Předchozí (1011)  Strana:1012  Další (1013) |
|
|||
1012
|
|||
|
|||
Vymručeti, el, ení, vymručovati = vy-
žebroniti. — co na kom. Us. u Kr. Hradce. Kšť. Vymrviti, il, en, ení = vyhnojiti, aus-
düngen. — co: pole. Vaň. — V., zur Ge- winnung des Düngers ausstreuen. — co kam: slámu pod krávy. Us. Tč. Vymrzati, vz Vymrznouti.
Vymrzlý, aus-, durchgefroren. D. V-zlá
země, kůže, voda. Šp. Vymrznouti, zl, utí; vymrzati, aus-,
durchfrieren, abfrieren. — abs. Vymrzlo štěpí, réví (mrazem zahynulo). V. Vynes
háby v. na mráz. Mor. Šd. Když zem vy- mrzne, bude silnější. Us. Tč. — čím: zem zimou vymrzla. Us. — kdy. Při tuhé zimě ptáci vymrzli. — kde. Stromy v zahradách v-zly. Us. Tč. Vody na potocích vymrzly. Let. 213. Vymrznutí, n., die Ausfrierung. Bern.
Vymrznutý = vymrzlý. Bern.
Vymsta, y, f. = pomsta, die Rache. Kom.
Vymstění, n., die Rache.
Vymstěný; -en, a, o = pomstěný.
Vymstíti se, il, stěn a štěn, ění; vymstí-
vati se = pomstiti se cele sich zur Genüge rächen. V. — abs. On se rád vymstívá Šd. — čeho: křivdy, Záv., křivd a urážek. Kom.
V. se krveprolití na Tatařích učiněného. Pcht. — Plác. — co, čeho na kom. Za- vazuji se, že se toho skutku na vás vymstí- vati nechci. Štelc. V. smrť bratrovu na vra- hovi. Us. Tč. Hříchy v mladosti dočiněné na stáří se vymstí. Sych. — V., Plác., Flav. — se čeho nad kým. V., Flav., Apol.
Kdožby se nad nimi v. chtěl. Skl. I. 253. Nad nimiž se vymstívati a sobě sami křivdy napravovati nemáte; Nad svým blížním se vymstíval. BR. II. 24. a. — čeho čím: po- kutami. Plác. Věděl, že skutkem takovým nad oběma se vymstí. Pal. Děj. IV. 2. 86. Vojáci vymstívali se na hospodářích su- rovým s nimi nakládáním. Mus. 1880. 249. — se komu (z čeho, zač). Tak vymstil
se kníže Vojtěchovi; Chtíc nezvedenému synu svému platně se v., starého krále za manžela pojala. Ddk. II. 46., 196. (Tč. ) Ta- kovým sňatkem zahanbila vlastního syna i vymstila se jemu z příkoří sobě způsobe- ného; Knížeti Břetislavu mohl se v. z křivdy nejspíše jemu odtud způsobené, že...; Něm- cům na mysl připadlo, v. se Uhrům za zrádu. Ddk. II. 196, 358., 399. (Tč. ). Tak se jedni druhým vymstívali. Dač. I. 297. Vymstívání, n., das Rachenehmen. Tre-
stání vrchnostem svěřené obraceli na v. se jedněch nad druhými; Trpělivosť a nevy- mstívaní se. BR. II. 24., 519. (Šd. ). Vymšiti, il, en, ení = mechem vycpati,
mit Moos ausstopfen — co kde: skuliny mezi povaly v. Us. Č., Tč., Vck. Vymštění, n., das Rächen, die Rache. V.
Vymštěný = vymstěný.
Vymučení, n., die Erpressung, Abnöthi-
gung. Vymučený; -en, a, o, erpresst, abgenö-
thigt. Vymučiti, il, en, ení, durch Peinigung
erlangen, erzwingen, erpressen. V. — co na kom čím: přiznání skřipcem. Sych. Penieze |
na nich vymučoval. Tč. 16., 26. I na mně
vymučil sto hř. gr. Půh. I. 186. — aby. Toho na mně nevymučí, abych... Ráj. — že. Já na tobě vymučím, že mne tomu na- učíš. Pass. 23. Vymudračiti, il, en, ení; vymudrovati,
aus-, herausklügeln, abvernünfteln. — co. To si nedám vymudračiti. Us. Vymudrovati, ab-, aus-, herausklügeln,
abschwindeln. — co komu. Us — si co odkud: z některé kapitoly. Kos. Ol. I. 83. Vz Vymudračiti. Vynrudrykovati = vymudračiti. — co
na koho. Už zase jakési figle na nás vy- mudrykoval. Na Ostrav. Tč. — co odkud. Rozumný člověk z ničeho dycky cosi vy- mudrykuje; On není učený, ale on všecko ze svého rozumu tak vymudrykuje jak majstr. Na Ostrav. Tč. Vymuliti = vymleti. Na Ostrav. Bern.
Vymumlati, ausbrummen. — co. Hodinu
potřebuje, než jedno slovo vymumle. Us. Tč. Vymunditi, il, ěn, ění = vyšnořiti, vy-
fintiti, herausputzen. Dch., Vrů. Vymúrati, vymurovati = vyzdíti, auf-,
ausmauern — si co: dům. Na Mor. a ve Slez. Tč., Šd. Keď už šetko vymúrali, po- tom začali voskom lepiť. Dbš. Sl. pov. I. 539. Vymurovaný = vyzděný. Na Mor. a ve
Slez. Šd. Výmus, u, m., das Erzwingen, Abdrin-
gen. V. nových daní. L. Vymusiti = vynutiti, erzwingen. Na
Mor. — co na kom. Tč. Vymustrovati = zavrci, vyhoditi, aus-
mustern, verstossen, ausschliessen. — koho: chromé, vojáky. V. — odkud: z vojska. V. Vymušení, n., vz Vymusiti.
Vymuviti, il, en, ení = vymluviti, aus-
reden. — co komu. U Opavy. Klš. Vymuženec, nce, m., der Kastrat. Šm.
Vymužilý = vyklestěný, entmannt. Gníd.
37. Vymužiti, il, en, ení; vymušovati = vy-
klestiti, entmannen, verschneiden. D., Rostl. III. a. 4., 14. Výmy, pl., f., pigra (languores), zastr.
Rozk. Vymýcení, n., die Ausrodung. V. lesů.
D. Vymýcený; en, a, o, ausgehauen, aus-
gerodet. V. les, paseka. Us. Vymydlati, schnell hin und herbewegen
(jak se při mydlení dělá). — čím. Nohama vymydlal, až se kúřilo (rychle běžel). Na Ostrav. Tč. Vymydlený; -en, a, o, an-, ausgesäuft,
V. prádlo. Us. Jest vymydlen (= umyt) jako sklo. Us. Němc. Vymydliti, il, en, ení, durchs Seifen ver-
brauchen, ein-, ausseifen. — co, čeho. Všecko mýdlo vymydlila. Tys toho mýdla vymydlila (i. e. mnoho)! V. hodně prádlo (mýdlem natříti). — se. Ta se vymydlila (vystrojila, sich aufputzen)! Us. — koho, komu = vybiti, ab-, durchprügeln. Us. Šd. Dobře mu vymydlil. Us. Šd., Mtl. A veru |
||
|
|||
Předchozí (1011)  Strana:1012  Další (1013) |