učinil. Na Slov.
Tč. V. peníze. Šp. O celém království tak,
že ani Jerusalema nevyměňuje (nevyjímaje).
Br. — si co kde: v smlouvě (vymíniti).
Act. m. Ferd. Na (ve) shromážděních těch
vyměňovala by se mínění jednotlivcův. Osv.
I. 41. — aby. Vyměnil si, aby strany sobě
neradily. Us. — co, koho komu: dukát,
desítku, Us., zajaté. K našemu vlastnímu
užitku a propůjčování si je zůstavujem a
vyměňujem. Nar. o h. a k. V. si úlohy. Us.
Hrts. Pri Morave má paretka, pri Morave,
pri Trenčíne pás. Vymeň mi ho, můj šo-
hajko, vymeň mi ho, už je temu čas. Sš. P.
552. Jánošík junošík máš veľké poklady,
vymeň že si, vymeň, ten tvoj život mladý.
Lipa II. 260. — co za, co čím. Vojtěch
stav rytířský vyměnil za roucho řeholní.
Listinou touto vyměňuje Spytihněv klášterní
ves Luka za obec Zhoře. Ddk. V. 182., IV.
112. V. něco penězi, im Gelde reluiren. Čsk.
Našpiněný ubrousek čistým v. Dch. Jánošík
junošík, veď si ty bohatý, vymeň že sa,
vymeň, tvojimi dukáty! Lipa II. 260. —
jak. Tuto jeho rozhodnou náklonnosť ne-
chceme ovšem v základním jejím směru v.
Ddk. V. 112. — co s kým. Židé spirští měli
plnou volnosť věci své s lidmi všech stavů
v-ti. Ddk. IV. 160. odkud. Poručníka
otcem učiněného z počtu vždycky vymě-
ňuji. Vš. Jir. 276. Otec, duša moja, vyměň
ma z vazenia. Sl. ps. Šf II. 101.