sb157-05 0..8296

999

Výměnitý, bedingt. Zlob.

Výměnka, y, f. = výmínka, die Aus-
nahme. Arch. IV. 53. V. o smlouvě, die
Bedingung, der Vorbehalt. Zříz. Ferd. Pod
takovou v-kou. Vš. Aby za ně peníze purk-
rechtní skupovali s tou v-kou, aby úřad...
Pam. Val. Meziř. 92. S takovú výměnkú;
Leč by zvláštnie v. o tom byla. Vš. Jir. 211.,
271. — V. = výměnný lístek, der Einlösungs-
schein. Nz. Vz Výměnný.

Výměnkář, vz Výměník. Sedlák hlava,
v. prdelkář. Na Hané. Bkř.

Výměnkářka, y, f., vz Výměnice.

Výměnkářský, Ausgedinger-. V. stůl.
Sá.

Výměnné, ého, n., Reluitionsgelder. Šp.

Výmenník, vz Výměník. Sá.

Výměnný =mohoucí vyměněn býti, um-
tauschbar; k výměně sloužící, Tausch-, Ęin-
lösungs-. V. cena, der Reluitionspreis. Čsk.
V. hodnota, der Tauschwerth. Stříbro má
vysokou v-nou hodnotu, zlato však mnohem
vyšší. Skř. V; lístek (výměnka), der Einlö-
sungsschein. Šp. V. koleje. Zpr. arch. X. 77.

Vymeno, a, n., das Euter. Roste tam
velká travička kravám po vymena. Čes. mor.
ps. 59. Vz Výmě.

Vyměňovací protokol, das Auswechs-
lungsprotokoll. Šp. V-cí pokladnice, Geld-
wechslungskasse. Šp. V. cena (výměnná),
der Reluitionsvertrag, J. tr., kohoutek, der
Weehselhahn. Šp.

Vymenovati = vyjmenovati. Bern.

Vymenšiti, il, en, ení, vymenšovati =
zmenšiti, vermindern. Jg.

Výměr, u, m. = vyměření, das Ausmes-
sen, die Ausmessung, die Ein-, Vertheilung.
Spravedlivý mezi přestoupením a trestem
v., das rechte Verhältniss. Jg. V. poplatku,
die Gebührenbemessung. Dch. — V. = nej-
stručnější pronesení obsažených znaků v po-
nětí. Marek. V. = výklad pojmu čili udání
takových znaků, kterými se pojem od všech
podobných liší. V. Biba. v Písem. V. jest
úplný výklad obsahu pojmu, die Definition.
V. dle způsobu: a) rozborný (definitio ana-
lytica), b) souborný (d. synthetica); výměr
dle dosahu: a) slovný (d. nominalis, který
udává pouze význam slova a za slovo jiné
slovo klade, Blř. ), b) věcný (d. realis, který
odlučuje vše, což nahodilého, vyslovuje jen,
co náleží k pojmu podstatně a nutně, Blř. );
výměr záporem, obrazem n. obdobou, roz-
lukou, kruhem; výměr odměřený, přimě-
řený, úsečný, neodměřený či příliš úzký,
nepřiměřený, neúsečný či nadbytný. Vz Jd.
79 a násled. V. (v logice, definice) gene-
tický (vznikový, původojevný), názevný,
věcný, slovný. Nz. — V. = co výměřeno.
V. pokuty, Us., pole. Vaň. — V. = odpo-
věď na úřední zadání, der Bescheid, die
Erledigung, f. V. dáti na žádosť, na žalobu;
výměrem žádosť opatřiti; spis opatřený vý-
měrem, spis s výměrem. J. tr. Vz Vyměření.
— V. v geometr. = dimense, die Ausdehnung.
Velikosť těla má 3 výměry: dlouhosť, širo-
kosť a hlubokosť. L.

Výměra, y, f. = míra, vyměření, das Aus-
mass. J. tr. Potvrzení vykazující výměru
pozemku, das Certifikat über die Area des

Grunstückes. V. sazby či sazební, der Tarif-
satz. Šp. V. nepřestupná (největšina), das
Maximum. Nz. V. mzdy, der Lohnsatz; v. ná-
ležitosti, das Gebührenausmass. V. úbytku,
das Schwendungsausmass. Šp. Knížectví zno-
jemské zaujímalo větší výměru půdy nežli
brněnské; Jitro a hon za dob Přemysla II.
byly. jak se zdá, v-rou sobě rovny; Výměra
úroků se měnila. Ddk. IV. 131., 143., 161.
(Tč. ). Vz Vyměření.

Vymerač, e, m., der Ausmesser. Slov.

Vymeránie, n. = vyměřování, die Ver-
messung. Na Slov. Ssk.

Vymerati = vyměřovati. Slov.

Výměrčí, ího, m., der Ausmesser. Reš.

Výměrek, rku, m. = měřičné, die Mahl-
metze. — V. = úhrnek, plat úhrnkový, das
Pauschale. V. (povolení) paliva na jedna
kamna, die Brennstoffpassirung für einen
Ofen. Nz. On má hezký v. paliva, potravy
atd. Dch. V. úhrnkem (úhrnkový, das Pau-
schale). — V. = vyměřený pojem, definitum.

Nz.

Vyměřenec, nce, m. = pojem, kterým se

vyměřuje, definitum. Mark. Log. 110. Vz

Vyměřenosť.

Vyměření, n., výměra, y, f., das Aus-
messen, Ausmass. J. tr. V. doby promlčení.
Us. Kus rolí tím v-ním a potud, jakž ji nyní
v držení měl. List z r. 1576. Tč. V. ceny,
hodnoty. Šp. V. druhu vzdělaného pozemku,
Katastralbemessung der Kultursgattung. Dch.
V. pole; v. okem. D. — V. = ustanovení,
die Bestimmung, Satzung, der Beschluss, die
Vorschrift. V-ní odvodu, části výnosu, die
Quotenbemessung. Šp. V., instrukce dáti. V.
Proti právnímu v. dosazen jest. Apol. Jistá
v. komu ustanoviti. Pr. M. Spis v-ním opa-
třiti. Er. Jakož pak každý pán gruntu vedlé
v. zřízení zemského tím povinen jest. Nar.
o h. a k. Že se tak podlé v. našeho beze
všeho porušení zachovati mají. Zř. F. I. A.
X. Příčinu k v. připojiti. Rd. Vz Výměr.

Vyměřenosť, i, f., die Ausgemessenheit.
— V. = vyměřenec. Mark. Log. 111.

Vyměřený; -en, a, o, aus-, abgemessen.
V. meze, Háj., zákon, V., robota (úkol), uží-
vání něčeho, Jel., pokrm (deputát), Br., díl,
D., úsudek. Marek. Až do času od nebož-
tíka vyměřeného. Žer. 335. Na v-řená léta
předměstí v zástavě měli. List z r. 1550.
Mudrci při dokonání nedělí matkám od Boha
vyměřených do Betlema se dostali. BR. II.
10. b. — komu. Na v-né jemu artikule.
Dač. I. 179. — čím: zákonem. Br., V. Roční
summa daně přímé řádem volebním v-ná.
ŘZ. On pokutu zřízením zemským v-nou
o nářek cti trpěti má. Zř. F. I. W. IX. —
kde. Pokudžby se pokuty v zřízení zem-
ském v-né nedotýkalo. Zř. F. I. A. VII. 3.
Podlé ceremonií z zákoně v-ných. Br. —
na koho. Summa na věřitele v. J. tr. Vz
Vyměřiti.

Vyměřitel, e, m., der Ausmesser, Be-
stimmer, Entscheider.

Vyměřiti, il, en, ení; vyměřovati = podlé
míry děliti, aus-, abmessen; ustanoviti, be-
stimmen, bemessen, vorsehreiben: vymluviti,
ospravedlniti, rechtfertigen, entschuldigen:
se = vymluviti se, sich rechtfertigen oder



	999

	Výměnitý, bedingt. Zlob. Výměnka, y, f. = výmínka, die Aus- nahme. Arch. IV. 53. V. o smlouvě, die Bedingung, der Vorbehalt. Zříz. Ferd. Pod takovou v-kou. Vš. Aby za ně peníze purk- rechtní skupovali s tou v-kou, aby úřad... Pam. Val. Meziř. 92. S takovú výměnkú; Leč by zvláštnie v. o tom byla. Vš. Jir. 211., 271. — V. = výměnný lístek, der Einlösungs- schein. Nz. Vz Výměnný. Výměnkář, vz Výměník. Sedlák hlava, v. prdelkář. Na Hané. Bkř. Výměnkářka, y, f., vz Výměnice. Výměnkářský, Ausgedinger-. V. stůl. Sá. Výměnné, ého, n., Reluitionsgelder. Šp. Výmenník, vz Výměník. Sá. Výměnný =mohoucí vyměněn býti, um- tauschbar; k výměně sloužící, Tausch-, Ęin- lösungs-. V. cena, der Reluitionspreis. Čsk. V. hodnota, der Tauschwerth. Stříbro má vysokou v-nou hodnotu, zlato však mnohem vyšší. Skř. V; lístek (výměnka), der Einlö- sungsschein. Šp. V. koleje. Zpr. arch. X. 77. Vymeno, a, n., das Euter. Roste tam velká travička kravám po vymena. Čes. mor. ps. 59. Vz Výmě. Vyměňovací protokol, das Auswechs- lungsprotokoll. Šp. V-cí pokladnice, Geld- wechslungskasse. Šp. V. cena (výměnná), der Reluitionsvertrag, J. tr., kohoutek, der Weehselhahn. Šp. Vymenovati = vyjmenovati. Bern. Vymenšiti, il, en, ení, vymenšovati = zmenšiti, vermindern. Jg. Výměr, u, m. = vyměření, das Ausmes- sen, die Ausmessung, die Ein-, Vertheilung. Spravedlivý mezi přestoupením a trestem v., das rechte Verhältniss. Jg. V. poplatku, die Gebührenbemessung. Dch. — V. = nej- stručnější pronesení obsažených znaků v po- nětí. Marek. V. = výklad pojmu čili udání takových znaků, kterými se pojem od všech podobných liší. V. Biba. v Písem. V. jest úplný výklad obsahu pojmu, die Definition. V. dle způsobu: a) rozborný (definitio ana- lytica), b) souborný (d. synthetica); výměr dle dosahu: a) slovný (d. nominalis, který udává pouze význam slova a za slovo jiné slovo klade, Blř. ), b) věcný (d. realis, který odlučuje vše, což nahodilého, vyslovuje jen, co náleží k pojmu podstatně a nutně, Blř. ); výměr záporem, obrazem n. obdobou, roz- lukou, kruhem; výměr odměřený, přimě- řený, úsečný, neodměřený či příliš úzký, nepřiměřený, neúsečný či nadbytný. Vz Jd. 79 a násled. V. (v logice, definice) gene- tický (vznikový, původojevný), názevný, věcný, slovný. Nz. — V. = co výměřeno. V. pokuty, Us., pole. Vaň. — V. = odpo- věď na úřední zadání, der Bescheid, die Erledigung, f. V. dáti na žádosť, na žalobu; výměrem žádosť opatřiti; spis opatřený vý- měrem, spis s výměrem. J. tr. Vz Vyměření. — V. v geometr. = dimense, die Ausdehnung. Velikosť těla má 3 výměry: dlouhosť, širo- kosť a hlubokosť. L. Výměra, y, f. = míra, vyměření, das Aus- mass. J. tr. Potvrzení vykazující výměru pozemku, das Certifikat über die Area des	Grunstückes. V. sazby či sazební, der Tarif- satz. Šp. V. nepřestupná (největšina), das Maximum. Nz. V. mzdy, der Lohnsatz; v. ná- ležitosti, das Gebührenausmass. V. úbytku, das Schwendungsausmass. Šp. Knížectví zno- jemské zaujímalo větší výměru půdy nežli brněnské; Jitro a hon za dob Přemysla II. byly. jak se zdá, v-rou sobě rovny; Výměra úroků se měnila. Ddk. IV. 131., 143., 161. (Tč. ). Vz Vyměření. Vymerač, e, m., der Ausmesser. Slov. Vymeránie, n. = vyměřování, die Ver- messung. Na Slov. Ssk. Vymerati = vyměřovati. Slov. Výměrčí, ího, m., der Ausmesser. Reš. Výměrek, rku, m. = měřičné, die Mahl- metze. — V. = úhrnek, plat úhrnkový, das Pauschale. V. (povolení) paliva na jedna kamna, die Brennstoffpassirung für einen Ofen. Nz. On má hezký v. paliva, potravy atd. Dch. V. úhrnkem (úhrnkový, das Pau- schale). — V. = vyměřený pojem, definitum. Nz. Vyměřenec, nce, m. = pojem, kterým se vyměřuje, definitum. Mark. Log. 110. Vz Vyměřenosť. Vyměření, n., výměra, y, f., das Aus- messen, Ausmass. J. tr. V. doby promlčení. Us. Kus rolí tím v-ním a potud, jakž ji nyní v držení měl. List z r. 1576. Tč. V. ceny, hodnoty. Šp. V. druhu vzdělaného pozemku, Katastralbemessung der Kultursgattung. Dch. V. pole; v. okem. D. — V. = ustanovení, die Bestimmung, Satzung, der Beschluss, die Vorschrift. V-ní odvodu, části výnosu, die Quotenbemessung. Šp. V., instrukce dáti. V. Proti právnímu v. dosazen jest. Apol. Jistá v. komu ustanoviti. Pr. M. Spis v-ním opa- třiti. Er. Jakož pak každý pán gruntu vedlé v. zřízení zemského tím povinen jest. Nar. o h. a k. Že se tak podlé v. našeho beze všeho porušení zachovati mají. Zř. F. I. A. X. Příčinu k v. připojiti. Rd. Vz Výměr. Vyměřenosť, i, f., die Ausgemessenheit. — V. = vyměřenec. Mark. Log. 111. Vyměřený; -en, a, o, aus-, abgemessen. V. meze, Háj., zákon, V., robota (úkol), uží- vání něčeho, Jel., pokrm (deputát), Br., díl, D., úsudek. Marek. Až do času od nebož- tíka vyměřeného. Žer. 335. Na v-řená léta předměstí v zástavě měli. List z r. 1550. Mudrci při dokonání nedělí matkám od Boha vyměřených do Betlema se dostali. BR. II. 10. b. — komu. Na v-né jemu artikule. Dač. I. 179. — čím: zákonem. Br., V. Roční summa daně přímé řádem volebním v-ná. ŘZ. On pokutu zřízením zemským v-nou o nářek cti trpěti má. Zř. F. I. W. IX. — kde. Pokudžby se pokuty v zřízení zem- ském v-né nedotýkalo. Zř. F. I. A. VII. 3. Podlé ceremonií z zákoně v-ných. Br. — na koho. Summa na věřitele v. J. tr. Vz Vyměřiti. Vyměřitel, e, m., der Ausmesser, Be- stimmer, Entscheider. Vyměřiti, il, en, ení; vyměřovati = podlé míry děliti, aus-, abmessen; ustanoviti, be- stimmen, bemessen, vorsehreiben: vymluviti, ospravedlniti, rechtfertigen, entschuldigen: se = vymluviti se, sich rechtfertigen oder