sb157-05 0..8296

1013

ťa vymydlím, ak si ešte nie dosť pekný.
Mt. S. 1. 114. V. někomu kůži, vlasy, durch-
prügeln. Tč. — jak. Já ti hlavu vymydlím
bez mýdla, darebáku! Na Ostrav. Tč.

Výmyjky, pl., f. = pomyje. I z výmyjek
člověk žije. Na Ostrav. Tč.

Výmyk, u, m., v tělocviku, der Auf-
schwung. V. předem, der Felgeaufschwung.
Čsk. V. v rozkroku, der Mühlaufschwung;
v. závěsem, der Wellenaufschwung. Čsk.
V. na řebříku, na hrazdě, z rozkroku zá-
věsem, v. kolmo, předem, do sedu. Vz
Řebřík, Hrazda, Kruh. Tš. Vz KP. I. 574.

Vymykaný; -án, a, o, vz Vymykati. V.
bavlna. NA. IV. 33.

Vymykati, auskrämpeln. — co: vlnu.
Č. — se. Kdo se vymyká (vymlouvá), ten
se přimyká (obviňuje). U Opav. Zkl.

Vymykavě, ausweichend. Neurčitě a v.
odpověděl. Pal. Děj. IV. 1. 165. (III. 3. 113. ).

Vymykavý, ausweichend. V. odpověď.
Sš. J. 69.

Vymyno, a, n. = vemeno. Vz Výmě.
Kluci říkávají schvalně: Vymyno ( = ve
jméno) otca i syna i ducha sv. Na Ostrav.
Tč.

Výmys, u, m. = výmysl. Us. Sá.

Výmysl, u, výmyslek, slku, m. = vy-
myšlení, co vymyšleno; více ve zlém smyslu,
die Erfindung, etwas Ersonnenes, Erdachtes.
Jg. V. scestný. V. Zhynuli ve svých vý-
myslech; Abychom nepřišli v nějaké svých
výmyslů zastrčení. Exc. Není to tedy lid-
ský v. Br. Takovými slovy a v-sly mužům
zálohy činili. Pulk. V. chytrý, podvodný,
Luth. antik., bláznový. Jel. V. holý, pure
E., planý, müssige E., lichý. Dch. Jídla od
výmyslu světa (přepodivná). Us. na Mor.
Dsr. Ty zápisky nejsou výplody planého
výmyslu. Ddk. IV. 124, Hrá všetky nôty
od výmyslu sveta. Mt. S. I. 89. Dala jej
aj šiat od výmyslu sveta (přepodivný). Na
Slov. Dbš. Sl. pov. I. 17. Bíledně bezdů-
vodný v.; V-sly ty bajivé za filosofii svrcho-
vanou vydávali; Jest to výmysl dokona
lichý; Leč to poetické jsou v-ly. Sš. I. 15.,
11. 192., J. 39., 225. (Hý. ). Výmyslek lidský,
menschliche Erfindung. Pal. Děj. III. 1. 8.
Nálezky a výmyslky. Čr. Své výmyslky
božímu slovu rovnají. BR. II. 33. a. A vše
ty výmysly popsati, jedné což já jich vím,
bylo by příliš dlúho. Hus I. 456. — V. =
plán, návrh, der Plan, Entwurf. Proch.

Výmyslek, vz Výmysl.

Vymyslice, dle Budějovice, městečko
u Krumlova na Mor. Tč., Vck.

Vymyslichu = vymyslili. Kat,

Vymyslitel, e, m., pl. -lé, der Ersinner,
Erfinder, Ausdenker. V. pověsti. Troj. No-
vých věcí v. Čr.

Vymyslitelný, ersinnlich. Jg.

Vymysliti, vymysli, sle (ic), il, šlen, ení;
vymýšleti, el, en, ení; vymyšlovati = my-
šlením najíti, er-, ausdenken, ersinnen, er-
finden, ausdichten, aussinnen, ausfinden,
ausstudiren; myslí obsáhnouti, denken, sich
vorstellen, mit dem Sinne fassen. Jg. —
ąbs. Kdo vymýšlí, důvtipný jest. Kom.
Čert vymyslí, diabol poštuchne. Mt. S. I.
104. — co: knihy, verše, V., písně, nápisy.

Kom. Sám si nevěř, že co dobrého možeš
vymysleť. Na Slov. Tč. Kdo hru (šachovou)
vymyslil? Kšch. 5. V. nálezky, zlosť. Hus
II. 170., 174. (Tč. ). Vždy něco nového v.
V. Věčnosť ani vysloviti ani vymysliti
(myslí obsáhnouti) nemůžeme. Kruz. V.
musické nástroje. Br. — si co: lež, V.,
bohy. Exc. Ty dvě hrubě nadávaly, že si
ledyco vymýšlá. Slez. Šd. Má dcero roz-
milá, co si ty vymyšláš, když mi v černé
zemi odpočinku nedáš? Sš. P. 499. On
praví, že sobě to ona vymyslila potvorně.
NB. Tč. 50. Čo hluchý nepočuje, to si vy-
myslí; To si ani čert nevymyslí, čo má
žena v svojej mysli. Mt. S. I. 118. A práva
jim nová vymyslil a sepsal, jež jsou proti
právům starým. Let. čes. 291. Cožť sě koli
zdá najtěžšieho utrpenie, to sobě vymysl
(= vymysli). Pass. 23. (Hý. ). V. milosrden-
ství pekelníkóm. Chč. 637. — co na koho.
Kdo ví, co by si na člověka ještě vymy-
slila! Ten pořád na mne něco vymýšlí. Us.
Dch. V. na někoho zločin. J. tr. A jakých
muk na ně vymýšlejí? Kom. Ty sám nětco
na mne vymýšlíš. BR. II. 375. b. Lapačku
na někoho vymysliti (nastražili). Prot. 281.
— kde. V Troji vymyšleny jsú rozličné
hry. Jir. Anth. I. 118. — co proč. Mozek
vymýšlí pro krev zákony, horká však letora
chladný zákon přeskočí. Shakesp. Tč. Obé
jest úmyslem dobrým a pro dobrý konec
vymyšleno. Vš. 308. — co čím: svým roz-
umem, důmyslem. Že sobě židovka chytrostí
svú muož v., což se jí zdá. NB. Tč. 50. —
co (kdy) jak. Po svém mozku a libosti
práva si vymýšleti. V. Za oné doby ustra-
šené mysli v hojné míře vymýšlely četné
bájky. Ddk. V. 218. — aby. A kto by ty
bobonky vypsal, kteréž vymýšlejí, aby
pravdu potupili?; Potom vymyslil, aby je
velmě mučili. Hus I. 256. II. 174. (Tč. ).

Vymyslivý, erfinderisch. Čo za v-vý to
zchytralec! Lipa 138. V-vý musí býť pa-
novník. Lipa 145.

Výmyslně, sinnreich. Jg.

Výmyslnosť, i, f. = plodnosť ve vyna-
lezání, die Erfindungsgabe, Erfindungskralt.
Jg., Nz.

Výmyslný = plodný ve výmysly, erfin-
dungsreich, sinnreich, eifinderisch. Jg. —
V. = vymyšlený, erdacht, ersonnen. L. —
V. = vybíračný, wählerisch. L.

Vymyslo, a, n. = kdo si mnoho vymýšlí
(o dětech), der Erfinderische. U Opavy. Pk.

Vymyslov, a, m., Kaiserhof, dvůr u Hen-
šlova na Mor. Tč., Pk.

Vymyškovati, šp. m.: vymiškovati. —
se, wie ein Mäuschen entschlüpfen. D.

Výmyšlek, vz Výmyslek. To strašidlo
panslavismu jest v. zištnosti a nenávisti.

Jg.

Vymyšleně = smyšleně, nepravě, er-
dichtet, V.

Vymyšlení, n., die Erfindung, Erdich-
tung, Er-, Ausdenkung. V. Moudrosť světa
je podvodného v. Reš.

Vymyšlenina, y, f. = vymyšlení, die
Erfindung, etwas Erfundenes. Svatopluka
hnusnými v-mi zoškliviť usiluje před ná-
rodem. Phld. I. 4. 138.