sb157-05 0..8296

1010

Vymoklina, y, f. = mokré místo, eine
nasse, nicht bewachsene Stelle im Getreide-
felde. Us. Tč. — V = vymoklé seno, tráva
atd. Us. Šd. Vz Vymoklý.

Vymoklý, nass, durchweicht, ausgewäs-
sert. V. seno, tráva, místo na poli, vz Vy-
moklina, Šd. V. tarasy klesají (sesouvají se).
Us. Tč. V-á místa v kobzolích zarostají ža-
bincem. Us. Tč.

Vymoknouti, knul a kl, utí; vymokati,
vymokávati = vymočiti se, auswässern, aus-
gewässert werden, ganz durchweichen, durch-
geweicht werden; vytéci, ausfliessen. — abs.
Obilí vymoklo (deštěm vyhynulo). Us. Šd. —
kde od čeho. V-klo obilí na poli od mnoha
deštů. V. — (komu) odkud. Ostrosť z nosu
a očí mu vymoká. Tabl. diet. Čistý med z ní
(z lípy) hojně vymoká. Koll. I. 220. — kdy
odkud. Stěna v zimě vymokla; Šťáva z jara
ze stromů vymoká. Us. Tč. Země po dešti
už vymokla (promokla), už můžeš orati. Us.
Tč.

Vymoknutý = vymoklý.

Vymokřiti, il, en, ení, vymokřovati, durch-
nässen. — co. Ta voda louky již dosť vy-
mokřila. Us. Tč.

Výmol, u, m. = místo vodou vymleté,
rokle, eine ausgewaschene Stelle, ausgespülte
Vertiefung, der Kolk. Jg., Nz. V. řečiště.
Bibl. Navrátichu sě vody u výmol svój;
Řiečný v. BO. Čerta kdyby zabi! a někam
zakopal do výmola, to by mu dobře udělal.
Slez. Šd. Jámy a výmolové. Kom. V. po-
toku. Br. Do v-u padnouti. Br. — V. = ře-
čiště, das Flussbeet, zastr. Vešken lid po
suchém výmole (alveus) převedl. BO. Zdvi-
hnu dvanádcte kamenóv z prostřed výmola
jordanového (alveus). BO. — V. = země
vodou vymletá a odnesená, weggeschwemmte.
Erde. Aqu.

Výmola, y, f. = výmol. Plk., Phld. III. 3.
279.

Výmolek, lku, m. = co vymletím od-
padlo, ku př. kámen, das Ausgeschwemmte.
Zlob.

Vymoliti, il, en, ení = vymletí, ausreiben.
Kinský.

Výmor, u, m. = vymření, das Aussterben.
Už jsou určeni na výmor. Vz Vymření. Šd.

Vymoření, n., die Entkräftung, Abma-
gerung, Abtödtung. — V., die Ausbeitzung.

Vymořený; -en, a, o, abgemagert, ent-
kräftet, abgetödtet, abgehärmt. Už je celý
v-ný. Us. Šd. — čím. Vinice révokazem
v-ná. KP. V. 170. Je hladem celý v-ný. Us.
Šd.

Vymoresniti, il, ěn, ění = vymrskati,
durchpeitschen. U Příbora. Mtl.

Vymořiti, il, en, ení; vymořovati = mo-
řením vyhladiti, vysíliti, ausmagern, aus-
hungern, entkräften, abtödten, ausmergeln,
abbeitzen. — co, koho. Nemoc ho vymo-
řila. D. Mořilo mé to dlouho a jak mě ta
žírka vymořila, usnul jsem. Us. Tč. V. kůže,
ab-, ausbeitzen. — koho čím: hladem. V.

Vymostiti, il, ěn, ění, vymostovati =
mostem pokryti, bebrücken. — co (čím):
cestu (vydlážditi), 1574. Č. Bahnivá místa
hatěmi v. Um. les.

Vymotati, vymotávati = zmotané vyplésti,
herauswinden, -haspeln, auswirren, heraus-
wickeln. — co komu. Kdobykolivěk komu
mezníky vymotal (= vytrhal), anebo pře-
sekal anebo je jinam přesadil. Zř. F. I. E.
XXI. — se. Kady se já, moja milá, kady
vymotám? Vymotaj se, kady chceš. Sš. P.
367. Kterak sa ti, má děvečko, kterak sa
ti vymotám? Vymotaj sa, kady chceš. Čes.
mor. ps. 92. — co, se odkud. Nemůže se
z dluhu v. Us. Šd. V. se z křoví, z koudele.
Us. Šd. V-tal se z peřiny. Er. Sl. čít. 22.
Z lesa sa voliako vymotal a přišol na širokú
pustatinu. Dbš. Sl. pov. I. 254. Niť ztracenou
z klubka v. Us. Tč.

Vymotoliti, il, en, ení, vymotolovati =
vymotati. U Uher. Hrad. Tč.

Vymoučiti, il, en, ení, vom Mehlstaube
reinigen. — co: ošitku (moukou posypati,
mit Mehl bestreuen; 2. od mouky vyčistiti).
Us.

Vymoudřeti, ejí, el, ení, zu klug werden.

— čím: škodou. Us.

Vymouňati něco = najíti, vyhledati,
ausfindig machen. U Přerova. Bkř.

Vymoutiti, il, cen, ení, aus dem Trüben
herausholen; sehr trüb machen. Jg.

Vymozoliti, il, en, ení = pracně nabyti,
schwer erwerben. — si co. Nemá nic, jenom
co si vymozolí. Us. Šd. — si co jak: těž-
kou prací. Us.

Vymožení, n. = vydobytí, vyjednání, die
Erwirkung, Einbringung, Verschaffung. D.
V. pokuty. Trest, zák.

Vymoženosť, i, f.. die Errungenschaft.
Šm.

Vymožený; -en, a, o, erlangt, erworben.
Vratislav setrval na odvádění poplatku pol-
ského od Břetislava v-ho Ddk. II. 232.

Vymožitelný = co vymoci lze, ein bring -
lich. Nevymožitelná pokuta. Us.

Výmožník, a, m., der Wiedererwerber.
Na Slov.

Výmožný, wiedererwerblich. Bern.

Vymračiti, il, en, ení, aufheitern. —
abs. Sem tam jest vymračíno. Us. Tč. —
co. čelo své vy mračil a usmívá se. Us. Tč.

— se z čeho. Nebe se v-lo z oblakův. Us.
Tč.

Vymramořiti, il, en, ení = na způsob
mramoru učiniti, ausmarmoriren. — co:
jarmaru, dvéře. Jg.

Vymraziti, il, žen, ení; vymrazovati, aus-
frieren lassen. — co komu. Ten střep jsem
těm ptákům již dvakrát vymrazovala (te-
plem led s něho odstranila). Puchm. — se.
Ti se v-li ( = vy mrzli)! U Kr. Hrad. Kšť. —
koho, durchfrieren. Byl jsem dlouho venku,
zima mě v-la. Us. Tč. — se. Jak se trnky
v-zi, potom teprv jsou dobry. Us. Tč.

Vymraznutý; -ut, a, o = vymrzlý, aus-,
durchgefroren. Letos je ščudlek v. Slez. Šd.

Výmrda, y, f. = rozstrouhaný křen s octem
jako omáčka k masu, Kren mit Essig. Maso
s v-dou. Us.

Vymrdati, ausmergeln (durch fleischliche
Beiwohnung). Ten člověk je už všecek vy-
mrdaný. Us. — co kde. Už svůj mozek při
ženských v-dal. Us. Tč. — se, den Bei-
schlaf beendigen. Us.