Předchozí (1002)  Strana:1003  Další (1004) |
|
|||
1003
|
|||
|
|||
List z r. 1587. Z tej příčiny to se při tom
artikuli znamenitě vymieňuje, že... List z r. 1581. Tč. Mstiboje při tom vymínil (vyjmul). Háj. Při prodeji domu jeden po- koj si vymínil (vyjednal). D. — komu co: si kus louky. D., J. tr. Nic sobě nevymie- ňujíce kromě berně. List z roku 1467. — komu čeho. Krom pět hřiven, těch jest jí vymínil, aby... NB. Tč. 192. — si co od koho: život. — co pro koho: pro první děti. Er. — kde. To se pak při tom v tejto smlouvě nade všecko znamenitě vy- mieňuje, že.... List z r. 1577. Tč. Toto mezi námi vymíněno jest, že my... List z r. 1467. Tč. — jak. Dále jesti znamenitě vymieněno. Arch. I. 219. Toto se však zna- menitě vymieňuje, že, ktož s listem přizná- vacím k úřadu přijde, že se to bez osob- nieho přiznánie prodávajícieho ve dsky klade. Vš. Jir. 167. Tak vymienili s obú stran, ten statek aby na druhého spadl. NB. Tč. 192. — o čem kdy. Seznali sě obapolně, že sobě při tom trhu o penězích nic nevymínili. NB. Tč. 256. — čím. Ale kdy by kto sobě tu moc dskami a zápisem svým vymínil... Vš. 316. — aby. Havlis vymínil, aby jie (té čtvrti) žádnému jinému nepostupoval, než.... NB. Tč. 165. To sobě vymiňuji, aby jeden každý klčovaninu svú ohrazoval. List z r. 1563. — s infinit. Hřivna stříbra normberské váhy toliko po 7 zlatých 14 groších a 6 penězích českých platiti vy míněna byla. Nar. o h. a k. Výmínka, výminka (V. ), vymínka, y,
f. = vymínění, vynětí, die Bedingung, Aus- nahme, Einschränkung, der Vorbehalt. S ja- kou výminkou; beze vší v-ky; v-ku před- ložiti; to nám s tou v-kou svěřeno jest, abychom... V. V-ku v něco vložiti; podlé své možnosti k výmínce státi. Br. Hradu pražského na jisté výminky postoupili; Po- rovnal se s ním na níže psané výminky. Skl. I. 284., 324. Prodali jsme pastviště, aby na něm pásli dobytek a požívali ho, jak by se jim nejlépe zdálo, však pod takovou v-kou, že nám 4 hřivny gr. platu ročního platiti povinni budú. Tov. 157. Nám i sobě všecka práva příslušná s v-kami přidanými nepo- rušitelně zachovávajíce; Propojičky s túto v-kou propůjčují se. CJB. 335., 353. Dání statku pod v-kou, kterážby k vykonání nepřišla a se nevykonávala, může zase od- voláno býti. Kol. 47. Není pravidla bez v-ky. D. Na té v-ce zavěšeno jest, volíte-li se toho odříci. Sych. V. na případ (až by se něco stalo). J. tr., Er. V. obtížná, do- dávací (Lieferungs-), vedlejší. Us. Statek bez v-ky, s v-kou daný; statek pod v-kou odkázaný; něco za v-ku položiti; slušné v-ky vyplniti se mají. Er. Svoliti na jisté v-ky; zdržeti smluvní v-ky (einhalten); s v-kou, pod v-kou, bez v-ky; navrhnouti porovnání s v-kou; připověděti se, přihlá- siti se k dědictví pod v-kou; věc pod v-kou odkázaná. J. tr. Nezbytná či neuchylná v. (conditio, sine qua non). Nz. Kdyby mi s tou výminkou dávána byla moudrosť, abych.... Kom. D. 183. Pod tou v-kou léno dávati. Er. Pokoj na tu v-ku smluven. Jv. Podlé v-něk smlouvy strany k sobě |
zachovati se mají; v-něk svých, jak zápis
svědčí, každý se drž; v-ky jaké uděláš, jsi jimi povinen; v-ky náležité, slušné, možné všem zachovávány buďte. Rb. V-ky kšaftu, v smlouvách, vz Rb. 274. Výminek v zá- pisu pozuostavených každý užiti měl; V. v zápisu dskami k odkázání pozůstavená; V-ky kšaftu, kdož by sobě k zrušení ne- pozůstavil. Vz Zř. zem. G. 34., F. 5., 2. V. při dodávání či dodávací, Lieferungsbeding- nisse; v. přepravní, Transportbedingung. Šp. Při těch tvrdých v-kách nájemce ne- obstojí; Přistoupil k těm v-kám; V-ky či- niti; dražebné v-ky, Licitationsbedingungen. Dch. V-ky nájemné. Us. Není tedy tvrda ona v.; Pokání jim káže co první a neod- bytnou v-ku pro dosažení křestu a darů ducha sv. Sš. I. 89., Sk. 29. Pan Berka peněz žádných odsud nedostane, dokud v-kám v sněmě léta 1605. položeným dosti neučiní. Žer. 334. Objevilo se poselství na- bízejíc mír za v-ky velice prospěšné; Svato- pluk nemínil se již proto vzpěčovati této v-ce; V Pozňansku stalo se dohodnutí o vý- minkách míru; Manuel zaslal ku králi Vla- dislavovi s příznivými v-kami míru dvořa- nína svého Bohutu; Jelikož výminek usta- novených se nešetřilo, vypukl spor.... Ddk. II. 148., 391., III. 214., 255., IV. 71. (Tč. ). Též také i v prodeji, leč by v tom v. kteraká byla vymluvena mezi stranami; Mirúška jest pojala Pavla do statku svého a mocným hospodářem jest jej učinila beze všie výmienky; Prodal jest ten purkrecht a to polulánie synu svému Janovi pod ta- kovú výmienkú, aby... NB. Tč. 213., 265., 12. Pod tou výmínkou jest prý špatné m.: s tou v-kou, za těch v-nek, na tu v-ku; ale vz předcházející věty a Cf.: Když kdo na sobě plat komorní zapíše pod takovou vý- měnkú (= výmínkou). Vš. Pod slušnými v-kami. Pal. Děj. IV. 1. 83. Pod těmito v-mi. 1529. Mus. 1880. 493. Ferdinand pod jistými v-kami korunován jest. Partl. Má jim glejt dán býti pod tú v-kú. Arch. II. 293. — Vz Smlouva, Vš. 571., Vš. Jir. III. 10., 14. — V., die Bedingung rozdílné od výjimka, výnimka (vynětí), die Ausnahme. Sř. Ale oba tyto významy se často slovem výmínka vyjadřují. Cf. Vymíniti. — V. = výměnek, das Ausgedinge. Ten sedlák jest na výmince, má výmínku. Us. Kdež v prázdné v-ce z milosti býval; Dovedli jej do v-ky; Běžela do v-ky. Kmk. II. 24., 25., 228. Výmínkář, výminkář, e, m., vz Výmě-
ník. J. tr., Blř. V. žije na výminku; v. na výminek dostal jizbu a tři měřice role. Us. Tč. Vejminkáři, to jsou páni, těm se musí všecko stát; jak jim nedá, tak se hněvá, hned to běží žalovať. Čes. mor. ps. 268. Výminkářka, výmínkářka, y, f., die Aus-
gedingerin. Vz Výmínka. Výminkářský, výmínkářský, Ausgedin-
ger-. V. chalupa. Výminkářství, výmínkářství, n., das Aus-
gedinge, der Stand des Ausgedingers. Us. Výminkovitý, výmínkovitý, bedingt. V.
rozsudek. Krok. II. 567. Výminkový, výminkový, Bedingungs-.
V. věta, vz Věta vymiňovací. 274*
|
||
|
|||
Předchozí (1002)  Strana:1003  Další (1004) |