sb157-05 0..8296

1000

entschuldigen. Us. — abs. Oni to učiniti
povinni budou pod pokutou, jakž smlouva
svatováclavská vyměřuje. Kol. 30. Vyměřují,
co by jim mělo kázáno býti. BR. II. 147. b.
— co: pole, les, cestu, staveniště atd., Us.,
meze, V., staniště, D., ležení, Kom., něčí dni.
Br. V. stavení, cenu něčeho, platy. J. tr. V.
pojmy, definiren. On má jen málo vyměřeno.
Dch. — co čím (proč): kružidlem, D.,
právy, Us., poslední vůlí. V. Nikdo, jímž
bychom se v. mohli, vinen není hlukem;
Jímž bychom se v. mohli pro hluk ten a
pro tu kramolu; Mohli se vyměřovati o ža-
lobě té tím, že... Sš. Sk. 227., 230., L.
207. (Hý. ). Ježto se takovou odpovědí všudy
budeš moci vyměřiti. Arch. V. 296. Sám Bůh
svým rozšafným řízením vyměřuje, kdy své
vyvolené z bíd chce vysvoboditi. BR. II. 11.
a. Nynější kazatelé svými básněmi je (muky
očistcové) divně vyměřují. Jel. Enc. mor.
XII. — co jak: na sáhy. D. Na vous něco
v. Us. V. něco podlé libosti. Karyon. V. po-
kuty dle zasloužilosti. Har. V. něco úhrnkem,
pauschaliren. Nz. K čemuž (měřítku) by
(marnoslavci) skutky jiných v-ovali; A tudy
podlé různých o předešlém svátku náhledů
také rozličně mezičasí to vyměřováno. Sš.
II. 64., J. 98. (Hý. ). Letopisy trvání celé
výpravy na tři skoro měsíce v-ují; Nebyla
toho nutná potřeba, aby vše bylo vyměřo-
váno v ceně peněžité. Ddk. III. 165., IV.
169. Aby jim na klučovaniny, které sou jim
od hajných mých vyměřeny na šíř i na dal
od Hradiště v dlúhém kútě, potvrzení anebo
nadání dal. List, z r. 1563. Aby z strany
náboženství svého... světle a patrně se vy-
měřil, sich rechtfertigen. Skl. V. 63. — co
komu. Drží si on bílý šátek v ruce; bílý
šátek, červenú harásku, vyměrává svojej mi-
lej lásku. Sš. P. 632. V-il vůli napřed každé
hnutí. Čch. Bs. 141. Již mu konec v-en, es
ist ihm schon das Ziel gesetzt. Us. Dch.
Avšak přes to Vašnosti nic nevyměřuji. Žer.
347. Kterémužto rybníku podlé hamu na ryb-
níku, jakž jemu vyměřeno jest, vody upou-
štěti má. List z r. 1576. Cesta, kterouž Bře-
tislav v-il říši českomoravské, jevila se jasně
před duší jeho. Ddk. III. 186. — V. komu
pole, trest, Us., žákům řád. Har. Vyměřujíce
sobě, jak by se smluviti chtěli. Bart. 220. —
kde. Jiné právo, v němž se vyměřuje, aby...
V. Tak jakož nadepsané dědiny, lúky, lesy
a rybníci mezi nimi vyměřeny jsú. Arch.
V. 566. Zápis toho sboru vyměřoval v 19
článcích určitě, co a jak věřiti se mělo. Pal.
Děj. III. 3. 163. — koho = omluviti, ospra-
vedlniti. V. — koho, se kde (před kým,
při kom, v čem, u koho a p. ) = omlu-
viti. Ješto se (vojáci) nijak v té věci v. ne-
mohli; Ares tam (na areopagu) pro vraždu
na Halirrotiu, synovi Neptunově, spáchanou
přede dvanácterem hlavitých bohů v-oval;
A Alexander chtěl se vyměřovati u lidu. Sš.
Sk. 146., 207., 227. (Hý. ). — se z čeho:
z pokuty (vyníti). Bart. 202. 18. Mluvil k ji-
ným ostatniem artikuluom ze všech se vy-
měřuje (ospravedlňuje). M. J. z Pr. 12. Z na-
řčení se v. Zř. F. I. W. XIV. Aby se v-řil
z toho svého počínání; Žádá na Štěpánovi,
aby se ze žalob na něho sčítaných vyméřil.

Sš. J. 26., Sk. 74., 288. (Hý. ). V. se za žalob
(= očistiti se). Tjř. Nevyměřuje se ze žádné
pokuty. Bart. 3. 1. V. se z vraždy. Brik.,
Plác, Schön, Reš., Lom., Trip. — o čem.
O božských věcech tak smýšleti náleží, jak
samo slovo boží o nich vyměřuje. V. Těm
se má náprava státi, pokudž o nářcích vy-
měřeno jest. Kol. 31. Tak jak zřízení zemské
o tom vyměřuje. Zř. F. L Q. X. — Apol.
— aby. V jiném právě se vyměřuje, aby
žádný po druhé purkmistrem nebyl. V.

Výměrník, a, m. = přijímač platu na
mlýně n. stoupách z obilí podlé míry. Které
by peníze přes neděli z opichání v. přijal,
z těch peněz aby každou sobotu důchodnímu
písaři počet činil. Hosp. instr. 1574.

Výměrnosť, i, f., die Ausmessbarkeit.

Výměrný = mohoucí vyměřen býti, aus-
messbar, qualificirbar. Jg., Dch. — V. =
ku měření sloužící, Mess-. V. (měřická) tyč.
ZČ. 18.

Vyměřovací, Ausroess-. V-cí kommisse
daně příjemní, lépe: kommisse, která vymě-
řuje daň z přijmův. Šb.

Vyměřování, n., das Ausmessen, die Aus-
messung. V. nádob podlé míry, das Eich-
mass. — V. (změření) zeměpisné, místopisné,
hospodářské, die Vermessung; v. hráze, die
Dammvermessung. Nz. V. hráněpisné (kry-
stallographische V. ). ZČ. I. 35. V. země, der
Kataster. Šp. — V. = ustanovení, die Be-
stimmung, Festsetzung, Vorschreibung, Be-
messung. V. poplatků, die Gebührenausmes-
sung. Šp. — V. se = vymlouvání se, die
Rechtfertigung, Entschuldigung. Vz Vy-
měřiti.

Vyměřovati, vz Vyměřiti.

Výměrový, Ausmessungs-.

Výměsek, sku, m. = co vymíšeno, die
Absonderung, das Exsudat. V-ky prvních
prvků. Čas. mus. V. 214. — V. = citat. Div.
z ochot. — V. ve stilistice, der Aphorismus.
Nz.

Výměsice, e, f., die Reutgabel (eine ei-
serne Gabel, mit der man in Seifenwerken
das Grobe absondert). Sm.

Vymésiť = vymísiti. Slov.

Výměsný, aphoristisch. Nz., Mark. Log.
126.

Vymésti, metu, metl a mítl, ten, ení;
vymetati, vymetati, vymítati, vymetávati atd.
= ven mésti, vyhoditi, aus-, hinauswerfen;
vyhnati, herauswerfen, vertreiben; vyčistiti,
ausfegen, auskehren; se = klasy dostati,
schossen; vyvrci se, naskočiti, vyraziti se,
ausbrechen, vortreten, hervorspringen. Jg.
V již. Čech. vymětati. Kts. — abs. Všecko
bylo, jak by vymetl. Us. Sopka vymetá. Us.
Obilí již vymetalo (dostalo klasy). Vz Vy-
metati. Má kapsy, jak by vymet (CI'. Má kapsy
plné, jako stodoly o sv. Janě = prázdné).
Slez. Šd. Stodola světlá, hrdlo suché (n.:
huba teplá) a kapsy jak by vymet. Slez.
Šd. Ve vsi bylo, jak by vymet. Us. Vk. —
co, koho: zemi (kopati), nečistoty, V.; ďá-
belství, Kom., směsici slov, Sych., mezníky
(odstraniti), valy; všecky kouty vymetá
(všude leze), Us., krev, pokoj, kamna, prsk,
D., komín. Us. Všecky kouty, krčmy a mu-
ziky vymetá, läuft überall herum. Us, Tč.