Předchozí (998)  Strana:999  Další (1000) |
|
|||
999
|
|||
|
|||
Výměnitý, bedingt. Zlob.
Výměnka, y, f. = výmínka, die Aus-
nahme. Arch. IV. 53. V. o smlouvě, die Bedingung, der Vorbehalt. Zříz. Ferd. Pod takovou v-kou. Vš. Aby za ně peníze purk- rechtní skupovali s tou v-kou, aby úřad... Pam. Val. Meziř. 92. S takovú výměnkú; Leč by zvláštnie v. o tom byla. Vš. Jir. 211., 271. — V. = výměnný lístek, der Einlösungs- schein. Nz. Vz Výměnný. Výměnkář, vz Výměník. Sedlák hlava,
v. prdelkář. Na Hané. Bkř. Výměnkářka, y, f., vz Výměnice.
Výměnkářský, Ausgedinger-. V. stůl.
Sá. Výměnné, ého, n., Reluitionsgelder. Šp.
Výmenník, vz Výměník. Sá.
Výměnný =mohoucí vyměněn býti, um-
tauschbar; k výměně sloužící, Tausch-, Ęin- lösungs-. V. cena, der Reluitionspreis. Čsk. V. hodnota, der Tauschwerth. Stříbro má vysokou v-nou hodnotu, zlato však mnohem vyšší. Skř. V; lístek (výměnka), der Einlö- sungsschein. Šp. V. koleje. Zpr. arch. X. 77. Vymeno, a, n., das Euter. Roste tam
velká travička kravám po vymena. Čes. mor. ps. 59. Vz Výmě. Vyměňovací protokol, das Auswechs-
lungsprotokoll. Šp. V-cí pokladnice, Geld- wechslungskasse. Šp. V. cena (výměnná), der Reluitionsvertrag, J. tr., kohoutek, der Weehselhahn. Šp. Vymenovati = vyjmenovati. Bern.
Vymenšiti, il, en, ení, vymenšovati =
zmenšiti, vermindern. Jg. Výměr, u, m. = vyměření, das Ausmes-
sen, die Ausmessung, die Ein-, Vertheilung. Spravedlivý mezi přestoupením a trestem v., das rechte Verhältniss. Jg. V. poplatku, die Gebührenbemessung. Dch. — V. = nej- stručnější pronesení obsažených znaků v po- nětí. Marek. V. = výklad pojmu čili udání takových znaků, kterými se pojem od všech podobných liší. V. Biba. v Písem. V. jest úplný výklad obsahu pojmu, die Definition. V. dle způsobu: a) rozborný (definitio ana- lytica), b) souborný (d. synthetica); výměr dle dosahu: a) slovný (d. nominalis, který udává pouze význam slova a za slovo jiné slovo klade, Blř. ), b) věcný (d. realis, který odlučuje vše, což nahodilého, vyslovuje jen, co náleží k pojmu podstatně a nutně, Blř. ); výměr záporem, obrazem n. obdobou, roz- lukou, kruhem; výměr odměřený, přimě- řený, úsečný, neodměřený či příliš úzký, nepřiměřený, neúsečný či nadbytný. Vz Jd. 79 a násled. V. (v logice, definice) gene- tický (vznikový, původojevný), názevný, věcný, slovný. Nz. — V. = co výměřeno. V. pokuty, Us., pole. Vaň. — V. = odpo- věď na úřední zadání, der Bescheid, die Erledigung, f. V. dáti na žádosť, na žalobu; výměrem žádosť opatřiti; spis opatřený vý- měrem, spis s výměrem. J. tr. Vz Vyměření. — V. v geometr. = dimense, die Ausdehnung. Velikosť těla má 3 výměry: dlouhosť, širo- kosť a hlubokosť. L. Výměra, y, f. = míra, vyměření, das Aus-
mass. J. tr. Potvrzení vykazující výměru pozemku, das Certifikat über die Area des |
Grunstückes. V. sazby či sazební, der Tarif-
satz. Šp. V. nepřestupná (největšina), das Maximum. Nz. V. mzdy, der Lohnsatz; v. ná- ležitosti, das Gebührenausmass. V. úbytku, das Schwendungsausmass. Šp. Knížectví zno- jemské zaujímalo větší výměru půdy nežli brněnské; Jitro a hon za dob Přemysla II. byly. jak se zdá, v-rou sobě rovny; Výměra úroků se měnila. Ddk. IV. 131., 143., 161. (Tč. ). Vz Vyměření. Vymerač, e, m., der Ausmesser. Slov.
Vymeránie, n. = vyměřování, die Ver-
messung. Na Slov. Ssk. Vymerati = vyměřovati. Slov.
Výměrčí, ího, m., der Ausmesser. Reš.
Výměrek, rku, m. = měřičné, die Mahl-
metze. — V. = úhrnek, plat úhrnkový, das Pauschale. V. (povolení) paliva na jedna kamna, die Brennstoffpassirung für einen Ofen. Nz. On má hezký v. paliva, potravy atd. Dch. V. úhrnkem (úhrnkový, das Pau- schale). — V. = vyměřený pojem, definitum. Nz.
Vyměřenec, nce, m. = pojem, kterým se
vyměřuje, definitum. Mark. Log. 110. Vz
Vyměřenosť.
Vyměření, n., výměra, y, f., das Aus-
messen, Ausmass. J. tr. V. doby promlčení. Us. Kus rolí tím v-ním a potud, jakž ji nyní v držení měl. List z r. 1576. Tč. V. ceny, hodnoty. Šp. V. druhu vzdělaného pozemku, Katastralbemessung der Kultursgattung. Dch. V. pole; v. okem. D. — V. = ustanovení, die Bestimmung, Satzung, der Beschluss, die Vorschrift. V-ní odvodu, části výnosu, die Quotenbemessung. Šp. V., instrukce dáti. V. Proti právnímu v. dosazen jest. Apol. Jistá v. komu ustanoviti. Pr. M. Spis v-ním opa- třiti. Er. Jakož pak každý pán gruntu vedlé v. zřízení zemského tím povinen jest. Nar. o h. a k. Že se tak podlé v. našeho beze všeho porušení zachovati mají. Zř. F. I. A. X. Příčinu k v. připojiti. Rd. Vz Výměr. Vyměřenosť, i, f., die Ausgemessenheit.
— V. = vyměřenec. Mark. Log. 111. Vyměřený; -en, a, o, aus-, abgemessen.
V. meze, Háj., zákon, V., robota (úkol), uží- vání něčeho, Jel., pokrm (deputát), Br., díl, D., úsudek. Marek. Až do času od nebož- tíka vyměřeného. Žer. 335. Na v-řená léta předměstí v zástavě měli. List z r. 1550. Mudrci při dokonání nedělí matkám od Boha vyměřených do Betlema se dostali. BR. II. 10. b. — komu. Na v-né jemu artikule. Dač. I. 179. — čím: zákonem. Br., V. Roční summa daně přímé řádem volebním v-ná. ŘZ. On pokutu zřízením zemským v-nou o nářek cti trpěti má. Zř. F. I. W. IX. — kde. Pokudžby se pokuty v zřízení zem- ském v-né nedotýkalo. Zř. F. I. A. VII. 3. Podlé ceremonií z zákoně v-ných. Br. — na koho. Summa na věřitele v. J. tr. Vz Vyměřiti. Vyměřitel, e, m., der Ausmesser, Be-
stimmer, Entscheider. Vyměřiti, il, en, ení; vyměřovati = podlé
míry děliti, aus-, abmessen; ustanoviti, be- stimmen, bemessen, vorsehreiben: vymluviti, ospravedlniti, rechtfertigen, entschuldigen: se = vymluviti se, sich rechtfertigen oder |
||
|
|||
Předchozí (998)  Strana:999  Další (1000) |