Předchozí (1011)  Strana:1012  Další (1013)
1012
Vymručeti, el, ení, vymručovati = vy-
žebroniti.
co na kom. Us. u Kr. Hradce.
Kšť.
Vymrviti, il, en, ení = vyhnojiti, aus-
düngen. — co: pole. Vaň. — V., zur Ge-
winnung des Düngers ausstreuen. co kam:
slámu pod krávy. Us. Tč.
Vymrzati, vz Vymrznouti.
Vymrzlý, aus-, durchgefroren. D. V-zlá
země, kůže, voda. Šp.
Vymrznouti, zl, utí; vymrzati, aus-,
durchfrieren, abfrieren. — abs. Vymrzlo
štěpí, réví (mrazem zahynulo). V. Vynes
háby v. na mráz. Mor. Šd. Když zem vy-
mrzne, bude silnější. Us. Tč. — čím: zem
zimou vymrzla. Us. — kdy. Při tuhé zimě
ptáci vymrzli. — kde. Stromy v zahradách
v-zly. Us. Tč. Vody na potocích vymrzly.
Let. 213.
Vymrznutí, n., die Ausfrierung. Bern.
Vymrznutý = vymrzlý. Bern.
Vymsta, y, f. = pomsta, die Rache. Kom.
Vymstění, n., die Rache.
Vymstěný; -en, a, o = pomstěný.
Vymstíti se, il, stěn a štěn, ění; vymstí-
vati se
= pomstiti se cele sich zur Genüge
rächen. V. — abs. On se rád vymstívá Šd.
— čeho: křivdy, Záv., křivd a urážek. Kom.
V. se krveprolití na Tatařích učiněného.
Pcht. — Plác. — co, čeho na kom. Za-
vazuji se, že se toho skutku na vás vymstí-
vati nechci. Štelc. V. smrť bratrovu na vra-
hovi. Us. Tč. Hříchy v mladosti dočiněné
na stáří se vymstí. Sych. — V., Plác., Flav.
—   se čeho nad kým. V., Flav., Apol.
Kdožby se nad nimi v. chtěl. Skl. I. 253.
Nad nimiž se vymstívati a sobě sami křivdy
napravovati nemáte; Nad svým blížním se
vymstíval. BR. II. 24. a. — čeho čím: po-
kutami. Plác. Věděl, že skutkem takovým
nad oběma se vymstí. Pal. Děj. IV. 2. 86.
Vojáci vymstívali se na hospodářích su-
rovým s nimi nakládáním. Mus. 1880. 249.
—   se komu (z čeho, zač). Tak vymstil
se kníže Vojtěchovi; Chtíc nezvedenému
synu svému platně se v., starého krále za
manžela pojala. Ddk. II. 46., 196. (Tč. ) Ta-
kovým sňatkem zahanbila vlastního syna
i vymstila se jemu z příkoří sobě způsobe-
ného; Knížeti Břetislavu mohl se v. z křivdy
nejspíše jemu odtud způsobené, že...; Něm-
cům na mysl připadlo, v. se Uhrům za zrádu.
Ddk. II. 196, 358., 399. (Tč. ). Tak se jedni
druhým vymstívali. Dač. I. 297.
Vymstívání, n., das Rachenehmen. Tre-
stání vrchnostem svěřené obraceli na v. se
jedněch nad druhými; Trpělivosť a nevy-
mstívaní se. BR. II. 24., 519. (Šd. ).
Vymšiti, il, en, ení = mechem vycpati,
mit Moos ausstopfen — co kde: skuliny
mezi povaly v. Us. Č., Tč., Vck.
Vymštění, n., das Rächen, die Rache. V.
Vymštěný = vymstěný.
Vymučení, n., die Erpressung, Abnöthi-
gung.
Vymučený; -en, a, o, erpresst, abgenö-
thigt.
Vymučiti, il, en, ení, durch Peinigung
erlangen, erzwingen, erpressen. V. — co na
kom čím: přiznání skřipcem. Sych. Penieze
na nich vymučoval. Tč. 16., 26. I na mně
vymučil sto hř. gr. Půh. I. 186. — aby.
Toho na mně nevymučí, abych... Ráj. —
že. Já na tobě vymučím, že mne tomu na-
učíš. Pass. 23.
Vymudračiti, il, en, ení; vymudrovati,
aus-, herausklügeln, abvernünfteln. — co.
To si nedám vymudračiti. Us.
Vymudrovati, ab-, aus-, herausklügeln,
abschwindeln. — co komu. Us — si co
odkud:
z některé kapitoly. Kos. Ol. I. 83.
Vz Vymudračiti.
Vynrudrykovati = vymudračiti. — co
na koho.
Už zase jakési figle na nás vy-
mudrykoval. Na Ostrav. Tč. — co odkud.
Rozumný člověk z ničeho dycky cosi vy-
mudrykuje; On není učený, ale on všecko
ze svého rozumu tak vymudrykuje jak majstr.
Na Ostrav. Tč.
Vymuliti = vymleti. Na Ostrav. Bern.
Vymumlati, ausbrummen. — co. Hodinu
potřebuje, než jedno slovo vymumle. Us.
Tč.
Vymunditi, il, ěn, ění = vyšnořiti, vy-
fintiti,
herausputzen. Dch., Vrů.
Vymúrati, vymurovati = vyzdíti, auf-,
ausmauern — si co: dům. Na Mor. a ve
Slez. Tč., Šd. Keď už šetko vymúrali, po-
tom začali voskom lepiť. Dbš. Sl. pov. I.
539.
Vymurovaný = vyzděný. Na Mor. a ve
Slez. Šd.
Výmus, u, m., das Erzwingen, Abdrin-
gen. V. nových daní. L.
Vymusiti = vynutiti, erzwingen. Na
Mor. — co na kom. Tč.
Vymustrovati = zavrci, vyhoditi, aus-
mustern, verstossen, ausschliessen. — koho:
chromé, vojáky. V. — odkud: z vojska.
V.
Vymušení, n., vz Vymusiti.
Vymuviti, il, en, ení = vymluviti, aus-
reden. — co komu. U Opavy. Klš.
Vymuženec, nce, m., der Kastrat. Šm.
Vymužilý = vyklestěný, entmannt. Gníd.
37.
Vymužiti, il, en, ení; vymušovati = vy-
klestiti, entmannen, verschneiden. D., Rostl.
III. a. 4., 14.
Výmy, pl., f., pigra (languores), zastr.
Rozk.
Vymýcení, n., die Ausrodung. V. lesů.
D.
Vymýcený; en, a, o, ausgehauen, aus-
gerodet. V. les, paseka. Us.
Vymydlati, schnell hin und herbewegen
(jak se při mydlení dělá). — čím. Nohama
vymydlal, až se kúřilo (rychle běžel). Na
Ostrav. Tč.
Vymydlený; -en, a, o, an-, ausgesäuft,
V. prádlo. Us. Jest vymydlen (= umyt)
jako sklo. Us. Němc.
Vymydliti, il, en, ení, durchs Seifen ver-
brauchen, ein-, ausseifen. co, čeho.
Všecko mýdlo vymydlila. Tys toho mýdla
vymydlila (i. e. mnoho)! V. hodně prádlo
(mýdlem natříti). — se. Ta se vymydlila
(vystrojila, sich aufputzen)! Us. — koho,
komu =
vybiti, ab-, durchprügeln. Us. Šd.
Dobře mu vymydlil. Us. Šd., Mtl. A veru
Předchozí (1011)  Strana:1012  Další (1013)