sb157-05 0..8296

1009

(Hý. ). Dáme-li tomu místo, jakž to pravda
vymáhá. Šf. I. 448. Ten nic nevymůže, je
sám rád, když dýchá. Dch. V. někomu plat.
J. tr. Partie četiva, které vymáhají zralejší
úsudek. KB. V. — čeho. To by zvláštního
spisu vymáhalo (požadovalo). Mus. Jednak
příběh ten obšírného výkladu vymáhá; Roz-
ličný účel rozličného vypravování vymáhá;
Otázky tyto veškery jistých a místných od-
povědí vymáhaly; Zákon dokonalého vypl-
nění předpisů svých vymáhá; To však vy-
máhá snahy lidské a lidského úsilí. Sš. L.
81., Sk. 278., I. 155., II. 35., 111. (Hý). Ná-
vratu ale i knížectví vymohl. Ddk. III. 96.
Potřeba toho vymáhá; Hájení provincií těch
velikých obětí na lidech a na penězích vy-
máhala. Šb. Dj. II. 40., 107. Ant práva tak
vymáháš, budiž jist, máš práva dostať víc
než sobě žádáš. Shakesp. Tč. — co, čeho
čím: pohrůžkami. Berg. V. ze země dobré
úrody hnojením. Us. Tč. Odpolu hrozbami,
odpolu rozkazy vymohl na nich uznání léna;
Soběslav násilím sobě návratu do otčiny
vymoci chtěl. Ddk. III. 78., 113. (Tč. ). —
co, čeho komu kde. V té straně sobě
ovšem židé nekteré úcty vymáhali; Ana
milosť boží v člověku spolupůsobení jeho
vlastního vymáhá. Sš. I. 108., II. 24. (Hý. ).
Panství si vymoci. Dch. Věcí obtíž, která
vymáhá sobě věčí obětnosť a rozhodnější
sebezapření, vnadila více muže svatého; Vy-
máhali Šebířovi hodnosť arcibiskupskou;
Gotšalk vymohl mu smíření; Otakar byl by
si rád vymohl léno na země nově nabyté.
Ddk. II. 47., 138., III. 267., VI. 5. Já mu
bydlení vymohla zde. Koll. I. 257. Krátká
řeč a pěkné slovo vymůže u pánů mnoho.
Prov. Bž. On ti to u pána vymůže. Us.
Svých svobod u dvora si vymáhati. Zlob.
— čeho, co na kom (kdy): peníze. Berg.
Vymohli na něm, že syna vydědil. Sych.
Nelze na něm vymoci, aby to učinil. Sych.
Dále vymohl na něm ještě během téhož roku
onomu klášteru na Eugenovi bullu ochrannou;
Strana klerikalní dovedla vymoci toho na
papeži. Ddk. III. 125., V. 272. (Tč. ). Vymá-
hali toho na králi. Pal. Děj. IV. 2. 282. —
co, čeho jak. V. něčeho násilím, mocí. Us.
S přísností vymáhal Vladislav na členech
čeledi své dokonalého poslušenství; Tímto
způsobem vymohl posvěcení nového biskupa.
Ddk. II. 459., IV. 37. — co pro koho. Pro
Kunráta vymohl výslužné 300 hř. stříbra.
Ddk. V. 259. — co, čeho proč. Jaromír
vymohl k přímluvě legatů papežských zná-
mé císařské listině o jednotě obou dioecesí
papežského stvrzení. Ddk. II. 317. Sláva
vniterná pro vyjevení svoje vněšné vymáhá
spolu takových okoličností, které... Sš. I.
89. (Hý. ). — kdy. I vymohl jim 1. ledna
r. 1092. slyšení u císaře. Ddk. II. 336. Pova-
žovali vše, co národ za posledních 18 let
vymáhal,. za pouhé poblouzení. Pal. Děj. III.
3. 274. — co, čeho, koho, se odkud. V.
se z vojny. Er. P. 442. Ona má peníze,
z vojny mne vymůže. Čes. mor. ps. 228. Ale
poničeno Bohu, azdaj i z pekla vymôžem sa.
Dbš. Sl. pov. II. 15. Od někoho něco v. Us.
Šd. Uznání to vymáhá pokoru se strany
lidstva a dokonalé se řádům syna božího

podrobování. Sš. J. 89. Sv. Jakob vymáhá
od pohanokřesťanů, aby... Sš. Sk. 181. (Hý. ).
Ze země obilí v. Vaň. Někoho z vyhnanství,
Sych., z bídy, Šm., se z nesnází v. Plác. —
se k čemu. Zlato chudým dávající k věč-
nému životu se vymáhala. Ob. pan.

Vymocniti = vymoci. Scip., Ob. pan.
267.

Vymocovati = mocí vybiti, vylámati, mit
Gewalt sprengen, ausbrechen, erbrechen. —
co: bránu. L.

Výmoček, čku, m., das Infusionsthier-
chen. L.

Vymočení, n., die Auswässerung, Durch-
nässung, Einweichung.

Vymočený; -en, a, o, ausgewässert, durch-
nässt, eingeweicht. V. kůže, gewässert. Šp.
To maso je celé vymočené; V. konopě. Šd.
Už je celá vymočená (= slabá). Mor. Šd.

Vymočiny, pl., f., das Auswässerungs-
wasser.

Vymočiti, moč, il, en, ení, vymáčeti, ejí,
el, en, ení; vymočať (na Ostrav. ); vymočovati,
vymočívati, vymáčívati, aus-, durchwässern,
erweichen, ausweichen (im Wasser), ausbei-
zen. — co: tresku, sůl, kůži (močením vy-
čistiti; vyměkčiti). Us. — co čím: rány
vlažnou vodou vymáčeti. Us. Šd. V. kávu
houskou, omáčku chlebem (máčením vyprázd-
niti, austunken). Us. — se kde. Maso ve
vodě se vymočilo (vyměkčilo se). Us. Bo-
lavý prst ve vodě v. Us. Šd. — se kam.
Dítě se do postele vymočilo (vyscalo se,
pissen). Us. Jg.

Výmočky, ů, pl., m. = zbytky močení,
das Auswässerungswasser, die Macerations-,
Macerirungsrückstände. Šp.

Vymodelovati, ausmodelliren. — co. Us.

Vymoděný; -en, a, o, aufgeputzt. Us.

Vymoditi, il, ěn, ění, nach der Mode
herrichten. — co jak. Us. Zkr.

Vymodlení, n., die Erbittung.

Vymodlený; -en, a, o, erbeten. V. zdraví,
útěcha.

Vymodliti, il, en, ení, erbitten, erbeten,
erflehen. — co komu (modlením vyžádati).
Kom. Jsem-li z počtu zatracenců, co si vy-
modlím? BR. II. 114. a. Synovia s matkou
putujú a vvmodlia otcovi zdravia. Dbš. Pov.
VI. 63. Vz Vyklaněti. — co na kom, od
koho. L. — se co: knihu (modle se ji pře-
čísti). D. Aby se tu modlitbu vymodlil, tři
dušičky vysvobodil. Sš. P. 741. — se co za
koho. V. se otčenáš za své rodiče. Us. Tč.
— se z čeho, durchs Beten einer Sache
los werden. Vymodlil se z nemoci. Sd., Šd.,
Dch., Kn. poh. 719.

Vymodralý, blau geworden. Us. Pl.
Vymodrati (se), blau werden. — kde.
Červená kvítka na slunci vymodrají. — se.
Nebe se vymodralo. Us. Tč.

Vymodřiti, il, en, ení, blau machen o.
färben. — co. Už nemám modrého (mo-
dřičky), všecko jsme vymodřily. Us. Šd.

Výmoh, u, m. = exekuce, die Exekution.
Zlob.

Vymohu, vz Vymoci.

Výmok, u. m., diffusio. Čs. lk.

Vymokati, vz Vymoknouti.